Dokumenty - strana 4

Pozice školského logopeda ve školách hlavního vzdělávacího proudu je dosud spíše ojedinělá, i když je umožněna právními normami obsaženými v několika právních předpisech. Kompetence školského logopeda se liší od kompetencí speciálního pedagoga a tzv. logopedického asistenta, což je patrné zejména u provádění nebo neprovádění přímé logopedické intervence a logopedické diagnostiky. Správné vymezení kompetencí a činností zajišťuje, že se jejich aktivity doplňují a systematicky podporují vzdělávání dětí a žáků s narušenou komunikační schopností.

Čas od času se setkáme s příklady, co nepatřičného, hloupého, či dokonce ošklivého řekli a udělali učitelé nebo rodiče. A určitě mnohé z toho je pravda. Nechme stranou skutečné hulváty a nevychovance v obou kategoriích a na druhé straně spektra jedince, co zdramatizují i opravdu zcela nevinnou banalitu, kterou mají navíc z druhé ruky. Kde spatřuji zdroje podobných přešlapů?

Nabídka preventivních programů pro školy je v ČR velmi široká. Programy primární prevence nabízí více než 130 subjektů1) a neustále se objevují nové programy i poskytovatelé. Ze škol často zaznívá otázka, jak poznat, co skutečně funguje a bude pro žáky přínosné. Jak rozeznat to, co jen dobře vypadá v letáku nebo prezentaci, ale může být neefektivní, či dokonce škodlivé? Abychom školám pomohli, připravili jsme check-list školské prevence, který pomáhá zorientovat se v široké nabídce preventivních programů a vybrat bezpečné a kvalitní poskytovatele.

Nevíte, po čem sáhnout nebo co doporučit, když váš žák, dítě či klient přečetl knihu Život rytíře a bavila ho? Nová kniha pro starší čtenáře, které už baví strašidla, středověk, pověsti z hradů, je zde. Kniha je plná úkolů týkajících se porozumění textu a trénuje i porozumění instrukcím v zadání. Čtenáři nebudou jen číst, ale budou si také hrát – hledat cestu k pokladu se strašidlem Podenohem, hledat rozdíly na zdánlivě stejných obrázcích nebo luštit křížovku. A hrát hru, při které si procvičí gramatiku.

Ztráta milovaného člověka je pro dítě hlubokým a často nepochopitelným zásahem do jeho světa. Působí na jeho emoční prožívání, sociální vazby i celkové vnímání stability a bezpečí. Ztráta rodiče, sourozence, prarodiče nebo jiné důležité osoby významně ovlivňuje emoční, sociální i kognitivní vývoj dítěte.

Spánek patří vedle zdravé stravy a pohybu k základním pilířům zdraví. Ovlivňuje naši fyzickou, psychickou i sociální pohodu. Nedostatek kvalitního spánku může významně zhoršit naše zdraví i každodenní fungování – a to již od dětství. Proto jsme se rozhodli publikovat sérii článků zaměřených na zdravý spánek. V tomto prvním díle se zaměříme na aktuální výzkumy týkající se spánku dětí a dospělých.

Náročné chování žáků patří dlouhodobě mezi hlavní výzvy, se kterými se učitelé ve třídách potýkají. Ať už jde o různé formy vyrušování, nedodržování pokynů, pasivitu, nebo odmítání spolupráce, podobné situace ovlivňují nejen kvalitu výuky, ale i psychickou pohodu a profesní jistotu pedagogů.

Děti jsou vnímavé a zvídavé. Všimnou si, když někdo vypadá jinak – má jizvu, flek na kůži, neúplný nos nebo odlišný tvar obličeje. A právě v těchto chvílích mají dospělí a pedagogové jedinečnou možnost naučit je, že odlišnost není něco, čeho je třeba se bát, ale něco, co k životu přirozeně patří. Vzhled totiž není překážkou – dokud nás nezačne odsuzovat společnost.

Školní poradenská pracoviště denně čelí citlivým tématům, hledají cestu mezi potřebami žáků, rodičů i učitelů. Pracují často pod tlakem, setkávají se se složitými vztahy, změnami i krizemi… to vše vyžaduje nejen odbornost, ale i schopnost naslouchat, klást dobré otázky a vést dialog. Koučovací přístup může být v tomto prostředí cenným nástrojem – nejen pro podporu jednotlivců, ale i pro budování zdravějšího systému školy. Následující rozhovor s Danielou Jezdinskou, která je ředitelkou Masarykovy základní školy a mateřské školy Černilov, vedoucí školního poradenského pracoviště a lektorkou AKADEMIE Libchavy, nabízí malou ochutnávku z terénu, jak může vypadat dobře fungující, spokojené ŠPP a jak k tomu přispívá koučovací přístup.

Potřebuje dítě – diabetik vyšetření ze SPC k tomu, aby si mohlo ve škole aplikovat inzulin a jíst při hypoglykemii v případě, že má lékařskou zprávu? Může být důvodem, že to vadí ostatním rodičům?

V posledním článku letošní série se budeme věnovat tématům nežádoucího chování ve škole mezi žáky, sebepoškozování a suicidalitě. Všechna data prezentovaná v tomto článku pocházejí ze sběrů dat v rámci šetření duševního zdraví a rizikového chování žáků v Praze v letech 2016 až 2024. Výsledný datový soubor z posledního sběru v listopadu a prosinci 2024 po vyčištění čítal 10 238 respondentů. Anonymní dotazníkové šetření probíhalo na druhém stupni základních škol a na středních školách v Praze.

V minulém čísle jsme se v našem časopise zabývali problematikou gamblingu (hazardního hraní) v online prostředí. Snažili jsme se popsat, jaká rizika současná situace přináší, kolik dětí a dospívajících je jimi ohroženo a jaké jsou možné dopady na duševní zdraví. V této časti bychom rádi představili možnosti prevence.

Kolik času mohou děti trávit u obrazovek? Jak se pozná závislost? Co dělat s dítětem, které se vzteká u počítačové hry? Jak se dorozumět s puberťákem, který hovoří jazykem influencerů a youtuberů? Jsou sociální sítě nebezpečné? Co když tam moje dítě narazí na obsah, který ho negativně ovlivní? Jak se konečně doma přestat dohadovat o počítači a mobilu? Opravdu jsou dnešní mladí pořád jen na mobilu a nic jiného je nezajímá?

„PBIS není uceleným balíčkem, programem ani předem definovanými osnovami. Je to komplexní rámec pro systematické řešení problémů,“ říká Tim Lewis, ředitel Centra pozitivní podpory PBIS. Spolu se svými kolegy z mezinárodní platformy SMHILE1) navštívil na přelomu dubna a května Prahu. Na konferenci, u kulatého stolu a při dalších setkáních s odbornou veřejností představili poznatky a postupy v oblasti podpory duševního zdraví a bezpečného prostředí ve školách – příklady dobré praxe ze zahraničních výzkumně ověřených přístupů.

Digitální technologie jsou samozřejmou součástí života dnešních dětí, což jim ale podle adiktoložky Kateřiny Lukavské nedává automatický náskok před generací jejich rodičů. „Když vidíme, jak rychle se malé děti naučí pustit si pohádku na YouTube, máme někdy pocit, že je to pro ně přirozené a že s technologiemi proto budou umět dobře a zdravě zacházet. To jsou ale dvě různé věci,“ říká odbornice na problematiku digitální závislosti a členka pracovní skupiny Digitální wellbeing Národního pedagogického institutu ČR a Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Každý rodič si přeje, aby jeho dítě chodilo do školy, kde se nejen dobře učí, ale kde se také cítí v bezpečí, přijímané a podporované. Jenže co když se dítě ve škole dobře necítí? Co když má problémy s učením, obtíže v kolektivu nebo prožívá stres, který si nedokáže samo pojmenovat? Právě v takových chvílích může sehrát klíčovou roli školní poradenské pracoviště (ŠPP) - tým odborníků připravených pomoci nejen dětem, ale i jejich rodičům a vyučujícím.

Jednotné přijímací zkoušky (JPZ) a maturitní zkouška (MZ) jsou dvě významné etapy vzdělávací dráhy žáků. Tematická zpráva se zaměřuje na souvislost mezi výsledky maturitní a jednotné přijímací zkoušky, rozdíly mezi školami a jejich přidanou hodnotu. Výsledky ukazují, že úspěšnost u maturit silně navazuje na výsledky z JPZ – žáci s nižším skóre u přijímaček zpravidla dosahují slabších výsledků i u maturit. Jednotná přijímací zkouška se tak stává spíše nástrojem pro třídění podle výchozí úrovně než výběrem podle potenciálu, a to napříč téměř 200 různými obory středního vzdělávání.

Zkušební dobu upravuje § 35 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). V průběhu zkušební doby lze rychle, neformálně a snadno skončit pracovní poměr, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Lze ho zrušit z jakéhokoli důvodu nebo bez konkrétně sděleného důvodu, což je (v porovnání s výpovědí z pracovního poměru) pro zaměstnavatele nespornou výhodou. Protože nejde o výpověď, ale o zrušení, nevztahuje se na toto skončení ochranná doba podle § 53 zákoníku práce. U vedoucích zaměstnanců, kteří byli do své funkce jmenováni, ale může mít svá specifika.

Tzv. flexinovela (zákon č. 120/2005 Sb.) zareagovala na výtky, které se v praxi objevovaly a které se týkaly běhu výpovědní doby. Dřívější právní úprava nerozlišovala délku výpovědní doby v závislosti na tom, jaký důvod zaměstnavatele k jednostrannému rozvázání pracovního poměru výpovědí vedl. Ať už je tedy zaměstnanec nadbytečný anebo kupříkladu nesplňuje zákonné předpoklady pro výkon sjednané práce či porušuje povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), pokud jde o délku výpovědní doby, poskytoval ekvivalentní úroveň ochrany. Výpovědní doba běžela až od prvního dne následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi, což v řadě případů pracovní poměr uměle prodlužovala. Tyto situace již delší dobu volaly po změně.

Metodická příručka je určena především ředitelům škol a školských zařízení, využít ji mohou také zřizovatelé. Vysvětluje rozdíl mezi výroční zprávou o činnosti školy a výroční zprávou dle informačního zákona.