Dokumenty

Metodika se věnuje tématu participativního vzdělávání s důrazem na environmentální výuku a její aplikaci v českém školním prostředí. Zabývá se výzvami, kterým pedagogové čelí při zavádění participace žáků do výuky, a zdůrazňujeme důležitost tohoto přístupu při formování tzv. aktivních občanů. 

Inovativní podpora dětského duševního zdraví v přirozeném prostředí školy a rodiny

Od ledna 2026 se podpůrné pozice stávají stabilní součástí pedagogických týmů základních škol. Školní psychology, speciální pedagogy a případně i sociální pedagogy bude možné ve školách se 180 a více žáky hradit přímo ze státního rozpočtu. Tyto změny přinášejí větší předvídatelnost, stabilitu a dostupnost podpůrných služeb, které pomáhají dětem zvládat školní i osobní výzvy, posilují duševní zdraví a přispívají k bezpečnému a přátelskému prostředí ve škole.

Ucelená a podrobná metodika k převodu financování nepedagogů představuje všechny hlavní aspekty legislativní změny a ředitelům škol a jejich zřizovatelům přináší kromě důležitých informací i představení různých variant řešení a praktická doporučení.

Děti a studenti si mohou od 1. září 2025 přinést do školní jídelny vlastní jídlo a jíst ho společně s ostatními. 

„Dnes tepláky, zítra plavky?“ Možná ano, možná ne. Ale jisté je, že kvalitu výuky neurčuje guma v pase ani počet vyžehlených límečků. Z poslední zprávy České školní inspekce je zřejmé, že pravidla oblékání mají pouze formu doporučení a že není možné z jejich nedodržení vyvozovat žádný postih, např. omezení účasti na vzdělávání. 

Unie rodičů spustila novou mapu, která zobrazuje aktivní skupiny rodičů sdružených kolem školy, školy otevřené spolupráci s rodiči. Interaktivní mapa pomůže propojit nejen skupiny rodičů, ale také předává inspiraci a prověřené příklady z praxe. 

Od 1. ledna 2026 vstupují v platnost nová pravidla financování školního stravování, která přináší zásadní změny pro školy, školská zařízení i jejich zřizovatele. 

Provázejícím učitelem je ten, kdo metodicky vede žáka (SŠ) nebo studenta jiné školy (VOŠ) nebo vysoké školy nebo účastníka DVPP (studium pedagogiky) připravujícího se v rámci praktického vyučování, praktické přípravy nebo praxe na výkon povolání učitele. Cílem studia je zprostředkovat dovednosti i znalosti s přímým vztahem pro praxi účastníků.

Tři následující texty spojuje jedno téma – vnitřní i vnější překážky, které nám brání naplno využít svůj potenciál. Impostor syndrom ukazuje, jak dokáže vlastní pochybnost o kompetencích podkopat i skutečně schopné jedince. FOPO – fear of other people’s opinions připomíná, že kromě sebe sama nás často svazuje i strach z hodnocení druhých. A Peterův princip pak ilustruje, jak mohou systémová nastavení a kariérní postupy dovést i talentované lidi do pozic, v nichž už nejsou efektivní. Společně vytvářejí obraz skrytých pastí, které formují naše profesní cesty.

Jedná se o metodické doporučení ke spolupráci škol a školských zařízení s Policií České republiky při preventivních aktivitách a při vyšetřování protiprávních činů dětí a trestných činů páchaných na dětech. 

Metodika Skills Builder rozvíjí základní dovednosti, které potřebujeme ke zvládnutí téměř jakéhokoli úkolu. Osvojení těchto dovedností pomáhá dětem uspět ve škole i v životě.

Letos proběhl již 32. ročník ankety Kniha dětského srdce. Odborná porota v ní každoročně vybírá nejlepší dětské tituly uplynulého roku. Hlavní slovo ale mají děti, které posílají svůj hlas knize, která se jim nejvíc líbila. Ceny uděluje Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského a už tradičně je slavnostně předává ve vzducholodi Gulliver v Centru současného umění DOX.

I letos pro širokou veřejnost připravujeme Sametovou Paměť národa v Café Louvre a srdečně vás zveme, abyste za námi 17. listopadu přišli. A také jsme se rozhodli vám přiblížit očima žáků základní školy, jak se díky našemu projektu Příběhy našich sousedů dozvěděli více o sametové revoluci. Přinášíme vám rozhovor, který vede třída 9. A ze ZŠ Škvorec s týmem spolužáků, kteří pod vedením paní učitelky Jany Sigmundové natáčeli a zpracovávali příběh pamětníka Prokopa Tomka.

Iva Adámková je učitelka francouzštiny a češtiny jako mateřského i cizího jazyka, která za svoji činnost a přínosy do vzdělávání získala řadu domácích i zahraničních ocenění. Je také zkušenou koordinátorkou projektů spolupráce mezinárodního vzdělávání v programech Erasmus+ či dnes již ukončeného programu Comenius. Její inovativní koncept „Létající lektor francouzského jazyka ve Zlínském kraji“ získal Evropskou jazykovou cenu LABEL. Nyní působí jako koordinátorka mezinárodních vztahů Gymnázia Zlín – Lesní čtvrť. Jak projekty mezinárodní spolupráce posouvají učitele i celou školu? A na co si dát při koordinaci projektu pozor?

Provázející učitelé jsou klíčovými aktéry v přípravě budoucích učitelů. To, co si studenti učitelství z praxí odnesou a jak budou připraveni na realitu učitelské práce, významně závisí právě na nich. Nedávno schválená novela školského zákona provázejícím učitelům poprvé v historii přináší systémovou podporu. Ta metodická ale dosud chyběla. Organizace Učitel naživo, která s provázejícími učiteli pracuje v rámci programu Učitel naživo, se to rozhodla změnit a představila ucelenou metodiku Společně na praxi.

Umělá inteligence (AI) se stává běžnou součástí vzdělávání. Žáci ji používají doma, školy ji testují v hodinách a oficiální rámce Národního pedagogického institutu (NPI) i UNESCO ji samozřejmě doporučují. Zdánlivě se jedná o neškodného pomocníka, ale hranice mezi „AI jako pomocníkem“ a „AI jako rizikem“ je nebezpečně tenká. A právě v této tenké hranici se skrývá byrokratický, etický a datový labyrint, do kterého školy vstupují s iluzí kontroly.

Důslednost patří k pilířům výchovy. Rodičům občas vytýkáme právě značnou nedůslednost či nedostatečnou vytrvalost s trpělivostí. Kolik dospělých špatně vyslovuje jen proto, že jako malí odmítali trénovat a rodiče nenaléhali a časem se s tím všichni smířili? O dětech raději ani nemluvíme. Přitom velmi dobře víme, že nemalá část našeho běžného konání je docela obyčejný návyk. Jenže ten se zpravidla utváří dlouholetým, a tedy mnohonásobným opakováním.

V minulém díle jsme si představili dva scénáře možných rizik spojených s umělou inteligencí ve vzdělávání: roztříštěnou pozornost a epistemickou bezmoc. Dnes se podíváme na další dvě výzvy, které už můžeme v zárodku pozorovat a které mohou zásadně ovlivnit, jak děti přemýšlejí a navazují vztahy.

Digitální kompetence patří mezi klíčové kompetence v kurikulu základních škol a stále intenzivněji se hovoří o tom, že by jimi měli disponovat také vyučující. V posledních letech investovala Česká republika velké množství prostředků do technického vybavení, a nyní je proto nejlepší čas na to, abychom pozornost zaměřili na vyučující a jejich digitální kompetence.