Dokumenty

Francouzský umělec Henri Matisse prý kdysi řekl, že jiné pojmenování pro kreativu je odvaha. Pokud na to přistoupíme, zjistíme, že vyjma nihilistů žijeme vlastně ve světě plném odvážných lidí. S projevy kreativního charakteru se přeci setkáváme na každém kroku. Včetně škol. I proto právě čtete úvodní slovo k příloze Učitelského měsíčníku věnující se kreativnímu učení a vzdělávání.

„Whistleblowing“ označuje situaci, kdy osoba – nejčastěji stávající či bývalý zaměstnanec, upozorňuje na neetické či nezákonné praktiky na pracovišti oznámením určité instituci. Osoba, která takové porušení oznamuje, se označuje jako „whistleblower.“ Aby ochrana whistleblowerů byla zajištěna obdobně na celém území Evropské unie, byla přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, tedy whistleblowerů.

Kdy a za jakých podmínek se provádí mimořádná lékařská prohlídka?

Na rozdíl od vstupní, periodické a mimořádné prohlídky není účelem výstupní prohlídky posouzení zdravotní způsobilostí zaměstnance konat práci.

Změny za období květen 2023 PhDr. Mgr. Monika Puškinová Ph.D. specialista na školskou legislativu;www.monikapuskinova.cz Sbírka zákonů Zdroj: www.mvcr.cz Vyhláška č. 102/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 101/2022 Sb., o...

… aneb udělejme první krok ke zlepšení situace nejen dětí se speciálními vzdělávacími potřebami při realizaci práva na vzdělávání. K 30. květnu má být ukončeno přijímání budoucích prvňáčků do základních škol, protože zápisu probíhají celý duben (teoreticky tedy včetně letošního nedělního pálení čarodějnic) a ředitelé škol mají jako správní orgán podle správního řádu třicet dnů na vydání rozhodnutí. To znamená, že až na několik výjimek každý budoucí prvňáček a jeho rodiče vědí, do které školy na podzim nastoupí.

Účelem tohoto dokumentu je primárně úprava chování osob, kterým je adresován. Etický kodex mohou mít různé profesní skupiny, ale není neobvyklé, aby jej vydal i zaměstnavatel v rámci regionálního školství.

Článek analyzuje vybrané právní aspekty institutu povinné školní docházky, reflektuje její úpravu ve školském zákoně a rozebírá problematická a složitá místa zákonné úpravy.

Diskuze o návrhu reformy regionálního školství, který jsem prezentovala v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, se rozhořela naplno. Spolu s klíčovými osobnostmi v oblasti vzdělávací politiky, učiteli, ekonomy i zástupci zaměstnavatelů a odborů jsme tento návrh důkladně probrali a hodnotili jeho možné dopady. V nebývale širokém kruhu odborníků jsme tak odstartovali otevřenou debatu o budoucí podobě českého vzdělávacího systému.

Od doby, co se vzdělávání stalo veřejnou službou, ze zákona poskytovanou státem, je průběžně revidováno a podrobováno veřejné diskuzi. Stále obtížnější je oddělit, v čem je užitečné pro život dítěte, žáka nebo studenta a v čem prospěšné spíše pro stát nebo momentální společenskou představu, co je „dobré a žádoucí“.

Nejen v Česku, ale i na Slovensku se v současnosti školy připravují na velkou kurikulární reformu. Obě země přitom za sebou mají hned několik pokusů o změnu vzdělávání, jejichž výsledky jsou spíše rozpačité. Podle Jozefa Ondáše, který se řízením systémových změn zabývá nejen ve vzdělávání, ale především v byznysovém prostředí, je v obou zemích příprava reformy stále na začátku. Už se rýsuje obsah kurikulárních dokumentů a začínají vznikat metodiky pro učitele, které jim mají pomoci dostat nové kurikulum do výuky. „Stále ale chybí představa, jak změnit mindset vzdělávacího ekosystému,“ upozorňuje Jozef Ondáš. Bez změny v myšlení těch, kdo se ve vzdělávacím systému pohybují, přitom kurikulární reformě moc šancí na úspěch nedává. Jozef Ondáš přednášel v Praze v rámci česko-slovenského projektu Spolu k novému kurikulu.

Vícejazyční žáci navštěvovali české školy dávno předtím, než do ČR přišli ukrajinští uprchlíci. Příchod dětí a mladých lidí z Ukrajiny téma jejich vzdělávání a nutnost jazykové přípravy zviditelnil. V základních školách je ve školním roce 2022/23 těchto žáků téměř 2,5krát více a bez systémových řešení se budou prohlubovat problémy s jejich vzdělávacím neúspěchem, který zažívají navzdory tomu, že jejich potenciál je větší. Účinná změna vyžaduje úpravy ve školském zákoně, důsledný sběr dat a meziresortní spolupráci.

Začínala jako učitelka přírodních věd a psychologie, ale anglické školství jí nedávalo smysl. Lucy Crehan se vydala do světa zažít nejúspěšnější vzdělávací systémy na vlastní kůži. Vydala knihu Cleverlands, česky Chytrozemě, dnes se živí jako mezinárodní vzdělávací konzultantka a pracuje na další knize. „Baví mě sledovat rozdílnosti mezi jednotlivými zeměmi a jejich kurikuly a hledat, co funguje, a co ne,“ říká. V Česku Lucy Crehan vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka.

Decentralizace, velký podíl rozhodování na úrovni zřizovatelů a škol a silná společenská víra v dobro diferenciace vedou k nerovnostem ve vzdělávání, s nimiž se Česko dlouhodobě potýká. Na lokální úrovni existuje široké spektrum škol, které poskytují dětem různou kvalitu vzdělávání. To odpovídá společenské poptávce po oddělování „slabších“ dětí a paralelní nabídce výběrových škol. Vše navíc mnohde umožňují a posilují nepsané tiché dohody mezi voliči a politiky, které tento stav konzervují napříč republikou. Ty nelze narušit bez posílení centrální role MŠMT. Nabízí se k tomu doplnění aktuálního středního článku podpory o řídicí pravomoc, která usnadní prosazení národních strategií nad selektivními lokálními tendencemi.

Prvního února nabyl účinnosti Postup atestačního střediska pro elektronické systémy spisové služby při provádění atestace elektronického systému spisové služby, podmínky provádění atestace a výše úplaty za provedení atestace1), vydaný v návaznosti na § 44 písm. v) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě (dále jen „zákon“).

Přiznávám, že jsem milovnicí jak belgických pralinek, tak i detektiva Hercule Poirota. A též přiznávám, že si na něj často vzpomenu při šetření stížnosti (kdy stěžovatel hodnotí postup školy v dané věci jako nedůsledný, zaujatý a neefektivní).

Důležitá otázka pro ředitele školy: Jaké hledat technologie, abychom v informační bezpečnosti účinně pokryli to podstatné?

Od května 2023 se rozšířila podpora pro školy při zavádění revize RVP v informatické a digitální oblasti o možnost individuálních konzultací s krajskými ICT metodiky – KIM, a to např. v tématech efektivního zapojování technologií do výuky, využívání výukových programů, aplikací a dalších vzdělávacích zdrojů přispívajících k rozvíjení digitálních kompetencí pedagogů, potažmo žáků.

Když Radmila Jedličková v roce 2011 nastoupila jako speciální pedagog v ZŠ Grafická v Praze 5, byla škola prakticky před uzavřením. O čtyři roky později se stala ředitelkou a dnes už naopak hrozí, že se všichni zájemci do tříd ani nevejdou. Ze školy, která byla z 90 procent romská, se stala škola v nejlepším slova smyslu pestrá. „Vsadili jsme na individualizaci výuky a otevřenou komunikaci,“ říká ředitelka Jedličková. „Jsme škola pro všechny.“

V současné době se pedagogické profese potýkají s novými výzvami a změnami, které vyžadují efektivní i inovativní přístup. Nastává digitální éra, na kterou reaguje i online poradna Řízení školy, určená vedení škol, učitelům i dalším pedagogickým profesím. V tomto rozhovoru se Romany Hrdličkové, redaktorky Řízení školy, zeptáme na výhody i výzvy této moderní formy podpory a ukážeme si, jak mohou nejen ředitelé využít online poradnu pro zlepšení své práce a řešení problémů, které jim přináší moderní vzdělávací prostředí. Podpora je dostupná předplatitelům nové aplikace Řízení školy online.