Preventivní péče

Leden má ve školách specifickou atmosféru. Po vánočních prázdninách se žáci a žákyně vracejí do školních lavic a režimu, který je náročný i v běžných dnech – natož v období, kdy je málo slunečního světla a tělo se hůře vyrovnává s únavou. Kromě toho se na ně valí zkoušení, testy a pololetní hodnocení. Biologické, psychologické i školní faktory se v tomto měsíci proplétají a vytvářejí prostředí, které může být pro mnoho z nich i pro vyučující stresující. Je ho ale možné trochu odlehčit.

Když mají zpívat nebo i jen mluvit nahlas – zamrznou. Sportování s ostatními – zvlášť tam, kde je ostatní mohou posuzovat a soudit – nepřipadá v úvahu. Na školy v přírodě nejezdí nebo při nich zažívají výrazný diskomfort… I tak se mohou projevovat žáci, které pravidelně nebo i jen jednorázově zasahuje vlna úzkosti, až panické ataky. Jak z pozice učitele takovým dětem pomoci, aby se cítily komfortněji?

Emoce jsou nedílnou součástí lidského života. Ovlivňují naše myšlení, chování i schopnost učit se. Přesto mnoho dětí na základní škole své emoce příliš dobře nezná a nerozumí jim. Neumí je pojmenovat, regulovat ani sdílet. Tento deficit může vést k horší psychické pohodě, problémům v chování a snížené schopnosti zvládat školní nároky. Pro učitele je proto klíčové chápat význam emocí a aktivně podporovat jejich rozvoj u žáků.

Podle studií bylo v České republice terčem sexuálního obtěžování 20 % dětí. V Moderní sebeobraně nás toto číslo nenechává chladnými. Proto jsme vyvinuli programy pro děti a dospívající, kde je interaktivní formou učíme, jak se za sebe postavit, když se stanou terčem obtěžování, jak se bránit a také jak a kde se s něčím takovým svěřit. Se základními principy, které může dětem předávat každý, vás seznámím v tomto článku.

Poradenská pracoviště mají pro laika nečekaně pestré složení. K dlouhé řadě rolí se postupně přidává i školní mediátor. V článku stručně představím jeho činnost a podělím se o některé zkušenosti, které jsem za deset let rozvoje školní mediace v ČR získala.

Do konce roku 2025 mohla střediska výchovné péče žádat prostřednictvím šablon OP JAK o prostředky na vznik a provoz mobilních multidisciplinárních týmů duševního zdraví složených z psychologů, speciálních pedagogů a sociálních pracovníků. Šablony OP JAK pro tento účel budou dle aktuálních informací z MŠMT prodlouženy i do prvních měsíců roku 2026. SOFA spolu s MŠMT a NPI realizuje doprovodný projekt zaměřený na metodickou podporu nově vzniklých týmů, sjednocení přístupů a standardů činnosti týmů, evaluaci dopadů a přípravu legislativního ukotvení a systémového financování do budoucna. Cílem je proměna přístupu k dětskému duševnímu zdraví – od pozdní reakce k včasné, dostupné a mezioborově koordinované podpoře ve všech regionech ČR.

Podle studií bylo v České republice terčem sexuálního obtěžování 20 % dětí. V Moderní sebeobraně nás toto čísla nenechává chladnými. Proto jsme vyvinuli programy pro děti a dospívající, kde je interaktivní formou učíme, jak se za sebe postavit, když se stanou terčem obtěžování, jak se bránit a také jak a kde se s něčím takovým svěřit. S jejich základními principy, které může dětem předávat všichni, vás seznámím v tomto článku.

Chudoba, šikana, rozvod rodičů, zanedbávání péče nebo domácí násilí nejsou pro řadu dětí abstraktními pojmy, ale realitou jejich každodenního života. Mnohé z nich si přitom neuvědomují, že to, co prožívají, není v pořádku, a už vůbec nevědí, na koho se obrátit. Škola může být často prvním místem, kde se mohou svěřit a najít podporu.

Dospívající své pocity často maskují nebo zlehčují, aby tzv. neztratili tvář, stydí se za své prožívání nebo nechtějí dospělé obtěžovat svými obavami – nejsou si třeba jisti, že by u nich nalezli pochopení. Úzkostné stavy žáků jsou přitom přímo spojené s tlakem na výkon a dobré školní výsledky. Pedagog úzkostný stav může poznat při (písemném i ústním) zkoušení, bez ohledu na důležitost zkoušky samotné. Z reakcí žáka při hodině je jasné, že látce rozumí, je bystrý – jakmile jde ale o zkoušku, zmatkuje, zamrzne, nechápe souvislosti nebo zmatečně mluví o jiné látce. Nedokáže se soustředit, může se nadměrně potit nebo zamrznout. Dítě či dospívající se navíc dostává do situace, kdy se začne „cyklit“ a bojí se ztrapnění před pedagogem i ostatními.

Nejpočetnější skupinu žáků cizinců tvoří Ukrajinci. Podle výsledků šetření ministerstva školství z jara 2025 tvoří tři procenta ze všech žáků našich základních a středních škol. Čím procházejí a jakou potřebují podporu při začlenění do naší společnosti, ke zdravému rozvoji a úspěšnému učení? O tom si povídáme s psycholožkou Olenou Dolhovou z organizace AMIGA.

V dnešní digitální době se děti stále více setkávají s online prostředím, které jim nabízí nepřeberné množství zážitků a příležitostí pro vzdělávání a zábavu. Internet, sociální sítě a online hry se staly nedílnou součástí jejich každodenního života, což poskytuje platformu pro kreativní vyjádření a sociální interakci. Nicméně s těmito výhodami zároveň přicházejí i významná rizika, jako je například závislost na sociálních sítích a hraní her, která může negativně ovlivňovat jejich fyzické a duševní zdraví, vztahy s druhými i školní výsledky. V této situaci je pro učitele klíčové vést s dětmi otevřené a konstruktivní rozhovory o těchto tématech.

Čím dál častěji se na nás obracejí učitelé s tím, že zachytili signály o možné sebevraždě svého žáka – ať se jim žák svěřil sám, napsal to na sítě a učitelovi to přišel říct jiný žák, nebo ho o tom informovali rodiče dotyčného žáka. A všichni očekávají, že učitel jako vysokoškolsky vzdělaný, schopný pedagog s nejednou zkouškou z psychologie si s touto zprávou poradí a najde způsob, jak takového žáka ochránit před sebou samotným, a samozřejmě ho u toho bude dál kvalitně vzdělávat. Pojďme se však podívat na reálné možnosti učitele.

V předchozích dílech jsme sledovali, jak může umělá inteligence tříštit pozornost, vyvolávat epistemickou bezmoc, vést k přenášení myšlenkových procesů na stroje a nahrazovat lidské vztahy. Pro ty, kdo se k seriálu připojují později, připomínáme: pracujeme s hypotetickými scénáři možné budoucnosti. Nejde o předpovědi, ale o myšlenkové experimenty, které nám mohou pomoci přemýšlet o výuce předvídavě a připravovat se na výzvy, jež umělá inteligence může přinést. Dnes se zaměříme na dvě rizika, která se dotýkají samé podstaty lidské identity a morálního uvažování.

Socio-emoční učení je v posledních letech stále častěji zmiňováno jako jeden z klíčových prvků kvalitního vzdělávání. Nejde jen o „další doplněk“ k výuce, ale o dovednosti, které děti i dospívající skutečně potřebují pro svůj život – schopnost rozpoznat a regulovat emoce, zvládat náročné situace, řešit problémy a budovat pozitivní vztahy. Výzkumy i praxe ukazují, že tyto dovednosti pomáhají nejen zlepšit atmosféru ve škole, ale dlouhodobě přispívají i k duševnímu zdraví, úspěšnosti ve studiu i spokojenosti v osobním životě (CASEL, 2023).

Než se ponoříte do četby tohoto článku, zamyslete se, jaké pocity ve vás vyvolá myšlenka na pracovní den. Je to klid, podpora a důvěra, nebo spíš úzkost z nového pracovního týdne či obava z negativního hodnocení kolegů nebo rodičů? A jak vzpomínáte na školní léta? Cítili jste se přijímaní a podporovaní, nebo jste se báli udělat chybu a být jiní? Odpověď napoví, zda jste byli v psychologicky bezpečném prostředí.

Jak se vám líbí myšlenka dojít „bez bolesti k dospělosti“? Tak zní totiž podtitul zážitkového workshopu UdržSe fyzioterapeutky Mgr. Jany Slusarčukové a pedagožky Mgr. Šárky Chvojkové, které se svým týmem s podporou města doslova rozhýbaly mateřské a základní školy v Hradci Králové. Jejich mise je jasná: naučit pedagogy rozpoznat chybné pohybové návyky, seznámit je s principy zdravého pohybu a přirozeně je zapojovat do každodenního života nejmenších. Na svém kontě mají už 320 proškolených pedagogů z mateřských škol a 60 pedagogů ze základních škol a zdaleka nekončí. Pořád totiž věří, že nejlepší léčba je prevence.

Metodika Skills Builder rozvíjí základní dovednosti, které potřebujeme ke zvládnutí téměř jakéhokoli úkolu. Osvojení těchto dovedností pomáhá dětem uspět ve škole i v životě.

V minulém díle jsme si představili dva scénáře možných rizik spojených s umělou inteligencí ve vzdělávání: roztříštěnou pozornost a epistemickou bezmoc. Dnes se podíváme na další dvě výzvy, které už můžeme v zárodku pozorovat a které mohou zásadně ovlivnit, jak děti přemýšlejí a navazují vztahy.

Jde o jednoduchý, stručný a přehledný soupis kritérií efektivní všeobecné primární prevence. Checklist ukazuje, jak by měla (či naopak neměla) vypadat preventivní práce se žáky, ať už ji realizuje škola sama, nebo za pomoci externistů, např. lektorů neziskové organizace, policistů, zkrátka kohokoliv.

Dynamika třídy poukazuje na to, jak skupina žáků jako celek funguje – jaké vztahy, pravidla a role se ve třídě postupně vytvářejí. Lze říci, že je to vlastně taková „neviditelná síť“, která ovlivňuje, kdo se ve třídě cítí dobře, kdo je v centru dění, kdo je spíš stranou, jak třída spolupracuje a jak reaguje na autority.