Pedagogický proces

Český film Jiřího Mádla z roku 2024 se odehrává na pozadí událostí pražského jara a následné invaze vojsk Varšavské smlouvy. V roce 2025 získal celkem 6 ocenění Český lev, mj. i za nejlepší film. 

Český film Jiřího Mádla z roku 2024 se odehrává na pozadí událostí pražského jara a následné invaze vojsk Varšavské smlouvy. V roce 2025 získal celkem 6 ocenění Český lev, mj. i za nejlepší film. 

Otevřené hodiny (OH) jsou jedním z klíčových formátů společného profesního učení v projektu Pomáháme školám k úspěchu, ve kterém společně pracujeme už pátým rokem. Na tyto vyučovací hodiny zvou učitelé své kolegy, aby společně sledovali průběh hodiny a následně ji reflektovali. Jak jsme na to šli v lokalitě Praha? Co všechno jsme očekávali? Jak se nám dařilo? Jak se formát OH proměňoval v čase? Kdy a jak jsme zaznamenali, že je potřeba dělat něco jinak? A jak si vedeme teď?

Ve Škole da Vinci věříme, že inovace ve vzdělávání jsou klíčem k rozvoji studentů i celého školského systému. Přestože jsou všechny aktivity, které ve škole realizujeme, plně v souladu s rámcovými vzdělávacími programy, naši studenti často při přijímacím řízení na vysoké školy narážejí na různé administrativní překážky. Univerzity např. vyžadují dokumenty potvrzující informace, které již vyplývají z platné legislativy, nebo nastavují podmínky přijímacího řízení způsobem, který jde přímo proti principům kurikulární reformy či prokazuje základní neznalosti školského zákona. Protože chceme našim studentům usnadnit cestu na vysoké školy a zároveň přispět k lepšímu sladění středoškolského a vysokoškolského vzdělávání, rozhodli jsme se nenechat si problém pro sebe a podniknout kroky k jeho řešení.

Program Začít spolu již tři desetiletí přináší inovace do škol a propojuje odborníky, kteří usilují o rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro všechny žáky. Nyní přichází s Průvodcem tvorbou ŠVP, který školám pomůže efektivně zavést změny vyplývající z revizí RVP. Tato metodická podpora nabízí nejen strukturovaný proces, ale také praktická řešení přizpůsobená individuálním potřebám škol.

Učitelská profese je považována za zodpovědnou, náročnou a často vyčerpávající. Vysoké pracovní tempo a neustále se měnící i narůstající pracovní nároky, spolu s limitovanými individuálními možnostmi je zvládat, patří k hlavním důvodům, proč někteří učitelé tuto profesi opouštějí. Odchody z učitelské profese v kombinaci s nízkým počtem absolventů, kteří nastupují do škol, přispívají k prohlubujícímu se nedostatku učitelů. Klíčovým přístupem k řešení těchto výzev je individuální přizpůsobení pracovních nároků a podpora rozvoje pracovní schopnosti učitelů.

Chce-li ředitel školy vést své kolegy k trvalému rozvoji dovedností, musí v prvé řadě rozvíjet sám sebe. Akademie Libchavy nabízí sebezkušenostní výcviky pro vedoucí pracovníky škol – ředitele a zástupce – už 12 let. Cílem uceleného know-how dlouhodobých výcviků není jen předání znalostí a trénování dovedností, ale především sebepoznání a změna způsobu nahlížení na sebe i na druhé. Série textů provede čtenáře obsahem jednotlivých výcviků, pomůže zorientovat se v nabídce linky vzdělávání pro vedoucí pracovníky škol a osvětlí, v čem konkrétně může být dlouhodobé ucelené vzdělávání užitečné účastníkům výcviků a celé škole.

V profesním i osobním životě se často ocitáme v situacích, kdy uděláme chybu. Někdy jde o drobné přešlapy, jindy o větší omyly, které mohou ovlivnit ostatní lidi nebo celý projekt. Klíčovou otázkou ale není to, zda chybu uděláme – protože dříve či později na ni dojde – ale to, jak na ni zareagujeme. Dospěl jsem k přesvědčení, že omluva není projevem slabosti, ale naopak ukázkou síly a zralosti, která může vztahy posílit. Nabídnout upřímnou omluvu vyžaduje odvahu – musíme potlačit své ego, přiznat slabost a nést riziko, že budeme odmítnuti. Současně však otevíráme dveře k dialogu a dáváme najevo, že jsme připraveni přijmout odpovědnost a hledat cestu k nápravě.

Tématem tohoto článku bude odklad školní docházky, což je jedno z témat, které umí poměrně spolehlivě rozproudit debatu a vybudit emoce. Ve hře jsou argumenty o „prodloužení dětství“, o „konkurenční výhodě“ dětí s odkladem při přijímacích zkouškách na víceletá gymnázia, z druhé strany zaznívají hlasy o tom, že „škola má být připravena na dítě, nikoliv dítě na školu“ a vyčíslují se miliardy korun, které snížení počtu odkladů přinese do státního rozpočtu.

Rozhovor s Klárou Bezděkovou o tom, jak s tímhle (v Čechách ambiciózním) cílem může NPI školám pomoci a jak se o to snaží i ona sama.

Už jste ve vaší škole zjišťovali, jaký je vztah učitelů a učitelek k reformovanému rámcovému vzdělávacímu programu (RVP)? Z článků a rozhovorů, které se k tomuto tématu v poslední době objevují, je zřejmé, že návrh a způsob prezentace vzbuzuje rozmanité reakce u ředitelů, učitelů i odborné veřejnosti. Někteří vítají větší důraz na kompetence a volnost, jiní se obávají, že nový RVP nechává příliš mnoho nejasností a ukládá školám náročné úkoly – zejména pro tvorbu školního vzdělávacího programu (ŠVP), plánování hodinových dotací nebo zajištění kvalifikovaných vyučujících.

Pětina plně organizovaných základních škol nemá ve svých lavicích ani jednoho nadaného nebo mimořádně nadaného žáka. U škol jen s prvním stupněm jich je takových celá polovina. Tato zjištění uvádí Česká školní inspekce v tematické zprávě z roku 2022, která se věnuje nadaným a mimořádně nadaným žákům a jejich podpoře v základních a středních školách. Taková zjištění nejenže odporují intuici, ale jsou v rozporu i s odbornými odhady, které uvádějí, že v populaci je podíl nadaných kolem 10–15 % (někteří autoři uvádějí až 20 %) a mimořádně nadaných lidí jsou 2–3 %. Jak je možné, že je nevidíme v našich školách?

Mezi experty na vzdělávací politiku panuje v otázce víceletých gymnázií shoda: bylo by vhodné je redukovat, ne-li zcela zrušit. To se odráží i v zastropování jejich kapacit ve strategických dokumentech. Veřejnost však tento druh škol požaduje, zejména zástupci střední třídy, kteří chtějí pro své konkrétní dítě domnělý bonus a snaží se využít legální příležitosti existence těchto selektivních škol. Politicky je tak značně nepopulární jakékoliv jejich omezování, rodičovská veřejnost je na tuto otázku velice citlivá.

K jaru a velikonočním svátkům patří symbol probouzející se přírody, nově narozených mláďat i líhnoucích se kuřátek. Následující písnička byla původně vytvořena pro třídu Kuřátek v mateřské škole. Melodie v rozsahu tónového prostoru od d1 do h1 respektuje zpěvní možnosti dětského hlasu a ve sloce i v refrénu se opakuje jednoduchý čtyřtaktový motiv. Tónina D dur je příznivá i pro začínající klavíristky. Osvojení písničky se přirozeně prolíná s rozvojem řeči, paměti, hudebních a dalších dovedností, včetně pohybu a spolupráce.

Vzhledem k tomu, že k nám již dorazilo jaro a blíží se Velikonoce, stalo se pro nás také největší inspirací při tvoření. Naleznete zde několik nápadů – zdobení kraslic pomocí laků na nehty, využijeme plata od vajec, která se dají upravit například do podoby housenky, nebo si zkusíme výrobu hnízda na miniaturní vajíčka.

Německá autorka Hergen Sasse přináší ve své knize Konflikty v mateřské škole zajímavý pohled na jejich zvládání pomocí nenásilné komunikace.

Publikace zaujme již titulní stranou s veselými dětmi a výraznou kavkou mezi písmenky. Ilustrace v knize jsou pozitivní, přehledné a černobílé. Lákají k činnostem, podněcují dětskou fantazii a děti si je mohou samy vybarvovat. Neobvyklý nápad je průvodce knihou – kavka Povídavka. Autorka využila ptáčka, který se jako ostatní krkavcovití umí naučit napodobovat lidskou řeč a zvuky.

Přinášíme vám rozhovor s Alenou Lalákovou, pedagožkou, ředitelkou základní i mateřské školy, psychoterapeutkou a supervizorkou. Je uznávanou odbornicí v oblastech řízení školských organizací, dětského vývoje, speciálněpedagogické diagnostiky a intervence.

Při pobytu venku v přírodě, obzvlášť v počínajícím jarním období, mají děti neomezené možnosti zkoumat živočichy a rostliny a zároveň mohou vnímat jejich vzájemnou symbiózu. Environmentální tematický vzdělávací celek je zaměřený na získávání poznatků o způsobu života mravenců. Prostřednictvím pozorování, zkoumání a interaktivních činností se děti seznamují s hierarchií mravenců v mraveništi, s vývojovými fázemi mravenců, uplatňují smyslové vnímání, učí se spolupracovat a vzájemně si pomáhat.

Zkuste zavřít oči a představit si, jaká by mohla být zahrada ve vaší mateřské škole – pokud byste měli kouzelný prsten a jeho pootočením byste mohli změnit cokoli. Možná by zmizely asfaltové cestičky a místo nich by se objevila bludiště z keřů, dřevěná kuchyňka pro blátivé dobroty nebo kout plný přírodního materiálu, ze kterého si děti mohou stavět bunkry. Dost možná máte se zahradou konkrétní plány, ať už promyšlené a prodiskutované s kolegyněmi, anebo jen tajné sny, co by se dalo, kdyby… kdyby bylo dost peněz, času, pomocníků.