Pedagogický proces

Stále více lékařů i dalších odborníků v poslední době zdůrazňuje vliv umělého světla na lidský organismus. Elektrické světlo zásadně ovlivňuje fyzické i psychické zdraví všech lidí, mimořádný vliv má však na děti, které tráví většinu dne ve školních třídách.

Adaptační kurzy ve Škole da Vinci jsou nejen zážitkem, ale i důležitým nástrojem rozvoje kompetencí a kultivace mezilidských vztahů. Jejich příprava vyžaduje potřebnou péči a koordinaci. Děti – ale i učitelé – si z kurzu odnášejí nová přátelství, zkušenost spolupráce, odvahu zvládat výzvy a jasnější vědomí toho, čím osobně přispívají ke zdravé komunitě.

Digitální technologie už nejsou jen vizí budoucnosti, ale stávají se běžnou součástí školního prostředí. O přístupu k digitalizaci a práci s moderními nástroji v ZŠ Zeleneč jsme si povídali s jejím ředitelem Mgr. Jiřím Ptáčníkem.

Rodičů, kteří se zajímají o vizi a strategii školy nebo o inovace ve vzdělávání, je podle ředitele pražské ZŠ Hanspaulka Ondřeje Bárty hodně. Klíčové je s nimi správně komunikovat. A to nejen o velkých systémových změnách, jako je zavádění nového kurikula nebo změna pohledu na hodnocení, ale prakticky o všem. Rozhovor s ním vedla Klára Bezděková, která se v Národním pedagogickém institutu ČR věnuje podpoře vedení škol. S O. Bártou se znají ze vzdělávacích akcí zaměřených na pedagogický leadership, a tak si v rozhovoru tykají.

Může být plošný zákaz mobilních telefonů ve školách přínosem, nebo je stávající platná legislativa dostačující? Lze považovat plošný zákaz mobilních telefonů ve školách za skutečně efektivní opatření s cílem více podpořit a rozvíjet duševní zdraví žáků a studentů?

Vzdělávání a podpora ředitelů škol je v současné době jednou z klíčových oblastí rozvoje kvality škol, kam nejen v Národním pedagogickém institutu ČR (NPI ČR) upíráme pozornost a energii. Systematicky nabízíme různé typy a formy podpory, které reagují na specifické potřeby jednotlivých skupin ředitelů.

Pojmy jako mikroklima a wellbeeing se dostávají stále častěji do centra pozornosti nejen rodičů, ale také zřizovatelů a vedení škol v souvislosti s technickým řešením pro řízení tepelné pohody. Nezanedbatelnou součástí navrženého systému, která může přinést velké finančních úspory, je správné řízení energií a nakládání s nimi. Každá škola je jiná a každý krok směrem k lepšímu prostředí se počítá. Začněte s tématem kvality vzduchu ve škole jednoduše – například měřením jen v jediné třídě. I první malý krok může mít velký dopad.

V tomto školním roce budeme do Učitelského měsíčníku přispívat celoročním seriálem na podporu tomu, jak rozumět základní gramotnosti čtenářské a pisatelské (dále jen „ZGČP“) v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Zaměříme se na to, jak ji v praxi rozvíjet a využívat pro lepší učení žáků v každém oboru. Rádi bychom tím přispěli k tomu, že se děti budou učit ve škole s větší chutí a s ještě lepšími výsledky.

Co všechno může škola získat díky Erasmus+ pro neformální vzdělávání? To vám představí Dům zahraniční spolupráce, česká národní agentura pro mezinárodní vzdělávání a rozvoj.

Pavel Škramlík, zkušený a dnes už bývalý ředitel školy, kouč, lektor a aktivní podporovatel českého školství. V Řízení školy publikoval řadu článků, dnes se ale ocitá tak trochu na druhé straně. Poskytl totiž úvodní „výkop“ pro letošní sérii rozhovorů o konceptu 7 inteligencí, na které je v Akademii Libchavy zaměřená jedna ze vzdělávacích aktivit.

Už téměř patnáct let sdílí své myšlenky o vedení škol v pravidelných textech na stránkách časopisu Řízení školy. Pro mnohé je Jan Voda inspirací, ukazuje, jak o ředitelování přemýšlet jinak – s větší hloubkou, pokorou a lidskostí. V rozhovoru vypráví nejen o tom, jak jeho texty vznikají a jak mu psaní pomáhá zvládat náročné situace, ale i o vnitřních zápasech, proměnách a naději, kterou chce svými slovy předávat. Otevírá témata, která se dotýkají nejen práce školních leaderů, ale i osobního zrání, pochybností a odhodlání jít dál. I tehdy, když cesta není jasná.

Postup na vyšší manažerskou pozici s sebou zpravidla nepřináší jen prestiž a větší pravomoci, ale i zcela nové výzvy. Ocitáte se v prostředí, které vyžaduje dovednosti, jež si teprve musíte osvojit, a zároveň čelíte rozšiřující se agendě, rostoucímu tlaku i zodpovědnosti. Právě toto přechodové období bývá zlomové: přirozená nejistota z nových situací se může snadno proměnit v pochybnosti, zda do nové role skutečně patříte. Místo zdravého růstu se v hlavě začnou ozývat otázky: „Zasloužím si to?“, „Co když zklamu?“ Taková nejistota se často stává tichým společníkem profesního postupu – přítomným, avšak málokdy otevřeně pojmenovaným.

Změna je život… Toto obecné rčení bychom možná mohli opravit na „změna je škola“, protože v letošním školním roce čeká české školství změn opravdu hodně. Tak jsme se rozhodly podělit se s vámi o naše zkušenosti a provést vás během letošního seriálu změnou velmi zásadní, kterou představuje revize školního vzdělávacího programu. I když tuto změnu chystáte až od příštího školního roku, tak věřte, že právě teď je čas začít. A co je důležité – brát změnu jako příležitost!

Fúze, spojení, sloučení. Slova, která evokují Excel, zřizovatele, tabulky. V realitě škol to ale znamená něco jiného: střet identit, příběhů a vztahových map. Slučování škol není primárně organizační akt. Je to hluboká změna, která zasahuje limbický systém každého z nás. Slučování škol je možná to největší, co ředitel za svou kariéru zažije. A přesto to může být krásné. Pokud spojení škol nepovedeme jako administrativní fúzi, ale jako společný vznik nové komunity.

Regulace smartphonů ve školách se stává běžnou praxí ve světě i v Evropě. Země však zpravidla neopouštějí technologie jako takové – snaží se nalézt rovnováhu. Digitální kompetence by měly vznikat v řízeném, smysluplném kontextu. Česko má pro podobný přístup předpoklady mimo jiné díky výbornému ICT vybavení a pozitivním postojům učitelů, jak ukazuje zpráva ICILS 2023. Výzvou však zůstává nastavení jasné politiky a její důsledné zavedení. V Řízení školy 3/25 jsem analyzovala kazuistiku Francie a Finska, dnes se podíváme do Dánska a na sever Evropy.

Digitální wellbeing představuje nesporně téma, které rezonuje se školním prostředím. Panuje poměrně silné konsenzuální přesvědčení, že „by se s ním mělo začít něco dělat“, ale není úplně snadné říci co. Tak jako u závislostního chování i v případě práce s digitálními technologiemi platí dvě důležité zásady – vlastní problémy marginalizujeme a velkou část zodpovědnosti nese mimo jedince i sociální systém či prostředí, ve kterém se pohybuje.

Pro sedmý rozhovor o vzdělávací politice jsme si vybrali prof. PhDr. Arnošta Veselého, Ph.D., který je proděkanem pro vědu a výzkum na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a uznávaným expertem na vzdělávací politiku v ČR. Ve své výzkumné činnosti se vedle tématu vzdělávací politiky zabývá analýzou a tvorbou veřejné politiky a výzkumem veřejné správy. Od roku 2018 je vedoucím Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) na Univerzitě Karlově. V roce 2019 se stal předsedou externí expertní skupiny pro přípravu Hlavních směrů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Mezi jeho významné publikace patří „Vybrané problémy vzdělávací politiky“, „Teorie a nástroje vzdělávací politiky“, „Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu“ nebo „Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe“. V roce 2023 převzal Arnošt Veselý medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1. stupně za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost.

„Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty,“ konstatoval před zhruba sto lety první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Fascinující aktuálnost tohoto jednoduchého prohlášení v současnosti by nás měla vést k otázce, kde takové demokraty vlastně brát. Odpověď není těžká, ale je očividně těžké ji naplnit.

Komplexnější diagnostika rozumových schopností dětí a diagnostické nástroje k posouzení adaptivního chování či sociálního znevýhodnění zajistí cílenější doporučení k edukaci a narovnání podmínek pro získání potřebného vzdělání.

Ucelený systém podpory nadaných žáků realizovaný v ZŠ Klatovy, Čapkova ul. je postaven na třech klíčových úrovních: bezpečném školním klimatu, diferenciaci výuky a podpoře osobního rozvoje žáků. Text popisuje konkrétní nástroje a organizační opatření, jako jsou propustné skupiny, barevné hodiny, barevné semináře a výběrové akce, které umožňují individualizovaný přístup k nadaným žákům bez jejich vyčleňování z kolektivu. Důraz je kladen na spolupráci pedagogického sboru, školního poradenského pracoviště a aktivní zapojení žáků. Článek nabízí inspiraci pro školy, které se zajímají o systematickou a inkluzivní podporu nadání.