Školní poradenské pracoviště

V současné době se školy stávají místem, kde probíhá nejen vzdělávání, ale bohužel i různé konfliktní situace. Ačkoliv mnoho z těchto situací není život ohrožujících, mohou mít negativní dopad na psychiku a pohodu jak učitelů, tak žáků. Je důležité mít jasný a efektivní postup, jak řešit takové situace, abychom minimalizovali jejich dopady a zajistili bezpečné a podporující prostředí pro všechny zúčastněné.

Může asistent pedagoga učit v rámci PSPP tzv. rozvoj komunikačních dovedností? Je to z PPP doporučená náhrada druhého cizího jazyka a hlavně bez financování z tzv. PNFN. To znamená, že to budeme financovat ze státních prostředků na platy pedagogů. Učil by to mimo své hodiny asistence. 

Je možné povolit IVP žáků střední školy, pokud o něj žádá z důvodu účasti na dopoledních sportovních trénincích ve fotbale, ale nejedná se o reprezentaci ČR?

Škola má 251 až 550 žáků. Činnosti výchovného poradce jsou rozděleny mezi dva učitele tzn. že každý vykonává pouze některé činnosti z výčtu uvedeného ve vyhlášce č. 72/2005. Každý výchovný poradce vykonává přidělené činnosti směrem ke všem žákům školy. Bude tedy každému výchovnému poradci snížena přímá vyučovací povinnost o 3 hodiny týdně? 

V legislativě je napsáno, že ředitel školy může pověřit činností výchovného poradce několik učitelů, přičemž celkový odečet hodin přímé vyučovací povinnosti se mezi ně rozdělí. Mám k tomu několik otázek. 1. Může u jednoho z výchovných poradců být uplatněn celý odpočet a druhého žádný? 2. Rozsah činností výchovného poradce je velmi široký a s nárůstem počtu žáků se SVP mi připadne vhodné legislativou dané činnosti rozdělit tak, aby se každý výchovný poradce specializoval pouze na některé činnosti a na jiné nikoliv. Připadne mi to výrazně efektivnější. Lze to? 3. Jestliže oba výchovní poradci (nebo i více) budou mít studia pro výchovné poradce a činnosti budou vykonávat v souladu s bodem 2) může jim ředitel školy přiznat 13. PT? 

Základní škola Zruč nad Sázavou se nachází nedaleko areálu zručského zámku. Město leží na konci Středočeského kraje zhruba 70 kilometrů od Prahy. Přesto ředitelka ZŠ Ivana Stará popisuje, že zažívají stejný efekt jako většina základních škol Středočeského kraje v prstenci kolem Prahy. Se silnými populačními ročníky se navíc může počet dětí ve třídě navýšit až na 34. V ZŠ Zruč nad Sázavou by ale spíše přikročili k rozdělení dětí do více tříd. Tam, kde je ve třídě kolem 30 dětí, se vždy snaží mít kromě asistenta pedagoga i tandemové učitele na předměty, jako jsou matematika a český jazyk. Aktuálně školu navštěvuje bezmála 500 dětí. Provoz školy zajišťuje 80 zaměstnanců, z nich přes 50 jsou pedagogičtí pracovníci.

Zjednodušená charakteristika digitálního wellbeingu říká, že jde o takové používání technologií, kdy je nám s nimi po psychické a sociální stránce dobře. Pokud si ovšem představím žáka zabraného do online hry, v níž se mu daří, jak vypíná počítač dlouho po půlnoci, nejspíš má dojem, že mu v čase, který strávil u obrazovky, bylo dobře. Problém bude mít až ráno ve škole, kam dorazí rozespalý a nepřipravený…

Odpovídá Karolina Štajnerová, metodička pro SŠ, META, o. p. s.

Většina z nás bude souhlasit s tím, že duševní zdraví je stejně důležité jako to fyzické. Jak to ale vlastně vypadá, když pečujeme o zdraví někoho jiného? A kdo nám řekne, co máme dělat, když nám přijde, že dítě „není úplně v pohodě“? Jak moc velkou roli hrají změny související s pubertou a je vůbec v naší kompetenci do situace zasahovat? A pokud ano, co dělat, když zjistíme, že se děje něco vážnějšího, než se nám na první pohled zdálo? Není někdy vlastně lepší to přejít a zřeknout se odpovědnosti za to, co se bude dít dál?

Dvacet tisíc mladých Ukrajinců ve věku od 15 do 18 let pobývá na území České republiky, kam je vyhnal válečný konflikt zuřící v místě jejich domova. Invaze ruských vojsk na Ukrajině trvá již déle než rok a půl, a zatímco se integrace ukrajinských žáků mateřských a základních škol poměrně daří, proces začleňování středoškoláků do českého vzdělávacího systému se stále nedá hodnotit jako úspěšný. Z dat vyplývá, že se v minulém akademickém roce o studium čtyřletého středoškolského oboru pokusila zabojovat necelá tři procenta z nich.

Invaze ruských vojsk na území Ukrajiny donutila miliony lidí opustit své domovy. Do České republiky tak přijelo hledat bezpečí přes pět set tisíc z nich. Ve velké míře se jedná o ženy a děti. A pod označením „děti“ se neskrývají jen dvouletá batolata a desetiletí školáci, ale i dospívající, kteří jako děti už tolik nevypadají. Zatímco se integrace ukrajinských žáků do českých mateřských a základních škol poměrně daří, proces začleňování dvaceti tisíc středoškoláků, kteří na území České republiky pobývají, se stále nedá hodnotit jako úspěšný.

Alan Kaufman, přední americký psychometrik, odborník na měření kognitivních schopností a autor světoznámé stejnojmenné inteligenční baterie, v předmluvě ke 4. edici skvělé knihy Contemporary Intellectual Assessment: Theories, Tests, and Issues (2018, s. ix–x) uvádí: „… musím přiznat, že tato oblast psychologie [myšlena diagnostika inteligence, pozn. autora] není ve stavu, ve kterém jsem očekával, že se bude v současné době nacházet. (…). Před šesti lety, a vlastně se to možná už blíží dvanácti, jsme si mysleli, že oblast měření inteligence a školních dovedností bude kopírovat směřování zbytku světa a využívat inovace tzv. digitálního věku. Mysleli jsme si, že někde ve sklepě využije banda devatenáctiletých nerdů nejnovější technologie k vývoji nové generace IQ testů, které spustí v oblasti psychologické diagnostiky revoluci. (…) Ale přesně to se nestalo.“

„Students who are loved at home come to school to learn. Students who aren’t…, come to school to be loved.“ Nicholas A. Ferroni Tento seriál bude o dětech, které začaly svoji životní dráhu již od počátku s nějakou náloží komplikací. Ať už jim tu zátěž přinesly okolnosti a prostředí, do kterého se narodily, nebo nějaký vrozený handicap, musejí od narození bojovat o své místo na světě.

V předchozích číslech jsme vám představili metodický soubor Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience, zkráceně RRRR, který Society for All (SOFA) tento školní rok pilotuje na několika základních a středních školách. Od dalšího školního roku bude poskytnut školám jako inspirace, jak systematicky podpořit socioemoční učení a wellbeing žáků. V tomto článku se zaměříme na sedmou tematickou oblast metodik s názvem Gender a identita.

Dvouleté pilotní působení multidisciplinárních týmů duševního zdraví pro děti a adolescenty v ORP Kutná Hora skončilo k 30. 6. 2023. Pilotáž byla financována z Fondů EHP a Norska a vzhledem k úspěšnosti projektu bude působení dvou týmů v regionu pokračovat za finanční podpory NF Eduzměna, a to zatím do konce kalendářního roku 2023.

Poradenství bylo v Československu bylo před více než šedesáti roky zřizováno proto, aby přímo pomáhalo dětem s výukovými a výchovnými problémy (a také, aby řešilo volbu povolání). Některé formální úřední aktivity byly zakotveny v jeho činnosti od začátku – vyjádření ke školní zralosti, posudky k přeřazení do zvláštní školy. A je pravda, že školství poměrně brzy začalo zatěžovat poradny formálními úkony víc a víc – vedle neustále narůstajících počtů školních zralostí a vcelku neměnného počtu výrazných poruch učení s následným přeřazením do zvláštní školy rozšířila se pozvolna tato problematika mj. o specifické poruchy učení a chování. I s profesní volbou byla spojena administrativní agenda. Byť jistě ne přesně ve stejné podobě, jako je tomu dnes. Nicméně tehdy šlo školství stále o pomoc dítěti, aby nedocházelo k neodborným rozhodnutím (např. právě při přeřazení do zvláštní školy).

Na počátku byla snaha seznámit s hlavními riziky internetu též uživatele se zrakovým postižením. Výsledkem je sada tzv. hmatových modelů (někdy označovaných jako haptické), které doplňují úspěšnou knihu On-line ZOO z edice CZ.NIC. Díky spolupráci se společností Prusa Research a její dílnou PrusaLab1) si všechny modely může na 3D tiskárně vytisknout nejen každá škola či organizace pracující s osobami se zrakovým postižením, ale také rodiče, kterým není lhostejné, čemu se jejich děti na internetu věnují.

Kolem 14 % žáků vykazuje příznaky vysoké míry úzkosti. Necelých 11 % žáků vykazuje příznaky těžké deprese. Nejohroženější skupinou z hlediska duševního zdraví jsou dívky starší 14 let. Duševní zdraví žáků je celkově špatné a za poslední pár let se citelně zhoršilo. Naše zjištění tak potvrzují pocity a zkušenosti pedagogů ze škol, pedagogicko-psychologických poraden, preventistů i dalších odborníků pracujících se žáky.

Přijít do kolektivu a nevědět, o čem je řeč, protože se to dělo online, bývá velmi frustrující. Často se pak dostaví i sžíravý pocit osamělosti, na který jsou dospívající obzvlášť citliví. Není tak divu, že světu za obrazovkou nedokážou odolat. Fenomén FoMO ale ve skutečnosti postihuje všechny generace a je takřka nemožné se mu vyhnout. Pojďme si ho proto představit v souvislostech.

Přemýšleli jste někdy nad tím, o čem všem duševní zdraví je a není? Pravděpodobně ano, neboť témata z této oblasti se na nás doslova valí odevšud. A to je dobře. Jen když jsme (si) vědomí, můžeme začít proměňovat své postoje a přispívat ke zdravému fungování společnosti. Škola má možnost podporovat duševní zdraví či wellbeing dětí a žáků více než kterákoli jiná instituce a zároveň je wellbeing důležitou součástí vzdělávacího procesu. Jak jsou však podporováni pedagogové, aby uměli s tímto konceptem nakládat?