Dokumenty

Co když mateřská škola zjistí, že dítě není očkováno, až poté, co dítě do mateřské školy přijala?

Vykonává pedagog nadúvazkovou hodinu v týdnu, na který připadají vedlejší prázdniny?

Co musí ředitel udělat předtím, než dá výpověď učiteli pro závažné porušení povinností?

Zápis ve školním roce 2023/2024

Je pedagogický pracovník povinen doprovázet žáka na ošetření v případě úrazu či nevolnosti, které vyžadují zásah záchranné služby?

Dítě by mělo přicházet po nemoci do mateřské školy až po úplném vyléčení, tedy po ukončené léčbě. Kdo o tom však rozhoduje, zda je dítě skutečně již zdravé?

Před rokem touto dobou probíhaly na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy důležitá jednání a přípravné kroky směřující k vyhlášení výzvy č. 02_22_003 Šablony pro SŠ a VOŠ I a nyní je podávání žádostí o podporu skončeno. Výzva byla otevřená pro střední a vyšší odborné školy, domovy mládeže a internáty od 30. 5. 2022 do (původně) 30. 11. 2022. Na podzim došlo k prodloužení lhůty pro podávání žádostí o podporu až do 31. 1. 2023 do 14 hodin.

O přínosech pedagogického leadershipu toho bylo napsáno mnoho. Snadno bychom mohli nabýt dojmu, že tento inspirativní styl vedení a rozvoje lidí se v našich školách zabydlel. Pravdou je, že ačkoli u nás takových škol přibývá, ideálu se ani zdaleka neblížíme. Naše společnost zatím málo vnímá, že lídry ve školách potřebujeme jako sůl. Ovšem daleko smutnější je skutečnost, že je často nepožadují rodiče, samotní učitelé, a dokonce ani zřizovatelé. Abychom to změnili, je důležité aktivně sdílet zkušenosti škol, které umožňují pedagogům odborně i lidsky růst a výrazně tak zkvalitňují výuku.

Změny za období únor 2023 PhDr. Mgr. Monika Puškinová Ph.D. specialista na školskou legislativu;www.monikapuskinova.cz Sbírka zákonů Zdroj: www.mvcr.cz Vyhláška č. 13/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb.,...

V současné době dochází k výrazným proměnám rámcových vzdělávacích programů, probíhají jejich revize, mění se výuka informatiky a klíčové kompetence se doplňují o kompetenci digitální. Zároveň se rozšiřují možnosti získávání informací, do škol proniká umělá inteligence, vyvíjejí se nové potřeby na vzdělané odborníky a začíná být pomalu jasné, že oddělené chápání a výuka jednotlivých předmětů nemůže stačit. Rámcové vzdělávací programy nám již od svého vzniku umožňují některé předměty učit společně nebo integrovat obsahy jednoho do druhého. Jak ale tuto potřebnou změnu zavést do školy, když jsme doposud učili všechny předměty zvlášť? Jak si poradit s novým přístupem k výuce? K tomu nestačí jenom dobře míněná snaha a znalost vyučovaných obsahů, je potřeba umět řídit změnu. A s tím se vám pokusíme pomoci prostřednictvím naší minisérie článků k řízení změny podle osmi kroků Johna Kottera na příkladu zavádění projektové výuky.

První třídu základní školy u nás každoročně opakuje zhruba každé sté dítě. Nejvíce propadajících prvňáčků chodí do škol v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, vyšší čísla mívá také Středočeský kraj. Ve stejných regionech, ale nejen v nich, můžeme vidět na druhou stranu i nejvyšší počty odkladů školní docházky u předškoláků. Podle dat České školní inspekce má deset ze čtrnácti krajů alespoň jeden okres, kde míra odkladů dosahuje až 30 % populačního ročníku. Průměrně získá odklad školní docházky pětina dětí každý rok.

Jedním z běžných způsobů, jak v organizaci dosáhnout stanoveného cíle, je pověřit skupinu lidí, aby na něm pracovali jako tým. Smyslem je, aby každý přispěl svými dovednostmi a odbornými znalostmi k včasnému a efektivnímu provedení úkolů. Bohužel tomu tak není vždy v každém týmu. Nezřídka se setkáváme s tím, že někteří členové týmu dělají pro dosažení společného výsledku jen minimum, zatímco jiní berou většinu na sebe a pracují za ostatní. Mohli bychom se na lajdáky v týmu spravedlivě zlobit, že se jen vezou na úkor ostatních, kdyby však nebylo vypozorováno, že tito málo přispívající jedinci často odvádějí skvělé výsledky, když pracují samostatně. Problém je tedy poněkud složitější a má své vysvětlení.

Druhá důležitá otázka pro ředitele školy: Jaké jsou největší online hrozby pro školy?

Partnerství pro vzdělávání 2030+ (zkráceně Partnerství 2030+) vzniklo v červnu 2020 a propojilo sedm nezávislých platforem ve vzdělávání ke spolupráci na naplňování cílů Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+. Dosavadní státní vzdělávací strategie totiž nepřinesly potřebnou systémovou změnu, která je pro zlepšování učení dětí nezbytná.

Na konci minulého roku vydalo Partnerství pro vzdělávání 2030+ publikaci Kateřiny Novotné Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů. Jejím cílem bylo popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

Na těchto stránkách se pravidelně setkáváme s osobnostmi, které v současné době reprezentují Stálou konferenci ředitelů (SKŘ). Ta vznikla v rámci projektu SYPO – NPI ČR a jejími členy jsou zkušení ředitelé škol, představitelé MŠMT, OPŘO, VŠ, zřizovatelů škol a odborné veřejnosti. Členkou SKŘ (Sekce základních škol) je i ředitelka ZŠ Německo-českého porozumění a gymnázia Thomase Manna (GTM) v Praze 8 paní Mgr. Zuzana Svobodová, Ph.D., DBA.

Jedním z pilířů kybernetické bezpečnosti České republiky, jehož stabilitu pomáhá zajišťovat také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), je budování odolné společnosti, která dokáže čelit negativním vlivům internetu.

V posledních patnácti letech stála u řady projektů, které měnily a mění české vzdělávání. Začínala jako učitelka, sbírala zkušenosti při koordinaci evropských programů i v rámci českého neziskového sektoru. Nyní Silvie Pýchová po 12 letech opustila pozici ředitelky Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV). „Společným jmenovatelem všeho, co jsem dělala a dělám, je zaměření na člověka a jeho kvalitu života. A taky na jeho svobodu a autonomii, na to, že má člověk v rukou nástroje, kterými kvalitu svého života může rozvíjet, včetně vzdělávání,“ říká Silvie Pýchová.

V závěrečné části seriálu rozdělené do dvou čísel Řízení školy (3/2023 a 4/2023) popisuji, jak k tématu přistupuje vybraná odborná literatura.1) Při hledání společného jmenovatele různorodě působících textů jsem identifikoval tři hlavní přístupy, které jsem si pro sebe pojmenoval jako legislativní, kazuistický a koncepční.

Lyžařský kurz patří mezi klasické týdenní akce většiny škol. Objednávají se zpravidla rok dopředu, takže pokud nejste šamani, doufáte, že v termínu, který si v českých horách rezervujete, sníh bude. Jenže už to není samozřejmé, ačkoli jste se již dávno smířili i s umělým zasněžováním. Globální oteplování tu zkrátka je a projevuje se i na lyžařských svazích.