Pedagogický proces

Nový interaktivní nástroj je určen nejen pro ředitele, ale také pro zřizovatele škol a školských zařízení. Poskytuje podporu v oblasti administrativní a manažerské práce, která je nezbytnou součástí každodenního chodu školy. 

„Dnes tepláky, zítra plavky?“ Možná ano, možná ne. Ale jisté je, že kvalitu výuky neurčuje guma v pase ani počet vyžehlených límečků.  

Aktuální data mezinárodní studie ESPAD z roku 2024 ukazují, že úroveň osobního wellbeingu vnímaná dětmi v Česku je v rámci Evropy po Ukrajině druhá nejhorší. V Česku označilo úroveň osobního wellbeingu jako dobrou 46 % patnáctiletých, na Ukrajině to bylo 43 %. I další data o wellbeingu a duševním zdraví českých dětí a mládeže svědčí o závažném problému, který navíc vykazuje zhoršující se tendenci.

V neděli 5. října 2025 startuje nový ročník ankety o nejoblíbenějšího učitele ČR Zlatý Ámos. 33. ročník ankety byl slavnostně zahájen ve čtvrtek 2. října v Národním pedagogickém muzeu J. A. Komenského v Praze.

Jak se řeší otázka přestupu žáka na jinou školu v případě, že jeden z rodičů výslovně sdělil s přestupem svůj nesouhlas? Situace je o to složitější, že rodiče nejsou sezdaní, matka nepracuje, otec rodinu živí a přijíždí pouze na víkendy, dítě má PO 3 a je vázáno na AP. Vstupuje do problému i OSPOD? 

Klára Goišová učí srdcem i rozumem. Její žáci o ní mluví s láskou, s úctou i s lehkým úsměvem – jako o paní učitelce, která se směje, naslouchá, podporuje a věří. Sama říká, že jejím úkolem není vést děti za ruku, ale jít kousek vedle nich, připravená podržet, když zakolísají. V rozhovoru otevřeně mluví o své cestě, pochybnostech i velké radosti ze společně prožívaných okamžiků.

Sára Vodičková učí druhým rokem. Na Základní škole Tomáše G. Masaryka v Kutné Hoře provází druhostupňové děti přírodními vědami a tělocvikem. Jaké to je, být v Česku začínající učitel?

Jednou píše či přednáší o možnostech e-learningu, příště o radostech i strastech učitelů za socialismu. Opírat se přitom Jiří Zounek může o množství dat, která získává a zpracovává spolu s kolegy z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Výsledky jeho práce nejsou jen příspěvkem do pomyslné encyklopedie znalostí o českém školství – vyzývají také k zamyšlení nad vzděláváním v současnosti i v minulosti.

Jak rozumět základní gramotnosti čtenářské a pisatelské (ZGČP) v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP)? Právě tomu se věnuje seriál připravovaný autory z projektu Pomáháme školám k úspěchu, který vychází celý tento školní rok v Učitelském měsíčníku. V tomto čísle shrneme nejdůležitější argumenty pro čtení a psaní ve všech předmětech. Náměty na to, jak s textem ve sborovně pracovat, najdete prostřednictvím QR kódu na konci textu.

Třídnické hodiny už dávno nejsou jen organizační pauzou v rozvrhu. Když mají jasný smysl a vedení, stávají se prostorem, kde děti posilují vztahy, učí se řešit aktuální situace a získávají sebevědomí i samostatnost. Pravidelná třídnická hodina tak může být klíčem k lepší atmosféře ve třídě i k osobnímu rozvoji žáků a žákyň.

S nástupem umělé inteligence je jasnější než dřív, jak důležité je umět kriticky pracovat se záplavou informací. Na mediální vzdělávání a rozvíjení kritického myšlení žáků ale nejste sami! Podrobné informace, rady, materiály a tipy do výuky, zajímavé inspirace i odkazy vám nabízí Národní pedagogický institut ČR prostřednictvím projektu NPO 3.1 Aidig.

Od ledna 2025 má Česká republika první strategický materiál, který se komplexně věnuje dobrovolnictví. Jednotlivé obory, jako např. dobrovolnictví v práci s dětmi a mládeží nebo dobrovolnictví v sociálních službách, zůstávají přitom v působnosti příslušných ministerstev. Hlavním nástrojem pro výchovu k dobrovolnictví, který mohou pedagogové využít, je spolupráce škol s mimoškolními institucemi a organizacemi. Propojování formálního a neformálního vzdělávání doporučuje i nový Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání.

V dubnu dánské úřady zveřejnily krátké formální sdělení, ve kterém informují, že překladatelé – redaktoři, kteří upravují strojově přeložené texty, nemají nárok na veřejné kompenzace, například z knihovních poplatků, protože uvedená díla vlastně nejsou autorským dílem, ale jen redakční prací.

Opakovaně se mi vrací otázka, kde se berou všechny nepravosti, kterých se dopouštíme v dospělém životě. S některými drobnými se setkávám v poradenské praxi, jiné, mnohem závažnější můžeme všichni zachytit v životě kolem sebe nebo v médiích (např. opakující se podvody politiků a dalších, závažné násilné trestné činy). Nemyslím si, že právě já dokážu dát vyčerpávající odpověď a návod, nicméně o kousek návrhu řešení se pokusím.

Od roku 2027 má být zavedena angličtina od prvních tříd ve všech školách v ČR. Možná i u vás chybí školení angličtináři, ale to vůbec nevadí! Angličtinu může dětem s klidným svědomím předávat i třídní učitel neangličtnář, když ví jak a má vhodné materiály.

Jak rozvíjet dětskou představivost a zároveň se neztratit v osnovách, termínech a tlaku na výkon? Petr Bechyně, UX designér a webový analytik, vytvořil sadu kreativních rozcviček, které původně vznikly jako inspirace pro kreativní profese. Dnes si nacházejí pevné místo ve školách. Rozcvičky podporují divergentní myšlení, spontánní vyjadřování i schopnost vnímat více než jednu „správnou“ odpověď. Učitelé je oceňují pro jejich široké využití v různých předmětech i ročnících, jednoduché nasazení a hlavně pro to, jak pozitivně ovlivňují atmosféru ve třídě. Děti se při nich učí formulovat své myšlenky, spolupracovat i překonávat strach z chyb – a často se na ně přímo těší. Fantazie, smích a surikaty ve třídě tak nejsou výjimkou, ale začátkem nového způsobu uvažování.

Umělá inteligence ve školách se většinou řeší prakticky: Opisují žáci pomocí ChatGPT? Dá se s ním rychle připravit test? Poznáme text psaný strojem? Jenže zatímco řešíme tyto každodenní starosti, možná přehlížíme hlubší otázku: Jak AI proměňuje samotné učení a vývoj dětí?

V období od prosince 2024 do března 2025 jsme realizovali průzkum 1) (Scio Research, 2025) zaměřený na zjišťování postojů k umělé inteligenci (AI) a zkušeností s ní. Kromě dalších aspektů jsme se věnovali zjišťování toho, jaké emoce v žácích AI vyvolává. Data ukazují, že mezi emocemi, které si žáci s AI nejčastěji spojují, dominují zvídavost a nejistota. V tomto článku vám představíme hlavní zjištění této konkrétní oblasti a doplníme je o doporučení, jak by bylo možné s těmito emocemi pracovat a využít je pro vzdělávací praxi.

Komunikace – slovo, které nás denně provází. Je základním kamenem mezilidských vztahů. Mluvíme, píšeme, gestikulujeme. Komunikace je jako neviditelná nit, která propojuje lidi, týmy i celé společnosti. Dokáže budovat důvěru, inspirovat, posouvat věci kupředu, ale stejně tak může vyvolat nedorozumění a konflikty. Dá se říci, že komunikace je dovednost, kterou používáme od prvního dne života, a přesto ji nikdy zcela neovládáme. Je to dynamický proces, ve kterém nejde jen o slova, ale také o tón hlasu, gesta, emoce a kontext. Říká se, že nelze nekomunikovat, a skutečně, i mlčení nebo pouhý pohled jsou pro druhého zprávou. V tom právě tkví kouzlo i nástraha komunikace – je všudypřítomná, a přitom ji lze tak snadno zkreslit.

Ve škole se každý den potkávají tucty lidí, kteří se spolu potřebují dohodnout na tom, co a jak budou spolu nebo vedle sebe dělat. Některá jednání probíhají hladce, některá méně. Když jde o složitější problém, když jej má řešit větší množství lidí, když jsou patrné bariéry v komunikaci, je čas využít facilitaci.