Pedagogické vedení

„Dnes tepláky, zítra plavky?“ Možná ano, možná ne. Ale jisté je, že kvalitu výuky neurčuje guma v pase ani počet vyžehlených límečků.  

Aktuální data mezinárodní studie ESPAD z roku 2024 ukazují, že úroveň osobního wellbeingu vnímaná dětmi v Česku je v rámci Evropy po Ukrajině druhá nejhorší. V Česku označilo úroveň osobního wellbeingu jako dobrou 46 % patnáctiletých, na Ukrajině to bylo 43 %. I další data o wellbeingu a duševním zdraví českých dětí a mládeže svědčí o závažném problému, který navíc vykazuje zhoršující se tendenci.

V neděli 5. října 2025 startuje nový ročník ankety o nejoblíbenějšího učitele ČR Zlatý Ámos. 33. ročník ankety byl slavnostně zahájen ve čtvrtek 2. října v Národním pedagogickém muzeu J. A. Komenského v Praze.

Ve škole se každý den potkávají tucty lidí, kteří se spolu potřebují dohodnout na tom, co a jak budou spolu nebo vedle sebe dělat. Některá jednání probíhají hladce, některá méně. Když jde o složitější problém, když jej má řešit větší množství lidí, když jsou patrné bariéry v komunikaci, je čas využít facilitaci.

V minulé, úvodní části našeho seriálu jsme zdůrazňovaly, jak je důležité přijmout změnu a připravit si jednotlivé kroky pro její realizaci. V dnešní části se zaměříme na to, jak se do řízení změny aktivně zapojit a nebýt jenom pasivním objektem, ale i aktivním subjektem v celém procesu.

Šárka Michlová je sedmým rokem zástupkyní ředitele pro MŠ Větrník v Nymburce. Zejména školní zahrada prošla pod jejím vedením zásadní proměnou a slouží dnes jako inspirace pro školy z širokého okolí. Tajemná zákoutí, vlastní rozhledna či vodní prvky ale neslouží jen dětem – právě zahrada se stala jedním z nástrojů k vybudování spolupráce s rodiči.

V rámci funkčního vzdělávání se současní i budoucí vedoucí pedagogičtí pracovníci nezabývají jen teorií, ale průběžně ji doplňují i praxí. A ve stejném duchu se nesou i jejich závěrečné práce. V minulém akademickém roce na Katedře andragogiky a managementu vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze obhájila svou bakalářskou práci zaměřenou na využití hospitační činnosti Kristýna Volhejnová. Vzhledem k aktuálnosti tématu a jeho využitelnosti v praxi ředitelek mateřských škol jsme požádali Kristýnu o rozhovor.

Redakce Speciálu pro ZUŠ se rozhodla, že po delším čase obnoví rubriku, ve které postupně představuje jednotlivé představitele současné reprezentace Asociace. Čtenáři se tak mohou seznámit s jejich postoji, stanovisky, plány a prioritami, se kterými do Rady přicházejí. Jako prvního člena Rady AZUŠ ČR jsme oslovili předsedkyni Zlínského kraje, výkonnou ředitelku paní Ivonu Křivánkovou, která je rovněž členkou správní rady Nadačního fondu Magdalény Kožené a ředitelkou Základní umělecké školy v Kroměříži.

Jihomoravský kraj pořádá v Mikulově dva dny trvající setkání pro všechny ředitele škol, které zřizuje. Na konci školního roku je účast ředitelů vždy hojná a vzájemně se radíme, přirozeně spolu souzníme, smějeme se, sdílíme vzájemné školní problémy a utužujeme kamarádské vztahy.

V nedávné době proběhly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, a ač jsou volby vždy důležité, tentokrát ani tak nešlo o to, komu se zvedou daně nebo kudy povede rychlostní železnice, ale zda nás nepohltí bezbřehý populismus a zahraniční orientace země se neotočí na východ.

Slovo „restorativní“ se postupně usazuje v oborovém slovníku justičního prostředí nebo sociální práce. Nadešel čas jej blíže představit i pedagogické veřejnosti a postupně ukázat na příkladech ze školní praxe. V Řízení školy jsme čtenáře postupně seznamovali s různými podobami školní mediace, v Učitelském měsíčníku vychází seriál o školní facilitaci. Rádi bychom nyní představili východisko, ze kterého tyto konkrétní nástroje čerpají.

S Hankou Matoušů, ředitelkou Global Teacher Prize Czech Republic (GTP CZ), si povídal Daniel Pražák. Rozhovor vyjde také jako listopadový díl podcastu Hovory z kabinetu.

Budišov nad Budišovkou leží v malebném podhůří Nízkého Jeseníku a i přes určitou odlehlost od velkých měst má místní základní škola energii a otevřenost, kterou by jí mohly závidět i větší instituce. Díky práci sociálního pedagoga se daří nejen předcházet problémům spojeným s absencí či složitější rodinnou situací, ale také motivovat děti k tomu, aby do školy chodily rády. Škola tak není jen místem učení, ale také bezpečným zázemím, kde se podporují vztahy, hledají talenty a posiluje sebevědomí žáků. A je tedy – jak uvádí motto ředitelky tamní základní školy Natálie Jaššové – ač na konci světa, přesto branou k úspěchu.

Ve školství dnes nestačí jen držet krok s rychlými změnami – musíme být o krok napřed. Rodiče, žáci i zřizovatelé očekávají, že škola bude stabilní, moderní a důvěryhodná. A přitom to, co rozhoduje o úspěchu, nejsou jen znalosti a dovednosti učitelů, ale především to, jak spolu dokážou komunikovat, řešit konflikty a podporovat jeden druhého.

V prostředí, kde se od lídrů očekává rozhodnost, autenticita a odvaha, se stále častěji objevuje tichý sabotér výkonu: FOPO – Fear of People’s Opinions. Strach z toho, co si o nás myslí ostatní, není jen osobní slabost. Je to systémová překážka, která ovlivňuje rozhodování, inovace i kulturu týmů. Manažeři, kteří se příliš soustředí na to, jak budou jejich rozhodnutí vnímána, často nevolí to nejlepší řešení, ale to nejméně kontroverzní. Zaměstnanci, kteří se bojí projevit názor, nepřinášejí nové myšlenky. A týmy, které se snaží „vypadat dobře“, místo aby pracovaly efektivně, ztrácejí smysl pro cíl. Když dáváme větší váhu názorům druhých než vlastnímu úsudku, neřídíme svůj život ani svou práci – necháváme je řídit ostatními. V práci, ale i v osobním životě tak FOPO může rychle zadusit náš lidský potenciál.

Příplatek za vedení je nárokovou složkou platu. Při splnění zákonem daných podmínek tedy vzniká na vyplacení tohoto příplatku nárok a zaměstnavatel nemůže rozhodovat o jeho přiznání či nepřiznání. Tento příplatek je uveden v platovém výměru. Jeho výše se stanovuje podle stupně řízení a náročnosti řídcí práce v rámci příslušného procentuálního rozpětí.

Rodičů, kteří se zajímají o vizi a strategii školy nebo o inovace ve vzdělávání, je podle ředitele pražské ZŠ Hanspaulka Ondřeje Bárty hodně. Klíčové je s nimi správně komunikovat. A to nejen o velkých systémových změnách, jako je zavádění nového kurikula nebo změna pohledu na hodnocení, ale prakticky o všem. Rozhovor s ním vedla Klára Bezděková, která se v Národním pedagogickém institutu ČR věnuje podpoře vedení škol. S O. Bártou se znají ze vzdělávacích akcí zaměřených na pedagogický leadership, a tak si v rozhovoru tykají.

Vzdělávání a podpora ředitelů škol je v současné době jednou z klíčových oblastí rozvoje kvality škol, kam nejen v Národním pedagogickém institutu ČR (NPI ČR) upíráme pozornost a energii. Systematicky nabízíme různé typy a formy podpory, které reagují na specifické potřeby jednotlivých skupin ředitelů.

Už téměř patnáct let sdílí své myšlenky o vedení škol v pravidelných textech na stránkách časopisu Řízení školy. Pro mnohé je Jan Voda inspirací, ukazuje, jak o ředitelování přemýšlet jinak – s větší hloubkou, pokorou a lidskostí. V rozhovoru vypráví nejen o tom, jak jeho texty vznikají a jak mu psaní pomáhá zvládat náročné situace, ale i o vnitřních zápasech, proměnách a naději, kterou chce svými slovy předávat. Otevírá témata, která se dotýkají nejen práce školních leaderů, ale i osobního zrání, pochybností a odhodlání jít dál. I tehdy, když cesta není jasná.

Změna je život… Toto obecné rčení bychom možná mohli opravit na „změna je škola“, protože v letošním školním roce čeká české školství změn opravdu hodně. Tak jsme se rozhodly podělit se s vámi o naše zkušenosti a provést vás během letošního seriálu změnou velmi zásadní, kterou představuje revize školního vzdělávacího programu. I když tuto změnu chystáte až od příštího školního roku, tak věřte, že právě teď je čas začít. A co je důležité – brát změnu jako příležitost!