Plánování a kontrola ped. procesu

Pro sedmý rozhovor o vzdělávací politice jsme si vybrali prof. PhDr. Arnošta Veselého, Ph.D., který je proděkanem pro vědu a výzkum na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a uznávaným expertem na vzdělávací politiku v ČR. Ve své výzkumné činnosti se vedle tématu vzdělávací politiky zabývá analýzou a tvorbou veřejné politiky a výzkumem veřejné správy. Od roku 2018 je vedoucím Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) na Univerzitě Karlově. V roce 2019 se stal předsedou externí expertní skupiny pro přípravu Hlavních směrů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Mezi jeho významné publikace patří „Vybrané problémy vzdělávací politiky“, „Teorie a nástroje vzdělávací politiky“, „Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu“ nebo „Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe“. V roce 2023 převzal Arnošt Veselý medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1. stupně za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost.

V profesním světě pomáhajících profesí – psychologů, terapeutů, sociálních pracovníků – je supervize běžným a respektovaným nástrojem rozvoje. Učitelé, kteří pracují často pod velkým tlakem, s různorodými skupinami žáků a čelí každodenním výzvám, si ale přínosy supervize teprve začínají uvědomovat. Supervize totiž není kontrola. Je to prostor pro zastavení, reflexi a kolegiální podporu, která může výrazně posílit profesní kompetenci, psychickou pohodu a kvalitu vztahů ve školním prostředí.

Nové činnosti nebo příprava na nové činnosti střední školy v průběhu 1. pololetí školního roku 2025/2026 vyplývají z očekávaných novel zákonů a prováděcích právních předpisů. Jejich očekávaná účinnost připadá na 1. září 2025 nebo na 1. ledna 2026.

Rozšíření pravomocí ředitelů škol může dále prohloubit již tak velké vzdělávací nerovnosti. Výběr některých dětí a vytěsňování jiných jsou běžnými mechanismy českého decentralizovaného školství. Zvětšováním sociálních rozdílů od útlého věku oslabujeme soudržnost a odolnost společnosti. Ke škodě nás všech.

Pro čtvrtý díl seriálu rozhovorů o vzdělávací politice jsme oslovili prof. Mgr. Kláru Šeďovou, Ph.D., která je expertkou v oblasti výzkumu školního vzdělávání. Výzkumně se zabývá především otázkami výukové komunikace, vztahem různých komunikačních přístupů k žákovskému učení a věnuje se také problematice vzdělanostních nerovností. Klára Šeďová působí v Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a pracuje na pozici vědecké ředitelky v institutu SYRI, který sdružuje sociální vědce z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

Plán činnosti střední školy na 2. pololetí školního roku 2024/2025 je specifický v následujících momentech:

Hlavním cílem materiálu je nabídnout uvádějícím učitelům doporučení a dobrou praxi s možností přizpůsobit práci se začínajícím učitelem podmínkám konkrétní školy i osobnostním předpokladům.

Na koho se vztahuje možnost odpočtu hodin z tzv. banky odpočtů? Můžu odečíst učiteli dvě hodiny přímé pedagogické činnosti, když vykonává pro školu ještě činnost vztahující se k plánování kulturních akcí pro školu (interním názvem kulturní koordinátor)? Má 20 hodin úvazku, mohu mu z banky hodin přidělit zbývající dvě, aby měl plný úvazek?

Ředitel naživo je dvouletý akreditovaný vzdělávací program pro dvojice/trojice z vedení škol. Je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce, kteří mají motivaci pracovat na tom, aby se děti v jejich školách učily naplno a s radostí, a chtějí své zkušenosti sdílet. V sérii rozhovorů si budeme v letošním školním roce povídat s absolventy programu o využití získaných znalostí a dovedností ze vzdělávacího programu v životě školy. V dnešním rozhovoru začneme opravdu od začátku: jak vytvořit vizi školy.

Náš seriál o hospitacích dnes končí. V předchozích devíti částech jsme podrobně popsali, co hospitující pedagog sleduje ve vyučovací hodině. Dívá se, co dělá učitel pro naplnění cíle hodiny, jak hodnotí žáky i zda podporuje osvojení klíčových kompetencí. Zaměřili jsme se i na činnost žáků a upozornili na řešení možných problémů. Zbývá tedy to poslední a tím jsou věci neživé. Protože i ony – ač se to možná nezdá – mohou mít na hladký průběh hodiny vliv.