„Dobrý leader se musí naučit být nejprve dobrým následovníkem.“ Souhlasíte? Ne tak rychle! Takový předpoklad se zdá být logický, jenže tato rovnice ne vždy platí. Jako by disciplína, loajalita a pokora v roli podřízeného automaticky předznamenávaly kvalitní manažerské schopnosti. Role následovníka a role leadera vyžadují odlišné kompetence, způsoby myšlení i postoje k riziku. Dobrý následovník se orientuje v rámci daného systému, plní instrukce, zachovává věrnost hodnotám – což jsou cenné kvality. Ale vedení znamená více než schopnost následovat – vyžaduje vizi, rozhodnost, schopnost pracovat s nejistotou, nést odpovědnost za druhé a někdy jít proti proudu. Mnoho lidí, kteří byli skvělí v roli vykonavatele, selže v roli vedoucího. Není ostuda být výborným členem týmu, který netouží po vedení. A není pravidlem, že skvělý podřízený bude i skvělým vedoucím.
Být nejlepší automaticky neznamená nejlépe vést
Vydáno:
17 minut čtení
Být nejlepší automaticky neznamená nejlépe vést
PhDr.
Jan
Voda
Ph.D., MBA
dlouholetý ředitel školy a autor knihy Jaký LEADER chcete být?
Tento fenomén je zároveň fascinující i nepříjemně povědomý. Týká se všech organizací, kde úspěch v jedné oblasti otevírá lidem dveře do vyšších pracovních pozic. A nejde jen o vaše kolegy, ale i o vás. Dříve nebo později se s ním může setkat každý z nás – nejen jako pozorovatel, ale i jako ten, kdo se ocitne v roli, na kterou
není dostatečně připraven
. Úspěch v jedné pozici totiž ještě nezaručuje připravenost na tu další. Lidé bývají povyšováni za to, co uměli doposud, nikoli za to, co od nich bude nová role skutečně vyžadovat. A tehdy přestává jít o výkon a začíná jít o přežití – mnohdy maskované autoritou, snahou o kontrolu nebo únavným předstíráním, že víme, co děláme. Říká se tomu Peterův princip.V tomto textu se společně podíváme, co přesně Peterův princip znamená, proč k němu v organizacích tak často dochází, jaké má důsledky – a hlavně co s tím.1) Protože selhání na nové pozici není slabost, ale často
důsledek systémového nastavení
, které povyšuje lidi podle úplně jiných kritérií, než jaká odpovídají tomu, co bude jejich funkce od následujícího dne vyžadovat.Co je Peterův princip?
Peterův princip poprvé formuloval v roce 1969 kanadský pedagog a sociolog Laurence J. Peter ve své satirické, ale velmi pronikavé knize
The Peter Principle: Why Things Always Go Wrong
(Peterův princip: Proč se věci vždycky pokazí). Základní myšlenka je jednoduchá, až mrazivě přesná: V každé hierarchii bývá zaměstnanec
povyšován, dokud nedosáhne své úrovně nekompetence
.