Školní poradenské pracoviště

Metodika k nastavování pravidel používání mobilních telefonů a jiných elektronických zařízení ve školách vychází z právní úpravy účinné od 1. 1. 2026 a poskytuje oporu při vytváření srozumitelných, spravedlivých a legislativně správných pravidel.

V posledních letech se pojem wellbeing stal jedním z klíčových slov pedagogických debat. Hovoří se o bezpečném klimatu školy, o podpoře duševního zdraví, o respektujících vztazích, o potřebě vnímat žáka jako celek – nejen jako nositele výkonu, ale jako lidskou bytost s emocemi, obavami, motivací i limity. Na úrovni kurikulárních dokumentů i školních vizí se wellbeing stále častěji objevuje jako hodnota, ke které bychom měli směřovat. Přesto však existuje moment v životě mnoha žáků, kdy se tento ideál dostává do ostrého kontrastu s realitou: jednotná přijímací zkouška.

Lukáš Pulko nikdy nepochyboval, že fotbal má sílu sbližovat. Jeho fotbalový klub Mongaguá tak už deset let úspěšně svádí dohromady děti žijící v problémových, převážně romských lokalitách a pomáhá jim nalézat nový, lepší směr. Při tréninku a klubových aktivitách získávají víc než hráčské dovednosti a příležitost posunout se do vyšších soutěží: učí se respektu, odvaze i odpovědnosti. Malí fotbalisté přitom překonávají řadu překážek, jak se ukázalo i při listopadovém incidentu, který získal pozornost veřejnosti. Skupina hráčů tehdy čelila cestou vlakem z Děčína do Prahy rasistickým urážkám fanoušků ostravského Baníku a situaci musela řešit i policie. V rozhovoru Lukáš Pulko hovoří o tom, proč je pro romské děti důležité mít vhodné vzory, o přetavování nepříjemných událostí v příležitosti nebo o tom, jaký vliv mělo na jeho činnost setkání s papežem.

Učitelská profese – zkusme si ji představit. Brýle, „slušné“ oblečení, distingované vystupování, člověk, ať už muž, či žena, který má nadhled, spoustu znalostí, jež předává, a pokaždé ví, jak se zachovat správně.

Žák vaší třídy zemřel a je skoro jisté, že se jednalo o sebevraždu. Pravděpodobně vás na fakultě na tuto situaci nikdo nepřipravil. Nicméně i v opačném případě by bylo pochopitelné, že jste doporučení svých vyučujících už dávno pustili z hlavy. Záměrem tohoto článku je pomoci vám situací dobře projít a současně jí dobře provést i vaši třídu.

Z pohledu rychlého řešení kázně se může zdát zákaz lákavý. Nicméně studie věnující se vzdělávací politice a digitálnímu wellbeingu (dále jen „DW“) varují, že silně restriktivní a paternalistické politiky nejsou produktivní. Zavedení zákazů ve vybraných zemích nepřineslo očekávaný pozitivní efekt.1)

Zakladatel gymnázia Přírodní škola František Tichý je také autorem několika úspěšných a dobře hodnocených knih určených zejména mladým lidem. Loni vyšla zatím poslední z nich s názvem „Meditace je i legrace. Jak v bláznivé době najít nadhled, radost a klid“. „Nejdřív jsem to zamýšlel jako takový manuál k meditačním setkáním a výjezdům, které jsme ve škole zavedli někdy před třemi lety,“ říká Fr. Tichý, se kterým se v rozhovoru věnujeme tématu wellbeingu a tomu, jak ho ve školách podpořit. „Děti mají dostat možnost konat něco pro druhé, to je vyvede z pasti zahledění do sebe,“ říká.

V Praze 6 realizujeme několik programů, které mají za cíl jediné – přispět ke spokojenému a zdravému prostředí ve školách, ale také ke včasnému identifikování problémů a jejich řešení, pokud se u nějakého dítěte vyskytnou. Otázka duševního zdraví našich dětí je čím dál důležitější a škola již dávno není vnímána jen jako instituce, kde děti získají vědomosti a kompetence. Děti tráví ve škole většinu dne, je proto důležité vnímat, jak se ve škole cítí, identifikovat, zda se nepotýkají s nějakými rodinnými problémy, nebo dokonce šikanou.

V současném školním prostředí čelíme rostoucímu tlaku na podporu duševního zdraví žáků i pedagogů. Nárůst úzkostí a duševních obtíží u dětí, který je často spojován s pandemickými dopady, sociálními změnami a školním stresem, vyžaduje efektivní preventivní přístupy. Tento článek se zaměřuje na to, jak lze prostřednictvím běžných pedagogicko-psychologických a didaktických zásad přispět k prevenci duševních obtíží. Není třeba hledat složité mechanismy – stačí uvědomělé dodržování základních principů výuky, které podporují nejen akademickou úspěšnost, ale i duševní pohodu žáků.

Na Kutnohorsku již pět let fungují dva mobilní Týmy duševního zdraví (TDZ) pro děti a mládež. Jsou složené ze sociálních pracovníků a pracovnic, speciálních pedagogů a pedagožek, psychologů a psycholožek a spolupracují s dětským psychiatrem. Pomáhají nacházet individuální řešení problémů každého dítěte v úzké spolupráci se školou a rodiči. Vedoucím jednoho z týmů je sociální pracovník a terapeut Miloš Březina.

Jakékoliv úmrtí žáka vaší školy na vás klade vysoké nároky, co se týče vaší profesionality ve vztahu k pozůstalé rodině, (spolu)žákům, pedagogickému sboru i vám samotným. Pokud je více či méně potvrzenou příčinou sebevražda, je vaše role často ještě obtížnější, protože sebevražda mladého člověka je mnohdy brána jako „ještě více šokující“. A často svádí k hledání viníků – jedním z podezřelých je samozřejmě i škola.

Pokud některý z žáků základní školy prožije smrt matky, otce, sourozence, kamaráda nebo jiné blízké osoby, přemýšlí jeho okolí, jak mu pomoci. Školy mají zpracované krizové plány pro případ výskytu šikany, užívání návykových látek nebo výskytu poruch příjmu potravy. Umějí pracovat s doporučeními pro případ, že se ve škole objeví rizikové sexuální chování, agrese nebo jiné formy rizikového chování. Jak se ale postavit k situaci, kdy některému ze žáků odejde ze světa jeho blízký člověk, to většina pedagogů neví.

V souvislosti s poslední novelou školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.) došlo také ke změně vyhlášky o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (vyhláška č. 72/2005 Sb.).

Spolupráce s rodinou? Někdy náročná, jindy přínosná a obohacující. Nebojme se navazovat komunikaci s rodinou a snažme se vnímat dítě v širším, uceleném kontextu. Využijme potenciál sociálního pedagoga, který dokáže „prolomit ledy“, který se umí postavit překážkám a nenechá se odradit prvotním neúspěchem. Sociální pedagog musí zvolit vhodný způsob komunikace s rodiči a zároveň předvídat možné komunikační bariéry. Své zkušenosti v následujícím textu shrnuje Denisa Strakulová, sociální pedagog v základní škole v Příbrami.

Role sociálního pedagoga se s rostoucí komplexitou potřeb žáků stává součástí školních poradenských služeb. Přesto dlouhou dobu nebyla legislativně jasně vymezena, což vedlo k roztříštěnému pojetí kompetencí, nejednotnému začlenění do školních týmů a nejistotě v pracovněprávních vztazích. Profesionalizace pozice a její nové legislativní ukotvení však zásadně změnily situaci a vytvořily základ pro další rozvoj profese.

Na začátku prosince 2025 proběhla již tradiční úspěšná výstava DYSKORUNKA, kterou pořádalo DYS-centrum Praha, z. ú. Byla jsem pozvána k vystoupení na počátku konference na téma Dyslexie jako celoživotní zátěž aneb co jsme se naučili za poslední dekády. V podcastu jsem hovořila na vyzvání paní moderátorky J. Kendíkové o svých začátcích (téma „Jak jsem se dostala ke SPU“), zmínila jsem se krátce o České společnosti Dyslexie, málo času však zbylo na změny v posledních desetiletích. Proto se v následujícím textu zabývám nejen Českou společností Dyslexie, ale též se zamýšlím nad změnami, které posunuly kupředu péči o děti, žáky i dospělé s poruchami učení.

Nakladatelství Portál publikovalo knihu autorky Lisy Damour s názvem „Pod tlakem“ a podtitulem Jak čelit epidemii stresu a úzkosti u dívek. Autorka je klinická psycholožka specializující se na vývoj dospívajících, zvláště dívek, a na otázky související s napětím, stresem, úzkostí, změnami v dospívání a rolí rodičů, vychovatelů a škol. Ze své praxe s dívkami, z výzkumů, ale také ze zkušeností s výchovou svých dcer i dcer svých přátel vycházela při psaní této knihy, která slibuje nabídnout možnosti podpory duševního zdraví dívek.

Rámcový vzdělávací program pro základní školy speciální (RVP ZŠS) navazuje na probíhající revize rámcových programů v oblasti základního vzdělávání a reflektuje aktuální potřeby školní praxe, zejména s ohledem na vzdělávání žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, autismem a souběžným postižením více vadami.

Praktický průvodce vám pomůže naplánovat a zařídit relaxační koutek tak, aby skutečně plnil svůj účel.

V rámci úspor chci přeřadit výchovného poradce (má vystudovaného výchovného poradce podle zákona) z 13. třídy do 12. platové třídy. Domnívám se správně, že 13. platová třída pro vystudovaného výchovného poradce je nenároková?