Dokumenty - strana 1

Vybírání peněz od žáků: neodpovídá druhu práce „učitel“. Zaměstnanec, který má sjednán druh práce „učitel“, má vykonávat činnosti odpovídající tomuto druhu práce.

Jedním z nejčastějších dotazů, který přichází ze škol s jarem, je, jaký je správný postup v případě, že pedagog zjistí, že dítě má přistáté klíště. Pokud odpovíme na tento dotaz opravdu poctivě, musíme říct, že neexistuje žádný postup, u něhož bychom mohli s obecnou platností říct, že právě tento je ten správný.

Více pohybu pro děti. Lepší dopravní situace před školou. Učitelé výzvu hodnotí kladně. 93 % loňských účastníků se plánuje zapojit i letos. A doporučují to i ostatním školám. Součástí výzvy je soutěž o třídu, která nejvíce chodí.

Odborná diskuse o klíčových poznatcích a výhodách, které přináší nový revidovaný Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

Kdo může dítěti odstranit klíště?

Enormní tlak na úspěch v přijímacím řízení na střední školy dává prostor různým taktikám při podávání přihlášek. Uchazeči volí školy podle statistik z předešlých ročníků. Mladí lidé se bohužel nerozhodují na základě kvality a výsledků jednotlivých škol.

Základní umělecké školy mají v českém vzdělávacím systému výjimečné postavení. Poskytují systematickou a dostupnou výuku v hudebním, výtvarném, tanečním i literárně-dramatickém oboru a podporují rozvoj talentu, kreativity i osobnosti dětí. Tento model nemá v mezinárodním srovnání přímou obdobu.

Na školní úrazy se musíme podívat nejen z hlediska bezpečnosti, ale také úhlem pohledu právní odpovědnosti. Neřešíme pouze úrazy zaměstnanců, ale v častějším případě úrazy dětí. Každý pád na školním výletě, zranění při tělocviku nebo nehoda během školní akce může mít dalekosáhlé důsledky – nejen pro dítě a jeho rodinu, ale i pro školu jako instituci. 

Rok 2025 přinesl velkou tzv. flexinovelu zákoníku práce (zákon č. 120/2025 Sb.). Hlavním cílem změn je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně zaměstnanců, a tím tak uvolnit v řadě případů příliš rigidní nastavení právní úpravy s cílem reagovat na aktuální potřeby moderního trhu práce. Přinesla také zpřesnění limitů pracovního poměru na dobu určitou, když je zdůrazněno, že celková doba trvání pracovních poměrů na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout devět let. Toto pravidlo dosud vyplývalo z faktu, že pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat nejdéle na tři roky a poté ho nejvýše dvakrát opakovat – tedy 3 krát 3 roky.

Podle dřívějšího znění zákoníku práce byla primární výplata odměny za práci v hotovosti na pracovišti. Nově je zavedeno, že mzdu nebo plat zaměstnavatel vyplácí po provedení případných srážek ze mzdy nebo z platu na svůj náklad a nebezpečí na platební účet určený zaměstnancem, a to tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v pravidelném termínu jejich výplaty.

Dřívější právní úprava umožňovala jen výkon závislé práce nezletilým od 15 let s ukončenou povinnou školní docházkou. Nebylo proto možné, aby mladistvý, který dosáhl 15, 16 nebo 17 let, a přitom neukončil povinnou školní docházku, mohl vykonávat závislou práci (a to ani v omezeném rozsahu nebo za zvláštních podmínek zohledňujících nízký věk).

V případě, že zaměstnanec zažaluje neplatnost rozvázání pracovního poměru a trvá na dalším zaměstnávání, má podle § 69 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši jeho průměrného výdělku za celou dobu trvání soudního sporu. Do teď však neměl nárok na náhradu za nevyčerpanou dovolenou, To změnilo rozhodnutí Soudního dvora EU, které se propsalo do tzv. flexinovely zákoníku práce (zákon č. 120/2025 Sb.).

Zkušební doba je jedním z významných institutů pracovního práva, který dává možnost jak zaměstnavateli, tak zaměstnanci zvážit a posoudit, zda mají zájem na dalším trvání pracovního poměru. Zkušební doba by měla v celém svém rozsahu sloužit k vzájemnému ověření vhodnosti nově uzavřeného pracovního vztahu, pracovních schopností zaměstnance i existujících pracovních podmínek u zaměstnavatele. Pokud by jedna ze smluvních stran nebyla s pracovním vztahem spokojena, je možné ho v rámci zkušební doby velmi snadno ukončit.

Předchozí právní úprava v případě, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat práci, umožňovala zaměstnavateli pracovní poměr rozvázat výpovědí. V závislosti na příčině dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti přitom zákon rozlišoval dva samostatné výpovědní důvody, což v praxi vedlo k tomu, že výpověď mohla být shledána soudem neplatnou jen proto, že zaměstnavatel, potažmo poskytovatel pracovnělékařských služeb nesprávně odhadli příčiny pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance.

S účinností od 1. 6. 2025 se zásadním způsobem mění běh výpovědní doby i její délka v případě některých výpovědních důvodů. Výpovědní doba začíná běžet ode dne doručení výpovědi a končí v den, který se s tímto dnem číselně shoduje. Pokud takový den v posledním měsíci výpovědní doby není, končí výpovědní doba v poslední den měsíce.

Podle dřívější právní úpravy platilo, že pokud zaměstnavatel ukončil pracovní poměr z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, náleželo zaměstnanci odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Odstupné v této výši mohlo být pro zaměstnavatele likvidační, zaměstnavatelé se proto snažili tuto právní úpravu obejít a zejména pracovní úrazy uznávali jen neradi. Tzv. flexinovela zákoníku práce (zákon č. 120/2025 Sb.) proto místo odstupného přinesla jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru.

Umělá inteligence (AI) postupně proniká do všech aspektů našeho života, tedy i do oblasti vzdělávání. Stává se jeho součástí. Naši žáci a studenti ji už do svého života aktivně začlenili. Učitelé se tak ocitají před jedinečnou příležitostí, jak efektivně využít generativní AI ve výuce. Ano, umělá inteligence přináší nejen pozitivní aspekty, ale také výzvy, se kterými je třeba se smysluplně vypořádat. Vyhýbat se vlivu umělé inteligence dnes již není možné. Pojďme otevřít dialog o tom, jak ji optimálně začlenit do školního prostředí.

Pro mnohé ze škol se sociální sítě staly další formou marketingové propagace – jsou jakousi živou nástěnkou činnosti školy a zpětnou vazbou k některým událostem formou komentářů. Facebook a Instagram jsou dnes prostě přímou součástí propagace školy. Nepochybuji, že drtivá většina škol má k dispozici platný souhlas zákonných zástupců ke zveřejňování vizuálních záznamů na síti.

Školní družina při Základní škole Jana Palacha v Kutné Hoře dlouhodobě spolupracuje s Domovem Barbora, kde žijí lidé s mentálním postižením. Naše pravidelná setkávání trvají již řadu let a přinášejí neocenitelné zkušenosti nejen dětem, ale i nám, pedagogům. S velkou radostí a hrdostí sdílíme, že naše aktivity byly oceněny prvním místem ve 13. ročníku soutěže Brána k druhým, pořádané Českou radou dětí a mládeže, což potvrzuje smysluplnost a dopad naší práce. Věříme, že naše zkušenost může být inspirací i pro vás.

Dětský svět je plný barev a my spolu s dětmi v družině můžeme v rámci celoroční hry, nazvané jednoduše "Barevný rok", tyto barvy mnoha způsoby objevovat. Každý měsíc nám odkryje jednu barvu, které se budeme věnovat. Budeme s ní experimentovat, tvořit, zpívat a číst si o ní, hledat ji v přírodě. Příspěvek navazuje na 1. část, která byla publikována ve Speciálu pro školní družiny 2/2025.