Dokumenty - strana 5

Zákonní zástupci často řeší otázku, v jakém rozsahu mají informovat školu o zdravotních problémech svého dítěte. Ptají se, zda škola vůbec tyto informace potřebuje, a pokud ano, jak s nimi nakládá – jakým způsobem mohou zaměstnanci zacházet se zprávou a kdo se s informacemi o dítěti může seznámit. Z obav, že informace o změněné zdravotní způsobilosti (včetně té psychické) budou mít vliv na přístup školy k dítěti v podobě diskriminace, často neplní svou povinnost informace poskytnout.

Pozice školského logopeda ve školách hlavního vzdělávacího proudu je dosud spíše ojedinělá, i když je umožněna právními normami obsaženými v několika právních předpisech. Kompetence školského logopeda se liší od kompetencí speciálního pedagoga a tzv. logopedického asistenta, což je patrné zejména u provádění nebo neprovádění přímé logopedické intervence a logopedické diagnostiky. Správné vymezení kompetencí a činností zajišťuje, že se jejich aktivity doplňují a systematicky podporují vzdělávání dětí a žáků s narušenou komunikační schopností.

Čas od času se setkáme s příklady, co nepatřičného, hloupého, či dokonce ošklivého řekli a udělali učitelé nebo rodiče. A určitě mnohé z toho je pravda. Nechme stranou skutečné hulváty a nevychovance v obou kategoriích a na druhé straně spektra jedince, co zdramatizují i opravdu zcela nevinnou banalitu, kterou mají navíc z druhé ruky. Kde spatřuji zdroje podobných přešlapů?

V posledním článku letošní série se budeme věnovat tématům nežádoucího chování ve škole mezi žáky, sebepoškozování a suicidalitě. Všechna data prezentovaná v tomto článku pocházejí ze sběrů dat v rámci šetření duševního zdraví a rizikového chování žáků v Praze v letech 2016 až 2024. Výsledný datový soubor z posledního sběru v listopadu a prosinci 2024 po vyčištění čítal 10 238 respondentů. Anonymní dotazníkové šetření probíhalo na druhém stupni základních škol a na středních školách v Praze.

Náročné chování žáků patří dlouhodobě mezi hlavní výzvy, se kterými se učitelé ve třídách potýkají. Ať už jde o různé formy vyrušování, nedodržování pokynů, pasivitu, nebo odmítání spolupráce, podobné situace ovlivňují nejen kvalitu výuky, ale i psychickou pohodu a profesní jistotu pedagogů.

Od roku 2017 pro vás chystáme prázdninové čtení s přesahem - Letní speciál Řízení školy. Každý rok jiné téma, jiné otázky a jiné hlasy, třeba generál Petr Pavel, herec Tomáš Hanák nebo novinář Zdeněk Šámal.

Nabídka preventivních programů pro školy je v ČR velmi široká. Programy primární prevence nabízí více než 130 subjektů (Jedná se o kvalifikovaný odhad autorů, „tvrdá data“ neexistují, realizátory prevence souhrnně nikdo neeviduje.) a neustále se objevují nové programy i poskytovatelé. Ze škol často zaznívá otázka, jak poznat, co skutečně funguje a bude pro žáky přínosné. Jak rozeznat to, co jen dobře vypadá v letáku nebo prezentaci, ale může být neefektivní, či dokonce škodlivé? Abychom školám pomohli, připravili jsme check-list školské prevence, který pomáhá zorientovat se v široké nabídce preventivních programů a vybrat bezpečné a kvalitní poskytovatele.

Každý rodič si přeje, aby jeho dítě chodilo do školy, kde se nejen dobře učí, ale kde se také cítí v bezpečí, přijímané a podporované. Jenže co když se dítě ve škole dobře necítí? Co když má problémy s učením, obtíže v kolektivu nebo prožívá stres, který si nedokáže samo pojmenovat? Právě v takových chvílích může sehrát klíčovou roli školní poradenské pracoviště (ŠPP) - tým odborníků připravených pomoci nejen dětem, ale i jejich rodičům a vyučujícím.

Spolupráce školy a rodičů je jedním ze základních pilířů úspěšného vzdělávání. Už od předškolního věku je důležité budovat důvěru a otevřenou komunikaci mezi pedagogy a rodinou. Jaké máte jako učitelé a ředitelé možnosti efektivně spolupracovat s rodiči? A jde to? Je tu pár klíčových oblastí, na které bychom chtěli zaměřit vaši pozornost - a podnítit vaše letní přemýšlení či sebevzdělávání.

Jednotné přijímací zkoušky (JPZ) a maturitní zkouška (MZ) jsou dvě významné etapy vzdělávací dráhy žáků. Tematická zpráva se zaměřuje na souvislost mezi výsledky maturitní a jednotné přijímací zkoušky, rozdíly mezi školami a jejich přidanou hodnotu. Výsledky ukazují, že úspěšnost u maturit silně navazuje na výsledky z JPZ – žáci s nižším skóre u přijímaček zpravidla dosahují slabších výsledků i u maturit. Jednotná přijímací zkouška se tak stává spíše nástrojem pro třídění podle výchozí úrovně než výběrem podle potenciálu, a to napříč téměř 200 různými obory středního vzdělávání.

Zkušební dobu upravuje § 35 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). V průběhu zkušební doby lze rychle, neformálně a snadno skončit pracovní poměr, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Lze ho zrušit z jakéhokoli důvodu nebo bez konkrétně sděleného důvodu, což je (v porovnání s výpovědí z pracovního poměru) pro zaměstnavatele nespornou výhodou. Protože nejde o výpověď, ale o zrušení, nevztahuje se na toto skončení ochranná doba podle § 53 zákoníku práce. U vedoucích zaměstnanců, kteří byli do své funkce jmenováni, ale může mít svá specifika.

Tzv. flexinovela (zákon č. 120/2005 Sb.) zareagovala na výtky, které se v praxi objevovaly a které se týkaly běhu výpovědní doby. Dřívější právní úprava nerozlišovala délku výpovědní doby v závislosti na tom, jaký důvod zaměstnavatele k jednostrannému rozvázání pracovního poměru výpovědí vedl. Ať už je tedy zaměstnanec nadbytečný anebo kupříkladu nesplňuje zákonné předpoklady pro výkon sjednané práce či porušuje povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), pokud jde o délku výpovědní doby, poskytoval ekvivalentní úroveň ochrany. Výpovědní doba běžela až od prvního dne následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi, což v řadě případů pracovní poměr uměle prodlužovala. Tyto situace již delší dobu volaly po změně.

Metodická příručka je určena především ředitelům škol a školských zařízení, využít ji mohou také zřizovatelé. Vysvětluje rozdíl mezi výroční zprávou o činnosti školy a výroční zprávou dle informačního zákona. 

Přehled judikatury od okresních soudů po Ústavní soud

Školní úraz, aplikace zákoníku práce na školní úrazy, vrozené zdravotní vady

Zavinění žáka, spolužáka a dohlížejícího pedagoga, liberace školy

Když přicházíte do školy jako nová ředitelka, nový ředitel nebo vedoucí pracovník, vstupujete do prostředí s vlastními pravidly, zvyklostmi a neviditelnými silami, které formují každodenní život. Tato kultura tu byla dávno před vámi a má obrovský vliv – ovlivňuje, jak lidé komunikují, jak se rozhodují a jak reagují (nebo také nereagují) na změny.

Školy v naší lokalitě Plzeňsko jsou v projektu Pomáháme školám k úspěchu (PŠÚ) už pátým rokem. Sdružuje se devět škol. V prvních letech se náš realizační tým (RT) složený z ředitelů a pedagogických konzultantů snažil podpořit společné profesní učení v lokalitě především nabídkou možností pro společná setkávání. Organizovali jsme otevřené hodiny v jednotlivých školách, realizovali jsme nabídku nejrůznějších setkání k dílnám čtení i dílnám psaní pro ty, kteří s těmito formáty teprve začínali. Iniciativa tedy vycházela především od RT. Přemýšleli jsme, jak zařídit, aby společné profesní učení ve školách zapojených do projektu PŠÚ v naší lokalitě více podporovalo jejich autonomní potřeby, vlastní iniciativu a současně bylo propojeno s učením jejich žáků a žákyň.

Umělá inteligence (AI) se stává běžnou součástí života mladých lidí – jak v osobní rovině, tak při učení. Pro školy to představuje zároveň výzvu i příležitost. Zatímco mnoho žáků AI nástroje aktivně využívá například při přípravě do školy, rodiče ani učitelé si často nejsou jisti, jak děti při jejich používání podpořit a jak nastavit smysluplná pravidla.

Žáci se sociálním znevýhodněním představují velmi zranitelnou žákovskou skupinu, jejíž výsledky významným způsobem ovlivňují celkovou efektivitu vzdělávacího systému. Text je prvním příspěvkem ze série článků NPI ČR, který podporuje přes 400 škol vzdělávajících žáky se sociálním znevýhodněním. Data z robustního vzorku základních škol z Ústeckého kraje ukazují, že ve srovnání s ostatními mají žáci se sociálním znevýhodněním významně vyšší absence a výrazně horší prospěch. Dokládají tak nutnost věnovat této žákovské skupině pozornost a zajistit jí potřebnou vzdělávací podporu.