Pedagogický proces

Jak mohu postupovat, pokud se matka s dítětem stěhuje do jiného města, otec zůstává ve stávajícím bydlišti, a otec nesouhlasí s přijetím do nové mateřské školy z důvodu společné péče o dítě a neexistujícím soudním rozhodnutím. Jak jako ředitelka školy, kam matka chce dítě přihlásit (žádost) postupovat?

V raném dětství se učení neodehrává skrze slova, pracovní listy nebo řízené úkoly. Dítě poznává svět tak, jak je biologicky nastaveno – pomocí vlastního těla. Okolní svět tak vnímá pomocí smyslových receptorů a situace si „prožívá“. Všechny zdánlivě obyčejné zkušenosti tvoří celou mozaiku, která se stává základem pro pozdější porozumění světu, vztahům i sobě samému.

Únor, často vnímaný jako nejchladnější měsíc, ve kterém také slavíme již tradičně Den sv. Valentýna, nabízí ideální příležitost k prohloubení vnitřních aktivit a soustředěnému tvoření. V odborném kontextu pedagogiky a dětského rozvoje nejde při tvoření jen o „zabavení dětí“, ale o cílenou podporu jemné motoriky a emoční inteligence. Zde je několik valentýnských tvořivých nápadů, které by se vám mohly líbit a které dokážou vyrobit i ti nejmenší. Valentýnské tvoření s předškolními dětmi by mělo být jednoduché, bezpečné a zábavné, s důrazem na používání základních materiálů, jako jsou papír, barvy a lepidlo. Hlavním cílem je strávit společný čas a vyjádřit lásku a přátelství. A co dnes budeme k výrobě potřebovat?

Odolnost není vrozená vlastnost, ale dovednost, kterou lze cíleně rozvíjet už v mateřské škole – v každodenních situacích. V článku představujeme novou publikaci České školní inspekce Školy, které posilují odolnost – Inspirace pro předškolní vzdělávání, která učitelům i ředitelům mateřských škol ukazuje, jak pomoci dětem zvládat neúspěch, regulovat emoce a neztrácet chuť objevovat.

Zrak se u dětí vyvíjí v pohybu, hře a zájmu o okolí. Článek ukazuje, proč je důležité střídat pohled do blízka a do dálky, rozvíjet periferní vnímání a jak pomocí jednoduchých her s barvami podporovat zdravé dívání.

Metoda vědomé stopy pohybu slaví v tomto školním roce 20 let od svého vzniku. Využití našla v mnoha předškolních i školních zařízeních v celé ČR a také v poradnách a centrech volného času. Její potenciál se pořád rozšiřuje a prohlubuje. Původně byla koncipována jako metoda k rozvoji grafomotoriky předškolních dětí, ale v praxi se ukázalo, že její potenciál je mnohem širší. Své využití nachází i u školních dětí a také jako seberozvojová aktivita pro dospělé. Harmonie těla a mysli, schopnost soustředit se a zároveň uvolnit je téma pro všechny věkové kategorie. Na tomto základě lze stavět vzájemnou podporu, komunikaci i kreativitu.

Vydejme se s dětmi do přírody za poznáváním života různých druhů živočichů v zimním období. Děti budou hledat stopy jednotlivých druhů zvířat a zkoumat, kterým živočichům patří. Zahrají si na stopaře, budou odlévat stopy ze sádry, chybět nebudou ani pohybové hry. Záměrem vzdělávacího bloku je vést děti k poznání, že každý druh zvířete má svou identickou stopu a další charakteristické znaky.

Když rtuť teploměru klesá, mnozí z nás mají tendenci zůstávat uvnitř nebo vyrazit jen na chvilku na řízenou procházku. Přitom právě zima nabízí jedinečné příležitosti pro jedinečné hraní, tvoření, objevy a tím i podporu wellbeingu dětí i nás dospělých. Příroda se totiž nikdy nezavírá – jen mění svá lákadla a nabídku her.

V prostředí mateřských škol se běžně setkáváme i s dětmi, které mají různé speciální vzdělávací potřeby. Pokud speciální potřeby dítěte vyplývají z jeho zdravotního postižení, mateřská škola zpravidla získá na vzdělávání takového dítěte potřebné zdroje navíc – dítě projde vyšetřením ve školském poradenském zařízení a na základě doporučení z poradenského zařízení škola nastaví podpůrná opatření.

Zdravé vnitřní prostředí není ve školách jen komfortním nadstandardem – stává se jedním ze základních předpokladů pro kvalitní výuku. Děti tráví v interiéru až 95 % školního dne, přičemž většinu této doby jsou v uzavřených učebnách. Nedostatečné větrání zde může velmi rychle vést k hromadění oxidu uhličitého, zvýšené vlhkosti i šíření bakterií a virů. Důsledkem je nejen zhoršené zdraví, ale také pokles pozornosti, vyšší chybovost, únava a podrážděnost žáků i pedagogů.

14. a 15. listopadu 2025 proběhlo další Fórum ředitelů – dvoudenní setkání lídrů základních a středních škol z celé České republiky. Dorazili s různými zkušenostmi, z různě velkých škol a s rozličnými výzvami. Jedno však měli společné: potřebovali na chvíli vystoupit z každodenního kolotoče, nadechnout se – a být mezi lidmi, kteří opravdu rozumějí tomu, co znamená vést školu.

Od 4. do 11. února 2026 se opět můžeme napříč Českou republikou propojit v tématu podpory zdravého rozvoje žáků ve škole. Už potřetí se totiž uskuteční Týden pro wellbeing ve škole, jehož cílem je zdůraznit důležitost tohoto tématu ve vzdělávání a zároveň porozumět jeho komplexnosti.

Žádná role nesoucí odpovědnost za dlouhodobou udržitelnost organizace nemůže spočívat pouze v udržování stávajícího stavu. Bez systematické podpory změny a inovací není organizace schopna adekvátně reagovat na proměňující se prostředí, rozvíjet potenciál svých lidí ani se dlouhodobě posouvat vpřed. Podpora změny však nikdy nespočívá pouze v tom „dát zelenou“ novým nápadům. Prosazování změny je spíše jako vyslat jednotlivce či tým na cestu, o níž předem víme, že povede přes institucionální bariéry, byrokratická omezení, provozní tlaky i skryté konflikty zájmů. Aby měli zaměstnanci reálnou šanci nové podněty nejen navrhovat, ale také je úspěšně uvádět do praxe, potřebují ještě něco dalšího – neviditelnou, avšak zásadní oporu v podobě ochrany ze strany vedení. Lídr zde sehrává klíčovou roli tím, že v pozadí vytváří prostor, v němž je možné experimentovat, chybovat a čelit kritice okolí, aniž by byla iniciativa předčasně potlačena. Pro tuto jemnou, avšak rozhodující vrstvu podpory se v moderním managementu vžilo anglické označení air cover.

Jde současné problémy školství vyřešit jen se znalostí českého vzdělávacího systému? V Partnerství pro vzdělávání 2030+ jsme přesvědčeni o tom, že se máme co nejvíce učit nejen z českých, ale také ze zahraničních zkušeností. Pořádáme proto pravidelné studijní cesty do inspirativních zemí. Poprvé jsme takto vyjeli v roce 2022 do Nizozemska, pak v roce 2023 do Estonska a Finska, v roce 2024 do Skotska a naposledy v listopadu 2025 do anglického Manchesteru.

V Hospodářských novinách v říjnu minulého roku vyšel článek Markéty Hronové s názvem Hry ani projekty děti tolik nenaučí. Úspěšné země staví na „klasické“ výuce, říká lektor budoucích učitelů. Autorem citátu je Pavel Bobek, učitel pražské Základní školy Solidarita. Svou učitelskou dráhu započal v Anglii a v Česku loni vydal knihu Učitelství jako řemeslo, v níž popsal metodu, kterou se naučil v anglických školách. Explicitní výuka, jak se tento výukový styl nazývá, se v některých ohledech velmi odlišuje od toho, co si pod kvalitním vzděláváním představují čeští učitelé, kteří podporují modernizaci školství. Článek tak logicky vyvolal silné reakce na sociálních sítích. V tomto rozhovoru se k hlavním kontroverzím vracíme s cílem lépe porozumět předpokladům, na kterých současný pedagogicky narativ v České republice stojí.

Břetislav Svozil stojí v čele školy, která se během deseti let změnila z odvážného experimentu v respektovanou vzdělávací instituci. Labyrinth dnes patří k nejrychleji rostoucím školám svého druhu a jeho ředitel, oceněný titulem Ředitel budoucnosti, otevřeně mluví o tom, jaké je vést tým, který se učí stejně intenzivně jako děti. V rozhovoru přibližuje, proč věří v inkluzi, sdílené vedení a chyby jako příležitost.

S bývalou vládní zmocněnkyní pro lidská práva a expertkou v oblasti duševního zdraví a práv dítěte Klárou Laurenčíkovou jsme mluvili o inkluzi, digitálních technologiích a jejich vlivu na duševní zdraví i o zážitcích z dětství, které ovlivnily její směřování v dospělosti.