Plánování a kontrola ped. procesu

Náš seriál o hospitacích dnes končí. V předchozích devíti částech jsme podrobně popsali, co hospitující pedagog sleduje ve vyučovací hodině. Dívá se, co dělá učitel pro naplnění cíle hodiny, jak hodnotí žáky i zda podporuje osvojení klíčových kompetencí. Zaměřili jsme se i na činnost žáků a upozornili na řešení možných problémů. Zbývá tedy to poslední a tím jsou věci neživé. Protože i ony – ač se to možná nezdá – mohou mít na hladký průběh hodiny vliv.

Panel mládeže je nezávislý poradní orgán fungující při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Jedná se o velkou novinku v oblasti participace mládeže na národní úrovni, a to i v evropském měřítku. Hlavním cílem je umožnit mladým lidem, aby spolurozhodovali o skutečnostech, které se jich bezprostředně dotýkají.

Náš seriál o hospitacích se stejně jako školní rok pomalu blíží ke konci, zbývají poslední dvě části. Vyučovací hodinu si dovedete skvěle naplánovat, umíte stanovit cíl, vybrat vhodné metody výuky, myslet na mezipředmětové vztahy, kompetence, hodnocení… Jenže – plán je jedna věc a jeho realizace věc druhá. Co když se vám najednou postaví do cesty překážky narušující vámi vytvořenou hodinu? Tak přesně o tom bude dnešní, předposlední část našeho seriálu.

Může se zástupce zřizovatele (zástupci spolku zřizující školskou právnickou osobu; případně rada školské právnické osoby) pohybovat bez svolení ředitelky školy po škole s cílem hodnotit pedagogické postupy? Je také možné, aby si zřizovatel vynucoval setkání s učiteli za účelem hodnocení vzdělávacího procesu? Je možné toto odmítnout a raději nabídnout nějakou formu zprostředkování informací od vedení? Skola je soukromá, je školskou právnickou osobou a zřizovatelem je zapsaný spolek.

Zatím jsme se ve všech dílech našeho seriálu o hospitacích zabývali především učitelem, tím, co dělá ve vyučovací hodině, aby posunul znalosti a dovednosti svých svěřenců požadovaným směrem. Dnes se zaměříme na žáky a budeme sledovat jejich reakce na snahu učitele.

Existují dvě extrémní polohy. Jedna má za to, že zřizovatel žádnou pedagogickou vizi mít nemá a ani ji nepotřebuje. Druhá, že škola „patří“ zřizovateli, a proto může určovat, kterým směrem škola půjde. Nepříliš jasno v tom mohou mít například rodiče. Do čeho tedy může zřizovatel mluvit a jak má naložit s vlastní pedagogickou vizí? Článek vychází z nové online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Cílem článku je shrnout důležité činnosti střední školy ve druhém pololetí školního roku 2023/2024, a to zejména v kontextu nových právních předpisů.

Mohlo by se zdát, že jsme podrobně popsali vše, co dělá učitel ve vyučovací hodině. Jenže to není pravda, protože chybí ještě jedna důležitá věc, která se objevila v souvislosti s rámcovými a následně tedy i se školními vzdělávacími programy. A touto novinkou se staly kompetence, kterým věnujeme dnešní, šťastně sedmičkovou, část našeho seriálu.

Cílem textu je shrnout důležité činnosti střední školy v únoru 2024, a to zejména v kontextu nových právních předpisů.

Máme za sebou pět částí našeho seriálu o hospitacích a možná se zdá, že už bylo téměř vše napsáno. Jenže jsme teprve v polovině a věřte, že i ve zbývajících pěti částech se dozvíte, co vaši nadřízení v hodinách sledují. Dnes se konkrétně zaměříme na individuální přístup a hodnocení žáků.

Článek je zacílen na popis nových a důležitých standardních činností mateřské školy ve 2. pololetí školního roku 2023/2024. V případě, že se činnost týká pouze mateřských škol určitého zřizovatele, je tato skutečnost uvedena.

Článek je zacílen na důležité činnosti základní umělecké školy ve druhém pololetí školního roku 2023/2024 v kontextu změn právních předpisů. Jestliže se činnost týká základní umělecké školy pouze určitého zřizovatele, je tato skutečnost uvedena.

Ministerstvo školství připravilo schválila Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2023–2027, tedy plán aktivit pro druhou třetinu realizace Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+. Dokument je nejen výchozím pracovním plánem pro samotné ministerstvo, ale také pro plány jednotlivých krajů a přináší i doporučení pro vedení škol.

Cílem článku je popsat a okomentovat důležité činnosti školní jídelny v průběhu 2. pololetí školního roku 2023/2024. Některé z činností lze analogicky vztáhnout i na činnost jiných zařízení školního stravování (výdejny a vývařovny). V případě, že se činnost týká pouze školních jídelen určitého zřizovatele, je tato skutečnost uvedena.

Novely právních předpisů, opatření obecné povahy ovlivňující činnost výchovného poradce ve 2. pololetí školního roku 2023/2024

V minulé části našeho seriálu jsme se zabývali cíli vyučovací hodiny, tím, jak se liší od tématu, proč jsou důležité a jak je správně formulovat. V dnešní části se posuneme zase o kousek dál a rozebereme organizaci vyučovací hodiny a využití pomůcek. A už teď je nám všem jasné, že obě tyto položky musí s cílem hodiny rozhodně souviset.

V první části našeho seriálu věnovaného hospitacím jsme se podívali na hospitaci jako na návštěvu a zdůvodnili, proč vedení školy na hospitace chodí. Dnes se na hospitace podíváme podrobněji z hlediska cílů – ale nikoliv v tom smyslu, proč někdo na hospitace chodí, ale jaký je cíl vyučovací hodiny. Ten je totiž základem celého procesu.

Hospitace… Termín ve školství běžně používaný, a přesto ho v žádné školské legislativě nenajdete. Proč se tedy hospitace dělají? Co se v jejich rámci sleduje? A jaké jsou důsledky provedených hospitací? V sérii článků se na hospitace podíváme pohledem ředitelů škol podrobněji a zodpovíme nejen výše uvedené otázky. Nicméně dnešní, úvodní výkop je tak trochu odpočinkový – podíváme se na hospitaci jako na návštěvu.