Správní řízení v SŠ

I letos proběhly přijímací zkoušky na střední školy tak, jak jsme po léta zvyklí, pod taktovkou CERMAT. Deváťáci se nejdříve rozhodli, kam se podle svých priorit přes systém DiPSy přihlásí, a teprve poté vykonali jednotnou přijímací zkoušku. Ta prověřila jejich znalosti z matematiky a českého jazyka a podle ní se rozhodne, na jakou školu budou žáci nakonec přijati.

Vedení správního spisu je jednou ze základních povinností při vedení správního řízení, které musí škola splnit. Zákonem je stanoven obsah správního spisu – přehled úředně oprávněných osob, spisový přehled, podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci, včetně rozhodnutí. Přílohou, která je součástí spisu, jsou zejména důkazní prostředky, obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích. Správně vedený spis je důležitý nejen pro plnění procesních práv účastníka řízení.

Ombudsman se ve své praxi zabýval některými aspekty zanechání studia a vyloučení žáka ze školy. Tuto problematiku shrnul ve sborníku stanovisek z oblasti školství. Následující text se jí také věnuje.

Uchazeči ze zahraničí mají na žádost nárok na prominutí zkoušky z českého jazyka u přijímací zkoušky. Znalost českého jazyka nezbytná pro vzdělávání v daném oboru vzdělání se ověří rozhovorem, a to v každém oboru středního vzdělání, který je uveden v přihlášce, zvlášť. Právní předpisy nestanoví bližší podrobnosti, a je tedy na řediteli školy, jakým způsobem zajistí průběh a vyhodnocení rozhovoru. Z důvodu vyšší transparentnosti a srovnatelnosti vyhodnocení a s ohledem na zvyšující se počet uchazečů ze zahraničí připravilo MŠMT spolu s NPI ČR metodický materiál, který nabízí vzor k vedení rozhovoru tak, aby naplňoval veškeré právní povinnosti a zároveň byl adekvátní k objektivnímu prověření jazykových dovedností.

Nové momenty plánu činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence spočívají ve vyhodnocení poskytování poradenských služeb, poskytování informací v podmínkách právní úpravy, která proběhla již v 1. pololetí školního roku 2024/2025 (možnost postupovat podle Lex Ukrajina v souvislosti s dobou požívání dočasné ochrany, podmínky zařazení cizince do skupiny pro jazykovou přípravu, možnost zařadit žáka o jeden ročník níže). Nově se v plánu činnosti výchovného poradce projeví sjednocení termínů činností souvisejících s přijímacím řízením ke vzdělávání ve středních školách pro obory vzdělání s talentovou zkouškou a obory vzdělání bez talentové zkoušky (změna v „načasování“ poskytování poradenských služeb žákům, kteří budou konat talentové zkoušky).

Jak postupovat v případě, pokud žák přerušil studium na SŠ a po ukončení přerušení nejeví o další studium zájem a nekomunikuje? Jaké má škola v takové chvíli možnosti?

I přes dílčí zlepšení, které přinesla digitalizace procesu, jsou přijímací zkoušky na střední školy stále nespravedlivé. Pro děti z málo podporujících rodin představují bariéru nad jejich možnosti, mnohé z nich se o to ani nepokusí. V kombinaci se zastaralou strukturou středního školství a nedostatečnými kapacitami všeobecných oborů jsou strašákem i pro děti motivovaných rodičů. Prosazení změn v decentralizovaném systému, zejména navýšení kapacit všeobecného vzdělávání, bude sice obtížné, ale vyplatí se.

Přestup na víceleté gymnázium v šesté nebo osmé třídě a stejně tak přestup na střední školu po deváté třídě rozhodně znamenají změnu. Mnozí se na ni těší, ač nikdy není jednoduchá. Zkušenosti z poradenské praxe opakovaně ukazují, že pro některé děti či dospívající tato změna znamená úlevu, radost, obnovení chuti do učení. Než k ní však dojde, nastává poměrně dlouhé období stresu a nervozity. Přijímací zkoušky byly vždy náročné, vždy znamenaly výzvu. Má ale současné napětí v době přijímacích zkoušek nějaký přínos? Naučí mladé lidi něco užitečného? Co tím získají?

Jsme soukromé střední odborné učiliště, zřízené jako škola podle § 16 odst. 9 školského zákona, všichni naši žáci mají kombinovanou vadu a jsou přijímáni na základě doporučujícího posouzení školského poradenského zařízení. Jedná se o žáky, u kterých shledáváme, že by bylo vhodné z důvodu jejich znevýhodnění prodloužení délky vzdělávání a rozložení učiva daného ročníku, pokud platné doporučení neobsahuje podpůrné opatření „Prodloužení délky vzdělávání“ dle vyhlášky č. 27/2016, se školským poradenským zařízením (SPC / PPP) prodiskutujeme, dodáme podklady ke zvážení přiznání tohoto podpůrného opatření a žák / zákonný zástupce doloží též žádost ke zvážení tohoto podpůrného opatření. ŠPZ vypracuje nové doporučení, včetně tohoto podpůrného opatření, žák je na konci 2. pololetí běžně hodnocen, numericky či slovně, dle IVP. Je v této situaci potřeba, aby dle § 66 odst. 2 školského zákona byla žákem / zákonným zástupcem podána písemná žádost a následně ředitelem školy vydáno vyhovující rozhodnutí, nebo se jedná o nadbytečný administrativní krok, vzhledem k tomu, že se jedná o podpůrné opatření stanovené v doporučení ŠPZ? V tuto chvíli tyto dva dokumenty procesujeme, ale samozřejmě, pokud by se jednalo o redundantní krok, rádi ho eliminujeme. V případě naší školy se např. v letošním roce jedná o zpracování celkem 17 takových žádostí a rozhodnutí.