Dokumenty

Metodika Skills Builder rozvíjí základní dovednosti, které potřebujeme ke zvládnutí téměř jakéhokoli úkolu. Osvojení těchto dovedností pomáhá dětem uspět ve škole i v životě.

V rámci výstavby ve školství musíme čelit celé řadě výzev. Řešíme obecné požadavky stavby, ale také mnoho dalších věcí, které se týkají hygieny a komfortu. Dbát je třeba například na výměnu vzduchu, která je pro zdraví dětí důležitá především v zimním období, kdy se málo větrá. Výkon žáků významně ovlivňuje i světlo, jak umělé, tak přirozené. Velmi důležitým faktorem je ovšem také akustika.

Socialistický režim v Československu se zdál být na věčné časy… socialistická základní škola se mnohým také jevila jako věčná, a navíc ještě neměnná. Po sametové revoluci však došlo ve školách k mnoha rychlým, byť někdy dílčím či improvizovaným (místy i chaotickým) změnám. Současně některé zažité postupy ve výuce zůstaly bez větších změn. Učitelé mají své osvědčené postupy a jejich pojetí výuky nelze změnit ze dne na den vyhláškou nebo zákonem. Jak tedy probíhala transformace základních škol? A co vlastně o životě ve školách v turbulentní době po listopadu 1989 víme? Na tyto otázky se snaží odpovědět nová kniha autorů tohoto textu.

Ředitel školy je pro školu zásadní postavou. Zodpovídá za kvalitu vzdělávání, personál, finance, budovu a zároveň má být i pedagogickým lídrem. V praxi však na tu poslední roli nezbývá kvůli těm ostatním příliš mnoho času. Ředitel je navíc na svou funkci v mnoha ohledech sám, nedostává se mu dostatečné podpory a mnohdy ani přípravy. Není proto divu, že se někteří rozhodnou funkci opustit. Ale proč přesně? Jaké jsou důvody takového rozhodnutí a co při tom ředitelé prožívají?

V letošní novele školského zákona byla schválena tzv. indexace, v rámci které by školy vzdělávající žáky se sociálním znevýhodněním v budoucnu mohly mít navýšené normativy na pokrytí potřeb žáků se sociálním znevýhodněním. Obdobnou formu dotace na hrazení přímých nákladů spojených se vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním si více než čtyři sta škol mohlo vyzkoušet už v projektu Podpora rovných příležitostí (NPI/MŠMT, 2022–2025). Jak tuto podporu školy využívaly? Jaké byly očekávané přínosy této podpory a na jaké překážky toto financování naráželo? A co lze z této projektové zkušenosti využít pro budoucí indexované financování?

Dnes bychom těžko našli ředitele, kteří téma kybernetické bezpečnosti ve škole přehlížejí. Nedostatky a lidské chyby v této oblasti jsou spíše důsledkem nedostatečných zkušeností a znalostí těch, kteří na různých pozicích s digitálními technologiemi ve škole pracují, žáky nevyjímaje. S ohledem na značná rizika a škody, k nimž může vést porušení zásad kybernetické bezpečnosti, je podpora tohoto know-how klíčová.

Digitální technologie se staly běžnou součástí života školy a stejně tak dotykové panely ÁMOS vision. Ty do škol přinášejí nejen digitalizaci, ale také preventivní, osvětový a vzdělávací obsah v atraktivní podobě. Inspiraci je potřeba přinášet i pedagogům a vedení škol, tedy těm, kteří mají klíčový vliv na formování nové generace. Právě proto vznikla ÁMOS akademie, online vzdělávací program nabízející pravidelné webináře zdarma pro školy využívající panely ÁMOS vision.

Téměř stovka učitelů z celé České republiky se 18. září 2025 sešla na Slavnosti škol Paměti národa, která se tentokrát konala v nádherných prostorách Kaiserštejnského paláce na Malé Straně. Do projektů a aktivit Vzdělávání Paměti národa se zapojuje více než tisíc učitelů a Slavnost škol je pro ně připravena jako každoroční poděkování a ocenění jejich práce a zájmu o nové trendy ve výuce moderních dějin.

Knihu „Třídní učitel jako partner vedení školy“ jsem přečetl jedním dechem během letních prázdnin, kdy se rád toulám po České republice a nasávám atmosféru míst známých i zapomenutých. Rád se zastavím i u zvířátek – a právě při čtení téhle knihy mě napadlo, že třídní učitel je svým způsobem také jeden z ohrožených a přitom mimořádně užitečných tvorů. Sám jsem jím kdysi byl – a dodnes na to vzpomínám se směsí úcty, údivu, zděšení a adrenalinu. Právě proto vítám tuto publikaci, která se na roli třídního učitele dívá komplexně, realisticky a zároveň s hlubokým respektem. Jako ředitel oceňuji, že autorky přistupují k tématu nejen jako bývalé třídní učitelky, ale i jako zkušené ředitelky, které hledají rovnováhu mezi nároky systému a podporou lidí v něm.

Projektový den „Vlastní cestou k umění“ v Národní galerii Praha nabízí žákům 8. a 9. tříd výjimečnou příležitost, jak si hledat vztah ke světu umění a otevřít se novým otázkám, perspektivám i způsobům komunikace, které z umění pramení. Umožňuje žákům poznávat skrze umění sama sebe i druhé, a to s respektem a otevřeností k nejednoznačnosti a rozmanitosti. V době, kdy se mladí lidé rozhodují, kam se chtějí v životě ubírat, nabízí galerie prostor, kde mohou uplatnit vlastní volbu a zjistit, jaký jazyk umění je jim nejbližší.

Jak vypadá učící se škola v každodenní praxi? Když ředitel vytvoří prostor pro důvěru, spolupráci a profesní růst, začíná skutečná transformace. Školy, které změnu vnímají jako společnou cestu, ukazují, že učící se kultura má konkrétní dopad – na výuku, vztahy i myšlení lidí.

V úvodní části našeho seriálu (Řízení školy 9/2025) jsme zdůrazňovali, jak je důležité přijmout změnu a připravit si jednotlivé kroky pro její realizaci. V dnešní části se zaměříme na to, jak vytvořit tým řídící změnu a jak změnu v rámci porady oznámit.

„Dobrý leader se musí naučit být nejprve dobrým následovníkem.“ Souhlasíte? Ne tak rychle! Takový předpoklad se zdá být logický, jenže tato rovnice ne vždy platí. Jako by disciplína, loajalita a pokora v roli podřízeného automaticky předznamenávaly kvalitní manažerské schopnosti. Role následovníka a role leadera vyžadují odlišné kompetence, způsoby myšlení i postoje k riziku. Dobrý následovník se orientuje v rámci daného systému, plní instrukce, zachovává věrnost hodnotám – což jsou cenné kvality. Ale vedení znamená více než schopnost následovat – vyžaduje vizi, rozhodnost, schopnost pracovat s nejistotou, nést odpovědnost za druhé a někdy jít proti proudu. Mnoho lidí, kteří byli skvělí v roli vykonavatele, selže v roli vedoucího. Není ostuda být výborným členem týmu, který netouží po vedení. A není pravidlem, že skvělý podřízený bude i skvělým vedoucím.

V základních školách sílí tlak na učitele. Pracovní nároky se zvyšují, počet kvalifikovaných pedagogů klesá a zátěž těch, kteří ve školách zůstávají, neustále narůstá. Nová longitudinální studie ukazuje, že pro stabilitu učitelského sboru je klíčová nejen prevence syndromu vyhoření, ale také cílená podpora pracovní schopnosti učitelů.

V letošním roce pokračoval Národní pedagogický institut ČR v práci na revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání (zkráceně RVP ZUV) tvorbou návrhu koncepce revize. Navázalo se tak na předchozí úvahy a analyzování dostupných podkladů za období platnosti stávajícího vzdělávacího programu. Celý proces revize přitom vychází z opatření Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2023–2027 a je také v souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR 2030+.

Ředitelkou Gymnázia Komenského v Havířově se stala M. Bouchalová začátkem letošního srpna. Jak zvládá svou roli, jaké mezinárodní výjezdy už sama absolvovala a jak se jí daří podporovat Erasmus+ ve škole?

Přinášíme rozhovor se Zuzanou Libánskou, výchovnou poradkyní a členkou pracovní skupiny Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Česká školní inspekce zveřejnila analýzu České školství v mapách II, která na základě aktuálních dat porovnává regiony z hlediska výsledků žáků, dostupnosti kvalifikovaného personálu, vzdělanostních aspirací a celkové kvality školního klimatu. Nejvýrazněji se potvrzuje silná vazba mezi výsledky žáků a sociálně-ekonomickým pozadím regionů.

Aktivní roli v rozhodovacích procesech v základních i středních školách u nás hrají především učitelky a učitelé. Pouze 25,3 % žáků základních škol a 31,9 % žáků středních škol se nějakým způsobem podílí na rozhodování o školních záležitostech a vytváří ve školách organizované struktury. To jsou zjištění České školní inspekce ze školního roku 2016/2017,1) kdy proběhlo šetření ve 3 662 základních a 1 130 středních školách zaměřené na participaci žáků na fungování a rozvoji školy; zkoumalo detailněji především roli žákovských parlamentů.

Snad každý ředitel, učitel i rodič už někdy narazil na otázku, zda je nutné doložit nepřítomnost žáka potvrzením od lékaře. Metodický pokyn MŠMT přitom naznačuje poměrně širokou možnost škol takové potvrzení vyžadovat, skutečný právní rámec je však odlišný: lékaři povinnost vydávat potvrzení pro školu nemají, odpovědnost za omluvení absence nese výhradně zákonný zástupce či zletilý žák a školní řád může určit jen formu, jakou se omluva dokládá. Tento článek přináší nezávislou analýzu toho, kde se metodické výklady rozcházejí se zákonem, a ukazuje také přiléhavý postup školy při řešení problémů s absencí žáků. U zaměstnanců je situace zcela odlišná, neboť povinnost dokládat pracovní neschopnost či jiné překážky v práci je u nich jasně a závazně stanovena zákoníkem práce.