Mgr. Martin Kaplán

Od poloviny prosince je vyučující v pracovní neschopnosti, komunikuje s námi minimálně. O příčinách neschopnosti máme pouze informace od něj, diagnózu nám, na základě svých práv, nesdělil, není ani schopen říci, kdy se do práce bude moci vrátit. Vzhledem k tomu, že se jedná o vyučujícího s plným pracovním úvazkem, již nelze dále zaměstnávat zastupujícího učitele na dohodu. Pokud s tímto zastupujícím učitelem uzavřeme pracovní poměr na dobu určitou (u pedagoga na 12 měsíců) a vyučující se po nemoci vrátí do výuky, jaký je další správný postup? Oba na plný úvazek zaměstnat nelze. 

Pedagogický pracovník pracuje v tomto školním roce na 2. stupni základní školy a zároveň vykonává funkci výchovného poradce. Tento pracovník je zařazen do 13. platové třídy (dále PT). Z tohoto důvodu je zařazen i zástupce ředitele pro 2. stupeň do 13. PT, protože nemůže řídit zaměstnance zařazeného ve vyšší platové třídě. Od září je však v plánu, že daný pedagogický pracovník bude z organizačních důvodů vyučovat 8 VH v pátém ročníku, tzn. na 1. stupni. Je možno, popř. je to povinnost zaměstnavatele, zařadit kromě zástupce ředitele pro 2. stupeň i zástupce ředitele pro 1. stupeň do 13. PT, a to po dobu, pokud bude daný pedagog na 1. stupni vyučovat?

Může se zástupce zřizovatele (zástupci spolku zřizující školskou právnickou osobu; případně rada školské právnické osoby) pohybovat bez svolení ředitelky školy po škole s cílem hodnotit pedagogické postupy? Je také možné, aby si zřizovatel vynucoval setkání s učiteli za účelem hodnocení vzdělávacího procesu? Je možné toto odmítnout a raději nabídnout nějakou formu zprostředkování informací od vedení? Skola je soukromá, je školskou právnickou osobou a zřizovatelem je zapsaný spolek.

Škola přiznala pedagogickému zaměstnanci odměnu s odvoláním na § 10 písm. a) nařízení vlády č. 330/2003 Sb. Tento předpis byl ale zrušen. Nemělo by se písemné odůvodnění přiznání odměny odvolávat spíše na zákoník práce § 134?

Jsme základní škola, která má současně i mateřskou školu. Od 1. 3. bude naše paní učitelka z MŠ, vyučovat v mateřské školce, ve které pracuje, holčičku z Vietnamu českému jazyku. Toto rozhodnutí je na základě doporučení PPP a bude činit 1 hodinu týdně. Jaké bude prosím její pracovní zařazení (asistentka pedagoga nebo učitelka) a na jakou dobu máme uzavřít pracovní smlouvu, když návrh na poskytování podpůrných opatření je do 31. 3. 2026 a dítě bude od 1. 9. 2024 již žákem základní školy. Předpokládáme, že učitelka z MŠ nebude již od září docházet do ZŠ učit žákyni českému jazyku. Bude se jednat pravděpodobně o jiného zaměstnance.

Zřizovatel dočasně (krátkodobě) bez konkursního řízení jmenoval ředitele školy do doby, dokud nebude jmenován ředitel na základě konkursního řízení. Tento pedagog (nyní dočasný ředitel) dosud na škole pracoval se smlouvou na dobu neurčitou s úvazkem 1,00 a vykonával další funkce a pozice (výchovný poradce, preventista, třídní učitel atd.). Pro tohoto pedagoga (který škole a zřizovateli v nouzové situaci vyšel vstříc) platí – je-li jmenován ředitelem školy na dobu určitou pedagogický pracovník, který byl dosud v dané škole v pracovním poměru na dobu neurčitou –, že se tento pedagogický pracovník nevrací na své „původní“ pracovní místo, ale jeho pracovní poměr končí a pro další zaměstnávání v dané škole je proto nezbytné uzavřít novou pracovní smlouvu? O této skutečnosti však nebyl předem informován (zřizovatelem) a neměl o možných následcích tušení. Může s tím „zpětně“ něco dělat? Reálně může nastat situace, že od nově jmenovaného ředitele obdrží nevýhodné podmínky, případně výpověď pro nadbytečnost? V případě, že se ještě v pozici „dočasného“ ředitele vzdá této funkce nebo po nástupu jmenovaného ředitele, vznikne vůči němu zaměstnavateli tzv. nabídková povinnost? A pokud ji odmítne, vzniká překážka v práci na straně zaměstnavatele (§ 208 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce)? Po dobu trvání této překážky náleží zaměstnanci náhrada platu ve výši průměrného výdělku?

Jak postupovat v případě, že chci u svého zaměstnance zrušit pověření funkcí koordinátora ŠVP? Jsem povinna uvést konkrétní důvody, které mě k tomu vedou?

Může mít jeden zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele v mateřské škole smlouvu na pedagoga mateřské školy a zároveň DPP na školního asistenta? 

Střední škola má odbornou praxi svých žáků u zaměstnavatele v délce dvou týdnů uvedenou přímo v ŠVP. Škola, žák a zaměstnavatel mají o této praxi uzavřenou třístrannou smlouvu. Otázka zní, zda v případě, že se u tohoto zaměstnavatele stane žákovi úraz nebo v souvislosti s výkonem praxe u tohoto zaměstnavatele hmotná škoda, kdo bude mít povinnost k její náhradě? Zaměstnavatel nebo škola? V případě, ze by to byl smluvní zaměstnavatel, je možné, aby byla tato odpovědnost smluvně přenesena na školu? Prosím o vedle odpovědi na otázku i příslušná zákonná ustanovení, která výše uvedenou problematiku řeší.

Obracíme se na Vás s dotazem ohledně úvazků ředitele a statutárního zástupce ředitele ZUŠ (113 žáků). Paní ředitelka je v současné době ještě do konce dubna na rodičovské dovolené, po dobu její nepřítomnosti zastávala funkci statutární zástupkyně. Paní ředitelka by se od května měla vrátit. Z rodinných důvodů, by ale ráda alespoň na přechodnou dobu pracovala na částečný úvazek, tak, že by se zbývající část doplnila úvazkem současné zástupkyně, která s řešením souhlasí. I z pohledu finanční současné situace by bylo nutné dodržet pouze 1 celý úvazek vedoucích zaměstnanců. V jiné škole v jiném kraji však zřizovatel na takové řešení nechtěl přistoupit. Je z právního hlediska možné, aby měl vedoucí zaměstnanec částečný/zkrácený pracovní úvazek? 

Nastupuji na pozici ředitele střediska volného času (příspěvková organizace zřízená krajem). Rád bych si udělal přehled o pracovní náplni zaměstnanců (včetně prostudování pracovních smluv) a činností, které je potřeba pro běh střediska zajišťovat, včetně těch, které zatím nikdo nedělá. Jak mohu postupovat v krajním případě, že zaměstnanec zadanou činnost odmítne se slovy „To není v náplni mé práce, to dělat nebudu.“ Jaké jsou kroky nejprve k vysvětlení, že zadaná práce je skutečně povinností zaměstnance, případně jaké jsou oficiální kroky v případě trvajícího neplnění ze strany zaměstnance?

Jsme základní škola - příspěvková organizace. Aby měl zaměstnanec nárok na příspěvek na stravné z FKSP, je potřeba, aby splnil podmínku odpracování 3 hodin ve stanovené směně. Jak to bude u pedagogického pracovníka, který: a) má na den určené 3 hodiny výuky od 7.55 do 10.40 hodin, tj. i s přestávkami 2 hodiny 45 minut a po 3. vyučovací hodině jde domů; b) má na den určené 3 hodiny výuky od 7.55 do 10.40 hodin, tj. i s přestávkami 2 hodiny 45 minut a po 3. vyučovací hodině bude vykonávat ještě nepřímou vyučovací povinnost v délce 60 minut; c) má na den určené 2 hodiny výuky, příjde do práce a 3. a 4. hodina je mu přidělena jako suplování za nemocného pedagoga; d) má na den určené 4 hodiny výuky, ale 4. hodinu musí odejít na předem objednané vyšetření k lékaři Ve kterém případě bude mít nárok na příspěvek na stravné? 

Učitelé v MŠ nemůžou svou práci přerušit, proto nečerpají přestávku na oddech a jídlo po 6 hodinách. Je možné, aby tzv. nepřímá pracovní doba přímo navazovala na přímou? Nebo musí být po ukončení přímé pedagogické činnosti vykázána přestávka a až poté navazuje nepřímá pedagogická činnost? 

Jak je to s čerpáním volna na samostudium u pedagogických pracovníků, kteří mají zkrácený úvazek? U pedagogů se zkráceným úvazkem se úměrně snižuje rozsah volna a snížení rozsahu volna lze zaokrouhlit na půl den. Ve výkladu MŠMT č. j. 32 932/2005-25 k § 24 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb., je uvedeno, že volno k samostudiu zákon č. 563/2004 Sb. stanoví v pracovních dnech, a proto ředitel školy určuje dobu jeho čerpání v celých dnech. Pouze ve výjimečných případech, kdy pedagogickým pracovníkům s kratší pracovní dobou přísluší rozsah volna, který neodpovídá celým pracovním dnům (např. ve výši 3,5 dne), umožní ředitel školy dočerpání příslušné kratší části volna. Je možné při čerpání volna na samostudium čerpat půl dne, případně počet hodin připadajících na konkrétní den dle rozvržení pracovní doby, nebo pouze celé dny a až naposledy jen zbývající část volna k samostudiu? Příklad: učitel s úvazkem 0,2 má nárok na samostudium ve výši 0,2 × 12 = 2,4 po zaokrouhlení 2,5 dne za školní rok. V pátek má pracovat 2 hodiny, bude čerpat volno k samostudiu a dostane náhradu platu odpovídající 2 hodinám v práci. Kolik ale bude čerpat volna k samostudiu z těch 2,5 dne - 2 hodiny, půl dne nebo celý den? 

Dobrý den, potřeboval bych pomoci s vytýkacím dopisem. Dotyčný zaměstnanec se nevhodně chová ke svému nadřízenému. Jedná se o učitelku MŠ a Zástupce ředitele pro MŠ. Učitelka se vrátila po 5 měsíční dlouhodobé nemocenské a na poradě pedagogů "vyhrožovala" nadřízené větami: 1. Kateřino bruslíš na tenkém ledu. 2. Kateřino chceš boj, budeš mít boj. Takové chování je nepřípustné. Jak to mohu, tento vytýkací dopis formulovat, aby to bylo správně a použitelné pro případné další nevhodné chování prosím? Děkuji a přeji pěkný zbytek dne. 

Některé obory, které vyučujeme, mají v RVP předmět Řízení motorových vozidel. Připravujeme žáky k získání řidičského oprávnění T, B, C. Tento předmět učí učitelé autoškoly, kterou jako škola sami provozujeme. Mají tedy pracovní smlouvu jako učitel autoškoly. Jsou to lidé, kteří vyučovali v soukromých autoškolách. Zajímalo by nás, zda i pro ně platí dvouleté adaptační období, pokud ve školství ještě nepracovali. Tito zaměstnanci vyučují hlavně praktickou část (jízdy a údržbu). Jen minimální část úvazku některých činí výuka teorie. Nic jiného neučí, třídnictví nemají.

Jak správně určit pracovní dobu, včetně nočního dohledu nad dětmi, při přespávání v MŠ? Ve většině MŠ se tato akce organizačně neřeší, sama mám takovou zkušenost z předchozího zaměstnání. Nyní jsem, ale dostala za úkol tuto akci oficiálně z organizovat. Kolegyně by měly být vlastně dva dny v práci. Jak to tedy správně provést?

Pokoušel jsem se v právních dokumentech dohledat, kdo může být pověřen třídnictvím a zda je tato činnost vázána pouze na pedagoga. Bohužel jsem k tomu nic nedohledal. Může ředitel školy na nějaký čas pověřit třídnictvím asistenta pedagoga nebo jiného pedagogického pracovníka?

Naše asistentka pedagoga je absolventkou Pedagogické fakulty UK - studijního oboru "Vychovatelství pro speciální zařízení", získala titul Mgr. Pro příští školní rok bychom ji rádi změnili pracovní pozici na učitelku předmětu "písemná a ústní komunikace". Tento předmět se ale studovat na VŠ nedá. Jaké existují možnosti studia k doplnění kvalifikace, aby byla považována za plně odborně kvalifikovanou učitelku na střední škole? 

Máme v rámci projektu "Šablony pro SŠ" uzavřeny DPP s vlastními pedagogy na pozici "Kariérový poradce" a "Koordinátor spolupráce se zaměstnavateli"¨. Každý na úvazek 0,1. Budou vykazovat každý měsíc rozdílný počet hodin dle počtu pracovních dnů. Vzhledem k nepravidelnosti a nepředvídatelnosti výkonu jejich práce bychom se s nimi rádi dohodli na tom, že si pracovní dobu budou rozvrhovat sami. Mám tyto otázky: 1. Je možné aby si zaměstnanec rozvrhoval pracovní dobu na daný měsíc sám? 2. Pokud ano, stačí když ve výkazu práce za daný měsíc napíší přesně ke každému dni, kdy pracovali i časový údaj od - do? 3. Pokud ne, jak bychom měli správně sestavit rozvrh pracovní doby?