Školní poradenské pracoviště

Násilí a zvláště násilí v rodině je pro předškolní děti neuchopitelná situace, která v nich vyvolává strach a nejistotu. Formy násilí nemusí být jen fyzické, ale i psychické. Tím hůř… Můžeme v mateřské škole dětem pomoci? Máme na to nástroje a postupy? Ano! „Dětství bez násilí“ má ve svém mottu Centrum LOCIKA.

Na učilišti jsme zavedli metodu sociomapování, abychom zlepšili klima ve třídách a celkovou atmosféru školy. Za použití anonymního dotazování a odborných doporučení jsme se zaměřili na vztahy mezi žáky, jejich spokojenost a komunikaci. Výsledky ukazují pozitivní změny.

Ředitel naživo je dvouletý akreditovaný vzdělávací program pro dvojice / trojice z vedení škol. Je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce, kteří mají motivaci pracovat na tom, aby se děti v jejich školách učily naplno a s radostí, a chtějí své zkušenosti sdílet. V sérii rozhovorů si v letošním školním roce povídáme s absolventy programu o využití získaných znalostí a dovedností ze vzdělávacího programu v životě školy. V dnešním rozhovoru se zaměříme na začlenění žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ).

Víš, mami, dneska nám odpadlo odpolední vyučování. Zítra máme ředitelské volno. Bolí mě břicho, nemůžu do školy. Ve středu nepřijdu, budou mi trhat zub. Musel jsem doprovodit mladší sestru do školky. Některou z těchto vět jste možná od svých dětí doma nebo ve škole slyšeli. Mohou být pravdivé, ale mohou také krýt záškoláctví. Pojďme se společně podívat na to, co záškoláctví znamená, jaké jsou jeho příčiny a jak mu lze předcházet.

Narodil jsem se v roce 1980, a tak jsem jako žák ještě zažil slábnoucí dozvuky socialistického základního školství. Zažil jsem paní, která měla ve škole na starosti vydávání svačin, a dodnes si pamatuji barvu jejích vlasů, protože ladila s jejím příjmením. Jmenovala se Lišková, vlasy měla zrzavé a její místnost voněla po čerstvém chlebu. Zažil jsem zpívání v plynových maskách během branného cvičení a také několik pracovních sobot, které jsme strávili ve škole. Zažil jsem organizované přestávky, kde jsme korzovali po chodbách s rukama za zády a jedním směrem jsme opisovali ovál, dokud nezazvonil konec oddechu.

Často se setkávám u učitelů s názorem, že se žákovské pohodě věnuje nějak moc prostoru i času. Je to možné. Na druhou se ale stále v praxi potkáváme s tím, že mnoho psychických obtíží, se kterými žáci a studenti vyhledávají odborníky, pramení ze školního prostředí. Mnohdy jsou příčinou jejich návštěvy právě učitelé…

Cílem metodiky je pomoci učitelům a poradenským pracovníkům škol identifikovat žáky, kteří mají ve vzdělávání dlouhodobé a významné bariéry vznikající ze sociálně podmíněných příčin. Rozšířená a aktualizovaná verze metodiky je určena pro mateřské, základní i střední školy. 

Je možné na základě žádosti zákonných zástupců uvolnit žáka základní školy z výuky na účast na sportovních trénincích? Zákonný zástupce podal žádost, kde chce 4× týdně uvolnit zcela nebo částečně ze závěrečných hodin a dále žádá omlouvání pozdních příchodů na první vyučovací hodinu z důvodu ranních tréninků. Rád by využil možnosti individuálního vzdělávacího plánu, svoji žádost dokládá vyjádřením sportovního oddílu se zdůvodněním, že by žák „chtěl zlepšit své výsledky na republikové úrovni“. Jak máme jako škola v rámci legislativního rámce postupovat? 

Výchovné poradkyni byla od 1. 9. 2024 změněna platová třída z 12. na 13. Má zástupkyně pro teoretické vyučování automaticky nárok na zvýšení platové třídy z 12. na 13. z pozice vedoucí úseku, do kterého jako učitelka spadá i výchovná poradkyně? Školní poradenské pracoviště, ve kterém působí výchovná poradkyně jako vedoucí, je doposud řízeno přímo ředitelem, který pravidelně svolává porady a projednává a přiděluje úkoly jednotlivým členům tohoto pracoviště.

K napsání tohoto textu mě přivedla nedávná zkušenost z nejmenované základní školy. Zrovna jsem tam vedla workshop na téma učitelského stresu, ve kterém jsme se obecně dotkli také tématu vlastní i žákovské motivace. Po programu mě jedna paní učitelka zastavila a s opravdu nehraným údivem ve tváři se mě zeptala: „A vy jako děti chválíte?“ V tu chvíli se ve mně prakticky zastavil život. U paní učitelky, která by mě nikdy nepochválila, bych opravdu nechtěla být…

Důvěra a respekt jsou základními pilíři všech mezilidských vztahů, ať už jde o osobní, pracovní, či společenské. Oba koncepty jsou úzce propojené a vzájemně se posilují, tvoří základ, na kterém mohou jednotlivci i skupiny stavět pevné a stabilní vztahy. Ale co přesně tyto pojmy znamenají a proč jsou tak důležité?

Každé dítě se vyvíjí svým tempem a čelí různým výzvám. To, co je pro jedno snadné, může být pro druhé obtížné. Rodiče bývají největšími znalci svých dětí a dokážou rozeznat, co je pro ně normální a co je naopak nezvyklé. Pokud cítí, že dítě potřebuje více podpory, měli by dát na svůj instinkt, situaci řešit a co nejdříve vyhledat odborníky.

Propojení diagnózy ADHD a médií je do značné míry neprozkoumanou oblastí. Při rešerši tohoto tématu jsme neobjevili žádný odborný článek, který by se specificky zaměřoval na mediální prožitky osob a rodin potýkajících se s ADHD. Navíc i na základě předběžné rešerše a monitoringu (českého) mediálního prostředí a velkého množství článků o tomto tématu lze konstatovat, že je to téma, které si zaslouží více pozornosti.

Metodická podpora školních poradenských pracovišť vyžaduje ucelený náhled na spektrum poradenských aktivit realizovaných přímo v prostředí školy. Cílem našeho seriálu je přiblížit tuto problematiku z perspektivy školních psychologů, speciálních pedagogů a v neposlední řadě z pohledu vedení škol. Základ článku tvoří dotazníkové šetření mezi odbornými pracovníky působícími v školních poradenských pracovištích; shrnujeme rovněž osmileté zkušenosti s poskytováním metodické podpory školám zřizovaným městským obvodem Ostrava-Poruba.

„Je nepozorný, stále zamyšlený, zahleděný, často odchází při vyučování na toaletu, straní se dětí, dlaně si zakrývá mikinou.“ I tak by mohl pedagog hovořit o žákovi, kterého by si dle tohoto popisu mohl zařadit jako „nepozorného, líného školáka“. Ve skutečnosti se může jednat o úzkostné dítě trpící obsedantně kompulzivní poruchou.

Studie se opírá o výsledky tří projektů realizovaných od roku 2016 do roku 2024 v rámci opatření vyhlášených Odborem realizace programů ESF: Mezinárodní mobility pro znevýhodněnou mládež, Mezinárodní mobility a sociálního začleňování znevýhodněné mládeže a ALMA – mezinárodní mobility znevýhodněné mládeže.

Technologické inovační centrum je jednou z nejstarších inovačních agentur v České republice a dlouhodobě se věnuje nejen podnikům, ale s ohledem na geodemografický vývoj také stále častěji vzdělávacím institucím, jejich žákům, studentům a pedagogům. V předchozích letech byla hlavní pozornost směřována na témata kreativity, podnikavosti a podpory zakládání startupů. Poprvé ve školním roce 2023/24 je designován a realizován pilotní ročník kurzu talent managementu a kariérového poradenství Měj svůj směr, který je metodologií a rozsahem v podmínkách ČR unikátní.

Kariérové poradenství zatím v České republice není na rozdíl od jiných zemí strategickou prioritou. Neznamená to ale, že se tato oblast v ČR dynamicky nerozvíjí. Rozvíjí se, ale převážně v neziskovém sektoru a ani profesní příprava kariérových poradců zatím neprobíhá s větším zapojením veřejného sektoru nebo akademické sféry. Pro Centrum kompetencí byl tento stav impulzem, aby navázalo spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. V únoru 2023 tak došlo k otevření prvního ročníku dvouletého vzdělávacího programu zaměřeného na kariérové poradenství, který zároveň vede i k získání kvalifikace kariérový poradce / kariérová poradkyně podle Národní soustavy kvalifikací.

Před desítkami let vznikly pedagogicko-psychologické poradny, aby pomáhaly učitelům i rodičům řešit náročnější vzdělávací i výchovné problémy dětí. Postupně také přebraly agendy školní zralosti, přeřazování do zvláštních a pomocných škol, specializovaných tříd. Důležitou součást jejich činnosti tvořilo i poradenství pro volbu povolání.

Úkolem školy bylo, je a bude vzdělávat žáky. I podle školského zákona je hlavním cílem učitelů a všech ostatních pedagogických pracovníků při práci s žáky „rozvoj osobnosti člověka“ a jejich „získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání“.1) Zároveň ale platí, že žádná škola není ostrovem odděleným od okolního světa, naopak, okolní svět vždy ovlivňuje práci škol a práce škol má zase vliv na okolní svět. Ve společnosti, jejíž jsou školy součástí, a v životě dětí, které do škol chodí, existuje celá řada problémů, na něž školy musí reagovat – například posílením sociální role školy prostřednictvím sociálních pedagogů nebo podporou duševního zdraví žáků s pomocí kvalifikovaných terapeutů.