Dokumenty - strana 2

V článku se autorky zaměřují na popis správného čerpání účelově vázané části přídělu fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“). Článek je určen pro školy a školská zařízení v právní formě státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem nebo svazkem obcí a pro „veřejné“ školské právnické osoby.

U této otázky si možná mnozí klepají na čelo. Samozřejmě že ano. Pokud žák asistenta pedagoga potřebuje, pedagogicko-psychologická poradna ho doporučí, škola na jeho plat dostane peníze a musí ho žákovi zajistit. Uvedený princip však platí teprve od roku 2016 od tzv. inkluzivní novely školského zákona. Předtím byla situace jiná, doporučení z pedagogicko-psychologické poradny neznamenalo automaticky, že škola peníze na asistenta pedagoga skutečně dostane. A právě o tom rozhodoval v prosinci 2023 Ústavní soud.1) Že nás toto rozhodnutí nemusí zajímat, když se vztahuje k dřívější právní úpravě? Ba naopak! Právě s aktuálně diskutovanými změnami směřujícími k omezení počtu asistentů pedagoga nabývá nález Ústavního soudu na aktuálnosti.

Přes 60 organizací působících ve vzdělávání spojilo své síly, aby společně posílily povědomí o významu wellbeingu ve vzdělávání, tedy o tom, že se nejedná jen o nějakou nástavbu, ale že podpora wellbeingu žáků je nutnou podmínkou pro kvalitní učení.

Česká školní inspekce doporučuje školám Post Bellum/Paměť národa jako jednu z organizací, kterou lze využívat při výuce moderních dějin. Co vše od nás vaše škola může získat k výuce moderních dějin?

Školská rada je popelkou české vzdělávací soustavy. Je součástí každé základní, střední a vyšší odborné školy, ale je často schovaná před zraky ostatních, nebo se dokonce sama schovává. Je to dítě radikálních změn, které přinesl školský zákon z roku 2004. Oproti ostatním institucím (ředitel, ČŠI nebo MŠMT) ale nemá nikoho, kdo by se o ni staral. Nemá vlastní kancelář, rozpočet nebo metodickou podporu. Je odkázána na ředitele, který má povinnost zajistit podmínky pro její činnost. Ten k ní ale má „zákonitě“ ambivalentní postoj. Zákon totiž dává školské radě moc, která může mít významný vliv na ředitele a jeho práci.

Existují dvě extrémní polohy. Jedna má za to, že zřizovatel žádnou pedagogickou vizi mít nemá a ani ji nepotřebuje. Druhá, že škola „patří“ zřizovateli, a proto může určovat, kterým směrem škola půjde. Nepříliš jasno v tom mohou mít například rodiče. Do čeho tedy může zřizovatel mluvit a jak má naložit s vlastní pedagogickou vizí? Článek vychází z nové online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Potkaly se nejen jednou – a ne u Kolína, advokátka s ředitelkou a povídaly si o všem možném. A také o právních věcech ve školství. A díky spojení školské praxe a právní teorie vznikla tato série rozhovorů, se kterými se setkáváte po celý školní rok 2023/2024. Zamýšlíme se nad personálními záležitostmi ředitele školy a vymýšlíme, jak nastavit personální činnosti co nejlépe. Minule jsme si povídaly o překážkách v práci a dnes se podíváme na to, jak je to s ukončováním pracovního poměru.

Audit vzdělávacího systému za rok 2023, který EDUin publikuje nyní v březnu, rozebírá tři témata: jak se nám daří plnit Strategii 2030+, jak bude vypadat inovace oborové soustavy, ke které se konečně ministerstvo odhodlalo, a co potřebuje škola k tomu, aby mohla plnit také svou sociální roli. Problémy a řešení jsou do značné míry známé. Otázka proto zní, zda tuto skládačku, tetris vzdělávací politiky, budeme umět také složit.

Změny za období únor 2024 PhDr. Mgr. Monika Puškinová Ph.D. specialista na školskou legislativu;www.monikapuskinova.cz Sbírka zákonů Zdroj: www.mvcr.cz Vyhláška č. 11/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb.,...

Už více než rok běží po celé České republice bezplatný inkluzivní buddy program Stand By Me / Stojím při Tobě Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu (anglicky The Duke of Edinburgh’s International Award, zkráceně DofE), který se opírá o bohaté zkušenosti DofE s mimoškolní a zážitkovou pedagogikou. Tříměsíční dobrovolnická výzva motivuje žáky k všestrannému rozvoji jejich potenciálu a zároveň i k pozitivní změně v jejich škole. První ročník programu absolvovalo přes 480 žáků z více než 60 ZŠ, SŠ a volnočasových center.

Zákon č. 421/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, změnil systém a průběh přijímacích zkoušek na střední školy. Stále se konají v tolika kolech, kolik ředitelé škol potřebují pro obsazení všech míst. Jednotlivá kola však mají přesná pravidla, která doznala podstatných změn.

Zákon č. 421/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, změnil nejen způsoby podávání přihlášek k přijímacímu řízení na střední školy, průběh tohoto řízení, ale také dost podstatně vydávání rozhodnutí, když tato novela nyní obsahuje úpravu zvláštní vůči zákonu č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Za každým vyučujícím může přijít student a svěřit se se svým problémem. Nejen pro mladé lidi, ale i pro samotné vyučující může taková situace představovat velkou výzvu. Vhodně vedeným rozhovorem přitom můžeme napomoci tomu, aby se žáci se svým trápením svěřili a našli způsob, jak z toho ven. Je užitečné, pokud vyučující vědí, jak v dané chvíli reagovat a jak danou situaci řešit v rámci svých kompetencí. Důležitý moment podpůrného rozhovoru přichází ve chvíli, kdy cítíme, že obtíže mladého člověka si vyžadují odbornou pomoc. Pokud vás zajímá, jak citlivě pootevřít dveře k pomoci a zvýšit tím naději na spokojenější život svých žáků, zřejmě jste tím, ke komu mají vaši studující důvěru.

Nepustí si škola rodiče moc blízko, když jim nabídne spolupráci? Jakými způsoby mohou matky a otcové škole pomoci? Takové a další otázky rozvíjí pátým rokem Unie rodičů. V následujícím rozhovoru s jeho předsedkyní Angelikou Gergelovou navazujeme na první část našeho povídání, která vyšla v předchozím čísle Učitelského měsíčníku.

Po letech relativního klidu a snad i poměrné hojnosti je naše současná přítomnost poněkud komplikovanější a cítíme asi i výraznější obavy z budoucnosti. Vážné trhliny dostává představa světa, ve kterém je všeho neustále víc a současně je vše lepší, jsme stále bohatší, máme víc a víc možností rozvoje, pokrok vnímáme jako kontinuální, příliš se neobáváme o bezpečnost vlastní i dětí. Není třeba sýčkovat, ale dnes vyhlížíme budoucnost zdrženlivěji. Přestože nepochybně věříme, že bude zase lépe, měli bychom pro zlepšení také sami něco aktivně dělat.

Mohlo by se zdát, že jsme podrobně popsali vše, co dělá učitel ve vyučovací hodině. Jenže to není pravda, protože chybí ještě jedna důležitá věc, která se objevila v souvislosti s rámcovými a následně tedy i se školními vzdělávacími programy. A touto novinkou se staly kompetence, kterým věnujeme dnešní, šťastně sedmičkovou, část našeho seriálu.

Znáte nějaké učitele, kterým nevyhovovaly stávající výukové nástroje, a tak si vytvořili vlastní? Pokud ne, dovolte mi vám jednoho takového pana učitele představit. Jmenuje se Martin Stříbný a je autorem webové aplikace s názvem Výuka na webu. Jejím hlavním cílem je pedagogům ušetřit co nejvíce času, ukázat jim, který žák je v daném učivu zdatný a který naopak potřebuje pomoct, nabízí okamžitou zpětnou vazbu a krom toho i zpestří výuku.

Přinášíme pokračování seriálu o online kurzu Děti s OMJ v české škole společnosti Člověk v tísni, o. p. s. Minulý měsíc jsme poznali příběh žákyně Oleny, která měla potíže s integrací do kolektivu. Letmo jsme zmínili i jejího mladšího bratra Romana, o kterém se více dozvíme dnes. Jakým žákem byl na Ukrajině a jak se jeho situace změnila příchodem do nového prostředí? Jaké projevy demotivace se u něj objevují? A hlavně – co s tím můžeme dělat?

Nikdo již nezpochybňuje vliv technologií na vzdělávání, spíš bych řekl, že v současné době je tomu přesně naopak. Digitální technologie, a zvláště AI, se staly doslova modlou ve všech odborných i popularizačních textech. Mnohé úvahy a nápady, jak využívat AI ve vzdělávání, vycházejí především z jejích možností, a už ne tolik z reality skutečného vzdělávání, školské praxe a prostého lidského běhu na dlouhou trať.

V předchozích měsících jste se prostřednictvím našich výukových lekcí pohybovali „za horizontem“. V seriálu jsme se pokusili vybrat tematicky a oborově různorodé náměty do hodin, které budou pestré i geograficky. Poslední díl si zaslouží věnovat odlehlému, o to však krásnějšímu a mystickému kraji Broumovska na hranicích s Polskem. Vydáváme se do Police nad Metují. Na každém kroku nás tudy provázejí Kryštof a Kilian Ignác Dientzenhoferové, budeme se věnovat barokní architektuře. Dějepis ale zdaleka není jediným oborem, k němuž lekce přispívá.