Plánování a kontrola ped. procesu

Pro čtvrtý díl seriálu rozhovorů o vzdělávací politice jsme oslovili prof. Mgr. Kláru Šeďovou, Ph.D., která je expertkou v oblasti výzkumu školního vzdělávání. Výzkumně se zabývá především otázkami výukové komunikace, vztahem různých komunikačních přístupů k žákovskému učení a věnuje se také problematice vzdělanostních nerovností. Klára Šeďová působí v Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a pracuje na pozici vědecké ředitelky v institutu SYRI, který sdružuje sociální vědce z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

Plán činnosti střední školy na 2. pololetí školního roku 2024/2025 je specifický v následujících momentech:

Hlavním cílem materiálu je nabídnout uvádějícím učitelům doporučení a dobrou praxi s možností přizpůsobit práci se začínajícím učitelem podmínkám konkrétní školy i osobnostním předpokladům.

Na koho se vztahuje možnost odpočtu hodin z tzv. banky odpočtů? Můžu odečíst učiteli dvě hodiny přímé pedagogické činnosti, když vykonává pro školu ještě činnost vztahující se k plánování kulturních akcí pro školu (interním názvem kulturní koordinátor)? Má 20 hodin úvazku, mohu mu z banky hodin přidělit zbývající dvě, aby měl plný úvazek?

Ředitel naživo je dvouletý akreditovaný vzdělávací program pro dvojice/trojice z vedení škol. Je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce, kteří mají motivaci pracovat na tom, aby se děti v jejich školách učily naplno a s radostí, a chtějí své zkušenosti sdílet. V sérii rozhovorů si budeme v letošním školním roce povídat s absolventy programu o využití získaných znalostí a dovedností ze vzdělávacího programu v životě školy. V dnešním rozhovoru začneme opravdu od začátku: jak vytvořit vizi školy.

Náš seriál o hospitacích dnes končí. V předchozích devíti částech jsme podrobně popsali, co hospitující pedagog sleduje ve vyučovací hodině. Dívá se, co dělá učitel pro naplnění cíle hodiny, jak hodnotí žáky i zda podporuje osvojení klíčových kompetencí. Zaměřili jsme se i na činnost žáků a upozornili na řešení možných problémů. Zbývá tedy to poslední a tím jsou věci neživé. Protože i ony – ač se to možná nezdá – mohou mít na hladký průběh hodiny vliv.

Panel mládeže je nezávislý poradní orgán fungující při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Jedná se o velkou novinku v oblasti participace mládeže na národní úrovni, a to i v evropském měřítku. Hlavním cílem je umožnit mladým lidem, aby spolurozhodovali o skutečnostech, které se jich bezprostředně dotýkají.

Náš seriál o hospitacích se stejně jako školní rok pomalu blíží ke konci, zbývají poslední dvě části. Vyučovací hodinu si dovedete skvěle naplánovat, umíte stanovit cíl, vybrat vhodné metody výuky, myslet na mezipředmětové vztahy, kompetence, hodnocení… Jenže – plán je jedna věc a jeho realizace věc druhá. Co když se vám najednou postaví do cesty překážky narušující vámi vytvořenou hodinu? Tak přesně o tom bude dnešní, předposlední část našeho seriálu.

Může se zástupce zřizovatele (zástupci spolku zřizující školskou právnickou osobu; případně rada školské právnické osoby) pohybovat bez svolení ředitelky školy po škole s cílem hodnotit pedagogické postupy? Je také možné, aby si zřizovatel vynucoval setkání s učiteli za účelem hodnocení vzdělávacího procesu? Je možné toto odmítnout a raději nabídnout nějakou formu zprostředkování informací od vedení? Skola je soukromá, je školskou právnickou osobou a zřizovatelem je zapsaný spolek.

Zatím jsme se ve všech dílech našeho seriálu o hospitacích zabývali především učitelem, tím, co dělá ve vyučovací hodině, aby posunul znalosti a dovednosti svých svěřenců požadovaným směrem. Dnes se zaměříme na žáky a budeme sledovat jejich reakce na snahu učitele.

Existují dvě extrémní polohy. Jedna má za to, že zřizovatel žádnou pedagogickou vizi mít nemá a ani ji nepotřebuje. Druhá, že škola „patří“ zřizovateli, a proto může určovat, kterým směrem škola půjde. Nepříliš jasno v tom mohou mít například rodiče. Do čeho tedy může zřizovatel mluvit a jak má naložit s vlastní pedagogickou vizí? Článek vychází z nové online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Cílem článku je shrnout důležité činnosti střední školy ve druhém pololetí školního roku 2023/2024, a to zejména v kontextu nových právních předpisů.

Mohlo by se zdát, že jsme podrobně popsali vše, co dělá učitel ve vyučovací hodině. Jenže to není pravda, protože chybí ještě jedna důležitá věc, která se objevila v souvislosti s rámcovými a následně tedy i se školními vzdělávacími programy. A touto novinkou se staly kompetence, kterým věnujeme dnešní, šťastně sedmičkovou, část našeho seriálu.

Cílem textu je shrnout důležité činnosti střední školy v únoru 2024, a to zejména v kontextu nových právních předpisů.

Máme za sebou pět částí našeho seriálu o hospitacích a možná se zdá, že už bylo téměř vše napsáno. Jenže jsme teprve v polovině a věřte, že i ve zbývajících pěti částech se dozvíte, co vaši nadřízení v hodinách sledují. Dnes se konkrétně zaměříme na individuální přístup a hodnocení žáků.

Článek je zacílen na popis nových a důležitých standardních činností mateřské školy ve 2. pololetí školního roku 2023/2024. V případě, že se činnost týká pouze mateřských škol určitého zřizovatele, je tato skutečnost uvedena.

Článek je zacílen na důležité činnosti základní umělecké školy ve druhém pololetí školního roku 2023/2024 v kontextu změn právních předpisů. Jestliže se činnost týká základní umělecké školy pouze určitého zřizovatele, je tato skutečnost uvedena.