Výchovný poradce

Výchovné poradkyni byla od 1. 9. 2024 změněna platová třída z 12. na 13. Má zástupkyně pro teoretické vyučování automaticky nárok na zvýšení platové třídy z 12. na 13. z pozice vedoucí úseku, do kterého jako učitelka spadá i výchovná poradkyně? Školní poradenské pracoviště, ve kterém působí výchovná poradkyně jako vedoucí, je doposud řízeno přímo ředitelem, který pravidelně svolává porady a projednává a přiděluje úkoly jednotlivým členům tohoto pracoviště.

Jaká formulace nebo dokument je nejvhodnější při pověření nebo zbavení funkce výchovného poradce? V § 7 vyhlášky č. 7/2005 Sb. je řečeno, že „ředitel zabezpečuje... “. Vyvozuji z toho, že ředitel pověřuje funkcí výchovného poradce. Jak správně postupovat při změně tohoto pověření? Jedná se situaci, kdy byl pedagogický zaměstnanec původně pověřený funkcí výchovného poradce dlouhodobě nemocen, zastupoval ho někdo jiný a pak po jeho skončení nemoci byl odvolán a pověřen zastupující pedagog. Stalo se to ihned po jeho uschopnění.

Z nedávného šetření profesní orientace žáků posledních ročníků základních a středních škol ve Zlínském kraji (realizováno v roce 2023) vyplynulo, že pouze 47 % studentů posledních ročníků SŠ by si znovu vybralo stejnou školu a stejný obor. Studium stejného oboru na jiné škole by zvolilo 13 % studentů a zcela jiný obor by jich volilo 40 %. Tato situace není nijak specifická pro Zlínský kraj – v podobných průzkumech na toto téma se opakovaně ukazují stejná data.

V dynamickém prostředí současného trhu práce je pro střední odborné školy klíčové jak poskytování kvalitního vzdělání, tak příprava studentů na vstup do reálného světa práce.

Udržitelný rozvoj je respektující, není to něco na úkor něčeho jiného. Cílem udržitelného rozvoje je neustálé vyvažování tří prvků, které jsou nezbytné pro náš spokojený život.

Pro školy a učitelský sbor je v oblasti kariérového poradenství a vzdělávání často důležitá otázka spolupráce s externími subjekty. Řada z nich má již navázané spojení se státními institucemi, oborovými komorami, personálními agenturami nebo zaměstnavateli ze soukromé sféry. Velmi flexibilní, nezávaznou a celoročně dostupnou alternativu představuje program Den pro školu, který reaguje na potřeby pracovního trhu 21. století a sdružuje ve své databázi přes 1 200 prověřených odborníků různých profesí z aktuálních oborů a z celé republiky.

Počet lidí, kteří se léčí s duševním onemocněním, v České republice každoročně stoupá. Bohužel jsou mezi nimi také studenti a studentky středních škol, kteří se v dnešní době potýkají s různými problémy v oblasti mentálního zdraví, od závažnějších psychických poruch, jako jsou úzkostné poruchy a deprese, až po nejrůznější emocionální a behaviorální obtíže, jako je strach ze selhání, emoční labilita, impulzivita nebo sociální stažení se. Studující se také mohou potýkat s faktory typu nízká odolnost vůči stresu, které zvyšují riziko vzniku emocionálních obtíží.

Cílem letního kempu MŮŽEŠ PODNIKAT je maximálně podpořit podnikavost studentů a studentek ve věku 16–24 let a vytvořit jim inspirativní, praktické a bezpečné zázemí pro rozvoj jejich nápadů, projektů a podnikání, ale také životních hodnot. Na letní kemp může přijet každý, kdo má zájem rozvíjet svůj potenciál, objevovat své silné stránky nebo rozvíjet svůj nápad a podnikatelský projekt.

Potřebují poradci při své práci „vercajk“? Může se hodit, když se věnujete kariérovému poradenství. Nejde ale o brašnu s nářadím, nýbrž o Vercajk kariérového poradce (autorky D. Madziová, J. Kolářová, N. Jakobová, L. Krejčová, M. Vosmíková) – publikaci, která v listopadu vyšla v Centru kompetencí a je věnována právě kariérovým poradcům a poradkyním, kteří se této oblasti věnují ve středních školách.

Termín kariérového poradenství doposud není v České republice ustálen, a to i přesto, že se zde už 15 let uděluje Národní cena kariérového poradenství a pozice kariérového poradce/poradkyně je zavedena v Národní soustavě kvalifikací. Kariérové poradenství stále ještě v naší společnosti hledá svůj význam.

Článek shrnuje obvyklé činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence působících v základní a střední škole, a to činnosti od února do června 2024. Dále upozorňuje na očekávané novely právních předpisů, které musí brát v potaz výchovný poradce při poskytování informací o přijímacím řízení ke vzdělávání ve střední škole.

Na základní škole v Chomutově, kde Barbora Mikulka coby kariérová poradkyně (a učitelka občanské nauky) působí, je přes 500 žáků. Ve spolupráci s ostatními členy školního poradenského pracoviště se ale stíhá věnovat všem žákům. Spolupráce s pedagogy je pro výkon její práce klíčová. Mikulka pracuje se žáky jak skupinově, tak individuálně na prvním i druhém stupni. Vykonávat jaké aktivity to pro ni obnáší? Čtěte dál!

V loňském roce proběhl na Základní škole Písečná v Chomutově zajímavý workshop na téma povolání. Žáci 9. tříd pro své mladší spolužáky z 1. stupně připravili celodenní akci k vybraným povoláním. Na to, jak vše probíhalo, jsme se zeptali Barbory Mikulky, koordinátorky žákovského parlamentu, toho času na mateřské dovolené. „Jsme sídlištní škola ve vyloučené lokalitě, máme velký počet znevýhodněných dětí. Jak často zažívají úspěch? Mnoho deváťáků během workshopu slyšelo z úst menších spolužáků, že by chtěli být jako oni. A mnohým z nich to přineslo zjištění, že mohou být vzorem. V tu chvíli víte, že to, co děláte, dává smysl.“

Kariérové poradenství na středních školách je téma, které se už tu a tam zmiňuje. Střední školy by neměly problematiku výběru správné vysoké školy podceňovat. Často jsou totiž škola a učitel jedinými, kdo může studentovi poradit a nasměrovat jej, zvlášť pokud v jeho rodině vysokoškoláci nejsou. Přesto mnohé školy a mnozí učitelé toto téma podceňují.

Škola má 251 až 550 žáků. Činnosti výchovného poradce jsou rozděleny mezi dva učitele tzn. že každý vykonává pouze některé činnosti z výčtu uvedeného ve vyhlášce č. 72/2005. Každý výchovný poradce vykonává přidělené činnosti směrem ke všem žákům školy. Bude tedy každému výchovnému poradci snížena přímá vyučovací povinnost o 3 hodiny týdně? 

V legislativě je napsáno, že ředitel školy může pověřit činností výchovného poradce několik učitelů, přičemž celkový odečet hodin přímé vyučovací povinnosti se mezi ně rozdělí. Mám k tomu několik otázek. 1. Může u jednoho z výchovných poradců být uplatněn celý odpočet a druhého žádný? 2. Rozsah činností výchovného poradce je velmi široký a s nárůstem počtu žáků se SVP mi připadne vhodné legislativou dané činnosti rozdělit tak, aby se každý výchovný poradce specializoval pouze na některé činnosti a na jiné nikoliv. Připadne mi to výrazně efektivnější. Lze to? 3. Jestliže oba výchovní poradci (nebo i více) budou mít studia pro výchovné poradce a činnosti budou vykonávat v souladu s bodem 2) může jim ředitel školy přiznat 13. PT? 

Letošní přijímací zkoušky na střední školy rozpoutaly vlnu emocí, protože se ukázalo, že v některých krajích nejsou pro žáky, přestože mají dobré studijní výsledky, volné kapacity na středních školách. Do 9. tříd doputovaly silné ročníky, které měly problém se dostat už do mateřských škol, a tak se tato situace dala dlouhodobě předvídat.

Při pohledu na to, jak přistupujeme v České republice k rozvoji kariérového poradenství, může člověk nabýt dojmu, že se jedná o konkrétní službu, která má sloužit lidem v tom, aby se lépe orientovali na trhu práce a mohli se díky tomu lépe uplatnit. Samotné zajištění dostupnosti takové služby by bylo určitě prospěšné, protože čím dál víc lidí, včetně absolventů škol, tápe v tom, jak rozpoznat a uplatnit svůj potenciál na čím dál tím komplikovanějším trhu práce.

Nedávno na mě na sociálních sítích vyskočila reklama cílící na učitele s nabídkou webinářů zaměřených na „zlobivé žáky“. Text mě zaujal natolik, že jsem se rozhodla Michala Prokeše z eduall.cz oslovit a zeptat se ho, jak to s těmi „zlobivými“ žáky vlastně je. Musím říct, že pokud má někdo všestrannou a bohatou zkušenost s dětmi s projevy náročného chování, je to právě on.

Porozumění vztahu mezi současným světem práce, jeho rozmanitostí a dynamikou a představami žáků o budoucí kariéře je úskalím jim poskytovaného kariérového poradenství. Zapojení digitálních technologií do tohoto porozumění má značný potenciál. Dobře promyšlené a realizované kariérové poradenství může přispět k vytváření souladu mezi zájmy, předpoklady a představami žáků a současným, a potenciálně i budoucím, světem práce.