Odměňování zaměstnanců

Výchovné poradkyni byla od 1. 9. 2024 změněna platová třída z 12. na 13. Má zástupkyně pro teoretické vyučování automaticky nárok na zvýšení platové třídy z 12. na 13. z pozice vedoucí úseku, do kterého jako učitelka spadá i výchovná poradkyně? Školní poradenské pracoviště, ve kterém působí výchovná poradkyně jako vedoucí, je doposud řízeno přímo ředitelem, který pravidelně svolává porady a projednává a přiděluje úkoly jednotlivým členům tohoto pracoviště.

Zaměstnankyně, nepedagogický pracovník, má celkem 5 exekucí, na první v pořadí pravidelně srážíme a zasíláme exekutorovi. Dnes přišlo do datové schránky od exekutora pověřeného exekucí číslo 4: Sdělení o změně způsobu provádění srážek ze mzdy (s účinností od 1. 10. 2024 na základě ust. § 279 odstavce 4 až 7, vč. poznámky pod čarou č. 110). Toto se týká již platu za září (je vyplácen po 1. 10. 2024)? Tuto změnu provádím automaticky u všech ostatních exekucí, nebo čekám na dokument od exekutora? 

Dne 1. 8. 2024 nabyl účinností zákon č. 230/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jednou ze změn, které tento zákon přinesl, je zrušení tzv. zaručené mzdy a její nahrazení zaručeným platem.

Jak a kdo je oprávněn započítávat praxi ředitele základní školy? Na škole mi vznikl pracovní poměr 1. 9. 2022 na dobu neurčitou. Vzhledem ke skutečnosti, že jsem cca 13,5 roku pracoval jako IT specialista a v oblasti marketingu, mi byla započitatelná praxe vypočtena takto: 21 let 3 m plně, pracoval jsem jako učitel a praxe mimo obor mi byla půlena, tedy cca 6 let 9 m, celkem 27 let 11 m. Od 1. 8. 2024 jsem byl jmenován zřizovatelem (ORP) do funkce ředitele ZŠ. Zástupce ORP rozhodl, že mi praxi mimo obor započte pouze 1/3, tedy těsně (1 měsíc) před postupem do vyššího platového stupně mi délku započitatelné praxe změnil na 25 let 9 m. Je tento postup správný? V § 4 odst. 2 a 3 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě č. 341/2017 Sb. se uvádí, že délku praxe stanovuje zaměstnavatel. Tedy dle mého názoru není důvod, aby zástupce ORP cokoliv měnil a poškozoval mě tímto postupem. Má na tento postup vůbec nárok?

Dne 26. 8. 2024 jsme přijali do pracovního poměru asistentku pedagoga. V roce 2017 dostudovala střední školu, nikde nepracovala a 2. 10. 2019 se jí narodilo 1. dítě, 16. 9. 2021 se jí narodilo 2. dítě. Odkdy jí budeme započítávat mateřskou dovolenou pro stanovení platového tarifu, když před porodem nikde nepracovala, a nepamatuje si, zda-li vůbec na sociálku nějaký datum nástupu na mateřskou nahlašovala nástup? Byla bych toho názoru, že jako nástup na MD bych posuzovala den porodu.

Jakým způsobem stanovit odměnu pro zaměstnance odpovědného za vedení souvislé odborné praxe na střední průmyslové škole, pokud tento zaměstnanec nevykonává přímou pedagogickou činnost, ale jeho úkolem je organizace, řízení a zajištění správného průběhu praxe?

Přijímáme novou vedoucí školní jídelny, a protože vaříme i pro tři děti, které mají mít speciálně upravené jídlo (diabetiky, celiaky), uvažujeme o jejím zařazení do 9. platové třídy. Dosud máme vedoucí školní jídelny zařazenou do 8. platové třídy. Je možné zařadit novou zaměstnankyni do 9. platové třídy?

Osobní příplatek je složkou platu, která obecně ve školství není na rozdíl od odměn významně využívána. V tomto článku popíšu, za jakých podmínek může být osobní příplatek přiznán, odebrán a jaká je jeho maximální výše.

Základní škola, příspěvková organizace města, zaměstnala na DPP paní uklízečku. Samotná DPP je hrazena z prostředků z OON nikoliv z hrubých mezd, kde se vyplácí klasicky plat zaměstnancům v pracovním poměru. Paní uklízečka dostala odměnu 2 000 Kč. Budete tato odměna také hrazena z OON? 

Příspěvková organizace města, základní škola, dostává peníze na platy od MŠMT UZ 33353, kde jsou rozděleny jednotlivé položky: hrubé mzdy, odvody, FKSP, ONIV, případně OON. Platí i do roku 2024, že z ONIV budou hrazeny náhrady za nemoc nebo již náhrady budou hrazeny z hrubých mezd? Je zde nějaká změna oproti roku 2024?

Zaměstnanci jedou na školu v přírodě a je s nimi uzavřena dohoda o provedení práce. V dubnu 2024 mám 1. svátek a dále budou pracovat i v sobotu a neděli. Jaká bude výše příplatků u dohod o provedení práce za sobotu a neděli? Za svátek předpokládám 100 %. 

Jsme základní škola a máme projekt Imlementace reformy - Národní plán obnovy. V rámci projektu zaměstnáváme kariérového poradce, který není pedagogickým pracovníkem. Do které platové tabulky a platové třídy ho máme zařadit? Doplnění otázky: kariérový poradce prostřednictvím kariérových technik, metod a postupů poskytuje poradenské služby, jejichž cílem je pomáhat a podporovat jednotlivce nebo skupiny osob v jakémkoliv věku při rozhodování v otázkách vzdělávání, profesní přípravy, volby zaměstnání a rozvoji kariéry v kterékoliv fázi jejich života.

Je možné, aby zaměstnanec, který je aktuálně v dlouhodobé pracovní neschopnosti (HPP pedagog volného času), mohl pracovat pro stejného zaměstnavatele v rámci DPP na jinou činnost než HPP, např. sekání trávy? Jaké jsou v případě porušení následky pro zaměstnance, případně zaměstnavatele?

Platový tarif zpravidla tvoří největší část platu zaměstnance. Rozhodujícím pro jeho správné určení je správné zařazení zaměstnance do platové třídy. V tomto článku popíšu, jak postupovat při zařazení zaměstnance do platové třídy.

Pedagogický pracovník pracuje v tomto školním roce na 2. stupni základní školy a zároveň vykonává funkci výchovného poradce. Tento pracovník je zařazen do 13. platové třídy (dále PT). Z tohoto důvodu je zařazen i zástupce ředitele pro 2. stupeň do 13. PT, protože nemůže řídit zaměstnance zařazeného ve vyšší platové třídě. Od září je však v plánu, že daný pedagogický pracovník bude z organizačních důvodů vyučovat 8 VH v pátém ročníku, tzn. na 1. stupni. Je možno, popř. je to povinnost zaměstnavatele, zařadit kromě zástupce ředitele pro 2. stupeň i zástupce ředitele pro 1. stupeň do 13. PT, a to po dobu, pokud bude daný pedagog na 1. stupni vyučovat?

Škola přiznala pedagogickému zaměstnanci odměnu s odvoláním na § 10 písm. a) nařízení vlády č. 330/2003 Sb. Tento předpis byl ale zrušen. Nemělo by se písemné odůvodnění přiznání odměny odvolávat spíše na zákoník práce § 134?

Jsme základní škola, tvoříme FKSP. Z fondu poskytujeme dary při životních jubileích i osobám, které jsou našimi důchodci. V zásadách máme stanovenou částku 600 Kč. Za 500 Kč kupujeme dárkové karty, za zbytek květinu. Jak budeme těmto osobám tyto dary danit, když nemají u naší organizace žádný příjem?

Vymezení tzv. přespočetné (nadúvazkové) hodiny vyplývá z § 2 a § 23 odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících a § 132 zákoníku práce.

Evidence tzv. přespočetných (nadúvazkových) hodin ve veřejných školách a školských zařízeních vyplývá z § 3 odst. 5 vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí.

Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?