Preventivní péče

Metodika Skills Builder rozvíjí základní dovednosti, které potřebujeme ke zvládnutí téměř jakéhokoli úkolu. Osvojení těchto dovedností pomáhá dětem uspět ve škole i v životě.

V minulém díle jsme si představili dva scénáře možných rizik spojených s umělou inteligencí ve vzdělávání: roztříštěnou pozornost a epistemickou bezmoc. Dnes se podíváme na další dvě výzvy, které už můžeme v zárodku pozorovat a které mohou zásadně ovlivnit, jak děti přemýšlejí a navazují vztahy.

Jde o jednoduchý, stručný a přehledný soupis kritérií efektivní všeobecné primární prevence. Checklist ukazuje, jak by měla (či naopak neměla) vypadat preventivní práce se žáky, ať už ji realizuje škola sama, nebo za pomoci externistů, např. lektorů neziskové organizace, policistů, zkrátka kohokoliv.

Dynamika třídy poukazuje na to, jak skupina žáků jako celek funguje – jaké vztahy, pravidla a role se ve třídě postupně vytvářejí. Lze říci, že je to vlastně taková „neviditelná síť“, která ovlivňuje, kdo se ve třídě cítí dobře, kdo je v centru dění, kdo je spíš stranou, jak třída spolupracuje a jak reaguje na autority.

Každý školní rok začíná podobně. Září je měsícem očekávání, plánů, nadšení a energie. Vyučující přicházejí s novými nápady, žáci a žákyně bývají zvědaví a otevření změnám. Jenže s příchodem dalších měsíců se atmosféra často promění. První vlna euforie vyprchá a nastupuje každodenní realita – hromadící se úkoly, hodnocení, administrativa, vztahové výzvy ve třídě a komunikace s rodiči. Začíná se projevovat únava, frustrace a pocit vyčerpání. Co s tím?

Také v tomto školním roce v Centru LOCIKA připravujeme balíček tzv. preventivních aktivit, které mohou učitelé využít například během třídnických hodin. Aktivity jsou prakticky vedené, snadno použitelné a pomáhají citlivě otevírat důležitá témata, se kterými se děti mohou ve svém životě potýkat. Jsou dostupné ve variantě pro 1. i 2. stupeň základní školy.

Zaměřili jsme se na stále aktuální fenomén, který se týká většiny dnešních studentů – spánkovou prokrastinaci. Možná ji znáte i ze své praxe: žáci přicházejí nevyspalí, nesoustředění, podráždění. A přitom večer „jen chvíli“ scrollovali instagram nebo hráli hru. Co se za tímto chováním skrývá? A jak může škola pomoci?

S Martinou Hamplovou se známe už ze základní školy. Naše cesty se znovu setkaly, když jsme do naší mateřské školy dostali z ORTOPTIKY Dr. OČKA nabídku screeningu vad zraku, zejména tupozrakosti. Domluvili jsme osobní návštěvu a prevenci přímo ve školce. Vzájemně jsme byly překvapené, když se dveře školky otevřely a my se poznaly. Od té doby pravidelně spolupracujeme.

Klimatická změna ovlivňuje nejen přírodu, ale i psychickou pohodu dětí. K posilování jejich odolnosti může významně přispět škola – ať už rozvojem sociálních dovedností, předáváním znalostí, nebo zapojením do smysluplných aktivit s reálným dopadem.

Digitální wellbeing představuje nesporně téma, které rezonuje se školním prostředím. Panuje poměrně silné konsenzuální přesvědčení, že „by se s ním mělo začít něco dělat“, ale není úplně snadné říci co. Tak jako u závislostního chování i v případě práce s digitálními technologiemi platí dvě důležité zásady – vlastní problémy marginalizujeme a velkou část zodpovědnosti nese mimo jedince i sociální systém či prostředí, ve kterém se pohybuje.

Stále více lékařů i dalších odborníků v poslední době zdůrazňuje vliv umělého světla na lidský organismus. Elektrické světlo zásadně ovlivňuje fyzické i psychické zdraví všech lidí, mimořádný vliv má však na děti, které tráví většinu dne ve školních třídách.

Adaptační kurzy ve Škole da Vinci jsou nejen zážitkem, ale i důležitým nástrojem rozvoje kompetencí a kultivace mezilidských vztahů. Jejich příprava vyžaduje potřebnou péči a koordinaci. Děti – ale i učitelé – si z kurzu odnášejí nová přátelství, zkušenost spolupráce, odvahu zvládat výzvy a jasnější vědomí toho, čím osobně přispívají ke zdravé komunitě.

Snižování nerovností a podpora žáků se sociálním znevýhodněním patří mezi zásadní úkoly našeho vzdělávacího systému. Na jaké žáky by ale měla být podpora v této oblasti zaměřena? S odpovědí na tuto otázku přichází metodika, která vznikla v projektu Národního pedagogického institutu ČR a je určená k identifikaci dětí a žáků se sociálním znevýhodněním v mateřských, základních a středních školách. Výsledky identifikace podle této metodiky by měly být do budoucna základem podpory škol vzdělávajících děti a žáky se sociálním znevýhodněním; od září 2025 budou výsledky identifikace také součástí pravidelného výkaznictví pro MŠMT.

Může být plošný zákaz mobilních telefonů ve školách přínosem, nebo je stávající platná legislativa dostačující? Lze považovat plošný zákaz mobilních telefonů ve školách za skutečně efektivní opatření s cílem více podpořit a rozvíjet duševní zdraví žáků a studentů?

Komplexnější diagnostika rozumových schopností dětí a diagnostické nástroje k posouzení adaptivního chování či sociálního znevýhodnění zajistí cílenější doporučení k edukaci a narovnání podmínek pro získání potřebného vzdělání.

Od září 2025 bude nově součástí pravidelného výkaznictví škol i kategorie „žáků se sociálním znevýhodněním“. Pro rozpoznávání a určení počtu těchto žáků byla v projektu NPI ČR vytvořena metodika identifikace žáků se sociálním znevýhodnění, která je aktuálně volně k dispozici všem poradenským pracovníkům škol i učitelům. Práce s touto metodikou se v praxi škol může dobře doplňovat s některými dalšími materiály, například u výrazně ohrožených žáků může být doplněna prací s kartou KID od neziskové organizace SOFA, u vícejazyčných žáků může být vhodně doplněna prací s materiály pro zjištění úrovně znalosti vyučovacího jazyka od neziskové organizace META.

Nová Linka PRISON neziskové organizace Romodrom přináší krizovou pomoc pro osoby ve výkonu trestu, jejich děti a blízké. Jde o unikátní projekt a první takto zaměřenou službu v České republice, která reaguje na dlouhodobě přehlížené potřeby rodin ovlivněných vězením.

Jak vypadá škola, kde chování žáky učí? Kde jsou hodnoty školy vidět nejen na chodbách, ale i ve vztazích? A kde mají žáci skutečný vliv na to, jak vypadá jejich každodenní školní život?

Umělá inteligence (AI) už dávno není novinkou – ale její vliv na vzdělávání, vztahy i duševní zdraví žáků se teprve začíná naplno projevovat. Přináší nové příležitosti, ale také zásadní výzvy pro učitele a školské preventisty: otázky odpovědnosti, etiky, ochrany soukromí, citové závislosti i hranic mezi realitou a manipulací.

Kvalitní spánek tvoří jeden ze základních pilířů zdraví, má zásadní dopady na naši fyzickou i emocionální pohodu. Nedostatek kvalitního spánku zhoršuje fyzické i psychické zdraví, schopnost se soustředit a pracovat s pamětí, 1) což jsou všechno zásadní předpoklady úspěšné školní docházky. Zdravý spánek má ale podle výzkumů jen 40 % žáků. 2) Proto se v tomto článku zaměříme na to, jakým způsobem mohou pedagogové a preventisté uchopit téma zdravého spánku a zásad spánkové hygieny ve školním prostředí.