Mgr. Martin Kaplán

Předešlá ředitelka běžné základní školy uzavřela s asistentkou pedagoga pracovní smlouvu, v níž je vysloveně psáno „asistentka přidělena k žákovi XY“. Asistentka je na plný úvazek, žák 2. třídy má mít asistentku jako podpůrné opatření podle pedagogicko-psychologické poradny. Tato asistentka má tedy 22 hodin přímé činnosti u žáka 2. třídy, zbývá jí 14 hodin do 36 povinných přímé činnosti. Potřeboval bych jejích zbývajících 14 hodin přímé činnosti využít u jiné žákyně v jiné třídě (která má nově též nárok na asistenta pedagoga jakožto PO). Je možné asistentce za této situace nařídit, aby některé hodiny přímé činnosti vykonávala u dalšího žáka? Nebo ji mohu snížit úvazek s tím odůvodněním, že neodpracovává 36 hodin přímé? 

Asistent pedagoga v běžné škole nebo v běžné třídě (tedy nikoli ve třídě nebo škole zřizované podle § 16 odst. 9 školského zákona), který vykonává činnost jako podpůrné opatření, má úvazek 32 až 36 hodin týdně. Je tedy možné nastavit ve vnitřním platovém předpise, že plný úvazek AP je 32 hod, přímé a 8 hod nepřímé činnosti?

Jsme střední škola a vysíláme pedagogy na školení mimo město. Společně s platem vyplácíme zaměstnancům osobní příplatek a zvláštní příplatek za třídnictví. Při vyslání zaměstnance na školení platíme zaměstnancům náhradu mzdy průměrem a cestovní náhrady, to znamená, že za dobu školení mimo jim nevyplácíme plat ani oba zmíněné příplatky. Je tento náš postup správný?

Je povinné, aby každý pedagogický zaměstnanec odevzdával každý měsíc evidenci pracovní doby, když používáme systém Bakaláře a jejich případná nepřítomnost je v systému již evidována? Jaký způsob evidence pracovní doby je nejlepší? Jaké všechny informace musí obsahovat rozvrh pracovní doby? Musí být tvořen vždy nový podle aktuálního rozvrhu a nebo mohu pro pedagogy s úvazkem 40 hod. stanovit např. pracovní dobu pondělí až pátek od 7:30 do 16:00 hod. s tím, že počet přímé vyučovací činnosti je 22 hod. a nepřímé vyučovací činnosti 18 hod.? 

Jak je to se zajištěním nočních služeb v domovech mládeže (při střední škole zřízené krajem), jedná se tudíž o zletilé i nezletilé děti? Dostalo se mi do rukou vyjádření Mgr. Michala Trundy z roku 2011 (MŠMT), které se týkalo možnosti zaměstnávat asistenta pedagoga právě na dozor a dohled v nočních hodinách. Je tedy možné (či dokonce nutné) zajistit noční služby na DM prostřednictvím pedagogických pracovníků (AP, vychovatel)? Pokud ano, jakým způsobem pak bude naplněno např. u AP 36 hodin přímé pedagogické činnosti, když jde v podstatě jen o dohled a dozor (nepřímá pedagogická činnost)? Bezpečnostní pracovníci (bod 1.06.11) nemohou samostatně sloužit tyto noční služby? 

Žákyně střední školy odjíždí na soukromý zahraniční jazykový kurz v délce 2,5 měsíce. Je vhodné situaci řešit standardním uvolněním z výuky s podmínkou doplnění klasifikace dle školního řádu a se započtenou absencí, nebo spíše prostřednictvím IVP či PLPP? 

Lze snížit úplatu za školní družinu účastníkovi, který je trvale přihlášen na 4 dny v týdnu?

Je možné nepřijmout žáka do školní družiny na základě jeho opakovaného porušování školního řádu při vyučování? Nebo jsme povinni jej přijmout a následně na základě porušování vnitřního řádu školní družiny je možno jej vyloučit?

Senátem byla schválena novela školského zákona, která obsahuje i zásadní změnu financování nepedagogických pracovníků. V tomto článku popíšu, jaký dopad může mít novela, jež má nabýt účinnosti 1. 1. 2026, na pracovněprávní vztahy nepedagogů.

Nekoná-li zaměstnanec práci řádně, má zaměstnavatel možnost mu nedostatky v jeho práci vytknout. Výtky přitom jsou i předpokladem pro výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, splňují-li náležitosti stanovené zákoníkem práce. V tomto článku se zaměřím zejména na podmínky, které musí výtka splňovat, aby mohl být rozvázán pracovní poměr. Popíšu, které výpovědní důvody vyžadují, aby zaměstnanci byla výtka doručena, a jak by zaměstnanec měl na výtku reagovat.

Zaměstnanec má střední úplné vzdělání s maturitou a poté absolvoval bakalářské a magisterské studium na Vysoké škole manažerské ve Varšavě, obor Pedagogika, specializace Učitelství pro MŠ a 1. stupeň ZŠ, zakončeno v r. 2018, bez nostrifikace. Na dotaz, zda má kvalifikaci pro ZŠ, odpovědělo MŠMT: „Jedná se o studijní program, jehož absolvování bylo v rozporu s právními předpisy Polské i České republiky a uvedené studium nebylo uznáno ani jako vysokoškolské magisterské studium. Kvalifikaci rozhodně tímto studiem nezískala ani ji nezíská.“ MŠMT jsme zaslali jsme jen Mgr. diplom, ale zřejmě by neuznalo ani Bc. titul, získaný na téže škole. Je v tomto případě opravdu zaměstnanec zcela bez vysokoškolského vzdělání (viz věta: „nebylo uznáno ani jako vysokoškolské magisterské studium“) a máme povinnost provést odpočet 5 let? Zaměstnán bude na zástup na dobu nezbytně nutnou.

Na jaké aktivity potřebují žáci v ZŠ potvrzení od lékaře?

Je možné nepřijmout žáka do školní družiny na základě jeho opakovaného porušování školního řádu při vyučování? Nebo jsme povinni jej přijmout a následně na základě porušování vnitřního řádu školní družiny je možno jej vyloučit?

Jaké povinnosti má učitel během mimoškolních akcí? Které role může zastávat? Jak je to s nárokovými složkami platu? Zajištění mimoškolní akce aneb právní pohled na tvrzení: „Učitel na škole v přírodě ‘slouží’ prakticky nepřetržitě“

Lze snížit úplatu za školní družinu účastníkovi, který je trvale přihlášen na 4 dny v týdnu?

Hospodářka školy má širokou náplň práce, která spadá do více položek zařazení prací do platových tříd dle nařízení vlády č. 222/2010 Sb. Mohou být v pracovní náplni vyjmenované všechny nebo se uvádí jen jedna, nejnáročnější požadovaná práce, od které se odvíjí platové zařazení? Vycházím také z Metodického výkladu k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací č.j.: MSMT- 29019/2023-1, kde k tomuto pracovnímu zařazení je na str. 56 pouze zmínka, že se jedná o kumulaci různých činností. Domnívám se, že by měly být vyjmenované všechny činnosti dle Katalogu činností, včetně specifikace dle odpovídající platové třídy. Bylo možné získat nějaký vzor pro tyto nepedagogické pracovníky? Případně také doporučení, jaké zařazení do platové třídy je doporučováno nebo nejvíce praktikováno. 

Obracím se na Vás s dotazem ohledně financování školního stravování v případě soukromé střední školy, která nemá vlastní jídelnu a zajišťuje obědy pro žáky prostřednictvím jiné školy na základě smlouvy. Ráda bych se zeptala: 1. Zda existuje ze strany střední školy jakákoli zákonná povinnost (nebo doporučení) přispívat na obědy žákům v tomto režimu. 2. Zda je v normativním financování soukromých škol zahrnuta položka či částka, která by mohla být určena na tento účel, případně podle čeho se výše takového příspěvku řídí. 

Malotřídní škola s ročníky 1. až 5. Mám úvazek 14 hodin pro učitelku 1. třídy . Mohu ji vypočítat výši úvazku z 20 hodin PPČ - pokud učí pouze 1. ročník a jednu hodinu má spojenou 1. a 2. třídu. Nebo musím úvazek dopočítat z 22 PPČ.

Žák 8. ročníku byl za 2. pololetí hodnocen známkou „nedostatečný“. Školní psycholog doporučil, aby žák navštívil poradnu z důvodu potíží v učení. V průběhu prázdnin je plánováno vyšetření, na jehož základě by mohlo dojít ke stanovení podpůrných opatření – konkrétně snížení minimálních očekávaných výstupů v některých předmětech. Pokud poradna doporučí snížení výstupů během prázdnin, bude se na tato opatření brát zřetel již při opravných zkouškách (reparátu), které žák koná v srpnu? Je možné, že by opravná zkouška proběhla podle snížených výstupů, i když v době klasifikace ještě nebyla podpůrná opatření stanovena? Jaký postup v tomto případě doporučujete škole z hlediska platné legislativy? 

S účinností od 1. 6. 2025 se zásadním způsobem mění běh výpovědní doby i její délka v případě některých výpovědních důvodů. Výpovědní doba začíná běžet ode dne doručení výpovědi a končí v den, který se s tímto dnem číselně shoduje. Pokud takový den v posledním měsíci výpovědní doby není, končí výpovědní doba v poslední den měsíce.