Ochrana osobnosti a osobních údajů

Byť jsou některé školy povinným subjektem podle zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, často se v praxi objevují pochybnosti, zda zákon reálně na školy dopadne. Opakovaně je vznášena otázka, jaké typy oznámení se mohou škol týkat.

Dne 1. 8. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“). Vzhledem k tomu, že na rozdíl od předchozí právní úpravy (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, která nabylo přímé účinnosti dne 17. 12. 2021) se náš národní zákon vztahuje i na příspěvkové organizace, které zaměstnávají k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců, vznikly nové povinnosti i některým školám.

„Whistleblowing“ označuje situaci, kdy osoba – nejčastěji stávající či bývalý zaměstnanec, upozorňuje na neetické či nezákonné praktiky na pracovišti oznámením určité instituci. Osoba, která takové porušení oznamuje, se označuje jako „whistleblower.“ Aby ochrana whistleblowerů byla zajištěna obdobně na celém území Evropské unie, byla přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, tedy whistleblowerů.

Základní umělecké školy již před covidovou pandemií pořizovaly nahrávky produkce svých žáků a zveřejňovaly je na svých webových stránkách. Distanční výuka přinesla značné rozšíření této praxe, kdy záznamy (tedy nikoli pouze fotografie, ale video a audiozáznamy) začaly být zveřejňovány nejen na webových stránkách, ale také na sociálních sítích. K rozšíření došlo na obory, u kterých to dříve nebylo myslitelné, tedy i na obory výtvarné.

Změny za období květen 2023 PhDr. Mgr. Monika Puškinová Ph.D. specialista na školskou legislativu;www.monikapuskinova.cz Sbírka zákonů Zdroj: www.mvcr.cz Vyhláška č. 102/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 101/2022 Sb., o...

Nově lze odmítnout poskytnutí informace v případech obstrukčních a šikanózních žádostí, a to pokud je cílem žadatele způsobit nátlak na fyzickou osobu, jíž se požadované informace týkají, nebo způsobit nepřiměřenou zátěž škole.

Školy se často snaží zachytit svou historii i v širším kontextu, a to v podobě školních almanachů. Ty obvykle mapují vývoj školy za desetiletí, obsahují vzpomínky, seznamy absolventů, fotografie žáků, studentů i pedagogů, ale také například výtvarné práce současných i minulých studentů.

Školy se často snaží zachytit svou historii i v širším kontextu, a to v podobě školních almanachů. Ty obvykle mapují vývoj školy za desetiletí, obsahují vzpomínky, seznamy absolventů, fotografie žáků, studentů i pedagogů, ale také například výtvarné práce současných i minulých studentů.

Na začátku školního roku škola či školské zařízení často rozhoduje (svým ředitelem) ve správním řízení na základě ustanovení § 164 odst. 1 písm. a) školského zákona. Toto ustanovení se vztahuje jak na školy veřejné, tak na školy neveřejné.

Školní web není holubník. Zákony mu stanovují pravidla, která musí respektovat, aby se na webu cítil pohodlně jakýkoliv návštěvník.

Jak postupovat, když se žákovi ztratí věc z nezabezpečené skříňky, přičemž skříňky byly sledované kamerovým systémem s dobou uložení 7 dnů?

Změny za období březen 2022

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), nejen obsahuje povinnost poskytovat zákonem předpokládané informace, ale také ukládá povinným subjektům, mezi něž patří minimálně část škol, podle § 5 odst. 3 povinnost do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost tyto informace zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tato povinnost je však limitována, neboť zveřejnit plné znění poskytnutých informací má povinný subjekt pouze v případě elektronicky poskytnutých informací.

Při využívání souhlasů pro zpracování osobních údajů dochází ve školách stále k chybám. Ředitelé mají pochybnosti, kdy je nutné souhlas získat a kdy lze osobní údaje zpracovávat bez něj. V době, kdy Obecné nařízení (GDPR) nabylo účinnosti, byl souhlas požadován pro širokou škálu oblastí. Jednalo se např. o souhlas se zveřejněním výsledků soutěží, se zpracováním osobních údajů vyzvedávající osoby, souhlas s předáním údajů žáků poskytovateli služeb – ubytovateli. Praxe postupně většinu těchto souhlasů vyeliminovala, byl pro ně nalezen jiný zákonný titul podle čl. 6 Obecného nařízení (GDPR).

Legislativní novinky