Pedagogický proces

Ředitelé škol nebo školských zařízení v České republice hrají klíčovou roli při zajišťování kvality vzdělávání, úspěšné implementaci revidovaných rámcových vzdělávacích programů a dalších cílů a opatření Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+.

Metodiky Respekt, Rozmanitost, Rovnost, Resilience (RRRR), byly navrženy pro učitele základních a středních škol s cílem rozvíjet socio-emoční dovednosti žáků a jejich pozitivní vztahy.

Třetí ročník úspěšné konference Škola jako místo setkávání, pořádané redakcí Řízení školy (Wolters Kluwer ČR), se uskuteční ve čtvrtek 9. října 2025. Stejně jako v předchozích letech nabídne prostor pro sdílení zkušeností, hledání inspirace a společné přemýšlení o tom, jak může vypadat kvalitní škola. Letos se potkáme v nových prostorách Kongresového centra hotelu Olšanka, a to z jednoduchého důvodu – konference se rozrůstá a do původních prostor se už nevešla.

Cvičení a aktivity zaměřené na zklidnění těla, emocí a mysli přinášejí pro děti ve školní družině, a nejen v ní, mnoho benefitů. Příspěvek nabízí výběr jednoduchých a rychlých cvičení, kdy je potřeba děti zklidnit, či naopak povzbudit. Najdete zde inspiraci a jednoduché návody na aktivity, kdy potřebují děti vydechnout mezi jednotlivými činnostmi nebo když je potřeba obnovit dobrou energii a pohodové nastavení u jednotlivců nebo celého kolektivu.

Artefiletika ve školní praxi může výrazně obohatit proces výchovy a vzdělávání. Jedná se o reflexivní, tvořivé a zážitkové pojetí práce ve výtvarné výchově. Díky prožitku z tvorby se můžeme mnohému naučit, porozumět lépe lidem kolem nás i sobě samému. Techniky práce lze využít s kýmkoliv s cílem rozvoje jeho osobnosti. Tím se artefiletika liší od arteterapie, která využívá výtvarný projev k redukci obtíží. U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, například u těch s mentálním postižením, je to skvělý způsob, jak posilovat jejich deficity v různých oblastech života.

„Škola nás ničí, a tak na ni nechceme pořád myslet. Prostě mi přijde, že v téhle generaci jsme všichni trošičku v depresích. Je to vidět na internetu, je to vidět všude. A oni do nás jenom rejou s úkolama, že musíme mít docházku, že musíme mít testy, že se musíme jenom učit, ale my na takové věci nemáme čas. My si chceme užít ten život, chodíme ven a pak nestíháme učení, protože nechceme mít v hlavě pořád tu školu.“ /Matylda, 7. třída /

Pracovníci školních poradenských pracovišť i pedagogové mohou využít podpůrné nástroje, které jsou bezplatně k dispozici v programu Stop násilí1) Diakonie ČCE.

V našem časopise jsme se již věnovali představení preventivních programů, které se neodehrávají klasicky ve školní třídě, ale zaměřují se na práci s rodinou či rodiči. Jedním z těchto programu je ChildTalks+, jenž je zaměřen na podporu dětí, jejichž rodiče žijí s duševním onemocněním (tzv. COPMI). S autorkou metodiky Karin van Doesum jsme si povídali o potřebách těchto dětí a jejich rodičů a o zkušenostech s podporou duševního zdraví v Holandsku.

Jak rozvíjet čtenářskou gramotnost žáků, to je otázka, kterou si jistě klade mnoho pedagogů. Čtenáři tohoto článku zde najdou zkušenosti z mé konkrétní praxe speciální pedagožky. Popisuji v něm, jaké publikace jsem využívala v hodinách speciálně pedagogické praxe a proč. Podobně uvádím i publikace, které jsem doporučovala rodičům na domácí práci, ať už šlo o trénink techniky čtení, nebo o posilování porozumění textu.

Nevynucené opouštění osmiletých gymnázií, resp. přechod na jejich čtyřletou variantu není jev, se kterým by se učitelé, rodiče a žáci obraceli na Linku pro rodinu a školu 116 000 denně. Co ho činí pozoruhodným je fakt, že rodiče i učitelé jsou vysvětlením svých dětí, resp. žáků obvykle zaskočeni a častokrát přiznávají, že to pro ně není relevantní důvod pro přestup. Účelem tohoto článku tedy je podívat se jednak na důvody, které k tomu studenty vedou, a jednak na možnosti, jak takovým přestupům předcházet.

Duševní zdraví dětí a jeho podpora ve školním prostředí je stále aktuálnějším tématem. Výzkumy ukazují, že negativní zkušenosti v dětství mají významný dopad na psychické zdraví a vzdělávací dráhu žáků. Ať už se jedná o zkušenosti spojené s rodinným prostředím, např. násilí či rozpad rodiny, nebo o celospolečenské krize (pandemie, válka). Jaká opatření mohou přinést pozitivní změnu a jaký je jejich přínos pro školství?

Peníze jsou nedílnou součástí našich životů, ať chceme, nebo ne. Přestože je často vnímáme především jako prostředek k uspokojování základních potřeb či dosažení vysněných cílů, mají peníze mnohem hlubší vliv na naše rozhodování, chování a vnímání světa. Pro mladé lidi, kteří vyrůstají v dnešní době konzumerismu a sociálních sítí, kde je materiální bohatství často považováno za měřítko úspěchu, je klíčové pochopit, jaký vztah mohou mít k penězům a jak tento vztah souvisí s jejich vnitřními hodnotami.

Polytechnická výchova a praktické činnosti se vrací do vzdělávacích programů základních škol, trend propojování teoretických znalostí s digitálními technologiemi a reálnou praxí je však nevyhnutelný v technických i netechnických oborech dalších stupňů vzdělávání.

Dabingu se věnuje už od devíti let, svůj hlas propůjčila hlavní hrdince animovaného seriálu Sofie První nebo malé Anně z pohádky Ledové království. Mimo nahrávací studio se Klára Nováková věnuje knihám, moderování a dělá webeditorku na Radiu Wave. Na svém instagramovém profilu Klářiny knihy sdílí vedle lásky k literatuře i zálibu v cestování. Dvakrát šla pouť Camino de Santiago a chystá se i na další cesty. Na jaké? I o tom jsme si povídaly v našem rozhovoru.

Ředitelé, vedoucí pracovníci (a vlastně všichni pracovníci ve škole) jsou jako kouzelníci, kteří musí žonglovat s mnoha míčky různých barev, vah a velikostí najednou. Facilitace konkrétních jednání a skupinových setkání jim umožňuje předat některé míčky dočasně někomu jinému, aniž by nad nimi ztratili kontrolu. Mohou se více soustředěně věnovat řešení složitých problémů ve spolupráci s ostatními či naopak vytvořit prostor pro to, aby řešení našli sami kolegové.

Koncem loňského roku se v rámci bienální konference České společnosti ekonomické konala, jak už se stalo tradicí, sekce pro učitele a učitelky ekonomických a finančních témat na základních a středních školách.

„Látku umí vysvětlit velmi jednoduše a pochopitelně. Motivuje své žáky k nejlepším výsledkům, neshazuje je, když se jim něco nepovede.“ Tak podle studentů učí Jaromír Tomčík z prostějovské Střední odborné školy podnikání a obchodu, který uspěl v konkurenci více než dvou set nominovaných a jako jeden ze tří laureátů získal titul Ekonomický Ámos. Odborná porota v soutěži, kterou pořádá Institut ekonomického vzdělávání (INEV), již potřetí vybírala pedagogy, kteří významně přispívají k rozvoji finanční gramotnosti. Zajímalo nás, jak inovativní výuka oceněného učitele ekonomických předmětů vypadá v praxi.

Tomáš Čermák je mladý vědec, který spojuje výzkum, vzdělávací projekty a pomoc ostatním. V rozhovoru s tímto osmnáctiletým studentem, který žije s autismem, se dozvídáme o jeho fascinující cestě k vědeckému výzkumu a zakládání projektů – od první zkušenosti s gama spektrometrií po Výpisky.com, platformu, která pomáhá ostatním při samostudiu. Tomáš na následujících řádcích sdílí své osobní metody, jak zvládat náročné studium i výzkum. A přináší i cenné zkušenosti pro mladé, kteří se teprve rozhodují, jakou vědeckou cestu si zvolit.

Příběhy našich sousedů jsou zavedený a osvědčený vzdělávací projekt, který navazuje na aktivity archivu vzpomínek Paměť národa. Je určen pro žáky základních a středních škol a MŠMT jej doporučuje k výuce novodobých dějin, kterou propojuje s mediální výchovou a občanským vzděláváním. Tolik stručná definice tohoto projektu.

Projekt České společnosti ekonomické s názvem Experti do škol byl v loňském roce velmi úspěšný. V letošním roce usilujeme o podobnou úspěšnost. V projektu je zapojeno ještě více přednášejících a nabízíme více témat přednášek. Zaměřujeme se na pokrytí ve všech krajích republiky. Níže přinášíme ohlédnutí za tím, jaký loňský rok byl, a shrnutí, co nás čeká letos, co plánujeme a co máme připraveno.