Pedagogický proces

Hodnocení – možná ta nejobtížnější část vzdělávání žáků a studentů. Mělo by být objektivní, spravedlivé, vypovídající a v dnešní době naštěstí už také formativní. Právě na formativní stránku hodnocení jsme se před čtyřmi lety zaměřili i u nás ve škole.

V posledních letech se pojem wellbeing stal jedním z klíčových slov pedagogických debat. Hovoří se o bezpečném klimatu školy, o podpoře duševního zdraví, o respektujících vztazích, o potřebě vnímat žáka jako celek – nejen jako nositele výkonu, ale jako lidskou bytost s emocemi, obavami, motivací i limity. Na úrovni kurikulárních dokumentů i školních vizí se wellbeing stále častěji objevuje jako hodnota, ke které bychom měli směřovat. Přesto však existuje moment v životě mnoha žáků, kdy se tento ideál dostává do ostrého kontrastu s realitou: jednotná přijímací zkouška.

Když jsem byla na základní škole, měla jsem velký problém s matematikou. Nešla mi, nebavila mě a učitelka místo podpory reagovala hněvem. Báli jsme se na cokoliv zeptat, protože když jsme udělali chybu, rozčílilo ji to natolik, že musela odejít ze třídy. Měla jsem samé trojky a čtyřky, vlastně byl zázrak, když jsem dostala trojku z testu. Devět let jsem proto věřila, že matematika není pro mě.

Dnes se velmi často objevují stížnosti na to, že děti jsou křehké, pohodlné, nic nevydrží, pod sebemenší zátěží se hned hroutí. A že je třeba odmala je otužovat. Vymlouvat se na dobu by bylo krátkozraké. Nicméně nelze obcházet fakt, že dnešní život je po všech stránkách mnohem pohodlnější než dřív i pro dospělé. A dětem se snažíme dopřát o to víc. Vracet se k drsnější minulosti dobrovolně rozhodně nechceme a nebudeme.

V minulých dílech jsme se pohybovali převážně v psychologii – řešili jsme roztěkanou pozornost, erozi pravdy nebo digitální náhražky vztahů. Dnes se ale musíme podívat na něco, co připomíná spíše sociologické sci-fi. Dostáváme se totiž k otázkám, které se dotýkají samého smyslu lidské činnosti a toho, jak se může naše společnost rozvrstvit.

Od školního roku 2027/2028 se filmová výchova stane povinným předmětem na ZŠ. Co může žákům nabídnout a jak ji učit? Goethe-Institut ČR, spolek krutón a další organizace s novým školním rokem spustily web FilmED s více než 20 aktivitami a tipy, jak začít. V říjnu uspořádaly také webináře, kde aktivity představili jejich samotní autoři.

Prvouka má mimořádnou roli, pomáhá žákům porozumět světu kolem sebe a učí je přemýšlet o tom, co pozorují a zažívají. Může vytvořit prostor, kde žáci hledají souvislosti, kladou otázky a propojují učivo s vlastní zkušeností. Učebnice od TEREZY a Vividbooks nesvazuje pedagogovi ruce, ale je jeho oporou.

Nedávno zveřejněná data mezinárodního šetření OECD TALIS 2024 přinesla pro český vzdělávací systém mimořádně pozitivní zprávu. Čeští pedagogové se v oblasti digitálních technologií a využívání umělé inteligence řadí k absolutní evropské špičce. Rádi bychom shrnutím nejdůležitějších zjištění přispěli ke zlepšení narativu o učitelské profesi a především vyjádřili poděkování českým učitelkám a učitelům za jejich práci a nasazení. Chceme zdůraznit, že děti učí progresivní a kompetentní lidé a že jsme hrdí na to, že jsou hybateli pozitivní změny.

Od roku 2027 se výuka angličtiny nejspíš rozšíří do prvních tříd na všech základních školách v České republice. Mnohé školy přitom řeší nedostatek aprobovaných angličtinářů – a právě tady se otevírá prostor pro třídní učitele.

Nově zavedená klíčová kompetence kulturní v RVP ZV výrazně posiluje potenciál umění a kultury pro všeobecné vzdělávání a vytváří prostor pro učení v kontaktu s kulturními institucemi. V tomto kontextu nabývá na významu také vizuální gramotnost, dlouhodobý cíl výtvarné výchovy, který se vztahuje k porozumění obrazům v umění i v každodenní vizuální kultuře. Text se věnuje vztahu mezi kulturní kompetencí a vizuální gramotností a ukazuje možnosti jejich rozvoje prostřednictvím učení mimo školní třídu.

eTwinning je aktivita Evropské komise, díky níž mohou školy realizovat mezinárodní spolupráci na dálku s využitím digitálních technologií. Téma i časový rámec projektu si určujete sami, takže ho snadno navážete na běžnou výuku. Výhodou je také to, že eTwinning není dotační typ vzdělávacího programu, a proto s ním můžete začít kdykoli.

Nová vzdělávací platforma Paměti národa storyON přináší autentické příběhy pamětníků ve formě online lekcí s výukovými materiály, které můžete rovnou použít ve výuce. Vybírejte si podle náročnosti, editujte podle potřeby a prohlubujte spolu se svými studenty nejen zájem o soudobé dějiny, ale také mezigenerační a hodnotové vzdělávání.

Mediální výchova patří mezi klíčové oblasti současného vzdělávání. V době, kdy jsou žáci denně vystaveni tisícům mediálních sdělení, potřebují získat schopnost kriticky hodnotit informace, rozpoznávat manipulativní techniky a odpovědně vytvářet vlastní mediální obsahy. Nová otevřená učebnice Svět médií je zdarma online a přináší komplexní řešení pro implementaci mediálního vzdělávání do školní praxe. Učebnice vychází ve dvou verzích. Jedna je určena přímo žákům, druhá obsahuje kompletní metodické materiály pro učitele. Obě verze jsou zveřejněny pod otevřenou licencí Creative Commons, což umožňuje pedagogům materiály volně upravovat a sdílet podle potřeb jejich tříd.

Petr Němec, učitel a metodik ICT ze ZŠ a MŠ logopedické v Olomouci, patří k lidem, kteří dokážou propojit didaktiku s vizuální kreativitou tak, aby složitá témata působila jednoduše a srozumitelně. Jeho animovaná výuková videa sledují denně desetitisíce žáků i učitelů a stávají se oporou tam, kde tradiční výklad nestačí. Každý jev v nich ožívá v pohybu. Přesně, názorně a s pedagogickým citem, díky čemuž mohou žáci lépe porozumět souvislostem i obtížnějším fyzikálním či matematickým principům. V době zahlcené obsahem přinášejí jeho videa něco, co je stále vzácné: promyšlenou kombinaci odbornosti, vizuální poutavosti a úcty k tempu každého žáka.

Lukáš Pulko nikdy nepochyboval, že fotbal má sílu sbližovat. Jeho fotbalový klub Mongaguá tak už deset let úspěšně svádí dohromady děti žijící v problémových, převážně romských lokalitách a pomáhá jim nalézat nový, lepší směr. Při tréninku a klubových aktivitách získávají víc než hráčské dovednosti a příležitost posunout se do vyšších soutěží: učí se respektu, odvaze i odpovědnosti. Malí fotbalisté přitom překonávají řadu překážek, jak se ukázalo i při listopadovém incidentu, který získal pozornost veřejnosti. Skupina hráčů tehdy čelila cestou vlakem z Děčína do Prahy rasistickým urážkám fanoušků ostravského Baníku a situaci musela řešit i policie. V rozhovoru Lukáš Pulko hovoří o tom, proč je pro romské děti důležité mít vhodné vzory, o přetavování nepříjemných událostí v příležitosti nebo o tom, jaký vliv mělo na jeho činnost setkání s papežem.

V předminulém čísle jsem nastínila, jaký má současná školou povinná generace představy o svém profesním životě. Mladí lidé vědí, že se budou učit celý život. Chtějí, aby jim dávalo smysl to, co je bude živit. Chtějí naši důvěru. Chtějí sebevědomí a aby jejich požadavky byly slyšet.

Jen tak si číst a ponořit se do mnoha různých světů, užít si dobrodružství a prožít jiné životy. To je jedno z možných čtení, se kterým se žáci ve škole mohou setkat především v dílnách čtení. Samostatný čtenář ale potřebuje ovládat celou řadu způsobů, jak si poradit s texty, jak jim porozumět a co nejvíce z nich vytěžit. Takový čtenář se nerodí, takovým čtenářem se člověk stává. A to je možné už od raného věku, má-li příležitost setkat se s různými texty, nejen těmi uměleckými a nejen v hodinách českého jazyka a literatury. V tomto dílu seriálu o základní gramotnosti čtenářské a pisatelské se autorky z projektu Pomáháme školám k úspěchu Nadace The Kellner Family Foundation zaměřily na čtení v oborech.

Nedávno jsem navštívila školu v Anglii. Šlo o instituci s přísným režimem, kde mají problém s mobily vyřešen technicky dokonale: telefony jsou celý den zamknuté ve skříňkách, žáci k nim nemají přístup. Člověk by čekal pedagogický ráj a studenty soustředěné jen na výuku. Když jsme se však zeptali paní ředitelky, co vnímá jako největší problém současnosti, bez váhání odpověděla: „Sociální sítě a kyberšikanu.“

Žák vaší třídy zemřel a je skoro jisté, že se jednalo o sebevraždu. Pravděpodobně vás na fakultě na tuto situaci nikdo nepřipravil. Nicméně i v opačném případě by bylo pochopitelné, že jste doporučení svých vyučujících už dávno pustili z hlavy. Záměrem tohoto článku je pomoci vám situací dobře projít a současně jí dobře provést i vaši třídu.

Záškoláctvím se podle metodiky MŠMT rozumí taková neomluvená nepřítomnost žáka ve škole, a to i opakovaná, která je způsobena zpravidla úmyslně žákem nebo osobami odpovědnými za jeho výchovu, která trvá obvykle po celý vyučovací den (případně po určitou část vyučování, např. v odpoledních hodinách nebo jen v některých předmětech). Cílem je vyhnout se přítomnosti ve vyučování nebo pouze v některých vyučovacích hodinách.1)