Personalistika - strana 22
Dne 12. 3. 2020 vyhlásila vláda nouzový stav na území ČR. V návaznosti na to pak začala přijímat řadu krizových opatření, mezi které aktuálně patří i opatření o zákazu školní docházky, vzdělávacích a volnočasových aktivit ve školství.[1] V souvislosti s tím vzniká otázka, zda může ředitel školy smysluplně využít pracovní kapacity učitelů i jiným prospěšným způsobem, když jim alespoň část hlavní náplně jejich práce odpadla.
[1] https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Opatreni-o-zakazu-skolni-dochazky--vzdelavacich-a-volnocasovych-aktivit-ve-skolstvi_1.pdf
Autoevaluace nebo vlastní hodnocení? V některých pramenech jsou slova užívána jako synonyma, někde je autoevaluace chápána více systematicky a celostně. V běžné školní praxi není tak důležité akademické rozlišení jako prostý význam tohoto procesu, který přináší cenné informace zejména těm, kteří ji provádějí.
Základní rozdíl v pojetí obou pojmů je v plánování a časovém vymezení. Na rozdíl od hodnocení, které může být nahodilé a týká se pouze uplynulých dějů, je evaluace činnost systematická, plánovaná a spojující budoucnost školy s její reflektovanou minulostí. Právě tímto spojením časových rovin, které nepojmenovává pouze minulost školy, ale pomáhá jejímu dalšímu rozvoji, je autoevaluace pro školu potřebná a autoevaluační aktivity nelze nahradit jinými činnostmi či zdroji informací. Navíc spojením autoevaluace (vnitřní pohled) a evaluace či hodnocení (vnější pohled ČŠI či zřizovatele) získáme velice plastický pohled na činnost konkrétní školy.
Aktéři autoevaluace jsou samotní pracovníci školy od ředitele přes střední management až po ostatní pracovníky školy. Jen na nich totiž záleží, jak bude autevaluace plánovaná, realizovaná i reflektovaná, jak vážně ji budou všichni brát a hlavně – jak s ní a získanými výsledky budou dále pracovat.
Každá výjezdová akce žáků mimo školu má stanoveného vedoucího akce, kterého určuje ředitel školy. Metodický pokyn MŠMT č.j.: 37 014/2005-25 k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pojednává o vedoucím akce. Určuje mu povinnosti zejména v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví žáků tím, že (dle čl. 15) zodpovídá za řádnou organizační přípravu kurzu, zajišťuje vhodný objekt, dopravu, poučení žáků o předpisech a pokynech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků.
Řada školských zařízení je situována v zónách havarijního plánování a zónách ohrožení, které jsou vymezovány v okolí objektů nakládajících s nebezpečnými látkami. Připravenost managementu školských zařízení pro případnou závažnou havárii spojenou s únikem nebezpečné látky do okolí má zásadní význam pro minimalizaci dopadů možných závažných havárií. Hasičský záchranný sbor ČR realizuje řadu aktivit, které vedou k vyšší připravenosti těchto objektů. Jedná se zejména o zpracování plánovací dokumentace, organizaci seminářů, tvorbu a distribuci preventivních materiálů, zapojení do cvičení.
Stávka
Překážky v práci
Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti
„Přespočetná“ hodina
Zápis
Smlouva o poskytování vzdělávání za úplatu
Další vzdělávání pedagogických pracovníků
Mzda
Shrnutí informací o pracovním poměru na dobu určitou pedagogického a nepedagogického pracovníka
Modelové situace!
„Jak má postupovat zřizovatel, pokud mu ředitel nahlásí, že škola je ve stávce, je zavřená a není zajištěn vůbec provoz školy, a to ani družiny?“
Právní předpisy
Orientace v oblasti reformy financování regionálního školství je založena na znalosti a použití právních předpisů. Pravidla spojená s reformou financování regionálního školství, a to školních družin a školních klubů, jsou zakotvena v následujících právních předpisech2):
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění (dále jen "školský zákon");
nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, v platném znění;
vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, v platném znění3);
vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, v platném znění;
vyhláška č. 310/2018 Sb., o krajských normativech.
Pedagogických pracovník předává dětem / žákům znalosti a dovednosti podle školního vzdělávacího programu s důrazem na jejich využití v praktickém životě. Aby mohl do své práce zahrnovat nové poznatky, musí sledovat aktuální trendy a tedy se neustále vzdělávat. Zatímco termín vzdělávání (pedagogická literatura) zahrnuje především odborné poznatky v daném oboru, termín rozvoj (zákoník práce, ziskové organizace) má širší význam a kromě odborných znalostí klade důraz i na osobnost vzdělávaného.
Protokol o předání agendy spojené s výkon pracovního místa ředitele
V případě, že zaměstnanec nepodává uspokojivé pracovní výsledky, neplní své povinnosti a hodnoticí rozhovory nepřinesly pozitivní změny, je nutné zvolit oficiální cestu. Vytýkací dopis je také prvním a nezbytným krokem, pokud zvažujeme propuštění pracovníka pro tzv. soustavné méně závažné porušování pracovních povinností.
Přehled právních předpisů
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí
Přehled právních předpisů
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
Přehled právních předpisů
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění
Smyslem „zkušební doby“ je umožnit zaměstnavateli i zaměstnanci, aby ověřili (vyzkoušeli), zda sjednaný pracovní poměr odpovídá jejich očekávání.
Jarní zkušební období