Školní poradenské pracoviště

Rámcový vzdělávací program pro základní školy speciální (RVP ZŠS) navazuje na probíhající revize rámcových programů v oblasti základního vzdělávání a reflektuje aktuální potřeby školní praxe, zejména s ohledem na vzdělávání žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, autismem a souběžným postižením více vadami.

Praktický průvodce vám pomůže naplánovat a zařídit relaxační koutek tak, aby skutečně plnil svůj účel.

V rámci úspor chci přeřadit výchovného poradce (má vystudovaného výchovného poradce podle zákona) z 13. třídy do 12. platové třídy. Domnívám se správně, že 13. platová třída pro vystudovaného výchovného poradce je nenároková?

Zrak se u dětí vyvíjí v pohybu, hře a zájmu o okolí. Článek ukazuje, proč je důležité střídat pohled do blízka a do dálky, rozvíjet periferní vnímání a jak pomocí jednoduchých her s barvami podporovat zdravé dívání.

Když rtuť teploměru klesá, mnozí z nás mají tendenci zůstávat uvnitř nebo vyrazit jen na chvilku na řízenou procházku. Přitom právě zima nabízí jedinečné příležitosti pro jedinečné hraní, tvoření, objevy a tím i podporu wellbeingu dětí i nás dospělých. Příroda se totiž nikdy nezavírá – jen mění svá lákadla a nabídku her.

Říká se, že změna je život. Na změny ve školství jsme si již zvykli se průběžně adaptovat a pomáhá nám v tom srozumitelnost informací, jejich včasné zveřejňování a metodická podpora. Bohužel v případě této změny byly mateřské školy spíše „vhozeny do vody“ a budou se muset naučit plavat samy a rychle. Řeč je o novelizaci školské legislativy účinné od 1. ledna 2026, která nově explicitně zavádí povinnost mateřských škol realizovat program poradenských služeb.

Od 4. do 11. února 2026 se opět můžeme napříč Českou republikou propojit v tématu podpory zdravého rozvoje žáků ve škole. Už potřetí se totiž uskuteční Týden pro wellbeing ve škole, jehož cílem je zdůraznit důležitost tohoto tématu ve vzdělávání a zároveň porozumět jeho komplexnosti.

LGBT+ témata a školní výuka? To je rozbuška, jejímž rizikům se mnozí vyučující raději vyhnou. Obávají se reakce rodičů, možná i několika jedinců ve třídě a v některých případech i nesouhlasu vedení školy. Pře o to, zda témata jako intimita, mezilidské vztahy a identita patří do výuky, nebo jsou nebezpečnou ideologií, právě probíhají na mnoha frontách. A zcela v nich zaniká hlas samotných studujících.

Wellbeing je dnes klíčové téma, které přímo ovlivňuje výsledky i atmosféru ve školách. Jaké faktory jej podle samotných studujících určují nejvíce? A jaká je v tom role učitelky/učitele? Skupina Young SOFA, poradní orgán organizace SOFA složený z dospívajících, provedla mezi svým spolužactvem průzkum, který jasně ukázal, jak zásadní je pro duševní pohodu ve třídě vztah s vyučujícími a jejich nálada. Přinášíme vám unikátní vzkazy přímo z lavic.

K plánování šetření vede ministerstvo mj. i zjištění, že čeští žáci jsou na tom v mezinárodním srovnání velmi špatně ve vztahu ke škole. Chceme proto prozkoumat různé aspekty wellbeingu, které se na tomto stavu mohou podílet, a případné souvislosti analyzovat v lokálním kontextu detailněji.

Finalistka GTP1) (výběr z písemné odpovědi): „Vedu žáky k sebehodnocení (…), aby nás učitele časem k hodnocení nepotřebovali. Při učení spolupráci je potřeba se naučit sdělit ostatním svoje potřeby, svůj cíl, dát prostor ostatním k vyjádření, vyhodnocovat, jaké kroky pro skupinu budou nejlepší, říci si o pomoc a nabídnout ji. Tomu se děti nenaučí jen a pouze tím, že je necháme ve skupině pracovat. Je potřeba si dát cíl; spolupráci vyhodnotit, popsat, co se dělo, co nás posouvalo vpřed, co nás brzdilo, pojmenovat, co příště můžeme udělat lépe, co uděláme. Pojmenování, co potřebují, co oceňují u druhých, odpovědnost za to, jak se ve škole cítí. Pravidelné ‚intervizní‘ kruhy v každé třídě, kde se s jasně danými pravidly tomuto vyříkávání věnujeme. Povzbuzujeme žáky, aby pojmenovávali, co jim vyhovuje, co jim vadí a co by potřebovali jinak.“ Poznámka porotce: „Co kolegyně píše, to taky v hodinách dělá.“

Konstruktivní argumentace, kritické myšlení, mediální gramotnost, uvědomění si vlastních názorů a postojů, schopnost prezentace, naslouchání a spolupráce jsou klíčové dovednosti, které mohou výrazně přispět k posílení wellbeingu žáků. Soutěžní debatování je výuková metoda, která přitažlivě a efektivně podporuje rozvoj nejen těchto, ale i mnohých dalších užitečných dovedností.

Nejspíš znáte generaci Z, mileniály i nejmladší alfy, ale slyšeli jste už o Generaci F? Podle spolku Díky, že můžem, který za tímto konceptem stojí, se jedná o skupinu, do které může patřit každý bez ohledu na věk. Generace F, tedy Generace Future (v překladu budoucnost, pozn. autorky), spojuje (nejen) mladé lidi, kterým záleží na naší budoucnosti. A z výzkumu ve spolupráci s analytickým ústavem STEM vyplývá, že ačkoli mladí věří (36 %), že mohou svou vlastní aktivitou přispět k řešení problémů naší země, mají o její směřování značné obavy.

Digitální wellbeing je dnes jedním z ústředních témat vzdělávání. Nejde přitom ani tak o množství času u obrazovek, ale o schopnost využívat technologie vědomě, zdravě a odpovědně. Téma je zároveň výrazně polarizující – většina otázek nemá černobílá řešení a odpovědi se obvykle pohybují na škále mezi „ano“ a „ne“

Ve kterých konkrétních příkladech nepotřebuje školní poradenské pracoviště základní školy souhlas zákonného zástupce s poskytnutím psychologické nebo speciálně pedagogické poradenské služby?

Aktualizovaná verze preventivního materiálu „Kyberakademie pro pracovníky obcí, obecních policií a další cílové skupiny ve školním prostředí“ je metodickým průvodcem klíčovými tématy prevence rizikového chování v online prostředí. Aktualizace reaguje na nejnovější vývoj v oblasti online rizik.   

Leden má ve školách specifickou atmosféru. Po vánočních prázdninách se žáci a žákyně vracejí do školních lavic a režimu, který je náročný i v běžných dnech – natož v období, kdy je málo slunečního světla a tělo se hůře vyrovnává s únavou. Kromě toho se na ně valí zkoušení, testy a pololetní hodnocení. Biologické, psychologické i školní faktory se v tomto měsíci proplétají a vytvářejí prostředí, které může být pro mnoho z nich i pro vyučující stresující. Je ho ale možné trochu odlehčit.

Když mají zpívat nebo i jen mluvit nahlas – zamrznou. Sportování s ostatními – zvlášť tam, kde je ostatní mohou posuzovat a soudit – nepřipadá v úvahu. Na školy v přírodě nejezdí nebo při nich zažívají výrazný diskomfort… I tak se mohou projevovat žáci, které pravidelně nebo i jen jednorázově zasahuje vlna úzkosti, až panické ataky. Jak z pozice učitele takovým dětem pomoci, aby se cítily komfortněji?

Emoce jsou nedílnou součástí lidského života. Ovlivňují naše myšlení, chování i schopnost učit se. Přesto mnoho dětí na základní škole své emoce příliš dobře nezná a nerozumí jim. Neumí je pojmenovat, regulovat ani sdílet. Tento deficit může vést k horší psychické pohodě, problémům v chování a snížené schopnosti zvládat školní nároky. Pro učitele je proto klíčové chápat význam emocí a aktivně podporovat jejich rozvoj u žáků.

Podle studií bylo v České republice terčem sexuálního obtěžování 20 % dětí. V Moderní sebeobraně nás toto číslo nenechává chladnými. Proto jsme vyvinuli programy pro děti a dospívající, kde je interaktivní formou učíme, jak se za sebe postavit, když se stanou terčem obtěžování, jak se bránit a také jak a kde se s něčím takovým svěřit. Se základními principy, které může dětem předávat každý, vás seznámím v tomto článku.