Cestovní náhrady

  • Článek
V případě potřeby zaměstnavatele mohou být zaměstnanci vysláni k výkonu práce i mimo místo výkonu práce. Za jakých podmínek tak může zaměstnavatel učinit a jaké nároky zaměstnancům v souvislosti s pracovní cestou vznikají, popíšu v tomto článku.
Vydáno: 21. 10. 2022
Není neobvyklé, aby se zaměstnanec byl na pracovní cestě i v době, která není jeho pracovní dobou. Jak se pak posuzují jeho nároky si ukážeme na následujícím příkladu.
Vydáno: 10. 08. 2022
Konkrétní příklady
Vydáno: 24. 04. 2022
Vydáno: 03. 06. 2022
Zaměstnanec nastoupil na studium pro koordinátory ICT (specializační studium). Má nárok na cestovní náhrady pro dojíždění k tomuto studiu? Jde o prohloubení jeho kvalifikace, nebo zvýšení?
Vydáno: 18. 10. 2021
Je stále více škol a školských zařízení, jejichž budovy se nacházejí v různých místech obce nebo v různých obcích. Zejména v tomto případě je nutné si uvědomit, že cestovní náhrady se poskytují jednak za cestovní výdaje při pracovní cestě, ale i při cestě mimo pravidelné pracoviště.
Vydáno: 01. 01. 2016
Podle § 154 zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění, zahraniční pracovní cestou se rozumí cesta konaná mimo území České republiky. Dobou rozhodnou pro vznik práva zaměstnance na náhradu cestovních výdajů v cizí měně je doba přechodu státní hranice České republiky, kterou oznámí zaměstnanec zaměstnavateli, nebo doba odletu z České republiky a příletu do České republiky při letecké přepravě.
Vydáno: 01. 01. 2015
Podle § 154 zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění, zahraniční pracovní cestou se rozumí cesta konaná mimo území České republiky. Dobou rozhodnou pro vznik práva zaměstnance na náhradu cestovních výdajů v cizí měně je doba přechodu státní hranice České republiky, kterou oznámí zaměstnanec zaměstnavateli, nebo doba odletu z České republiky a příletu do České republiky při letecké přepravě.
Vydáno: 01. 01. 2015
Součástí většiny zaměstnání je i pravidelné prohlubování kvalifikace. S ohledem na to, aby toto prohlubování nenarušovalo běžný pracovní proces, probíhá často po pracovní době nebo o víkendech. Zaměstnavatelé ovšem obvykle nevědí, jaké důsledky z takového víkendového školení pro zaměstnavatele plynou a považují jej za soukromou záležitost zaměstnance.
Vydáno: 28. 12. 2014
§ 34a zákoníku práce (dále ZP) neumožňuje, zakazuje („nesmí být sjednáno“) sjednat místo pravidelného pracoviště šířeji než jedna obec.
Vydáno: 02. 02. 2014
Stravování zaměstnanců se v první řadě řídí § 236 zákoníku práce, v platném znění. Povinnost umožnit závodní stravování nemá zaměstnavatel vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Náhrady za stravné při tuzemské pracovní cestě se poskytují, je-li delší než 5 hodin.
Vydáno: 12. 12. 2013
Kromě běžných cestovních náhrad se ve škole můžeme setkat s náhradou ve smyslu § 190 zákoníku práce v platném znění. Toto ustanovení vychází z předpokladu, že náklady, které vznikají zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, nese zaměstnavatel. Náhrada za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce by neměla být opomíjena, pokud zaměstnavatel nevybaví zaměstnance sám.
Vydáno: 10. 12. 2013
Cestovní náhrady ve školství jsou poskytovány např. při účasti na školení, kterým si zaměstnanec zvyšuje kvalifikaci, nebo při účasti pedagoga ve zkušební komisi v jiné škole či společné cestě zaměstnanců a žáků.
Vydáno: 02. 05. 2013