Mgr. Martin Kaplán

Podle § 96 zákoníku práce musíme vést evidenci odpracované směny jednotlivých zaměstnanců, kde je vyznačen začátek a konec směny. Učitelka MŠ má přímou pedagogickou činnost od 7:00-13:00 hodin a nepřímou od 13:00-15:00. Během PPČ nemůže činnost přerušit a čerpat přestávku na oddech. Během NPČ nevyžadujeme přítomnost na pracovišti (vyjma porad atp.). Musíme ale do evidence vykazovat i přestávku, která by byla mezi 13:00 a 13:30 a až poté by navazovala NPP 13:30-15:30? Nebo můžeme evidovat bez přestávky? Pokud bychom přestávku museli vykazovat, musela by učitelka reálně zůstat na pracovišti do 13:30, nebo by mohla odejít již v 13:00?

Žák střední školy v jarním řádném termínu nebyl u maturitní zkoušky úspěšný ze dvou předmětů, a ani v podzimním opravném termínu není opět úspěšný ani z jednoho předmětu, který opakoval. Jak bude vypadat jeho druhý opravný termín MZ, který se uskuteční až následující školní rok v jarním období? Bude znova opakovat jen neúspěšně opakované dva předměty nebo si zopakuje celou maturitní zkoušku včetně dříve úspěšně provedených didaktických testů nebo praktické zkoušky? 

V čem spočívá rozdíl v profesích asistent pedagoga a asistent pedagoga vykonávající činnost jako podpůrné opatření? Toto vymezení pedagogických asistentů je uvedeno v nař. vlády č. 75/2005 Sb.

Na koho se vztahuje možnost odpočtu hodin z tzv. banky odpočtů? Můžu odečíst učiteli dvě hodiny přímé pedagogické činnosti, když vykonává pro školu ještě činnost vztahující se k plánování kulturních akcí pro školu (interním názvem kulturní koordinátor)? Má 20 hodin úvazku, mohu mu z banky hodin přidělit zbývající dvě, aby měl plný úvazek?

V rámci vyučování poskytujeme na odborné škole výuku i ve vzdálenějších střediscích praxe. V průběhu školního dne je tak potřeba převoz žáků (zletilých i nezletilých) na daná pracoviště. Může se zletilý žák na určené místo výkonu praxe, vlastnící řidičský průkaz, sám dopravit vlastním autem (případně se spolujezdci spolužáky)? Kdo nese za žáky odpovědnost?

Jaký je rozsah PPČ ředitele školy za těchto podmínek? Výuka probíhá ve dvou budovách, budovy jsou oddělené (1. hlavní, 2. odloučené pracoviště v rámci jedné obce): 1. budova ZŠ: 11 tříd - 290 žáků, 5 tříd 1. stupeň + 6 tříd 2. stupeň, ŠD - 2 oddělení; 2. budova ZŠ: 5 tříd běžné ZŠ 1. stupeň, 2 oddělení ŠD a 5 tříd ZŠ + 1 třída ZŠ speciální podle § 16 školského zákona; Ředitel zároveň vykonává funkci koordinátora ICT. PPČ ředitele je učitel na 2. stupni obor IT + Fy. Kolik hodin bude PPČ ředitele? Je možné ve 2. budově mít druhého ICT koordinátora? Pokud ano, o kolik hodin lze oběma ICT koordinátorům snížit počet PPČ?

Asistentka v MŠ má pracovní dobu od 8:00 - 10:00 a poté od 13:00 - 15:00. Má také smlouvu jako učitelka, kdy její pracovní doba je 10:00-12:30. Má u pozice asistentky nárok na rozdělenou směnu dle § 130 zákoníku práce i přesto, že je tato „mezera“ vyplněna úvazkem učitelky?

Jak a kdo je oprávněn započítávat praxi ředitele základní školy? Na škole mi vznikl pracovní poměr 1. 9. 2022 na dobu neurčitou. Vzhledem ke skutečnosti, že jsem cca 13,5 roku pracoval jako IT specialista a v oblasti marketingu, mi byla započitatelná praxe vypočtena takto: 21 let 3 m plně, pracoval jsem jako učitel a praxe mimo obor mi byla půlena, tedy cca 6 let 9 m, celkem 27 let 11 m. Od 1. 8. 2024 jsem byl jmenován zřizovatelem (ORP) do funkce ředitele ZŠ. Zástupce ORP rozhodl, že mi praxi mimo obor započte pouze 1/3, tedy těsně (1 měsíc) před postupem do vyššího platového stupně mi délku započitatelné praxe změnil na 25 let 9 m. Je tento postup správný? V § 4 odst. 2 a 3 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě č. 341/2017 Sb. se uvádí, že délku praxe stanovuje zaměstnavatel. Tedy dle mého názoru není důvod, aby zástupce ORP cokoliv měnil a poškozoval mě tímto postupem. Má na tento postup vůbec nárok?

Jaká formulace nebo dokument je nejvhodnější při pověření nebo zbavení funkce výchovného poradce? V § 7 vyhlášky č. 7/2005 Sb. je řečeno, že „ředitel zabezpečuje... “. Vyvozuji z toho, že ředitel pověřuje funkcí výchovného poradce. Jak správně postupovat při změně tohoto pověření? Jedná se situaci, kdy byl pedagogický zaměstnanec původně pověřený funkcí výchovného poradce dlouhodobě nemocen, zastupoval ho někdo jiný a pak po jeho skončení nemoci byl odvolán a pověřen zastupující pedagog. Stalo se to ihned po jeho uschopnění.

Je možné na školní výlet, kdy jede 20 žáků na 5 dnů tedy od pondělí do pátku, vyslat pouze 2 zaměstnance? Ptám se kvůli rozvržení pracovní doby.

Jakým způsobem stanovit odměnu pro zaměstnance odpovědného za vedení souvislé odborné praxe na střední průmyslové škole, pokud tento zaměstnanec nevykonává přímou pedagogickou činnost, ale jeho úkolem je organizace, řízení a zajištění správného průběhu praxe?

Pedagogičtí pracovníci musí mít uzavřenou smlouvu min. na 1 rok. Když nastupují do práce 2. 9., to je pondělí (v neděli je 1.), musí skončit pracovní smlouva 1. 9. následující rok, nebo může skončit 31. 8.? 

Základní škola porušila volební řád školské rady, nebyla dodržena lhůta u voleb do školské rady, stanovená volebním řádem – nebyla dodržena 15denní lhůta pro zveřejnění listiny kandidátů (potvrzeno šetřením ČŠI). Zákonní zástupci namítají neplatnost voleb a nutnost volby do školské rady zopakovat, jelikož byli kráceni na svých právech seznámit se s kandidáty. Je opravdu nutné volby zopakovat, pokud na tom zákonní zástupci trvají, nebo je možné chápat nedodržení lhůty, stanovené ve volebním řádu v rovině nedodržení tzv. pořádkové lhůty, nemající právní následek? Zákonní zástupci poukazují na to, že pokud by tyto lhůty byly vnímány jen jako pořádkové, nemají potom pravidla volebního řádu žádný význam.

Od 1. 8. 2024 nastupuje nový pedagogický pracovník. K 31. 7. 2024 ukončil pracovní poměr dohodou u bývalého zaměstnavatele (školy). Od 14. 7. 2024 však je v pracovní neschopnosti pravděpodobně do 25. 8. 2024. Dne 26. 8. 2024 nastupuje do nového zaměstnání. Jak se správně postupuje v tomto případě: od 1. 8. 2024 má na nové škole čerpat řádnou dovolenou, ale je v pracovní neschopnosti. Kdo má řešit pracovní neschopnost od 1. 8. 2024? Čí je to vlastně zaměstnanec od 1. 8. do 25. 8. 2024 a jak je to s čerpáním řádné dovolené?

Podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, se: „Žákům prvních ročníků základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 500 Kč na žáka za jeden školní rok.“ Je někde určené co je a co není základní školní potřeba, nebo zde lze využít § 164 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a nechat tak v kompetenci ředitele školy, aby rozhodl?

Jsme střední a základní škola (soukromý zřizovatel). Pro pedagogické pracovníky není z toho důvodu u nás závazné nařízení č. 75/2005 o stanovení rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti, my se ale nicméně v případě učitelů SŠ a ZŠ tímto nařízením s malými změnami (nikoli u učitelů) řídíme a máme to tak uvedeno ve vnitřní směrnici. Přímo ze zákona o pedagogických pracovnících je pro nás ale závazné, že ke každé hodině přímé pedagogické činnosti patří nějaký časový úsek pro práce, které s přímou pedagogickou činností souvisí - hovorově tzv. „přímá“ a „nepřímá“ činnost. Zaměstnáváme jako učitele i zaměstnance v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jak máme postupovat se stanovením nepřímé činnosti u dohod? Příklad: učitel v pracovním poměfu má přímou činnost 10 hodin (t. j. 10 hodin výuky v rozvrhu), jeho týdenní úvazek činí 10/21 × 100, t.j. 47,62 %, tedy 19 hodin, tedy o 9 hodin víc než přímo učí. Musí se tento výpočet dodržet i u dohodáře a i když učí jen zmíněných 10 hodin týdně, (což je vlastně 10 × 45 minut, tedy 7,5 hodiny) vykazovat 19 hodin? Bylo by možné u dohodáře dopočítávat nepřímou činnost jinak než-li u učitele v pracovním poměru? Navyšuje se tak téměř na dvojnásobek počet odpracovaných hodin se všemi důsledky (rychlejší dosažení limitu 300 hodin, rychlejší nárok na dovolenou, problém dodržet limit hodin týdně u DPČ apod.), což je pro zaměstnavatele samozřejmě nepříjemné a hlavně nepraktické. Přitom odměna pro učitele-dohodáře je vyšší právě s ohledem na to, že obsahuje i nepřímou činnost. Nestačilo by tedy evidovat například jen 45 minut přímá činnost – výuka plus 15 minut nepřímá činnost – příprava? Byla by z toho celkem hodina, tedy 60 minut práce. Jak k problematice dopočtu přistoupit?

Má předchůdkyně byla ředitelkou naší školy 25 let. Předtím měla pracovní smlouvu ve stejné škole jako učitelka. Její ředitelské období skončilo 21. července 2024 a spolu se statutární zástupkyní vyhotovily dodatek ke smlouvě z roku 1978, podle kterého bude dále pokračovat ve výuce znovu jako učitelka. Je toto správný postup, nebo jsem měla já, jako nový ředitel, nabídnout nový úvazek a vyhotovit novou pracovní smlouvu? 

Je možné upravit pracovní smlouvu se zřetelem na fakt, že se učiteli nemůže zaručit počet hodin? Například: studenti se odhlásí v pololetí, nebo nenastoupí v září, jak se počítalo. Jak toto řešit v případě, že nemáme žáky na doplnění úvazku (jedná se o 1–2 hodiny v případě individuální výuky)?

Statutární zástupce ředitele ZUŠ byl jmenován do funkce před 10 lety a tím mu vznikl pracovní poměr. Musím mu jako ředitel nabídnout pracovní místo v případě, že kvůli organizační změně ruším tuto pozici? (Místo dvou budu mít jednoho zástupce).

Lze zrušit zřizovací listinu a zároveň vydat novou? Nechceme zrušit příspěvkovou organizaci, pouze vydat novou „modernější“ zřizovací listinu (i s ohledem na jejich 13 dodatků). Lze tuto situaci vyřešit i jiným způsobem? Např. použití formulace „vydání nové zřizovací listiny nahrazuje dosavadní vydání včetně všech platných dodatků“?