ICT

Potřebujeme poradit se stanovením přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele střední školy. Škola má 330 žáků, dvě pracoviště 30 km od sebe. Statutární zástupce ředitele školy jen zároveň výchovný poradce a koordinátor ICT na obou pracovištích. Je vedoucím domova mládeže. Kolik hodin přímé pedagogické činnosti má tedy mít?

Nejen zhodnocení situace okolo zákazu či využívání mobilních telefonů ve škole bylo tématem prvních měsíců nového školního roku. Duo M+M, tedy Pavel Matějíček s Václavem Maněnou, si tentokrát v KYBcastu posvítilo na umělou inteligenci, její pokrok a možnosti, jak s ní mohou učitelé v hodinách pracovat.

Tento článek reaguje na změny zákona číslo 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s Další Elektronizací POstupů orgánů veřejné moci (dále „Depo“). Příspěvek, který byl uveřejněn v Řízení školy 11/2021, pozbyl v řadě skutečností svou platnost.

V našem pravidelném článku zaměřujícím se na problematiku kyberpsychologické praxe ve školním prostředí se budeme tentokrát věnovat dotazu ohledně sdílení sexuálních obsahů mezi spolužáky. Pokud byste měli vlastní otázku týkající se digitálního světa a bezpečného chování v něm, napište ji na adresu akretikova@gmail.com a můžeme se na ni zaměřit v některém z dalších čísel Učitelského měsíčníku.

Umělá inteligence vstupuje do škol jako nový pomocník. Může asistovat při výuce nebo vést skupinovou práci. To přináší řadu otázek: Jak ji smysluplně zapojit do výuky? Jak přizpůsobit didaktické postupy? A jak v době rychlých technologických změn neztratit ze zřetele to nejdůležitější – kvalitní učitelské řemeslo?

Školy připravují žáky na budoucnost, která je čím dál více digitální. Internetové bankovnictví se pro nás všechny stalo normou a svou totožnost můžeme prokazovat elektronickou verzí občanského průkazu. Podnikatelé mají povinnost mít datovou schránku, komunikují s úřady online, dokonce vyplňují elektronická daňová přiznání. Změny ve vzdělávacích plánech se snaží na tuto skutečnost reagovat mimo jiné zavedením rozvoje digitálních kompetencí.

Změny, které přinesl vývoj posledních desetiletí, se nutně musí promítnout do vzdělávání na základní škole. Technologie budou přirozeně pronikat do všech vyučovacích předmětů, domnívá se pedagog Josef Mach. A sám k tomu jako učitel a lektor aktivně přispívá.

V prostředí základních škol je často nezbytné zohledňovat skutečné individuální potřeby široké skupinky žáků s obtížemi v řeči, jazyce či komunikaci. Je žádoucí vhodným způsobem edukovat okolí a podpořit žáky s poruchami fluence řeči, artikulační či fonologickou poruchou, neuropsychogenními obtížemi či neurovývojovými poruchami, kam patří také vývojová porucha jazyka (vývojová dysfázie). Právě žáci s vývojovou dysfázií jsou velmi heterogenní a specifickou skupinou pro nezvykle komplexní a značně různorodé obtíže řečového i neřečového charakteru. Jejich podpora ve vzdělávání musí být komplexní.

Světové ekonomické fórum nedávno zveřejnilo článek, ve kterém uvádí, že 59 procent mužských pracovníků ve věku od 18 do 65 let používá umělou inteligenci alespoň jednou týdně, zatímco u žen je to 51 procent. Mezi mladými lidmi ve věku 18 až 25 let používá AI 71 procent mužů a 59 procent žen. 12 procent rozdílu považují autoři článku málem za tragédii.

Ucelený vzdělávací koncept AI pro informatiku na 1. stupni (ideálně třetí a čtvrté ročníky), který vzniká v rámci Kurikula umělé inteligence pro základní a střední školy, se jmenuje Ju a Pí. 

Ucelený vzdělávací koncept AI pro informatiku na 2. stupni ZŠ a SŠ je rozdělen na tři úrovně.

Kolem 15 procent rodičů se nezúčastňuje třídních schůzek. Jedním z hlavních důvodů je neefektivní časová organizace setkávání s učiteli. Většina by uvítala možnost rezervovat si schůzku na přesný čas. Některé školy v Česku proto začínají využívat rezervační systémy, které časovou náročnost nejen třídních schůzek snižují. Při jakékoli školní akci navíc výrazně usnadňují administrativní práci učitelům. S Ondřejem Šibravou a Pavlem Ivonem, tvůrci rezervačního systému Reservando, jsme si přesně o tomto tématu povídali.

Z LinkedIn se stal opravdu užitečný zdroj informací, vřele doporučuji všem, kteří se zajímají o novinky v mnoha oborech. Ať už je to ochrana osobních údajů (no, těch zas tolik nebude), kybernetická bezpečnost, či využití umělé inteligence kdekoli a kdykoli. A mnohé z mých úvah vycházejí právě z tohoto sociálního zdroje, protože v komentářích najdeme celou řadu podnětných myšlenek. Musím říci, že to jsou ideje opravdu zrozené v lidské mysli, nikoli konstruované nějakým botem.

Každý z nás se ve virtuálním prostoru někdy setkal s negativními komentáři k článku, videu nebo fotografii. Možná jste byli dokonce svědky nenávistného obsahu, který podporoval a šířil nenávist vůči určitému uživateli nebo skupině lidí. A dokonce se vám mohlo stát, že některý z takových obsahů zveřejnil někdo, koho znáte osobně. Jak je možné, že se na internetu z vašeho milého souseda stává nevrlý odpůrce současné politické situace? Co se přihodilo vaší sympatické bývalé spolužačce, že v komentářích pod videem přehnaně kritizuje influencerku za naprostý nesmysl? Proč má potřebu kolega vaší ženy, který vám ochotně pomáhal při stěhování, sdílet nenávistný příspěvek proti uprchlíkům v Evropě? Jedinci na internetu jednají bez zábran a ostychu mimo jiné z důvodu tzv. disinhibičního efektu.

Už 14. listopadu proběhne čtvrtý ročník Global Tech Conference for Youth. A protože se kromě prezenční formy bude odehrávat i online, mají školy jedinečnou příležitost připojit se a žákům i učitelům zprostředkovat novinky ze světa technologií i inovací. „Podle studie BCG 80 % pracovních pozic, které budou potřeba v roce 2030, dnes ještě neexistuje. Co se tedy učit? Na co se připravovat? Kam vrhnout v rámci studia svoji energii? To jsou otázky, na které se řečníci konference snaží dát studentům odpověď. Nemají křišťálovou kouli, aby budoucnost předpověděli, ale sami aktivně pracují na tom, jak bude vypadat,“ říká zakladatel konference Martin Holečko, s nímž jsme si o akci povídali.

V tomto nepravidelném seriálu o vývoji umělé inteligence (AI) se snažím upozorňovat na zajímavosti, ale také na praktické aspekty dalšího vývoje, které se týkají práce učitelů a ředitelů škol. Dnes se podíváme na dvě novinky – na umělou inteligenci, která programuje, a na nový koncept počítačů, které by mohly dostat AI doslova ke každému.

Jak začít používat nástroj umělé inteligence ChatGPT ve výuce?

Může AI vytvářet skutečná autorská díla? Multimodální AI, která kombinuje text, obraz a video, zasahuje do tradičního pojetí AI. Vyvolává diskuse nejen mezi právníky a programátory, ale řeší jej také učitelé v rámci jejich výuky. Generátor videí Sora například umožňuje lidem bez technického vybavení a zkušeností vytvářet zajímavé videoobsahy. Nabízí příležitost pro efektivnější, rychlejší a kreativnější práci, ale přináší také rizika v podobě zneužívání jejích možností.

Žádná moderní škola se dnes neobejde bez intuitivního školního informačního systému (ŠIS), který je srdcem administrativní a komunikační struktury vzdělávací instituce. Řídí veškeré aspekty školního života – od správy dat studentů přes komunikaci s rodiči až po hodnocení výsledků a správu rozvrhů. Přestože většina škol v České republice dnes používá nějakou formu ŠIS, mnoho z nich stále spoléhá na zastaralé informační systémy běžící na vlastním hardwaru, které byly kdysi považovány za revoluční. S nástupem cloudových technologií se však situace změnila a školy častěji volí cloud. Zjistěte, jaké jsou klíčové rozdíly mezi školními informačními systémy běžícími na vlastním serveru, a těmi v cloudu a proč je čas na změnu.

Úpravy v souvislosti s revizemi vzdělávacího programu jsou dnes nezbytnou součástí cesty ke kvalitnímu a modernímu vzdělávání. Ředitelé a pedagogové tak čelí výzvě, jak tyto změny vhodně, smysluplně a citlivě začlenit do školního prostředí a zároveň udržet motivaci všech zúčastněných. Pojďme se zaměřit na klíčové kroky, které mohou školám pomoci projít tímto transformačním procesem úspěšně.