PhDr. Daniela Kramulová

Na Základní škole Pražačka působí jako ICT metodik, učí informatiku od 4. po 9. ročník a ještě trochu na sousedícím Gymnáziu Na Pražačce. „A hlavně pořád učím i sebe,“ nezapomene dodat pedagog Josef Meszáros.

Co je wellbeing, jak správně rozumět termínu digitální wellbeing a především jakým způsobem k němu žáky vést?

V září loňského roku oficiálně odstartovala ICT revize rámcových vzdělávacích programů středního odborného vzdělávání. Proběhla setkání ředitelů středních škol, na nichž byly představeny nejdůležitější informace a základní pilíře této informatické revize. Jsou jimi: zavedení nové vzdělávací oblasti Informatické vzdělávání, nové klíčové digitální kompetence a průřezového tématu Člověk a digitální svět.

V loňském roce se ve školství stala jedním z nejdiskutovanějších témat umělá inteligence. Tedy především jazykové modely generativní AI, jež se díky snadné dostupnosti rychle rozšířily po celém světě, Česko nevyjímaje. Právě těmto otázkám se v uplynulém roce věnovali i IT odborníci Václav Maněna a Pavel Matějíček, autoři KYBcastu, podcastu Národního pedagogického institutu ČR orientovaného na praktické otázky kybernetické bezpečnosti ve školách.

Jak ve vaší škole začlenit digitální technologie do jednotlivých vzdělávacích oborů? Kde hledat vhodné zdroje a aplikace do výuky k rozvíjení žákovských digitálních kompetencí? Můžeme zvolit lepší než stávající školní řešení pro online komunikaci a sdílení ve škole, s žáky a rodiči?

Jaká byla letošní DigiSeč? Jednoznačně pestrá. Po plenární části měly tři stovky učitelů nejrůznějších aprobací i ředitelů škol možnost vybírat ze 35 workshopů ve čtyřech blocích.

Encyklopedické znalosti ztrácejí smysl. Zkusme žáky učit propojovat poznatky se zkušenostmi, hledat a vyhodnocovat informace, vidět souvislosti, vnímat své okolí a vyzkoušet si, že vlastním přičiněním se dá něco změnit k lepšímu... Digitální technologie, které vstoupily do výuky, v tom mohou pomoci.

Prvního září vstoupila v platnost aktualizace rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání v informatické oblasti. Týká se všech středních škol a všech oborů. Co to pro školy, jejich vedení a učitele znamená a jak nejlépe využít dva roky, které na přípravu změn mají k dispozici?

Ať chceme, či nechceme, umělá inteligence je tu s námi. Jak ji smysluplně a bezpečně přijmout do školy, využít naplno její pozitiva, poznat stinné stránky, umět jim čelit a vzdělávat v tom své žáky?

Plánovaná proměna vzdělávání v kontextu digitalizace přichází postupně. Do škol vstupuje nová informatika a učitelé hledají inspirace, jak napříč předměty rozvíjet žákovské digitální kompetence. V posledním roce však rozvoj digitálních technologií přinesl změnu, která se celosvětově začala nečekaně rychle prosazovat v řadě oblastí, vzdělání nevyjímaje.

Zjednodušená charakteristika digitálního wellbeingu říká, že jde o takové používání technologií, kdy je nám s nimi po psychické a sociální stránce dobře. Pokud si ovšem představím žáka zabraného do online hry, v níž se mu daří, jak vypíná počítač dlouho po půlnoci, nejspíš má dojem, že mu v čase, který strávil u obrazovky, bylo dobře. Problém bude mít až ráno ve škole, kam dorazí rozespalý a nepřipravený…

Nejste si jisti, jaké programy a aplikace se dají ve vašem předmětu využít k rozvíjení digitálních kompetencí žáků? Poradit vám může KIM – krajský ICT metodik.

Od května 2023 se rozšířila podpora pro školy při zavádění revize RVP v informatické a digitální oblasti o možnost individuálních konzultací s krajskými ICT metodiky – KIM, a to např. v tématech efektivního zapojování technologií do výuky, využívání výukových programů, aplikací a dalších vzdělávacích zdrojů přispívajících k rozvíjení digitálních kompetencí pedagogů, potažmo žáků.

Články s metodikami a inspiracemi do výuky patří k formám podpory, které vítají jak školy, jež se připravují na výuku nové informatiky a začlenění digitálních kompetencí, tak ty, které podle revidovaného RVP v informatické a digitální oblasti už učí.

Už několik let máme k dispozici český překlad Evropského rámce digitálních kompetencí pedagogů DigCompEdu i online nástroj Učitel21, který má pomoci učitelům ohodnotit vlastní digitální kompetence a lépe nasměrovat svůj další rozvoj. Letos vydal Národní pedagogický institut ČR publikaci Michala Černého DigCompEdu: Digitální kompetence učitelů od teorie k praxi, který tento rámec významně přibližuje každodenní práci pedagogů.

Výuka cizích jazyků patří k těm, které se digitálním technologiím otevřely už před lety díky specializovaným jazykovým učebnám. Vývoj technologií od té doby poskočil – digitální pomůcky jsou vyspělejší, flexibilnější, mobilní a často je mají žáci přímo v kapse.

O tom, jak se na úrovni školy vypořádat se změnami, které v roce 2021 přinesla revize RVP ZV v informatické a digitální oblasti, hovoříme s Václavem Nádvorníkem, zástupcem ředitele ZŠ Londýnská v Praze, který zároveň působí jako konzultant pro školy v otázkách úprav ŠVP, začlenění nové informatiky a rozvoje digitálních kompetencí.

Každý učitel má, minimálně z dob covidové pandemie, vlastní zkušenost s řadou digitálních komunikačních nástrojů i výukových aplikací ve svých hodinách. Přesto začlenění nové digitální kompetence v mnohých probouzí sokratovské „vím, že nic nevím“…

Data, informace a modelování, Algoritmizace a programování, Informační systémy, Digitální technologie – to jsou oblasti nového předmětu informatika, které se v září objeví v učebních plánech čtvrtých a pátých ročníků základních škol. Patříte k těm, kteří je budou učit?

Přes sedmdesát procent základních škol má za sebou úpravu školních vzdělávacích programů týkající se nové informatiky, digitální kompetence a už sbírá zkušenosti s výukou. Vyplývá to z dotazníkového šetření Národního pedagogického institutu ČR ze září loňského roku. Školy, které už učí, však nadále mohou čerpat podporu, stejně jako ty, které se teprve připravují.