PhDr. Daniela Kramulová

Polytechnická výchova a praktické činnosti se vrací do vzdělávacích programů základních škol, trend propojování teoretických znalostí s digitálními technologiemi a reálnou praxí je však nevyhnutelný v technických i netechnických oborech dalších stupňů vzdělávání.

O různých cestách, které vedou ke zvládání nových výzev ve vzdělávání, i o tom, co na nich učitelům pomáhá, si povídáme s ředitelem ZŠ Velvary Mgr. Petrem Doškem a učitelkou českého a anglického jazyka Editou Roberts.

Děti a dospívající ve věku 6–18 let by měli mít minimálně 60 minut pohybové aktivity denně, upozorňují odborníci z oblasti zdravotnictví. Mnozí ji ale nemají. A čím více se hovoří o tom, že se děti málo hýbou, a apeluje se na školy, aby se v hodinách tělesné výchovy snažily podchytit žáky, kteří nejsou ve svých rodinách motivovaní k fyzické aktivitě, tím víc přibývá těch s omluvenkami či lékařským doporučením k osvobození od tělocviku…

Změny, které přinesl vývoj posledních desetiletí, se nutně musí promítnout do vzdělávání na základní škole. Technologie budou přirozeně pronikat do všech vyučovacích předmětů, domnívá se pedagog Josef Mach. A sám k tomu jako učitel a lektor aktivně přispívá.

Genderové stereotypy „kluci nepláčou, zajímá je technika“ a „holčičky chtějí být kadeřnicemi“ jsou už z velké části překonané. S genderovou expertkou a lektorkou primární prevence Agátou Hrdličkovou si povídáme o tom, jaká genderová témata by se v současnosti měla objevovat ve školách a proč.

Zapomenout úkol nebo pohořet při písemce může občas i ten nejlepší žák či žákyně. Stejně tak mívají i pohodoví školáci občas smolný den, kdy je rozzlobí či rozlítostní maličkost. Pokud však zhoršení školních výsledků a změny v chování trvají delší čas, je to signál, že dotyčný prochází nějakým psychicky náročným obdobím…

Učitelů, kteří zcela odmítají vpustit digitální technologie do svých hodin, je už minimum. Snižuje se i nejistota pedagogů. V některých školách však zatím chybí jasná koncepce, jak technologie smysluplně zařazovat do výuky v jednotlivých ročnících a předmětech, soudí Pavel Černý. Kromě toho, že vede 3. ZŠ v Chebu, působí jako lektor NPI ČR pro sborovny a lektor kurzů o využití technologií v přírodovědných předmětech v rámci podpory škol při zavádění IT do výuky a rozvíjení digitálních kompetencí žáků.

Co potřebujeme k učení? Z neurovědního úhlu pohledu je základním předpokladem mozek. Při zkoumání různých fází učení, rozhodování, odpovědnosti, etického chování apod. jsou v centru zájmu aktivity a zapojení jednotlivých částí mozku, které lze díky zobrazovacím metodám sledovat takříkajíc v přímém přenosu. Mnohé poznatky mají význam i pro pedagogy a letošní, 9. ročník konference Neurověda ve vzdělávání ukázal, že o ně mají zájem.

Na Konferenci pro wellbeing ve škole se v únoru sešli učitelé, ředitelé, několik zřizovatelů škol, zástupci neziskových organizací i žáků. Pedagogové byli z různých koutů republiky, ze škol velkých i malých, základních i středních – jedno však měli společné: chuť měnit školní klima k lepšímu a hledat cesty, jak to jde, místo důvodů, proč je to příliš složité.

Na Základní škole Pražačka působí jako ICT metodik, učí informatiku od 4. po 9. ročník a ještě trochu na sousedícím Gymnáziu Na Pražačce. „A hlavně pořád učím i sebe,“ nezapomene dodat pedagog Josef Meszáros.

Co je wellbeing, jak správně rozumět termínu digitální wellbeing a především jakým způsobem k němu žáky vést?

V září loňského roku oficiálně odstartovala ICT revize rámcových vzdělávacích programů středního odborného vzdělávání. Proběhla setkání ředitelů středních škol, na nichž byly představeny nejdůležitější informace a základní pilíře této informatické revize. Jsou jimi: zavedení nové vzdělávací oblasti Informatické vzdělávání, nové klíčové digitální kompetence a průřezového tématu Člověk a digitální svět.

V loňském roce se ve školství stala jedním z nejdiskutovanějších témat umělá inteligence. Tedy především jazykové modely generativní AI, jež se díky snadné dostupnosti rychle rozšířily po celém světě, Česko nevyjímaje. Právě těmto otázkám se v uplynulém roce věnovali i IT odborníci Václav Maněna a Pavel Matějíček, autoři KYBcastu, podcastu Národního pedagogického institutu ČR orientovaného na praktické otázky kybernetické bezpečnosti ve školách.

Jak ve vaší škole začlenit digitální technologie do jednotlivých vzdělávacích oborů? Kde hledat vhodné zdroje a aplikace do výuky k rozvíjení žákovských digitálních kompetencí? Můžeme zvolit lepší než stávající školní řešení pro online komunikaci a sdílení ve škole, s žáky a rodiči?

Jaká byla letošní DigiSeč? Jednoznačně pestrá. Po plenární části měly tři stovky učitelů nejrůznějších aprobací i ředitelů škol možnost vybírat ze 35 workshopů ve čtyřech blocích.

Prvního září vstoupila v platnost aktualizace rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání v informatické oblasti. Týká se všech středních škol a všech oborů. Co to pro školy, jejich vedení a učitele znamená a jak nejlépe využít dva roky, které na přípravu změn mají k dispozici?

Encyklopedické znalosti ztrácejí smysl. Zkusme žáky učit propojovat poznatky se zkušenostmi, hledat a vyhodnocovat informace, vidět souvislosti, vnímat své okolí a vyzkoušet si, že vlastním přičiněním se dá něco změnit k lepšímu... Digitální technologie, které vstoupily do výuky, v tom mohou pomoci.

Ať chceme, či nechceme, umělá inteligence je tu s námi. Jak ji smysluplně a bezpečně přijmout do školy, využít naplno její pozitiva, poznat stinné stránky, umět jim čelit a vzdělávat v tom své žáky?

Plánovaná proměna vzdělávání v kontextu digitalizace přichází postupně. Do škol vstupuje nová informatika a učitelé hledají inspirace, jak napříč předměty rozvíjet žákovské digitální kompetence. V posledním roce však rozvoj digitálních technologií přinesl změnu, která se celosvětově začala nečekaně rychle prosazovat v řadě oblastí, vzdělání nevyjímaje.

Zjednodušená charakteristika digitálního wellbeingu říká, že jde o takové používání technologií, kdy je nám s nimi po psychické a sociální stránce dobře. Pokud si ovšem představím žáka zabraného do online hry, v níž se mu daří, jak vypíná počítač dlouho po půlnoci, nejspíš má dojem, že mu v čase, který strávil u obrazovky, bylo dobře. Problém bude mít až ráno ve škole, kam dorazí rozespalý a nepřipravený…