Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

V naší organizaci zaměstnáváme zaměstnance na dohodu o provedení práce. Vznikl jim nárok na dovolenou. Lze tuto dovolenou převést do následujícího roku, nebo ji musí vyčerpat v aktuálním roce? 

Jsme střední a základní škola (soukromý zřizovatel). Pro pedagogické pracovníky není z toho důvodu u nás závazné nařízení č. 75/2005 o stanovení rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti, my se ale nicméně v případě učitelů SŠ a ZŠ tímto nařízením s malými změnami (nikoli u učitelů) řídíme a máme to tak uvedeno ve vnitřní směrnici. Přímo ze zákona o pedagogických pracovnících je pro nás ale závazné, že ke každé hodině přímé pedagogické činnosti patří nějaký časový úsek pro práce, které s přímou pedagogickou činností souvisí - hovorově tzv. „přímá“ a „nepřímá“ činnost. Zaměstnáváme jako učitele i zaměstnance v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jak máme postupovat se stanovením nepřímé činnosti u dohod? Příklad: učitel v pracovním poměfu má přímou činnost 10 hodin (t. j. 10 hodin výuky v rozvrhu), jeho týdenní úvazek činí 10/21 × 100, t.j. 47,62 %, tedy 19 hodin, tedy o 9 hodin víc než přímo učí. Musí se tento výpočet dodržet i u dohodáře a i když učí jen zmíněných 10 hodin týdně, (což je vlastně 10 × 45 minut, tedy 7,5 hodiny) vykazovat 19 hodin? Bylo by možné u dohodáře dopočítávat nepřímou činnost jinak než-li u učitele v pracovním poměru? Navyšuje se tak téměř na dvojnásobek počet odpracovaných hodin se všemi důsledky (rychlejší dosažení limitu 300 hodin, rychlejší nárok na dovolenou, problém dodržet limit hodin týdně u DPČ apod.), což je pro zaměstnavatele samozřejmě nepříjemné a hlavně nepraktické. Přitom odměna pro učitele-dohodáře je vyšší právě s ohledem na to, že obsahuje i nepřímou činnost. Nestačilo by tedy evidovat například jen 45 minut přímá činnost – výuka plus 15 minut nepřímá činnost – příprava? Byla by z toho celkem hodina, tedy 60 minut práce. Jak k problematice dopočtu přistoupit?

Základní škola, příspěvková organizace města, zaměstnala na DPP paní uklízečku. Samotná DPP je hrazena z prostředků z OON nikoliv z hrubých mezd, kde se vyplácí klasicky plat zaměstnancům v pracovním poměru. Paní uklízečka dostala odměnu 2 000 Kč. Budete tato odměna také hrazena z OON? 

  Náš zaměstnanec pracující na DPČ má ve smlouvě uvedenou pracovní dobu: „v průměru 20 hodin týdně". Předem stanoveným rozpisem pracovní doby má stanovené dny většinou takto: v pondělí nepracuje, v úterý pracuje 2 hodiny, ve středu 2 hod., ve čtvrtek 4 hod., v pátek 6 hod., celkem tedy 14 hodin týdně. Za dobu od 1. 1. 2024 do 31. 5. 2024 odpracoval celkem 281 hodin, čímž mu vznikl nárok na 27 hod. dovolené. V červnu bude tyto hodiny čerpat. Jakým způsobem stanovím počet dnů dovolené? Bude to dle rozvrhu pracovní doby, tj. za 1 týden 14 hodin, v druhém týdnu 13 hodin, což je tedy bez 1 hodiny 10 pracovních dnů dovolené? Samotné čerpání dovolené u DPČ se považuje stejně jako u zaměstnance za dobu odpracovanou, čímž by mu čerpáním dovolené v červnu vznikl nárok na další dovolenou?

Od poloviny prosince je vyučující v pracovní neschopnosti, komunikuje s námi minimálně. O příčinách neschopnosti máme pouze informace od něj, diagnózu nám, na základě svých práv, nesdělil, není ani schopen říci, kdy se do práce bude moci vrátit. Vzhledem k tomu, že se jedná o vyučujícího s plným pracovním úvazkem, již nelze dále zaměstnávat zastupujícího učitele na dohodu. Pokud s tímto zastupujícím učitelem uzavřeme pracovní poměr na dobu určitou (u pedagoga na 12 měsíců) a vyučující se po nemoci vrátí do výuky, jaký je další správný postup? Oba na plný úvazek zaměstnat nelze. 

Může mít jeden zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele v mateřské škole smlouvu na pedagoga mateřské školy a zároveň DPP na školního asistenta? 

Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?

Základní škola uzavírá s jednou zaměstnankyní DPP. Vždy je DPP např. na týden či 14 dní za záskok za nemocné kuchařky a uklízečky. Např. od 1.¨1. do 15. 1. 2024 uzavřela ZŠ DPP na úklid. Paní odpracovala 50 hod. Dále od 1. 2. 2024 - 15. 2. 2024 paní odpracuje 40 hod, ale práce v DPP je sjednaná na kuchařku. Jak to bude s dovolenou? DPP byly uzavřené každá na jinou práci a ani jedna DPP nebyla sjednána na delší dobu jak 28 dní, ale dohromady přesáhly DPP 28 dní a 80 hodin. Sčítají se DPP nebo nesčítají? Jak se posuzuje 28 dní pro jednoho zaměstnavatele (v součtu za všechny DPP či zvlášť) a jak se posoudí, že jeden zaměstnanec odpracoval 90 hod, ale na dvě DPP na různé práce. 

Máme v rámci projektu "Šablony pro SŠ" uzavřeny DPP s vlastními pedagogy na pozici "Kariérový poradce" a "Koordinátor spolupráce se zaměstnavateli"¨. Každý na úvazek 0,1. Budou vykazovat každý měsíc rozdílný počet hodin dle počtu pracovních dnů. Vzhledem k nepravidelnosti a nepředvídatelnosti výkonu jejich práce bychom se s nimi rádi dohodli na tom, že si pracovní dobu budou rozvrhovat sami. Mám tyto otázky: 1. Je možné aby si zaměstnanec rozvrhoval pracovní dobu na daný měsíc sám? 2. Pokud ano, stačí když ve výkazu práce za daný měsíc napíší přesně ke každému dni, kdy pracovali i časový údaj od - do? 3. Pokud ne, jak bychom měli správně sestavit rozvrh pracovní doby?

V manuálu pro školy k novele zákoníku práce, který školy obdržely na konci září z MŠMT, se uvádí, že novinkou je povinnost zaměstnavatele spočívající v nutnosti ohlásit ČSSZ uzavření DPP zaměstnance do 8 dnů od jeho vzniku. Na můj dotaz na ČSSZ mi ale bylo odpovězeno, že o ničem takovém nevědí. Bude tedy tato povinnost až od 1. 1. 2024? Datum v dokumentu není specifikován. A druhý dotaz se týká výpočtu dovolené z DPP od 1. 1. 2024. Pro vznik nároku se uvádějí dvě podmínky. Druhou je odpracování alespoň 80 hodin. Pokud má učitel více DPP na naší škole, pak se tyto hodiny budou sčítat? A jak se poté popř. stanoví výše dovolené? Na každou DPP má jinou výši úplaty za hodinu. A pokud by odpracoval na DPP u jednoho zaměstnavatele méně než 80 hodin, nárok na dovolenou mu tedy nevznikne? Nebo bude potřeba zjišťovat i množství hodin u jiných zaměstnavatelů tohoto zaměstnance?

Dne 1. 10. 2023 nabyla účinnosti transpoziční novela zákoníku práce. V důsledku tohoto dochází ke změně doručování, úpravě výkonu práce z domova a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Novou úpravou se také vyjasňují některé výkladové problémy a rozšiřují možnosti smluvních stran při sjednávání pracovního poměru. V tomto článku změny zákoníku práce stručně shrnu a popíšu.

V manuálu pro školy k novele zákoníku práce, které školy obdržely na konci září z MŠMT, se uvádí, že novinkou je povinnost zaměstnavatele spočívající v nutnosti ohlásit ČSSZ uzavření DPP zaměstnance do 8 dnů od jeho vzniku. Na můj dotaz na ČSSZ mi ale bylo odpovězeno, že o ničem takovém neví. Bude tedy tato povinnost až od 1. 1. 2024? Datum v dokumentu není specifikován. A druhý dotaz se týká výpočtu dovolené z DPP od 1. 1. 2024. Pro vznik nároku se uvádí dvě podmínky. Druhou je odpracování alespoň 80 hodin. Pokud má učitel více DPP na naší škole, pak se tyto hodiny budou sčítat? A jak se poté popř. stanoví výše dovolené? Na každou DPP má jinou výši úplaty za hodinu. A pokud by odpracoval na DPP u jednoho zaměstnavatele méně než 80 hodin, nárok na dovolenou mu tedy nevznikne? Nebo bude potřeba zjišťovat i množství hodin u jiných zaměstnavatelů tohoto zaměstnance? 

Je nutné předělávat ve smyslu novely zákoníku práce všechny DPP, nebo novinky platí pro dohody uzavřené až od 1. 10. 2023?

Obracím se na vás s prosbou o výklad povinnosti vstupních lékařských prohlídek u pedagogických pracovníků zaměstnaných na dohody mimo hlavní pracovní poměr. Já si to vykládám tak, že pro splnění § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících mít vstupní lékařskou prohlídku musí. Ráda bych věděla, zda je tato úvaha správná.  

Potřebuje-li zaměstnavatel, aby pro něj zaměstnanec konal více různých prací, má v zásadě dvě možnosti. Sjednat jeden pracovněprávní vztah s dostatečně širokým druhem práce, nebo více pracovněprávních vztahů s úžeji definovanými druhy práce.

Novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce účinná od 1. 10. 2015 zpřesňuje text zákoníku práce v částech upravujících povinnost zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (§ 271a, § 271b, § 271p zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění). Novelizovaná ustanovení jsou doplněna o výslovnou úpravu nároku na náhradu škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání i pro zaměstnance, kterým tato škoda vznikne při výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jde o zpřesnění textu, neboť nárok na náhradu škody těmto zaměstnancům vzniká i podle současné právní úpravy; zaměstnavatel je pro případ své odpovědnosti i v těchto případech pojištěn.