Ochrana osobnosti a osobních údajů

Je možné, aby spolek Sdružení rodičů (spolek s vlastní právní subjektivitou): a) Využíval k informování o výběru svých příspěvků informační kanál jiného právního subjektu tj. základní školy (systém EduPage), která disponuje údaji o žácích a jejich zákonných zástupcích? b) Využíval k výběru svých příspěvků informační kanál školy (program školní pokladna) a zaměstnával výběrem svého příspěvku a evidencí zaměstnance školy? Není tímto porušen zákon o ochraně osobních údajů a zároveň skutečnost, že škola v podstatě nemá mít informace o tom, kdo je či není členem spolku tj. kdo přispěl, či nepřispěl? Vycházíme z předpokladu, že škola musí poskytovat vzdělání každému dítěti bez rozdílu a nesmí nikoho diskriminovat.

Existuje vzor GDPR formuláře pro ZŠ? Zpracování osobních údajů je prý dle zákona a plyne z podstaty pracovní smlouvy. Jaké další oblasti by se měly ve formuláři případně zajistit a co by měly obsahovat?

Informování zákonných zástupců o podkladech hodnocení a výukových materiálech se řídí jednoznačnými a relativně jednoduchými pravidly; totéž platí i ve vztahu k dosud pasivnímu zákonnému zástupci nebo partnerovi rodiče.

Všechny školy se snaží prezentovat na veřejnosti svoji činnost. Dělají to kromě jiného zveřejňováním fotografií a audio- a videozáznamů.

Na školní akademii mohou rodiče pořizovat fotografie i videa z daných vystoupení. Je pak škola zodpovědná za to, že je mohou šířit na sociálních sítích bez souhlasu ostatních účinkujících (kromě jejich dítěte)? Jak toto popř. správně ošetřit? A jak ošetřit otázku fotografií na webových stránkách? Rodiče podepisují souhlas s tím, že škola může zveřejnit fotografie jejich dítěte na webových stránkách. Neměla by ale škola ještě někde zveřejnit, že tyto fotografie nejsou určeny k následnému stahování a šíření?

Měl bych dotaz k poskytování informací o průběhu a výsledcích vzdělávání zákonným zástupcům podle § 21 odst. 3 školského zákona u zletilého žáka. Toto právo rodiče (zákonného zástupce) je vázáno na plnění vyživovací povinnosti. V jakém případě a na základě čeho je ale možné tvrdit, že rodič vyživovací povinnost neplní a tudíž na poskytování informací právo nemá? Konkrétně řešíme tento případ: Naše zletilá žákyně si nepřeje, aby o jejích studijních výsledcích byla informována její matka. Důvodem je psychický nátlak na dceru v souvislosti se známkami. Dále také informace z rozvrhu, z čehož jde vyčíst kdy se kde nachází, čehož matka využila v nátlaku na svou mladší dceru, která tím pádem byla sama doma. Rodiče žákyně jsou stále manželé, ale skoro dva roky žijí odděleně. K rozvodovému soudu se schyluje. Matka stále má nebo si vyžaduje přístup k domovu dcer, které žijí s otcem. Dle žákyně matka neplní vyživovací povinnost, peníze ji pravidelně neposílá. Sama se v tomto bude obracet na soud, jelikož jakožto stále studující má nárok na podporu od matky. Žákyně tvrdí, že sama musí žádat soud, aby matce přikázal platit příspěvky. 

Školy poskytují informace téměř každý den. V první části článku autoři ukazují, že:

K evidenci docházky, výdeji obědů ani podepisování bačkůrek souhlas se zpracováním osobních údajů rozhodně potřeba není. Kdy se ale škola bez souhlasu neobejde?

Škola spravuje osobní údaje žáků ve své školní matrice. Součástí školní matriky je i evidence členů spolku Klub přátel a to včetně osobních údajů. Při žádosti Klubu přátel o dotace vyžaduje poskytovatel dotace osobní údaje členů spolku (Jméno, příjmení a rok narození). Musí mít škola speciální souhlas zákonného zástupce o poskytnutí osobních údajů třetí osobě?

Přijímací řízení do mateřských a základních škol obsahuje řadu nástrah, i z pohledu ochrany osobních údajů. Problémem je zejména shromažďování dat v nadbytečném rozsahu. Častou chybou je také vymáhání souhlasu se zpracováním.

Na pozici pedagogického pracovníka lze přijmout pouze osobu, která je bezúhonná. Škola je jako zaměstnavatel povinna a zároveň oprávněna žádat po uchazeči o pozici pedagogického pracovníka, aby ještě před vznikem pracovněprávního vztahu prokázal svou bezúhonnost. Tu dokazuje předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů.

Škola zpracovává řadu osobních a citlivých údajů svých žáků, včetně informací o zdravotním stavu. Jak to dělat správně, v souladu s GDPR?

Problematika pořizování záznamů při jednání mezi školou a rodiči není jednoznačně rozřešena a vyplývá z ní tak plno otázek pro obě strany.

Pokud třídní učitel oznamuje udělení napomenutí (důtky) třídního učitele, podobně ředitel školy důtky ředitele školy, žákovi v přítomnosti ostatních žáků dané třídy, porušuje tím GDPR? Vždy to tak děláme s vysvětlením k jakému přestupku proti školnímu řádu došlo, proč bylo dané kázeňské opatření uděleno, jaké by z toho mělo plynout poučení pro všechny. Jedna zákonná zástupkyně se proti tomuto postupu ohradila, že v tom případě porušujeme GDPR. 

Kde je legislativně zakotvena povinnost školy mít samostatného pověřence GDPR? 

Chtěl bych se zeptat, zda existuje nějaký právní předpis, případně vzor, jak upravují jednotlivé školy, k tomu, jaké informace je možné/nevhodné zjišťovat o jednotlivých žácích a jejich rodinách. Myslím tím běžné hovory s dětmi, nikoli sběr prostřednictvím formulářů, dotazníků, přihlášek... 

Problematika pořizování záznamů při jednání mezi školou a rodiči není jednoznačně rozřešena a vyplývá z ní tak plno otázek pro obě strany.

Ačkoliv se spousta škol toho, že budou muset zaplatit desetitisíce až statisíce za zveřejněné fotky, obává, k soudnímu řízení dochází málokdy. Ráda bych v tomto článku přiblížila jeden případ, ve kterém jsem zastupovala Základní uměleckou školu Hostivař v Praze. O co se jednalo?

Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“), je často označován za největší novinku od dob GDPR (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES - obecné nařízení o ochraně osobních údajů). V obou případech se jedná o dva velké samostatné ucelené systémy, které se však spolu prolínají. V rámci plnění povinností podle zákona o ochraně oznamovatelů dochází ke zpracování osobních údajů ve velkém rozsahu, při implementaci měla být zohledněna také pravidla ochrany osobních údajů, jak je stanoví GDPR.

Jednou z povinností, které stanoví zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon ochraně oznamovatelů“), je povinnost jmenovat příslušnou osobu.