Preventivní péče

Praktický průvodce vám pomůže naplánovat a zařídit relaxační koutek tak, aby skutečně plnil svůj účel.

Zrak se u dětí vyvíjí v pohybu, hře a zájmu o okolí. Článek ukazuje, proč je důležité střídat pohled do blízka a do dálky, rozvíjet periferní vnímání a jak pomocí jednoduchých her s barvami podporovat zdravé dívání.

Když rtuť teploměru klesá, mnozí z nás mají tendenci zůstávat uvnitř nebo vyrazit jen na chvilku na řízenou procházku. Přitom právě zima nabízí jedinečné příležitosti pro jedinečné hraní, tvoření, objevy a tím i podporu wellbeingu dětí i nás dospělých. Příroda se totiž nikdy nezavírá – jen mění svá lákadla a nabídku her.

Od 4. do 11. února 2026 se opět můžeme napříč Českou republikou propojit v tématu podpory zdravého rozvoje žáků ve škole. Už potřetí se totiž uskuteční Týden pro wellbeing ve škole, jehož cílem je zdůraznit důležitost tohoto tématu ve vzdělávání a zároveň porozumět jeho komplexnosti.

Digitální wellbeing je dnes jedním z ústředních témat vzdělávání. Nejde přitom ani tak o množství času u obrazovek, ale o schopnost využívat technologie vědomě, zdravě a odpovědně. Téma je zároveň výrazně polarizující – většina otázek nemá černobílá řešení a odpovědi se obvykle pohybují na škále mezi „ano“ a „ne“

Finalistka GTP1) (výběr z písemné odpovědi): „Vedu žáky k sebehodnocení (…), aby nás učitele časem k hodnocení nepotřebovali. Při učení spolupráci je potřeba se naučit sdělit ostatním svoje potřeby, svůj cíl, dát prostor ostatním k vyjádření, vyhodnocovat, jaké kroky pro skupinu budou nejlepší, říci si o pomoc a nabídnout ji. Tomu se děti nenaučí jen a pouze tím, že je necháme ve skupině pracovat. Je potřeba si dát cíl; spolupráci vyhodnotit, popsat, co se dělo, co nás posouvalo vpřed, co nás brzdilo, pojmenovat, co příště můžeme udělat lépe, co uděláme. Pojmenování, co potřebují, co oceňují u druhých, odpovědnost za to, jak se ve škole cítí. Pravidelné ‚intervizní‘ kruhy v každé třídě, kde se s jasně danými pravidly tomuto vyříkávání věnujeme. Povzbuzujeme žáky, aby pojmenovávali, co jim vyhovuje, co jim vadí a co by potřebovali jinak.“ Poznámka porotce: „Co kolegyně píše, to taky v hodinách dělá.“

Konstruktivní argumentace, kritické myšlení, mediální gramotnost, uvědomění si vlastních názorů a postojů, schopnost prezentace, naslouchání a spolupráce jsou klíčové dovednosti, které mohou výrazně přispět k posílení wellbeingu žáků. Soutěžní debatování je výuková metoda, která přitažlivě a efektivně podporuje rozvoj nejen těchto, ale i mnohých dalších užitečných dovedností.

Nejspíš znáte generaci Z, mileniály i nejmladší alfy, ale slyšeli jste už o Generaci F? Podle spolku Díky, že můžem, který za tímto konceptem stojí, se jedná o skupinu, do které může patřit každý bez ohledu na věk. Generace F, tedy Generace Future (v překladu budoucnost, pozn. autorky), spojuje (nejen) mladé lidi, kterým záleží na naší budoucnosti. A z výzkumu ve spolupráci s analytickým ústavem STEM vyplývá, že ačkoli mladí věří (36 %), že mohou svou vlastní aktivitou přispět k řešení problémů naší země, mají o její směřování značné obavy.

LGBT+ témata a školní výuka? To je rozbuška, jejímž rizikům se mnozí vyučující raději vyhnou. Obávají se reakce rodičů, možná i několika jedinců ve třídě a v některých případech i nesouhlasu vedení školy. Pře o to, zda témata jako intimita, mezilidské vztahy a identita patří do výuky, nebo jsou nebezpečnou ideologií, právě probíhají na mnoha frontách. A zcela v nich zaniká hlas samotných studujících.

Wellbeing je dnes klíčové téma, které přímo ovlivňuje výsledky i atmosféru ve školách. Jaké faktory jej podle samotných studujících určují nejvíce? A jaká je v tom role učitelky/učitele? Skupina Young SOFA, poradní orgán organizace SOFA složený z dospívajících, provedla mezi svým spolužactvem průzkum, který jasně ukázal, jak zásadní je pro duševní pohodu ve třídě vztah s vyučujícími a jejich nálada. Přinášíme vám unikátní vzkazy přímo z lavic.

K plánování šetření vede ministerstvo mj. i zjištění, že čeští žáci jsou na tom v mezinárodním srovnání velmi špatně ve vztahu ke škole. Chceme proto prozkoumat různé aspekty wellbeingu, které se na tomto stavu mohou podílet, a případné souvislosti analyzovat v lokálním kontextu detailněji.

Emoce jsou nedílnou součástí lidského života. Ovlivňují naše myšlení, chování i schopnost učit se. Přesto mnoho dětí na základní škole své emoce příliš dobře nezná a nerozumí jim. Neumí je pojmenovat, regulovat ani sdílet. Tento deficit může vést k horší psychické pohodě, problémům v chování a snížené schopnosti zvládat školní nároky. Pro učitele je proto klíčové chápat význam emocí a aktivně podporovat jejich rozvoj u žáků.

Podle studií bylo v České republice terčem sexuálního obtěžování 20 % dětí. V Moderní sebeobraně nás toto číslo nenechává chladnými. Proto jsme vyvinuli programy pro děti a dospívající, kde je interaktivní formou učíme, jak se za sebe postavit, když se stanou terčem obtěžování, jak se bránit a také jak a kde se s něčím takovým svěřit. Se základními principy, které může dětem předávat každý, vás seznámím v tomto článku.

Do konce roku 2025 mohla střediska výchovné péče žádat prostřednictvím šablon OP JAK o prostředky na vznik a provoz mobilních multidisciplinárních týmů duševního zdraví složených z psychologů, speciálních pedagogů a sociálních pracovníků. Šablony OP JAK pro tento účel budou dle aktuálních informací z MŠMT prodlouženy i do prvních měsíců roku 2026. SOFA spolu s MŠMT a NPI realizuje doprovodný projekt zaměřený na metodickou podporu nově vzniklých týmů, sjednocení přístupů a standardů činnosti týmů, evaluaci dopadů a přípravu legislativního ukotvení a systémového financování do budoucna. Cílem je proměna přístupu k dětskému duševnímu zdraví – od pozdní reakce k včasné, dostupné a mezioborově koordinované podpoře ve všech regionech ČR.

Dospívající své pocity často maskují nebo zlehčují, aby tzv. neztratili tvář, stydí se za své prožívání nebo nechtějí dospělé obtěžovat svými obavami – nejsou si třeba jisti, že by u nich nalezli pochopení. Úzkostné stavy žáků jsou přitom přímo spojené s tlakem na výkon a dobré školní výsledky. Pedagog úzkostný stav může poznat při (písemném i ústním) zkoušení, bez ohledu na důležitost zkoušky samotné. Z reakcí žáka při hodině je jasné, že látce rozumí, je bystrý – jakmile jde ale o zkoušku, zmatkuje, zamrzne, nechápe souvislosti nebo zmatečně mluví o jiné látce. Nedokáže se soustředit, může se nadměrně potit nebo zamrznout. Dítě či dospívající se navíc dostává do situace, kdy se začne „cyklit“ a bojí se ztrapnění před pedagogem i ostatními.

Leden má ve školách specifickou atmosféru. Po vánočních prázdninách se žáci a žákyně vracejí do školních lavic a režimu, který je náročný i v běžných dnech – natož v období, kdy je málo slunečního světla a tělo se hůře vyrovnává s únavou. Kromě toho se na ně valí zkoušení, testy a pololetní hodnocení. Biologické, psychologické i školní faktory se v tomto měsíci proplétají a vytvářejí prostředí, které může být pro mnoho z nich i pro vyučující stresující. Je ho ale možné trochu odlehčit.

Když mají zpívat nebo i jen mluvit nahlas – zamrznou. Sportování s ostatními – zvlášť tam, kde je ostatní mohou posuzovat a soudit – nepřipadá v úvahu. Na školy v přírodě nejezdí nebo při nich zažívají výrazný diskomfort… I tak se mohou projevovat žáci, které pravidelně nebo i jen jednorázově zasahuje vlna úzkosti, až panické ataky. Jak z pozice učitele takovým dětem pomoci, aby se cítily komfortněji?

Chudoba, šikana, rozvod rodičů, zanedbávání péče nebo domácí násilí nejsou pro řadu dětí abstraktními pojmy, ale realitou jejich každodenního života. Mnohé z nich si přitom neuvědomují, že to, co prožívají, není v pořádku, a už vůbec nevědí, na koho se obrátit. Škola může být často prvním místem, kde se mohou svěřit a najít podporu.

Podle studií bylo v České republice terčem sexuálního obtěžování 20 % dětí. V Moderní sebeobraně nás toto čísla nenechává chladnými. Proto jsme vyvinuli programy pro děti a dospívající, kde je interaktivní formou učíme, jak se za sebe postavit, když se stanou terčem obtěžování, jak se bránit a také jak a kde se s něčím takovým svěřit. S jejich základními principy, které může dětem předávat všichni, vás seznámím v tomto článku.

Poradenská pracoviště mají pro laika nečekaně pestré složení. K dlouhé řadě rolí se postupně přidává i školní mediátor. V článku stručně představím jeho činnost a podělím se o některé zkušenosti, které jsem za deset let rozvoje školní mediace v ČR získala.