Školní poradenské pracoviště

Ve kterých konkrétních příkladech nepotřebuje školní poradenské pracoviště základní školy souhlas zákonného zástupce s poskytnutím psychologické nebo speciálně pedagogické poradenské služby?

Aktualizovaná verze preventivního materiálu „Kyberakademie pro pracovníky obcí, obecních policií a další cílové skupiny ve školním prostředí“ je metodickým průvodcem klíčovými tématy prevence rizikového chování v online prostředí. Aktualizace reaguje na nejnovější vývoj v oblasti online rizik.   

Leden má ve školách specifickou atmosféru. Po vánočních prázdninách se žáci a žákyně vracejí do školních lavic a režimu, který je náročný i v běžných dnech – natož v období, kdy je málo slunečního světla a tělo se hůře vyrovnává s únavou. Kromě toho se na ně valí zkoušení, testy a pololetní hodnocení. Biologické, psychologické i školní faktory se v tomto měsíci proplétají a vytvářejí prostředí, které může být pro mnoho z nich i pro vyučující stresující. Je ho ale možné trochu odlehčit.

Když mají zpívat nebo i jen mluvit nahlas – zamrznou. Sportování s ostatními – zvlášť tam, kde je ostatní mohou posuzovat a soudit – nepřipadá v úvahu. Na školy v přírodě nejezdí nebo při nich zažívají výrazný diskomfort… I tak se mohou projevovat žáci, které pravidelně nebo i jen jednorázově zasahuje vlna úzkosti, až panické ataky. Jak z pozice učitele takovým dětem pomoci, aby se cítily komfortněji?

Emoce jsou nedílnou součástí lidského života. Ovlivňují naše myšlení, chování i schopnost učit se. Přesto mnoho dětí na základní škole své emoce příliš dobře nezná a nerozumí jim. Neumí je pojmenovat, regulovat ani sdílet. Tento deficit může vést k horší psychické pohodě, problémům v chování a snížené schopnosti zvládat školní nároky. Pro učitele je proto klíčové chápat význam emocí a aktivně podporovat jejich rozvoj u žáků.

Podle studií bylo v České republice terčem sexuálního obtěžování 20 % dětí. V Moderní sebeobraně nás toto číslo nenechává chladnými. Proto jsme vyvinuli programy pro děti a dospívající, kde je interaktivní formou učíme, jak se za sebe postavit, když se stanou terčem obtěžování, jak se bránit a také jak a kde se s něčím takovým svěřit. Se základními principy, které může dětem předávat každý, vás seznámím v tomto článku.

Pro školní poradenskou praxi je tento rozhovor důležitou připomínkou, že kariérní dráhy dnešních žáků a studentů nebudou nutně lineární a předvídatelné. Úkolem kariérového poradenství není nabídnout „jediné správné řešení“, ale pomoci mladým lidem rozvíjet otevřenost k příležitostem, uvědomění a využití vlastní mnohostrannosti (multipotenciality) a schopnost adaptace na měnící se podmínky. Právě kombinace těchto přístupů podporuje pružnost, tvořivost a odolnost – tedy kvality, které jsou pro budoucí profesní život klíčové.

Poradenská pracoviště mají pro laika nečekaně pestré složení. K dlouhé řadě rolí se postupně přidává i školní mediátor. V článku stručně představím jeho činnost a podělím se o některé zkušenosti, které jsem za deset let rozvoje školní mediace v ČR získala.

Mladí lidé tráví používáním digitálních médií významnou část svých životů. Pokud jsou queer nebo se nacházejí v procesu hledání své identity, může jim online prostor nabídnout řadu pozitiv. Zároveň ale právě na ně číhají ve virtuálním světě velké nástrahy. Nově vydaná příručka Digitální média a LGBTQ+ mládež určená profesím pracujícím s mládeží proto nabízí návod, jak mladým queer lidem pomoci pohybovat se v kyberprostoru bezpečně a přínosně.

Pokud dítě zažije úmrtí blízké osoby, škola může hrát klíčovou roli při jeho podpoře a pomoci mu překonat toto obtížné období. Z mé praxe, z rozhovorů s kolegy pedagogy a z výzkumu společnosti Stem/Mark (2021) vyplynulo, že existuje několik oblastí podpory, ve kterých může škola při takové ztrátě pomoci.

Telefonická krizová intervence je práce, která vyžaduje odbornost, cit i velkou míru pokory. Každý hovor může být jiný, od ticha na druhém konci až po situace, kdy je nutné volat záchrannou službu. Ředitelka a metodička organizace Cesta z krize Jarmila Kubáňková mluví o tom, jak se v průběhu let proměňují témata, s nimiž lidé volají, i jak důležité je, aby pracovníci linek pomoci nesklouzli ani k terapii, ani k pouhému utěšování. Sdílí také svůj pohled na to, proč se jádro lidských starostí nemění, přestože se mění svět kolem nás, a co by si přála pro školní psychology, metodiky prevence a všechny, kteří v oblasti duševního zdraví pracují.

Nemine týden, aby nás nekontaktoval člen školního poradenského pracoviště s tématem žáka ohroženého sebevraždou. Obvykle chce zkonzultovat, jak v dané situaci postupovat tak, aby ochránil zdraví a život žáka, přitom splnil veškeré povinnosti vůči jeho zákonným zástupcům, preventivně působil na danou třídu a obstál i před případnou kontrolou postupu ze strany ČŠI. Těch úkolů skutečně není málo a ambicí tohoto článku je dotknout se většiny z nich.

Monika Otrubová je ředitelkou základní a mateřské školy v Lužanech u Jičína v Královéhradeckém kraji. V rozhovoru popisuje, jak se jí podařilo zavést do malotřídní školy systém pozitivní podpory chování (PBIS), jaké překážky musela překonat a jaké konkrétní výsledky přinesla změna školní kultury vyučujícím i žákům.

Jméno profesora Jana Šišky má už několik generací speciálních pedagogů spojeno se sférou edukace a péče o jedince s intelektovým postižením. Jeho profesní aktivity se zaměřují na celou šíři této odborné oblasti, ať už jde o vzdělávání těchto jedinců, jejich každodenní život a uplatnění na trhu práce, nebo o práci s jejich rodinami či služby jim poskytované. Povídali jsme si při příležitosti významného mezinárodního ocenění, kterého se profesoru Šiškovi dostalo v loňském roce. Jeho názory, myšlenky i fakta, o nichž mluvil, však mají mnohé co říci k tématu inkluze a naší poradenské práce. Rozhodně by si zasloužily i pozornost laické veřejnosti.

Standardní činnosti vykonávané v rámci poradenských služeb v mateřských, základních a středních školách jsou vymezeny v příloze č. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Některé základní školy od 1. 1. 2026, případně nejpozději od 1. 1. 2029 zajistí poskytování poradenské služby vždy též psychologem nebo speciálním pedagogem.

Současná legislativa přináší řadu změn napříč celým vzdělávacím systémem, které se dotýkají také oblasti školského poradenství. V rámci těchto úprav se postupně vyjasňuje i postavení školského logopeda, jehož legislativní ukotvení se bude v nejbližším období dále vyvíjet. Jedním z přechodných kroků je „legislativně-technická“ novela vyhlášky o poskytování poradenských služeb účinná od 1. března 2025. Ta však představuje pouze dočasné řešení a není finální podobou legislativního rámce pro činnost školských logopedů.

Do konce roku 2025 mohla střediska výchovné péče žádat prostřednictvím šablon OP JAK o prostředky na vznik a provoz mobilních multidisciplinárních týmů duševního zdraví složených z psychologů, speciálních pedagogů a sociálních pracovníků. Šablony OP JAK pro tento účel budou dle aktuálních informací z MŠMT prodlouženy i do prvních měsíců roku 2026. SOFA spolu s MŠMT a NPI realizuje doprovodný projekt zaměřený na metodickou podporu nově vzniklých týmů, sjednocení přístupů a standardů činnosti týmů, evaluaci dopadů a přípravu legislativního ukotvení a systémového financování do budoucna. Cílem je proměna přístupu k dětskému duševnímu zdraví – od pozdní reakce k včasné, dostupné a mezioborově koordinované podpoře ve všech regionech ČR.

Nadaní žáci představují významný potenciál pro budoucnost společnosti. Bez včasné identifikace a cílené péče o ně však může zůstat jejich nadání nevyužité. Strategické dokumenty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR i aktuální systémová opatření tak směřují k vytvoření funkčního a spravedlivého systému podpory nadaných.

Hasič požárů, vyjednavač, pomocný psycholog, úředník nebo terénní pomocník? Jak si můžeme představit roli sociálního pedagoga v rámci školního poradenského pracoviště (ŠPP)? Jsou to všechny role v jednom, nebo si škola kompetence definuje sama individuálně? Počet sociálních pedagogů roste, což klade před školy otázku, jak je zapojit do života školy. Dobrá spolupráce je možná jen tehdy, když jsou kompetence „ušité na míru“ škole i danému týmu. Jaká je cesta k efektivní spolupráci sociálního pedagoga a zbylých členů ŠPP? Musíme si odpovědět na spoustu otázek, abychom nešli slepou uličkou.

Podle studií bylo v České republice terčem sexuálního obtěžování 20 % dětí. V Moderní sebeobraně nás toto čísla nenechává chladnými. Proto jsme vyvinuli programy pro děti a dospívající, kde je interaktivní formou učíme, jak se za sebe postavit, když se stanou terčem obtěžování, jak se bránit a také jak a kde se s něčím takovým svěřit. S jejich základními principy, které může dětem předávat všichni, vás seznámím v tomto článku.