Školní poradenské pracoviště

Každý má v sobě potenciál být v něčem výjimečný, ale ne každý ho dokáže objevit. Aby měli jednotlivci i organizace příležitost své talenty jednoduše poznat, vznikla společnost TALENT KOMPAS. Ta dnes vyvíjí nástroje v oblasti talent managementu, leadershipu a osobního rozvoje, aby každý mohl nejen objevit, ale i naplnit a směřovat svůj potenciál k dosažení svých cílů.

V každé škole najdeme dveře, chodby, třídy, spoustu lidí… a mimo jiné i konflikty, skryté či otevřené. Aby konflikty plnily svou pozitivní funkci (ukazují, že někdo potřebuje s něčím pomoct), potřebujeme je řešit rychle a zručně. Technika mediace nabízí zručnost, rychlost nabízí její specifická disciplína – interní školní mediace.

Romana Kubecová, autorka projektu Vychovávej s láskou a laureátka ceny Gratias Tibi, přináší do veřejné diskuse formou podcastu příběhy dětí i dospělých, kteří si nesou trauma z dětství. „Snažím se dát hlas opravdu každému, protože násilí a trauma se týká nás všech, bez ohledu na věk, pohlaví nebo sociální status.“ Její práce inspiruje nejen pedagogy, ale i celou společnost k tomu, aby se více zamýšleli nad tím, jak prostředí, ve kterém děti vyrůstají, formuje jejich budoucnost. Sama se jako vychovatelka setkala s nejrůznějšími příběhy. „Když jsem tenkrát o noční směně zachraňovala 15letou slečnu, která si pořezala zápěstí a říkala mi do očí, že je škoda, že ji kamarádky našly, je to něco, co vás určitě poznamená. A podobných situací tam bylo více.“

Dospívání je klíčovým obdobím, během kterého se utváří identita jedince, jeho emoční regulace, vztahy a celkové pojetí sebe sama (Erikson, 1968). V tomto období hrají sociální interakce zásadní roli v procesu formování identity a moderní technologie, především internet a sociální sítě, poskytují zcela nové prostředí, ve kterém tyto interakce probíhají. Obsah, se kterým se adolescenti v online prostoru setkávají, může mít velký vliv na jejich psychiku a prožívání, a proto je nezbytné věnovat tomuto aspektu zvýšenou pozornost.

Závislost na alkoholu je problém, se kterým se v České republice potýká více než každá druhá rodina. Je to alarmující číslo obzvlášť pro pedagogy, kteří mají obvykle ve třídě 20 a více žáků. Mluvíme tedy o více než polovině dětí, které se závislostí na alkoholu přišly do kontaktu v rodině, zhruba čtvrtina pak může mít zkušenost přímo u rodiče. Využijte možnosti besedy s autorkou blogu Zápisník alkoholičky a pozvěte ji i s adiktologem do školy.

Mediace je osvědčený způsob řešení konfliktů. Její základ leží ve zprostředkování komunikace mezi (obvykle) dvěma lidmi či skupinami, kterým společně (ale každému trochu jinak) záleží na tom, jak bude do budoucna upravena situace, která jim nevyhovuje. Uplatnění nachází při soudních sporech, v rodinných, sousedských, obchodních, pracovních či osobních vztazích. Dobře ale funguje i ve škole. Jde o efektivní metodu, jak zmírňovat napětí ve školních kolektivech a jak budovat lepší vztahy mezi účastníky života napříč školou.

„Mami, Honzík byl na mě ve škole zlý a zlomil mi pastelku.“ Věta, kterou slyšel, a situace, kterou musel řešit nejeden rodič. Záležitost, která je nepříjemná jak pro dítě, tak pro jeho rodiče, učitele. Děti se ve školním kolektivu setkávají s různými situacemi, v některých si nevědí rady a nastávají první konflikty. Mnohé konflikty jsou malé a končí omluvou a slibem kamarádství, jiné mohou narůstat a přejít v nepříjemné dění, které ovlivní nejednoho školáka. Někdy se přihodí, že se dítě stane obětí legrace či útoku jiné skupinky dětí a neví, co má dělat. Nechce být „žalobníčkem“, a tak si svou - ač bolavou - zkušenost, která může trvat, nechává pro sebe.

Legacy of the Past: Exploring the World of Family History je název pilotního projektu zaměřeného na práci s mládeží, zejména s dětmi ve věku 10–14 let, které musely nedobrovolně opustit své domovy na Ukrajině v důsledku války. Ruská agrese je připravila o část rodinných vazeb a přinutila je začít nový život v cizí zemi. Česká republika je sice Ukrajině geograficky blízká, ale kulturní rozdíly mohou být pro děti značné. Jak náročné je udržet si v cizí zemi vazbu na domov a pocit vlastní identity v době, kdy si teprve začínají tyto hodnoty utvářet?

V dnešní školní třídě se čím dál více dbá na sociální a emocionální zdraví žáků nad rámec prostého rozvoje kognitivních schopností a znalostí. Proto je měření školního klimatu důležitým tématem, které se stává předmětem mnoha školních šetření.

V posledních letech dochází (nejen) v České republice k alarmujícímu nárůstu psychických obtíží dětí a dospívajících. Podle řady výzkumných šetření (např. Anreva Solution, 2023; NUDZ, 2023) se u čím dál většího procenta mladých lidí objevují symptomy deprese a úzkosti, poruchy spánku, sebepoškozování, myšlenky na sebevraždu a obecně snížený wellbeing. Tento negativní vývoj potvrzují také data z mezinárodních studií a statistik (Formánek a kol., 2019; WHO, 2022).

I’mO (I’m Original) je online program, který hravou formou pomáhá učit se rychleji a snadněji.

V Dobré rodině věří, že každé dítě patří do rodiny. Pokud z nějakého důvodu nemůže vyrůstat v té vlastní, nejlepší alternativou je náhradní rodinná péče. Posláním organizace je zajištění bezpečí, naplnění zájmů dítěte a podpora náhradních rodičů. Zároveň ale šíří i osvětu a informují o náhradním rodičovství širokou veřejnost, podporují systémové změny, tvoří metodiky a pracují na mnoha projektech. O tom všem jsme si povídaly s odbornou pracovnicí v Dobré rodině Martinou Loutnou.

Téma rozpadu rodiny se v posledních desetiletích týká velkého množství dětí. Rozvod či rozchod rodičů s sebou přináší veliké znejistění a nabourání základních jistot, které děti v životě mají. Prožívání takové situace je velmi individuální, ale téměř vždy je spojeno se spoustou pocitů a myšlenek, ve kterých se děti nevyznají a s nimiž si nevědí rady. Někdy není možné obrátit se na rodiče a žádat je o podporu, mnoho dětí zůstává v tomto zmatku osamocených a bezradných. Knížka „Máma s tátou už nejsou spolu“ je tak velice vítanou publikací, která může dětem pomoci se v nastalé situaci zorientovat a lépe jí projít.

„Psychologové a speciální pedagogové v pedagogicko-psychologických poradnách mohou projevy komplikovaného sociálního zázemí romských dětí mylně interpretovat jako mentální postižení,“ uvádí v monitorovací zprávě o naplňování práva na rovné zacházení veřejný ochránce práv.1)

Školy, jejich vedení, učitele, ale i žáky oslovuje mnoho organizací s nabídkou různých vzdělávacích programů, seminářů, akcí, konferencí či iniciativ. Mnohé z nich upozorňují na problémy a vzdělávací výzvy 21. století a jejich činnost lze považovat za záslužnou. Stejně tak se kupříkladu v oblasti ochrany životního prostředí, lidských práv nebo míru angažují organizace HWPL nebo IPYG. Jejich činnost je ovšem potenciálně riziková, protože jsou úzce propojeny s novým náboženským hnutím Sinčchondži.

Jak na krizové Lince pro rodinu a školu 116 000, tak při šetření stížností s ČŠI se opakovaně objevuje potíž s „problémovými sedmičkami“. Obvykle to vypadá tak, že se ve třídě vyskytují výchovné obtíže – od (kyber)šikany přes vandalství, eskalující konflikty, verbální i fyzické násilí až po zneužívání návykových látek, netolismus ad. A mnozí učitelé v tu chvíli krčí rameny a konstatují, že žáci nezvládli přechod na 2. stupeň a teď se to ukazuje.

Zkušenost se sebepoškozováním má podle odborných odhadů necelá pětina českých adolescentů. Nový online kurz přiblíží vzdělavatelům, rodičům i dalším podporu, kterou mohou poskytnout ve chvíli, kdy se u dětí či dospívajících se sebepoškozováním setkají.

Sociální pedagogové se stávají nepostradatelnou součástí školního týmu. Pomáhají zlepšit školní docházku, komunikují s rodinami, řeší šikanu, zajišťují podporu pro sociálně znevýhodněné děti a odbřemeňují učitele od administrativy. Díky jejich práci se daří nejen udržet děti ve vzdělávacím systému déle, ale i vyrovnávat sociální rozdíly, což je zásadní pro budoucnost celého školství. O práci sociálních pedagogů jsme hovořili s Mgr. Natálií Jaššovou, ředitelkou ZŠ v Budišově nad Budišovkou, kde sociální pedagogy využívají. Natálie v posledních týdnech iniciovala otevřený dopis na podporu sociálních pedagogů ve školách, kterým upozorňuje na klíčovou potřebu zajistit financování těchto pozic.

Výuka cizích jazyků, výchovné předměty či celoškolní projektové dny. To jsou některé z odzkoušených možností realizace společné výuky běžných a speciálních tříd. Ve školním roce 2019/2020 probíhala v těchto podobách společná výuka v 97 základních školách. Česká školní inspekce (ČŠI) nasbírala data z těchto škol a ve své tematické zprávě se pokusila rozklíčovat, jaké jsou hlavní přínosy společné výuky nejen pro znevýhodněné žáky, kde se skrývají její úskalí a jaký druh podpory školám pro rozšíření tohoto trendu stále chybí.

K diagnostice pedagogických a psychologických problémů v oblasti školství využíváme zdravotnickou klasifikaci Světové zdravotnické organizace. Stále u nás platí Mezinárodní klasifikace nemocí v 10. úpravě z roku 1993 (MKN10). Od roku 2022 je v platnosti ICD11 (u nás MKN11) s pětiletým přechodným obdobím, během něhož je třeba anglickou verzi přeložit a postupně implementovat do tuzemské zdravotnické praxe. Zcela určitě nás mimo zdravotnictví nikdo nemůže nutit, abychom změny, které přináší, akceptovali, a jistě se dlouho domluvíme i s dosud a léta používanými termíny. Novou terminologii bychom však měli alespoň znát, abychom rozuměli, když ji bude někdo používat. Je totiž pravděpodobné, že přinejmenším lékaři (pojišťovny) ji používat budou.