Školní poradenské pracoviště

V prvním měsíci nového školního roku jsme obsah školních infocenter zaměřili na osvětu a prevenci v dopravě.

Když se mluví o ukrajinských dětech a jejich vzdělávání, většina lidí si automaticky představí předškoláky a školáky. Velký problém ale do budoucna bude představovat integrace dospívajících. Ředitelka pražského Gymnázia Na Zatlance Jitka Kmentová s kolegy pro šestnáct z nich otevřela „ukrajinský nulťák“. „Bylo mi jich líto, a pokud jim stát za nějakých podmínek neotevře střední školy, je to časovaná bomba,“ říká.

Cílem článku je popsat podstatné momenty novely vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, zakotvující jazykovou přípravu ve skupině pro jazykovou přípravu. Článek je zaměřen zejména na informace, které povinně poskytuje střední škola, jíž je žák žákem (dále jen „kmenová škola“).

Kdysi přišel do Česka pracovat, aniž by tušil, že se po letech vrátí k oboru, který vystudoval. Nakonec tu ale využívá svoje pedagogické vzdělání a na ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze učí matematiku a informatiku. Jeho ukrajinský původ se stal po únorové invazi ruských vojsk velkou výhodou. Dnes Valerij Prymak mimo jiné pomáhá s integrací žáků z rodin válečných uprchlíků.

Ve chvíli, kdy byly texty do listopadového vydání už dávno odeslány a nachystány k tisku, se podařilo narychlo zrealizovat rozhovor s psychologem a terapeutem Martinem Fülepem. Naše povídání reaguje na tragickou událost, která se stala na Slovensku a při níž byli zavražděni dva příslušníci sexuální menšiny.

Hlavní směry revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání naznačují, že v novém kurikulu by měl být kladen důraz na wellbeing. Vzdělávání ve škole by žákům mělo pomoci naučit se o svůj wellbeing a zdraví celoživotně pečovat. Že to není samozřejmost, naplno ukázala pandemie koronaviru, v jejímž důsledku se zhoršilo duševní zdraví dětí a řada z nich se dlouhodobě potýká s následky nezdravých způsobů zvládání stresu, ať již ve formě závislostního hraní, nebo sledování sociálních sítí, užívání nikotinových sáčků či sebepoškozování.

V prvním dílu našeho seriálu jsme se věnovali složení školního poradenského pracoviště a jednotlivým členům tohoto ve škole velmi důležitého týmu. Probrali jsme jednotlivé role a kompetence a podívali se na pyramidu vitality. Celkově jsme se tedy snažili vytvořit užitečný, efektivní, stabilní a dynamický tým, který bude podporovat školu v náročných oblastech a problematických situacích. Nyní je potřeba nastavit vhodné způsoby spolupráce, aby sestavený tým dlouhodobě efektivně fungoval a plnil svou důležitou funkci.

Vzhledem k rostoucímu počtu lidí, kteří mají zkušenost se sebepoškozováním, je pravděpodobné, že se téma ve školním prostředí bude objevovat častěji. Následující text obsahuje základní informace o tématu a tipy na to, jak v takových situacích postupovat a co jako pedagog/pedagožka můžete udělat.

Porozumění vztahu mezi současným světem práce, jeho rozmanitostí a dynamikou a představami žáků o budoucí kariéře je úskalím jim poskytovaného kariérového poradenství. Zapojení digitálních technologií do tohoto porozumění má značný potenciál. Dobře promyšlené a realizované kariérové poradenství může přispět k vytváření souladu mezi zájmy, předpoklady a představami žáků a současným, a potenciálně i budoucím, světem práce.

DYS-centrum® Praha, z. ú., je již druhým rokem zapojené do mezinárodního projektu „Additional support and Mediated learning in Inclusive education – ASUMIE“. Jak už z názvu plyne, výstupy projektu si kladou za cíl podpořit inkluzivní vzdělávání. Přidanou hodnotou mezinárodních projektů je možnost sdílet zkušenosti s partnery z různých zemí Evropy. Zeptali jsme se proto některých z nich, jak funguje inkluze u nich, čím bychom se mohli inspirovat.

Pojem podpůrná opatřeni (dále i PO) se v českých zákonech objevil poprvé v roce 2015 (novela č. 82/2015 Sb. školského zákona č. j. 561/2004 Sb.).

O logopedické problematice jako takové toho bylo v uplynulém období, v souvislosti se zveřejněnou informací o vzrůstajících počtech dětí předškolního a mladšího školního věku s narušením komunikačních schopností, napsáno poměrně hodně. Oponenty z rezortu zdravotnictví je na oblast školské logopedie často mylně a klamně vrhán stín pochyb o kompetencích logopedů působících právě v rezortu školství.

Cílem článku je stručně shrnout normy právních předpisů, které souvisejí s jednáním žáka a se zákazem vnášet do školy alkoholické nápoje, požívat nebo podávat alkoholické nápoje ve škole či vstupovat do školy pod vlivem alkoholu.

V době předprázdninové se na nás obrátilo nezávisle na sobě nemálo pedagogů, kteří se „potýkali“ s řešením situace, kdy žák přinesl do školy alkohol. Nejčastěji dotazy směřovali do legislativní oblasti, zejména k povinnosti školy informovat rodiče, OSPOD či policii. Je pochopitelné, že pedagogové řeší také své bezpečí ve snaze vyhnout se postihu ze strany kontrolních orgánů. Oznamovací povinnosti jsou upraveny v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí a trestním zákoníku, některé konkrétní příklady pak jsou zpracovány na webu Šance dětem. 1) Rádi bychom se však na problém podívali i z perspektivy primární prevence.

Ať už si o Tomášovi a Matějovi myslíte cokoliv (anebo taky docela nic, protože jste tak zavaleni jinou agendou, že jste si podcastové rekonstrukce1) sexuálního zneužívání žáka třídním učitelem nevšimli), je dost pravděpodobné, že se na vás s tímto tématem dříve či později obrátí vaše vedení nebo vaši kolegové. A budou chtít znát váš názor, co dělat, aby toto vaše škola nikdy nemusela řešit. A je-li vaše vedení osvícené, tak už nyní spolupracujete na tématech vyvolaných podcasty, ať už v rámci minimálního preventivního plánu, nebo jako součást etické výchovy / výchovy ke zdraví / výchovy k občanství.

Za posledních několik let výrazně stoupl zájem o poskytování poradenských služeb ŠPZ směrem k dětem, žákům, studentům, ale i pedagogům či zákonným zástupcům žáků. Jedná se o služby konzultační, diagnostické, intervenční, poradenské i metodické. Veškeré služby jsou poskytovány ambulantně na půdě odborných pracovišť nebo školských zařízení.

Poradenské služby poskytované pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálně pedagogickými centry jsou bezesporu užitečnými, dětmi, žáky i studenty škol hojně poptávanými a využívanými službami. Cílem textu je stručně analyzovat současnou právní úpravu poskytování poradenských služeb školskými poradenskými zařízení optikou následující otázky: Lze poskytovat poradenské služby online způsobem?