Dokumenty - strana 1

Letní speciál vás přesvědčí, že spolupráce mezi školami a rodiči je přitom předpokladem pro úspěšné vzdělávání dětí. Že to už dávno víte? Výborně! Máme pro vás pár dalších tipů!

Tematická zpráva České školní inspekce ukazuje, že vzdělávání může hrát klíčovou roli v návratu dětí zařazených do zařízení ústavní a ochranné výchovy do běžného života, pokud dostanou potřebnou podporu.

Kdo může dítěti odstranit klíště? Za jakých podmínek může vytáhnout klíšte učitel/pedagog?

Vybírání peněz od žáků: neodpovídá druhu práce „učitel“. Zaměstnanec, který má sjednán druh práce „učitel“, má vykonávat činnosti odpovídající tomuto druhu práce. Kdo má tedy peníze od žáků vybírat? Pokladník či jiný zaměstnanec, který má uzavřenou dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování.

Jedním z nejčastějších dotazů, který přichází ze škol s jarem, je, jaký je správný postup v případě, že pedagog zjistí, že dítě má přistáté klíště. Pokud odpovíme na tento dotaz opravdu poctivě, musíme říct, že neexistuje žádný postup, u něhož bychom mohli s obecnou platností říct, že právě tento je ten správný.

Více pohybu pro děti. Lepší dopravní situace před školou. Učitelé výzvu hodnotí kladně. 93 % loňských účastníků se plánuje zapojit i letos. A doporučují to i ostatním školám. Součástí výzvy je soutěž o třídu, která nejvíce chodí.

Odborná diskuse o klíčových poznatcích a výhodách, které přináší nový revidovaný Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

Kdo může dítěti odstranit klíště? Za jakých podmínek může vytáhnout klíšte učitel/pedagog?

Uvod

Je důležité si uvědomit, že přístup ke vzdělávání a školským službám podle školského zákona za stejných podmínek (tj. za stejných podmínek jako občané ČR) mají nejen děti, žáci, studenti, kteří jsou občané EU, ale i děti, žáci, studenti, kteří nejsou občané EU, ale jsou rodinní příslušníci občana EU (§ 20 odst. 1 školského zákona).

Děti-cizinci, které mají přístup k předškolnímu vzdělávání a školským službám za stejných podmínek.

Enormní tlak na úspěch v přijímacím řízení na střední školy dává prostor různým taktikám při podávání přihlášek. Uchazeči volí školy podle statistik z předešlých ročníků. Mladí lidé se bohužel nerozhodují na základě kvality a výsledků jednotlivých škol.

Na školní úrazy se musíme podívat nejen z hlediska bezpečnosti, ale také úhlem pohledu právní odpovědnosti. Neřešíme pouze úrazy zaměstnanců, ale v častějším případě úrazy dětí. Každý pád na školním výletě, zranění při tělocviku nebo nehoda během školní akce může mít dalekosáhlé důsledky – nejen pro dítě a jeho rodinu, ale i pro školu jako instituci. 

Rok 2025 přinesl velkou tzv. flexinovelu zákoníku práce (zákon č. 120/2025 Sb.). Hlavním cílem změn je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně zaměstnanců, a tím tak uvolnit v řadě případů příliš rigidní nastavení právní úpravy s cílem reagovat na aktuální potřeby moderního trhu práce. Přinesla také zpřesnění limitů pracovního poměru na dobu určitou, když je zdůrazněno, že celková doba trvání pracovních poměrů na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout devět let. Toto pravidlo dosud vyplývalo z faktu, že pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat nejdéle na tři roky a poté ho nejvýše dvakrát opakovat – tedy 3 krát 3 roky.

Podle dřívějšího znění zákoníku práce byla primární výplata odměny za práci v hotovosti na pracovišti. Nově je zavedeno, že mzdu nebo plat zaměstnavatel vyplácí po provedení případných srážek ze mzdy nebo z platu na svůj náklad a nebezpečí na platební účet určený zaměstnancem, a to tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v pravidelném termínu jejich výplaty.

Dřívější právní úprava umožňovala jen výkon závislé práce nezletilým od 15 let s ukončenou povinnou školní docházkou. Nebylo proto možné, aby mladistvý, který dosáhl 15, 16 nebo 17 let, a přitom neukončil povinnou školní docházku, mohl vykonávat závislou práci (a to ani v omezeném rozsahu nebo za zvláštních podmínek zohledňujících nízký věk).

V případě, že zaměstnanec zažaluje neplatnost rozvázání pracovního poměru a trvá na dalším zaměstnávání, má podle § 69 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši jeho průměrného výdělku za celou dobu trvání soudního sporu. Do teď však neměl nárok na náhradu za nevyčerpanou dovolenou, To změnilo rozhodnutí Soudního dvora EU, které se propsalo do tzv. flexinovely zákoníku práce (zákon č. 120/2025 Sb.).