Školní poradenské pracoviště

Inovativní podpora dětského duševního zdraví v přirozeném prostředí školy a rodiny

Od ledna 2026 se podpůrné pozice stávají stabilní součástí pedagogických týmů základních škol. Školní psychology, speciální pedagogy a případně i sociální pedagogy bude možné ve školách se 180 a více žáky hradit přímo ze státního rozpočtu. Tyto změny přinášejí větší předvídatelnost, stabilitu a dostupnost podpůrných služeb, které pomáhají dětem zvládat školní i osobní výzvy, posilují duševní zdraví a přispívají k bezpečnému a přátelskému prostředí ve škole.

Předešlá ředitelka běžné základní školy uzavřela s asistentkou pedagoga pracovní smlouvu, v níž je vysloveně psáno „asistentka přidělena k žákovi XY“. Asistentka je na plný úvazek, žák 2. třídy má mít asistentku jako podpůrné opatření podle pedagogicko-psychologické poradny. Tato asistentka má tedy 22 hodin přímé činnosti u žáka 2. třídy, zbývá jí 14 hodin do 36 povinných přímé činnosti. Potřeboval bych jejích zbývajících 14 hodin přímé činnosti využít u jiné žákyně v jiné třídě (která má nově též nárok na asistenta pedagoga jakožto PO). Je možné asistentce za této situace nařídit, aby některé hodiny přímé činnosti vykonávala u dalšího žáka? Nebo ji mohu snížit úvazek s tím odůvodněním, že neodpracovává 36 hodin přímé? 

Asistent pedagoga v běžné škole nebo v běžné třídě (tedy nikoli ve třídě nebo škole zřizované podle § 16 odst. 9 školského zákona), který vykonává činnost jako podpůrné opatření, má úvazek 32 až 36 hodin týdně. Je tedy možné nastavit ve vnitřním platovém předpise, že plný úvazek AP je 32 hod, přímé a 8 hod nepřímé činnosti?

Jedná se o metodické doporučení ke spolupráci škol a školských zařízení s Policií České republiky při preventivních aktivitách a při vyšetřování protiprávních činů dětí a trestných činů páchaných na dětech. 

Prosím o posouzení správnosti výkladu, protože informace ze srpna 2025 od dr. Hany Polákové byla, že u Doporučení v podobě personální podpory, které bylo vydané před účinností zákona, se personální podpora nebude rušit jako PO. Toto nekoresponduje s opatřením, které bylo doručeno nyní. Budeme zaměstnanci ukončovat pracovní poměr k 31. 12. 2025? Ředitelka školy: „…níže vám přeposílám informaci k financování ŠP nebo SP (případně sociálního pedagoga) od 1. 1. 2026, kterou nám poskytla paní Mgr. ... regionální metodička Středního článku podpory pro xxkraj. Vyjádření se vztahuje ke škole, která má 450 žáků a zaměstnává 1,0 úvazek školního psychologa z dotace SR a 1,0 úvazek speciálního pedagoga z podpůrných opatření: ‚Pokud je k 30. 9. 2025 vykázán úvazek školního psychologa ve výši 1,00 hrazený ze státního rozpočtu a úvazek speciálního pedagoga ve výši 1,00 financovaný z podpůrných opatření na základě doporučení ŠPP, pak k 31. 12. 2025 úvazek speciálního pedagoga zanikne. Od ledna 2026 bude mít škola podle počtu žáků nárok na celkový úvazek 1,00. O jeho rozdělení mezi psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního rozhodne ředitel školy. Součet všech úvazků však nesmí překročit 1,00 (PPČ 24 hodin při 100% úvazku). Ředitel školy má povinnost zaměstnat školního psychologa nebo speciálního pedagoga až do výše PHPmax, je-li to vzhledem k vzdělávacím potřebám žáka nebo žáků nezbytné. Ředitel školy bude muset zdůvodnit složení pedagogického týmu z PHPmax. Je-li to nezbytné zaměstná z uvedeného úvazku i školního sociálního pedagoga. Pro složení týmu může využít i přechodné období do 1. 1. 2029. V případě potřeby navýšit PHPmax z důvodu zvýšeného (vysokého) počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, žáků se sociálním znevýhodněním nebo žáků talentovaných, jedná ředitel školy se spádovou PPP. Také může škola náležet tzv. k ‚indexovaným‘ školám podle pásma znevýhodněnosti (znevýhodněným nebo výrazně znevýhodněným) a mít navýšen PHPmax. Případné změny v rozdělení úvazků či další organizační opatření související s touto změnou jsou plně v kompetenci ředitele školy.‘ “

Žákyně střední školy odjíždí na soukromý zahraniční jazykový kurz v délce 2,5 měsíce. Je vhodné situaci řešit standardním uvolněním z výuky s podmínkou doplnění klasifikace dle školního řádu a se započtenou absencí, nebo spíše prostřednictvím IVP či PLPP? 

Metodika Skills Builder rozvíjí základní dovednosti, které potřebujeme ke zvládnutí téměř jakéhokoli úkolu. Osvojení těchto dovedností pomáhá dětem uspět ve škole i v životě.

V minulém díle jsme si představili dva scénáře možných rizik spojených s umělou inteligencí ve vzdělávání: roztříštěnou pozornost a epistemickou bezmoc. Dnes se podíváme na další dvě výzvy, které už můžeme v zárodku pozorovat a které mohou zásadně ovlivnit, jak děti přemýšlejí a navazují vztahy.

Jde o jednoduchý, stručný a přehledný soupis kritérií efektivní všeobecné primární prevence. Checklist ukazuje, jak by měla (či naopak neměla) vypadat preventivní práce se žáky, ať už ji realizuje škola sama, nebo za pomoci externistů, např. lektorů neziskové organizace, policistů, zkrátka kohokoliv.

Dynamika třídy poukazuje na to, jak skupina žáků jako celek funguje – jaké vztahy, pravidla a role se ve třídě postupně vytvářejí. Lze říci, že je to vlastně taková „neviditelná síť“, která ovlivňuje, kdo se ve třídě cítí dobře, kdo je v centru dění, kdo je spíš stranou, jak třída spolupracuje a jak reaguje na autority.

Každý školní rok začíná podobně. Září je měsícem očekávání, plánů, nadšení a energie. Vyučující přicházejí s novými nápady, žáci a žákyně bývají zvědaví a otevření změnám. Jenže s příchodem dalších měsíců se atmosféra často promění. První vlna euforie vyprchá a nastupuje každodenní realita – hromadící se úkoly, hodnocení, administrativa, vztahové výzvy ve třídě a komunikace s rodiči. Začíná se projevovat únava, frustrace a pocit vyčerpání. Co s tím?

Přinášíme rozhovor se Zuzanou Libánskou, výchovnou poradkyní a členkou pracovní skupiny Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Aktivní roli v rozhodovacích procesech v základních i středních školách u nás hrají především učitelky a učitelé. Pouze 25,3 % žáků základních škol a 31,9 % žáků středních škol se nějakým způsobem podílí na rozhodování o školních záležitostech a vytváří ve školách organizované struktury. To jsou zjištění České školní inspekce ze školního roku 2016/2017,1) kdy proběhlo šetření ve 3 662 základních a 1 130 středních školách zaměřené na participaci žáků na fungování a rozvoji školy; zkoumalo detailněji především roli žákovských parlamentů.

Zaměřili jsme se na stále aktuální fenomén, který se týká většiny dnešních studentů – spánkovou prokrastinaci. Možná ji znáte i ze své praxe: žáci přicházejí nevyspalí, nesoustředění, podráždění. A přitom večer „jen chvíli“ scrollovali instagram nebo hráli hru. Co se za tímto chováním skrývá? A jak může škola pomoci?

Asociace sociálních pedagogů (ASOCP) vznikla z potřeby zásadních změn v systému školního poradenství, zaměřila se na legislativní zakotvení a metodickou podporu sociálních pedagogů. Její cíle – zakotvení profese v zákoně a vytvoření první celostátní metodiky práce pro sociální pedagogy – se staly klíčovými kroky k uznání důležité role sociálních pedagogů. Během své krátké existence se ASOCP aktivně zapojila do dialogu se státními institucemi a posílila propojení se školami a odborníky, čímž přispívá k podpoře kvalitního školního poradenství a poskytování podpory žákům.

Osvojování jazyka patří bezesporu k nejdůležitějším předpokladům zdravého vývoje v dětském věku. Jazyk je zásadním prostředkem sociální komunikace, ovlivňuje kvalitu sociálních vztahů a fungování ve vrstevnických kolektivech a je zároveň důležitým nástrojem v procesu vzdělávání, protože výuka ve školských a jiných vzdělávacích zařízeních se na jazykových schopnostech nemalou měrou zakládá.

E-learningový kurz „Dítě s náročným chováním a úloha vychovatelů“, který si mohou zájemci projít kdykoli a odkudkoli, nabízí nejen svobodu ve studiu, ale především praktické nástroje, interaktivní obsah a hlubší vhled do světa dětí s náročným chováním. Tato vzdělávací platforma je primárně určena pracovníkům ústavních zařízení (včetně dětských domovů), ale může být užitečná i jiným pedagogickým pracovníkům nebo osobám, které se věnují dětem.

Film Sbormistr, který nedávno vstoupil do českých kin, není jen dalším uměleckým počinem české kinematografie. Je to především silná výpověď o realitě, která se odehrává kolem nás – o realitě sexuálního zneužívání, které probíhá přímo před našima očima, aniž bychom ho mnohdy dokázali nebo chtěli rozpoznat.

Výzkumy ukazují, že smrt blízkého člověka u dětí do 15 let není výjimečnou událostí. Ztrátou a procesem truchlení projde 25 % dětské populace,1) a proto je třeba se tématu věnovat.