PhDr. Daniela Kramulová

Co potřebujeme k učení? Z neurovědního úhlu pohledu je základním předpokladem mozek. Při zkoumání různých fází učení, rozhodování, odpovědnosti, etického chování apod. jsou v centru zájmu aktivity a zapojení jednotlivých částí mozku, které lze díky zobrazovacím metodám sledovat takříkajíc v přímém přenosu. Mnohé poznatky mají význam i pro pedagogy a letošní, 9. ročník konference Neurověda ve vzdělávání ukázal, že o ně mají zájem.

Na Konferenci pro wellbeing ve škole se v únoru sešli učitelé, ředitelé, několik zřizovatelů škol, zástupci neziskových organizací i žáků. Pedagogové byli z různých koutů republiky, ze škol velkých i malých, základních i středních – jedno však měli společné: chuť měnit školní klima k lepšímu a hledat cesty, jak to jde, místo důvodů, proč je to příliš složité.

Na Základní škole Pražačka působí jako ICT metodik, učí informatiku od 4. po 9. ročník a ještě trochu na sousedícím Gymnáziu Na Pražačce. „A hlavně pořád učím i sebe,“ nezapomene dodat pedagog Josef Meszáros.

Co je wellbeing, jak správně rozumět termínu digitální wellbeing a především jakým způsobem k němu žáky vést?

V loňském roce se ve školství stala jedním z nejdiskutovanějších témat umělá inteligence. Tedy především jazykové modely generativní AI, jež se díky snadné dostupnosti rychle rozšířily po celém světě, Česko nevyjímaje. Právě těmto otázkám se v uplynulém roce věnovali i IT odborníci Václav Maněna a Pavel Matějíček, autoři KYBcastu, podcastu Národního pedagogického institutu ČR orientovaného na praktické otázky kybernetické bezpečnosti ve školách.

V září loňského roku oficiálně odstartovala ICT revize rámcových vzdělávacích programů středního odborného vzdělávání. Proběhla setkání ředitelů středních škol, na nichž byly představeny nejdůležitější informace a základní pilíře této informatické revize. Jsou jimi: zavedení nové vzdělávací oblasti Informatické vzdělávání, nové klíčové digitální kompetence a průřezového tématu Člověk a digitální svět.

Jaká byla letošní DigiSeč? Jednoznačně pestrá. Po plenární části měly tři stovky učitelů nejrůznějších aprobací i ředitelů škol možnost vybírat ze 35 workshopů ve čtyřech blocích.

Jak ve vaší škole začlenit digitální technologie do jednotlivých vzdělávacích oborů? Kde hledat vhodné zdroje a aplikace do výuky k rozvíjení žákovských digitálních kompetencí? Můžeme zvolit lepší než stávající školní řešení pro online komunikaci a sdílení ve škole, s žáky a rodiči?

Encyklopedické znalosti ztrácejí smysl. Zkusme žáky učit propojovat poznatky se zkušenostmi, hledat a vyhodnocovat informace, vidět souvislosti, vnímat své okolí a vyzkoušet si, že vlastním přičiněním se dá něco změnit k lepšímu... Digitální technologie, které vstoupily do výuky, v tom mohou pomoci.

Prvního září vstoupila v platnost aktualizace rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání v informatické oblasti. Týká se všech středních škol a všech oborů. Co to pro školy, jejich vedení a učitele znamená a jak nejlépe využít dva roky, které na přípravu změn mají k dispozici?

Ať chceme, či nechceme, umělá inteligence je tu s námi. Jak ji smysluplně a bezpečně přijmout do školy, využít naplno její pozitiva, poznat stinné stránky, umět jim čelit a vzdělávat v tom své žáky?

Plánovaná proměna vzdělávání v kontextu digitalizace přichází postupně. Do škol vstupuje nová informatika a učitelé hledají inspirace, jak napříč předměty rozvíjet žákovské digitální kompetence. V posledním roce však rozvoj digitálních technologií přinesl změnu, která se celosvětově začala nečekaně rychle prosazovat v řadě oblastí, vzdělání nevyjímaje.

Zjednodušená charakteristika digitálního wellbeingu říká, že jde o takové používání technologií, kdy je nám s nimi po psychické a sociální stránce dobře. Pokud si ovšem představím žáka zabraného do online hry, v níž se mu daří, jak vypíná počítač dlouho po půlnoci, nejspíš má dojem, že mu v čase, který strávil u obrazovky, bylo dobře. Problém bude mít až ráno ve škole, kam dorazí rozespalý a nepřipravený…

Nejste si jisti, jaké programy a aplikace se dají ve vašem předmětu využít k rozvíjení digitálních kompetencí žáků? Poradit vám může KIM – krajský ICT metodik.

Od května 2023 se rozšířila podpora pro školy při zavádění revize RVP v informatické a digitální oblasti o možnost individuálních konzultací s krajskými ICT metodiky – KIM, a to např. v tématech efektivního zapojování technologií do výuky, využívání výukových programů, aplikací a dalších vzdělávacích zdrojů přispívajících k rozvíjení digitálních kompetencí pedagogů, potažmo žáků.

Články s metodikami a inspiracemi do výuky patří k formám podpory, které vítají jak školy, jež se připravují na výuku nové informatiky a začlenění digitálních kompetencí, tak ty, které podle revidovaného RVP v informatické a digitální oblasti už učí.

Už několik let máme k dispozici český překlad Evropského rámce digitálních kompetencí pedagogů DigCompEdu i online nástroj Učitel21, který má pomoci učitelům ohodnotit vlastní digitální kompetence a lépe nasměrovat svůj další rozvoj. Letos vydal Národní pedagogický institut ČR publikaci Michala Černého DigCompEdu: Digitální kompetence učitelů od teorie k praxi, který tento rámec významně přibližuje každodenní práci pedagogů.

Výuka cizích jazyků patří k těm, které se digitálním technologiím otevřely už před lety díky specializovaným jazykovým učebnám. Vývoj technologií od té doby poskočil – digitální pomůcky jsou vyspělejší, flexibilnější, mobilní a často je mají žáci přímo v kapse.

O tom, jak se na úrovni školy vypořádat se změnami, které v roce 2021 přinesla revize RVP ZV v informatické a digitální oblasti, hovoříme s Václavem Nádvorníkem, zástupcem ředitele ZŠ Londýnská v Praze, který zároveň působí jako konzultant pro školy v otázkách úprav ŠVP, začlenění nové informatiky a rozvoje digitálních kompetencí.

Každý učitel má, minimálně z dob covidové pandemie, vlastní zkušenost s řadou digitálních komunikačních nástrojů i výukových aplikací ve svých hodinách. Přesto začlenění nové digitální kompetence v mnohých probouzí sokratovské „vím, že nic nevím“…