Školní poradenské pracoviště

Sérii rozhovorů s laureáty Zlaté karabiny uzavíráme s paní Romanou Brožkovou, která získala cenu za mimořádný počin. Konkrétně za úspěšnou integraci dětí-cizinců a rozvoj školky v oblasti ICT. Odpovědi na to, jak by měl podle ní vypadat ideální vztah mezi ředitelem a zástupcem nebo co ji na práci zástupkyně v mateřské škole baví nejvíce, najdete na následujících řádcích.

V Nové škole se od konce devadesátých let minulého století věnujeme mimo jiné podpoře vzdělávání sociálně znevýhodněných romských dětí. V rámci našich projektů sbíráme zkušenosti a příklady dobré praxe toho, co funguje, a snažíme se naše poznatky dostávat dále do vzdělávacího systému.

Na základě webináře, který nese stejný název jako tento text, jsme sepsali jedno desatero a několik dalších tipů o tom, co můžeme ve školách udělat pro to, aby spolupráce učitelů a asistentů pedagoga byla pro všechny z nás, včetně žáků, co nejpřínosnější.

Konflikty jsou běžnou součástí našich vztahů a ve škole tomu není jinak. Škola je specifická, mimořádně složitá procesní a vztahová síť. Je v ní pořád co řešit. Z témat se stávají problémy a z některých problémů vznikají konflikty. Ty mohou být zjevné či skryté, individuální nebo skupinové, ale vždy mají vliv na atmosféru mezi dospělými i žáky, ovlivňují podmínky učení, zdraví i mezilidské vztahy.

Jsme základní škola a máme projekt Imlementace reformy - Národní plán obnovy. V rámci projektu zaměstnáváme kariérového poradce, který není pedagogickým pracovníkem. Do které platové tabulky a platové třídy ho máme zařadit? Doplnění otázky: kariérový poradce prostřednictvím kariérových technik, metod a postupů poskytuje poradenské služby, jejichž cílem je pomáhat a podporovat jednotlivce nebo skupiny osob v jakémkoliv věku při rozhodování v otázkách vzdělávání, profesní přípravy, volby zaměstnání a rozvoji kariéry v kterékoliv fázi jejich života.

Pandemie covid-19 změnila mnohé. Sociální izolace, pokles volnočasových aktivit a problémy s motivací a zvládáním distanční výuky se výrazně podepsaly na duševní pohodě a zdraví žáků napříč ročníky. Společně s přibývajícími případy šikany nebo závislostí se proto před školami otevírá řada výzev, jak účinně přistoupit k podpoře wellbeingu i prevenci náročného chování. Řešením může být komplexní buddy program Stand By Me / Stojím při Tobě Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu (anglicky The Duke of Edinburgh’s International Award, zkráceně DofE).

Kamila Tkáčová je učitelkou na Slezském gymnáziu v Opavě. Mimo to, že zastává roli školní metodičky prevence, vyučuje ještě základy společenských věd a tělesnou výchovu. Hlavně je ale koordinátorkou několika velmi zajímavých projektů. Jedním z nich je i projekt HELP P3. Kdyby vám stejně jako mně hned nedošlo, co zkratka P3 znamená, jsou to tři P ze slovního spojení poruchy příjmu potravy. Ty se bohužel nevyhýbají žákům základních ani středních škol. „Má osobní – zdůrazňuji slovo osobní – statistika a zkušenost je poměrně alarmující, jde až o tři či čtyři žáky v každé třídě, kteří se potýkají s nějakým onemocněním ze spektra poruch příjmu potravy.“ Je dobře, že každá třída má zároveň možnost udělat si do Opavy výlet a poslechnout si jednu z přednášek, které vedou studenti zmiňovaného gymnázia už více než patnáct let.

Až třicet procent dospívajících má zkušenost s násilím v partnerských vztazích. „Často ani nevědí, že něco není v pořádku,“ říká psycholožka Barbora Jakobsen. Ta s organizací SOFA rozjíždí projekt Blízké vztahy bez násilí, určený českým učitelům a teenagerům.

Když se zdá, že puberta našich dětí/žáků je za námi, mnozí si zhluboka oddychneme. Jenže i následující vývojové období, adolescence, má svá úskalí. Puberta neskončí ze dne na den. Leckdy sice některé nepříznivé projevy příjemně ustupují, ale jiné se zase až nepříjemně drží či opakovaně vracejí. Některé problémy se objeví zcela nově. Navíc u každého dospívajícího probíhá toto období intenzivního hledání a zkoumání i bojů se sebou samým i s autoritami odlišně. Takže pak jsou někteří adolescenti plně komponovaní, vcelku přiměřeně studují, věnují se ušlechtilým koníčkům, zatímco jiní tu a tam nebo i permanentně, především slovně, bojují se světem dospělých. Utápí se v pochybnostech, odmítání rodinného i společenského fungování. A my můžeme získat dojem, že vlastně nedělají nic pořádného, nebo dokonce že nedělají vůbec nic.

Tato věta Jany Nováčkové mi kdysi dávno utkvěla v paměti. Neustále se k ní vracím, jak v profesním, tak v osobním životě. Často se mi vybaví v nejrůznějších situacích. A je také základem nového přístupu k chování dětí v našich školách. Pokud si něco z tohoto článku odnesete, měla by to být právě věta z našeho titulku.

Tento článek volně navazuje na sérii článků k pilotnímu zavádění pozice sociálního pedagoga do škol v Praze 7 z roku 2023. Po roce se vracíme se sdílením nyní již dvouleté zkušenosti s touto pozicí ve školách a také školkách Prahy 7.

Mezi zásadní témata současného vzdělávacího systému patří prevence školního neúspěchu u žáků se sociálním znevýhodněním a minimalizace předčasných odchodů těchto žáků ze vzdělávání. Se zaměřením na tyto oblasti realizuje Nová škola, o. p. s., projekt, ve kterém ve čtyřech základních školách působí multidisciplinární týmy, zahrnující profese sociálních pracovníků, odborníků na duševní zdraví a psychologů/psychoterapeutů. Zkušenosti z prvních měsíců práce týmů ukazují na řadu příkladů dobré praxe v oblasti podpory žáků, učitelů i škol.

Psychická nepohoda žáků a studentů je téma, kterému se aktuálně věnuje řada odborníků v praxi i výzkumu. Mnoho výzkumů dokládá, jakým způsobem se zhoršuje duševní zdraví adolescentů. Anna a Veronika se rozhodly, že s tím zkusí něco udělat. Založily Endlessly. Jak tato organizace zapadá to systému podpory o adolescenty? Jaké služby nabízí a co má navíc? Všemi těmito a dalšími otázkami nás v rozhovoru provede umělá inteligence, která dotazy pro zakladatelky Endlessly, s. r. o., navrhla.

Příspěvek si klade za cíl upozornit na některé další možnosti auditivního tréninku podporujícího poslech, naslouchání a rozlišování primárních zvuků v rámci utváření fonologických procesů u dětí. Je zde poukázáno na dílčí negativa týkající se dominance posilování fonémického povědomí v tréninku sluchové percepce na úkor širší provázanosti rozvoje fonologických procesů u dětí předškolního věku. Důkazy o vzájemné propojenosti fonologických schopností, sluchového zpracování a vývoje řeči nacházíme nejen ve výzkumných pracích, ale zejména i v pedagogické a logopedické praxi.

Tématu duševního zdraví u dospívajících a mladých dospělých je v poslední době věnována zvýšená pozornost na všech úrovních školství i ve společenské debatě. Není se čemu divit. Potřebu zabývat se touto oblastí odhalila naplno pandemie covidu-19. Její následky a vypořádávání se s mnohočetnými lockdowny se projevily na populaci dětí a dospělých nejen v oblasti zdraví fyzického, ale především psychického. O tomto tématu jsme jistě všichni zaznamenali více informací v médiích. Obecně vzato také víme, že 50 % duševních onemocnění se projeví již před 14. rokem věku a 75 % duševních onemocnění propukne v mladé dospělosti.

Pro školy a učitelský sbor je v oblasti kariérového poradenství a vzdělávání často důležitá otázka spolupráce s externími subjekty. Řada z nich má již navázané spojení se státními institucemi, oborovými komorami, personálními agenturami nebo zaměstnavateli ze soukromé sféry. Velmi flexibilní, nezávaznou a celoročně dostupnou alternativu představuje program Den pro školu, který reaguje na potřeby pracovního trhu 21. století a sdružuje ve své databázi přes 1 200 prověřených odborníků různých profesí z aktuálních oborů a z celé republiky.

Důležité je mít myšlenku a jít usilovně za jejím naplněním. Ovšem současně existuje reálný praktický život, který bývá zpožděný, často se ubírá různými zákrutami, nesměřuje vždy rychle a přesně k naplnění původní myšlenky. Nebyl by v tom zásadní problém, kdybychom tyto komplikace brali vážně – ne jako individuální a nahodilé chybičky jednotlivců na jinak úžasné cestě .

Vyhoření je téma, které se v práci s učiteli objevuje velmi často. V tomto příspěvku chci podpořit každého, kdo se s tímto problémem svěří.

Při pohledu na aktuální data o duševním zdraví dětí, kdy 50 % žáků a žákyň ZŠ vykazuje nízkou úroveň wellbeingu, 40 % z nich projevuje známky středně těžké až těžké deprese (NÚDZ, 2023) a sebevražda je druhým nejčastějším důvodem úmrtí do 19 let věku (ČSÚ, cit. 2023), je zřejmé, že stávající kapacity pedopsychiatrů a dětských klinických psychologů nemohou zajisti podporu všem, kteří ji potřebují. O to důležitější se stává podpora wellbeingu a duševního zdraví ve školách.

V minulém čísle ŠPP jsme se zabývali některými omyly, které se objevují ve školách při šetření šikany. V dnešním článku se podíváme na další z nich, a to sice na hodnocení a sankcionování chování žáků, resp. na provázání udělovaných sankcí se školním řádem.