Správní řízení v SŠ

Jednotné přijímací zkoušky (JPZ) a maturitní zkouška (MZ) jsou dvě významné etapy vzdělávací dráhy žáků. Tematická zpráva se zaměřuje na souvislost mezi výsledky maturitní a jednotné přijímací zkoušky, rozdíly mezi školami a jejich přidanou hodnotu. Výsledky ukazují, že úspěšnost u maturit silně navazuje na výsledky z JPZ – žáci s nižším skóre u přijímaček zpravidla dosahují slabších výsledků i u maturit. Jednotná přijímací zkouška se tak stává spíše nástrojem pro třídění podle výchozí úrovně než výběrem podle potenciálu, a to napříč téměř 200 různými obory středního vzdělávání.

I letos proběhly přijímací zkoušky na střední školy tak, jak jsme po léta zvyklí, pod taktovkou CERMAT. Deváťáci se nejdříve rozhodli, kam se podle svých priorit přes systém DiPSy přihlásí, a teprve poté vykonali jednotnou přijímací zkoušku. Ta prověřila jejich znalosti z matematiky a českého jazyka a podle ní se rozhodne, na jakou školu budou žáci nakonec přijati.

Vedení správního spisu je jednou ze základních povinností při vedení správního řízení, které musí škola splnit. Zákonem je stanoven obsah správního spisu – přehled úředně oprávněných osob, spisový přehled, podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci, včetně rozhodnutí. Přílohou, která je součástí spisu, jsou zejména důkazní prostředky, obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích. Správně vedený spis je důležitý nejen pro plnění procesních práv účastníka řízení.

Ombudsman se ve své praxi zabýval některými aspekty zanechání studia a vyloučení žáka ze školy. Tuto problematiku shrnul ve sborníku stanovisek z oblasti školství. Následující text se jí také věnuje.

Uchazeči ze zahraničí mají na žádost nárok na prominutí zkoušky z českého jazyka u přijímací zkoušky. Znalost českého jazyka nezbytná pro vzdělávání v daném oboru vzdělání se ověří rozhovorem, a to v každém oboru středního vzdělání, který je uveden v přihlášce, zvlášť. Právní předpisy nestanoví bližší podrobnosti, a je tedy na řediteli školy, jakým způsobem zajistí průběh a vyhodnocení rozhovoru. Z důvodu vyšší transparentnosti a srovnatelnosti vyhodnocení a s ohledem na zvyšující se počet uchazečů ze zahraničí připravilo MŠMT spolu s NPI ČR metodický materiál, který nabízí vzor k vedení rozhovoru tak, aby naplňoval veškeré právní povinnosti a zároveň byl adekvátní k objektivnímu prověření jazykových dovedností.

Nové momenty plánu činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence spočívají ve vyhodnocení poskytování poradenských služeb, poskytování informací v podmínkách právní úpravy, která proběhla již v 1. pololetí školního roku 2024/2025 (možnost postupovat podle Lex Ukrajina v souvislosti s dobou požívání dočasné ochrany, podmínky zařazení cizince do skupiny pro jazykovou přípravu, možnost zařadit žáka o jeden ročník níže). Nově se v plánu činnosti výchovného poradce projeví sjednocení termínů činností souvisejících s přijímacím řízením ke vzdělávání ve středních školách pro obory vzdělání s talentovou zkouškou a obory vzdělání bez talentové zkoušky (změna v „načasování“ poskytování poradenských služeb žákům, kteří budou konat talentové zkoušky).

Jak postupovat v případě, pokud žák přerušil studium na SŠ a po ukončení přerušení nejeví o další studium zájem a nekomunikuje? Jaké má škola v takové chvíli možnosti?

I přes dílčí zlepšení, které přinesla digitalizace procesu, jsou přijímací zkoušky na střední školy stále nespravedlivé. Pro děti z málo podporujících rodin představují bariéru nad jejich možnosti, mnohé z nich se o to ani nepokusí. V kombinaci se zastaralou strukturou středního školství a nedostatečnými kapacitami všeobecných oborů jsou strašákem i pro děti motivovaných rodičů. Prosazení změn v decentralizovaném systému, zejména navýšení kapacit všeobecného vzdělávání, bude sice obtížné, ale vyplatí se.