Mgr. Martin Kaplán

Jak máme postupovat, když zákonný zastupce podal žádost o odklad školní docházky, ale v průběhu správního řízení si to rozmyslel a chce, aby dítě bylo přijato do 1. třídy? Rozhodnutí o odkladu ještě nebylo vydáno. 

Jak postupovat, když u žáka ZŠ najdeme alkohol či jiné omamné a návykové látky, příp. je žák už pod vlivem těchto látek? Náš školní řád tuto situaci upravuje tak, že na první místě kontaktujeme rodiče žáka. Byl-li by žák pod vlivem, budeme trvat na tom, aby si ho rodič vyzvedl ze školy. Otázka zní, kdy a zda vůbec máme kontaktovat Policii ČR? S tím souvisí i podotázka, jak situaci řešit na mimoškolních akcích (např. sportovní kurz). Je přípustná praxe, kdy v takové situaci kontaktujeme telefonicky rodiče a požadujeme, aby si žáka z akce vyzvedl, a ukončil tím tak jeho vzdělávání na této akci? Máme v takové situaci kontaktovat Policii ČR?

Je možné uznat kvalifikaci učitelce praktických činností ZŠ (výuka vaření), která 25 let byla mistrovou odborného výcviku na střední škole? Má absolvované střední odborné vzdělání zakončené maturitní zkouškou a absolvovala program celoživotního vzdělávání na VŠ na pedagogické fakultě - pedagogický kurs pro mistry odborné výchovy a učitele předmětu praxe (ukončeno v roce 2000). 

Je potřeba zajistit od zletilých žáků nebo zákonných zástupců nezletilého žáka souhlas s činností školního psychologa zvlášť, nebo stačí požadovat jen souhlas či nesouhlas s činností ŠPP, jehož je školní psycholog součástí? Na naší škole se vyjadřují zákonní zástupci nebo zletilí žáci formou tzv. generálního souhlasu mimo jiné i s tím, že s žákem budou pracovat členové Školního poradenského pracoviště ve složení výchovný poradce, školní metodik prevence a školní psycholog. Je třeba ve zvláštním bodě vymezit činnost školního psychologa a požadovat udělení souhlasu či nesouhlasu s jeho přímým působením na žáka a uvést to takto mimo požadavek o udělení souhlasu či nesouhlasu s činností ŠPP? 

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že jeden vyučující na žáky soustavně křičí a mají z něho strach. Lze to použít jako podklad pro vytýkací dopis? V jedné třídě např. jeho jméno zmínilo 18 žáků z 19 v odpovědi na otázku: „Máš z něčeho nebo někoho ve škole strach? Z čeho nebo z koho? A proč?“ Žáci svou odpověd dále rozvedli informacemi typu: „je většinou nepříjemný a hodně křičí", “křičí po nás, když něco nevíme", „často se naštve a má nepřiměřené reakce", „nechová se k nám uplně hezky, spíše nás ponižuje", „je agresivní", „před hodinami jsem brečela, protože jsem měla až panický strach".

Základní a mateřská škola má jako součást pouze školní jídelnu-výdejnu, a tudíž dováží stravu pro žáky a děti z jiné školy, která disponuje školní jídelnou, kde se strava vaří. Jak je to s financováním nákladů na stravu pro žáky a zaměstnance školy s výdejnou? Je škola s jídelnou, kde se vaří, oprávněna požadovat po škole s výdejnou úhradu věcných režijních nákladů v určité výši za každý dodaný oběd pro žáky ZŠ a MŠ, nebo na tyto žáky, kteří jsou pro mne z dostupných údajů zapsáni ke školnímu stravování do školy s jídelnou, čerpají prostředky na režijní náklady z jiných prostředků např. krajských normativů? A jak je to s těmito náklady u zaměstnanců školy se školní jídelnou-výdejnou? 

Ráda bych v příštím školním roce jmenovala vedoucí vychovatelku zástupkyní pro družinu a školní řád. Důvodem je, abych jí mohla snížit pracovní úvazek v rámci banky odpočtů. V současné době máme 8 oddělení družiny a 1 oddělení školního klubu, celkem 240 dětí. Administrativní práce je náročná, snížení úvazku je žádoucí. Je to v souladu s předpisy? 

Mateřská školka, zřízená obcí, příspěvková organizace. Má vlastní školní kuchyň, kde vaří paní kuchařky (počet: pět zaměstnankyň včetně vedoucí ŠJ). MŠ vaří pouze pro své žáky a zaměstnance. Dozvěděli jsme se, že pokud MŠ vaření pro své zaměstnance (nikoliv však pro další cizí strávníky - příchozí), měla by se mzdovými náklady právě na kuchařky podílet i nějakým procentem obec, tedy kuchařky by neměly být placeny pouze z MŠMT. Je toto tvrzení správné? Kde bychom mohli najít oporu v zákoně, resp. ve vyhlášce? Abychom spočetli, jaký objem finančních prostředků budeme jako příspěvková organizace po obci pro rok 2025 žádat, je možné např. udělat součet všech mzdových nákladů na kuchařky za rok 2024 (hrubé mzdy, odvody za zaměstnavatele, FKSP, zákonné pojištění): počtem celkových obědů (pro žáky i zaměstnance) a tuto částku pak v roce 2025 vynásobíme počtem odebraných obědů pro zaměstnance. Touto částkou by nám měla pak obec přispět pro paní kuchařky? Znamená to tedy, že 100% úvazek paní kuchařky se bude zčásti hradit z MŠMT (např. z 90 %) a ostatní část úvazku (např. 10 %) uhradí obec? Obci se to vůbec nelíbí a nerozumí tomu, že by měla část platu kuchařek hradit, a proto děkuji za případné odkazy na právní normy.

Zástupce ředitele má na ZŠ o 15 hodin sníženou vyučovací povinnost. Celkem by tedy měl učit 7 hod./týden. Zároveň však má 3 hodiny nad tuto povinnost, celkem pravidelně učí týdně 10 hodin každý týden. Má nárok na proplacení těchto 3 hodin jako nadúvazkových 2násobkem průměrné mzdy, nebo se na ně může nahlížet jako na doplnění do úvazku? A jak mu mají být proplaceny hodiny, které jde suplovat za nemocného kolegu?

Může školní klub fungovat i během vyučování mezi výukovými bloky? Jak a kde provoz školního klubu evidovat a vykazovat?

Řešíme učitelku hudební výchovy a její kvalifikaci na výuku hudební výchovy na gymnáziu. Má vystudováno Vychovatelství na Teologické fakultě a titul Bc. a k tomu vystudovala šestileté studium konzervatoře zakončené absoloventskou zkouškou. Domnívám se proto, že je splněna kvalifikace na odborné předměty např. na ZUŠ, ale na gymnázium (všeobecně vzdělávací předměty) není tato kvalifikace dostačující?

Máme ve škole nemocné pedagogy. Ostatní pedagogové za ně samozřejmě suplují. Chápu dobře, že mohou suplovat pouze tehdy, když mají ve svém rozvrhu volnou hodinu? A jak se bude proplácet, pokud pedagog učí dle rozvrhu stanovený předmět, ve kterém spojí dva ročníky dohromady? 

Proběhlou novelizací zákoníku práce byl v souvislosti se zrušením zaručené mzdy pro zaměstnavatele odměňující za práci platem zaveden nový institut - zaručený plat. Funkci, kterou zaručený plat plní a změny v porovnání s původní úpravou zaručené mzdy popíši v tomto článku.

Je možné, aby ve firmě, se kterou má škola uzavřenu smlouvu o praktickém vyučování, vzdělával žáky učitel pratického vyučování, který je zaměstnancem školy? Nevzdělával by je tedy instruktor z firmy. Firma by si pak daňově nárokovala jen náklady spojené s materiálem, stroji apod., ale ne 200 Kč na žáka a hodinu. Jestliže je to možné, co by bylo ještě potřeba smluvně ošetřit?

Jsme ZŠ a MŠ. Platí tedy vyhlášení ředitelského volna i pro MŠ? Mohu tedy MŠ uzavřít?

Může si podat rodič žádost o přijetí do 1. třídy ZŠ na více základních škol? Jaká je legislativní opora?

Student 1. ročníku vyšší odborné školy v letním období neuspěje ve zkouškovém období a požádá o opakování 1. ročníku. Avšak již je v běhu přijímací řízení do prvních ročníků na VOŠ. Máme držet místo pro studenta, který si požádal o opakování, nebo musí student vyčkat, zda vůbec bude pro něho místo po ukončení přijímacího řízení? 

Jsme odborná škola, v ŠVP máme výstup AJ v ústní části profilové zkoušky B1/B2 (nižší úroveň) a B2/C1 (vyšší úroveň). V RVP je úroveň B1. Mohu já, jako ředitelka školy, požadovat pro nahrazení certifikát na úrovni B2?

Nově (4 měsíce) jmenovaná zástupkyně ředitele (pracovní smlouvu má na dobu neurčitou jako učitelka) půjde na mateřskou dovolenou. Předpokládám, že minimálně 3 roky nebude v pracovním poměru. Jaké jsou možnosti jejího zástupu? Je jmenování do funkce zástupce ředitele odvolatelné z tohoto důvodu, nebo se hledá zástup za mateřskou a dochází ke jmenování na dobu určitou po dobu mateřské? Nebo můžu jmenovat nového zástupce a po návratu z mateřské nemusím původní zástupkyni opět jmenovat do funkce?

Zaměstnankyně uvádí mateřskou a rodičovskou dovolenou od 1. 8. 1998 do 31. 12. 2002 a následující dobu péče o dítě od 1. 1. 2003 do 31. 10. 2008 (nejedná se o postižené dítě). Kolik let praxe jí můžeme započítat?