Dokumenty

Aktuální data mezinárodní studie ESPAD z roku 2024 ukazují, že úroveň osobního wellbeingu vnímaná dětmi v Česku je v rámci Evropy po Ukrajině druhá nejhorší. V Česku označilo úroveň osobního wellbeingu jako dobrou 46 % patnáctiletých, na Ukrajině to bylo 43 %. I další data o wellbeingu a duševním zdraví českých dětí a mládeže svědčí o závažném problému, který navíc vykazuje zhoršující se tendenci.

Pokud jste o Edutenu ještě neslyšeli, zbystřete. Jde o moderní online nástroj pro procvičování matematiky, který propojuje digitální technologie s dlouholetým finským výzkumem v oblasti vzdělávání. Nabízí tisíce interaktivních úloh pro různé věkové kategorie, dokáže se přizpůsobit úrovni každého žáka a motivuje k učení prostřednictvím herních prvků i okamžité zpětné vazby. Díky přehledným výsledkům poskytuje podporu jak učitelům, tak rodičům, a dětem pomáhá vnímat matematiku jako zábavnou a srozumitelnou disciplínu. 

Dne 1. 9. 2025 nabyla účinnosti novela školského zákona, která přinesla zásadní změny v odkladech povinné školní docházky (OŠD). Tato změna je doprovázena několika dalšími úpravami, které by měly napomoci snadnějšímu vstupu nezralých žáků so výuky na základní škole.

V přechozím znění školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb.) v § 37 stanovil možnost odložení začátku povinné školní docházky (dále jen „OŠD”) ředitelem základní školy o jeden školní rok, pokud byla žádost zákonného zástupce doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení (dále jen „ŠPZ“) a odborného lékaře nebo klinického psychologa.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), v ustanovení § 96 zaměstnavatelům přikazuje vést evidenci pracovní doby. Obecně je možné konstatovat, že zaměstnavatel vede evidenci skutečností uvedených v ustanovení § 96 zákoníku. Evidence docházky není s evidencí pracovní doby totožná, protože pouze označuje, jakou dobu se zaměstnanec zdržuje na pracovišti, případně v objektu zaměstnavatele, a nikoli skutečně odpracovanou dobu. Evidence docházky vymezuje časový rozdíl mezi odchodem a příchodem zaměstnance do zaměstnání, její vedení není povinné a zákon nic takového po zaměstnavateli nevyžaduje.

Příplatek za vedení je nárokovou složkou platu. Při splnění zákonem daných podmínek tedy vzniká na vyplacení tohoto příplatku nárok a zaměstnavatel nemůže rozhodovat o jeho přiznání či nepřiznání. Tento příplatek je uveden v platovém výměru. Jeho výše se stanovuje podle stupně řízení a náročnosti řídcí práce v rámci příslušného procentuálního rozpětí.

Projekt Emise je studentská iniciativa Slezského gymnázia v Opavě. Vznikla s cílem šířit osvětu ohledně znečištění ovzduší a později byla rozšířena o problematiku světelného znečištění.

Článek shrnuje jazykovou přípravu žáků cizinců ve středních školách. Od roku 2022 byla stejně jako v základních školách zavedena i pro střední školy v tzv. krajem určených školách. Výuka probíhá převážně v odpoledních hodinách mimo vyučování. Zaměřuje se zejména na seznámení se s terminologií využívanou ve školním prostředí. Další část článku se zabývá výukou odborného cizího jazyka, pro kterou, stejně tak jako pro výuku cizinců, jsou důležité stejné přístupy, a to názornost a nutnost vizuální či jiné další podpory.

Znáte kdysi populární knihu Ludvíka Součka „Obrazový opravník obecně oblíbených omylů“? Vzpomněl jsem si na ni, když jsem v květnovém čísle Řízení školy četl rozhovor s ministrem školství Mikulášem Bekem. Novinářka se ho na jednom místě ptá na připravované kurikulum pro nové pojetí lycea. Konfrontuje ho s faktem, že ač se RVP Lyceum prezentuje jako všeobecné, má daleko větší podíl odborných hodin než lycea stávající. Ministr je touto informací překvapen a říká doslova: „Nové lyceum je vzdělávací cesta, která reaguje na poptávku po všeobecnějším středoškolském vzdělávání. A žiju v přesvědčení, že objem odbornosti je u něj někde na půl cesty mezi průmyslovkou a gymnáziem.“

Nové činnosti nebo příprava na nové činnosti střední školy v průběhu 1. pololetí školního roku 2025/2026 vyplývají z očekávaných novel zákonů a prováděcích právních předpisů. Jejich očekávaná účinnost připadá na 1. září 2025 nebo na 1. ledna 2026.

Změna klimatu už není jen vzdáleným pojmem. Stále viditelněji ovlivňuje náš každodenní život, a proto by měla být také přirozenou součástí školní výuky. Právě na tuto potřebu reaguje vzdělávací projekt EFG Educa, který již více než dva roky poskytuje environmentální semináře pro školy, školní stravovací zařízení i dětské tábory. U příležitosti letošního Dne Země připravil tým vzdělávací organizace novou metodiku pro učitele středních škol, která má výuku klimatické změny usnadnit. Tematicky se zaměřuje na hlubší porozumění souvislostem mezi lidskou činností a klimatickou krizí. Žáky středních škol podněcuje k otevřené diskusi nad změnou chování směrem k udržitelnému způsobu fungování společnosti a rozvoji kritického myšlení.

Ve Vzdělávání Paměti národa máme výběr programů a aktivit vhodných právě pro středoškoláky. Přinášíme vám jejich stručný přehled a věříme, že vás a vaše studenty zaujmou. Neváhejte se nám ozvat nebo prozkoumat náš web skoly.pametnaroda.cz.

Celostátní finále 30. ročníku soutěže odborných znalostí a dovedností Autoopravář Junior 2025 proběhlo ve dnech 7.–9. dubna 2025 v prostorách společnosti ŠKODA AUTO, a. s., v Kosmonosech. Odborně zaměřená soutěž pro studenty středních škol, která propojuje střední odborné vzdělávání s praxí v automobilovém průmyslu, letos přivítala rekordní počet soutěžících – a poprvé v historii se do finále probojovaly i dívky. Premiéru měla také nová kategorie EV technik, zaměřená na elektromobilitu a práci s vysokonapěťovými systémy.

Hedvika Vilinger Člupná se více než dvacet let věnuje grafickému designu. V rozhovoru popisuje svou cestu k profesi, práci s klienty z oblasti vzdělávání i důvod, proč dává přednost ilustrátorům před umělou inteligencí. A také vysvětluje, proč se její studio neuzavírá ani malým školám, které hledají smysluplné a jednoduše použitelné vizuální řešení.

Jak se z člověka ze soukromého sektoru stane oblíbená učitelka technických předmětů a finalistka Zlatého Ámose? Lucie Zyková je důkazem, že když spojíte empatii, humor, odborné znalosti a schopnost naslouchat, může mít i chlapecká třída vlastní dirigentku rockového orchestru. „Když jsem si poprvé stoupla před třídu a uviděla obličeje žáků, věděla jsem, že je to výzva. Nesmí poznat, že mám větší strach než oni!“

Jak zvládnout rozpočet, nepodlehnout reklamám nebo rozjet vlastní podnikání ještě před maturitou? Finanční gramotnost (FG) a podnikavost nejsou jen teorie – projekt yourchance pomáhá školám i studentům připravit se na život v realitě. Ředitelka organizace Jana Merunková vysvětluje, proč se vyplatí mít přehled o penězích už na střední.

Dnes jsme si mnohem méně jistí než před padesáti šedesáti roky tím, jakou roli hraje v našem životě tradičně zjišťovaná inteligence a jaký má vztah ke školní a zejména k životní výkonnosti, tedy především k pracovnímu uplatnění. Sice už ani v té době neplatila těsná vazba mezi předpoklady a výkony, jako tomu bylo ještě o něco dřív, ale vztah mezi úrovní inteligence a školními i pracovními výsledky byl stále vnímán jako v zásadě lineární. V poradenských nálezech k volbě povolání z té doby jsme se mj. mohli dočíst, že klient nemá dostatečné intelektové předpoklady pro studium na příslušné střední škole, protože jeho IQ se pouze blíží horní hranici průměru, nebo je dokonce ještě trošku nižší. Zkrátka inteligence a její odraz v testech byly velmi ceněny.

Vzdělávání dospělých se neobejde bez jedné z nejzásadnějších dynamických složek – sdílení zkušeností. Tradiční terminologie by tento proces mohla popsat jako „opisování od kolegů“, avšak moderní jazyk jej staví do světla kooperace a aktivního sdílení poznatků. Tento rys je univerzálně platný napříč školním prostředím, přesto jeho realizace v praxi mnohých škol pokulhává. Strach ze ztráty know-how a obavy o „přílišné odhalení“ často brzdí otevřenou komunikaci. A bohužel to není jen historická reminiscence, ale moje živá zkušenost.