Školní poradenské pracoviště

Digitální wellbeing představuje nesporně téma, které rezonuje se školním prostředím. Panuje poměrně silné konsenzuální přesvědčení, že „by se s ním mělo začít něco dělat“, ale není úplně snadné říci co. Tak jako u závislostního chování i v případě práce s digitálními technologiemi platí dvě důležité zásady – vlastní problémy marginalizujeme a velkou část zodpovědnosti nese mimo jedince i sociální systém či prostředí, ve kterém se pohybuje.

Stále více lékařů i dalších odborníků v poslední době zdůrazňuje vliv umělého světla na lidský organismus. Elektrické světlo zásadně ovlivňuje fyzické i psychické zdraví všech lidí, mimořádný vliv má však na děti, které tráví většinu dne ve školních třídách.

Adaptační kurzy ve Škole da Vinci jsou nejen zážitkem, ale i důležitým nástrojem rozvoje kompetencí a kultivace mezilidských vztahů. Jejich příprava vyžaduje potřebnou péči a koordinaci. Děti – ale i učitelé – si z kurzu odnášejí nová přátelství, zkušenost spolupráce, odvahu zvládat výzvy a jasnější vědomí toho, čím osobně přispívají ke zdravé komunitě.

Snižování nerovností a podpora žáků se sociálním znevýhodněním patří mezi zásadní úkoly našeho vzdělávacího systému. Na jaké žáky by ale měla být podpora v této oblasti zaměřena? S odpovědí na tuto otázku přichází metodika, která vznikla v projektu Národního pedagogického institutu ČR a je určená k identifikaci dětí a žáků se sociálním znevýhodněním v mateřských, základních a středních školách. Výsledky identifikace podle této metodiky by měly být do budoucna základem podpory škol vzdělávajících děti a žáky se sociálním znevýhodněním; od září 2025 budou výsledky identifikace také součástí pravidelného výkaznictví pro MŠMT.

Může být plošný zákaz mobilních telefonů ve školách přínosem, nebo je stávající platná legislativa dostačující? Lze považovat plošný zákaz mobilních telefonů ve školách za skutečně efektivní opatření s cílem více podpořit a rozvíjet duševní zdraví žáků a studentů?

Od září 2025 bude nově součástí pravidelného výkaznictví škol i kategorie „žáků se sociálním znevýhodněním“. Pro rozpoznávání a určení počtu těchto žáků byla v projektu NPI ČR vytvořena metodika identifikace žáků se sociálním znevýhodnění, která je aktuálně volně k dispozici všem poradenským pracovníkům škol i učitelům. Práce s touto metodikou se v praxi škol může dobře doplňovat s některými dalšími materiály, například u výrazně ohrožených žáků může být doplněna prací s kartou KID od neziskové organizace SOFA, u vícejazyčných žáků může být vhodně doplněna prací s materiály pro zjištění úrovně znalosti vyučovacího jazyka od neziskové organizace META.

Komplexnější diagnostika rozumových schopností dětí a diagnostické nástroje k posouzení adaptivního chování či sociálního znevýhodnění zajistí cílenější doporučení k edukaci a narovnání podmínek pro získání potřebného vzdělání.

Ucelený systém podpory nadaných žáků realizovaný v ZŠ Klatovy, Čapkova ul. je postaven na třech klíčových úrovních: bezpečném školním klimatu, diferenciaci výuky a podpoře osobního rozvoje žáků. Text popisuje konkrétní nástroje a organizační opatření, jako jsou propustné skupiny, barevné hodiny, barevné semináře a výběrové akce, které umožňují individualizovaný přístup k nadaným žákům bez jejich vyčleňování z kolektivu. Důraz je kladen na spolupráci pedagogického sboru, školního poradenského pracoviště a aktivní zapojení žáků. Článek nabízí inspiraci pro školy, které se zajímají o systematickou a inkluzivní podporu nadání.

V 1. pololetí školního roku 2025/2026 bude výchovný poradce a školní metodik prevence vykonávat nové činnosti, poskytovat nové informace v závislosti na novelách právních předpisů účinných od 1. 9. 2025 a účinných od 1. 1. 2026.1)

Nová Linka PRISON neziskové organizace Romodrom přináší krizovou pomoc pro osoby ve výkonu trestu, jejich děti a blízké. Jde o unikátní projekt a první takto zaměřenou službu v České republice, která reaguje na dlouhodobě přehlížené potřeby rodin ovlivněných vězením.

Jak vypadá škola, kde chování žáky učí? Kde jsou hodnoty školy vidět nejen na chodbách, ale i ve vztazích? A kde mají žáci skutečný vliv na to, jak vypadá jejich každodenní školní život?

V dnešní dynamické a často polarizované společnosti je klíčové, aby mladí lidé rozvíjeli svou empatii, schopnost komunikace a udržování zdravých vztahů. Program Jeden svět na školách (JSNS) poskytuje vyučujícím efektivní nástroje, jak s žáky otevírat citlivá témata, rozvíjet jejich emoční inteligenci a podporovat třídní klima. Zaměřuje se i přímo na metodiky prevence – pořádá pro ně semináře, spolupracuje s krajskými i oblastními metodiky prevence a nedávno představil nový Rozcestník lekcí pro prevenci, který nabízí oporu a aktivity pro prevenci rizikového chování, které mohou využít sami zaměstnanci školy.

Umělá inteligence (AI) už dávno není novinkou – ale její vliv na vzdělávání, vztahy i duševní zdraví žáků se teprve začíná naplno projevovat. Přináší nové příležitosti, ale také zásadní výzvy pro učitele a školské preventisty: otázky odpovědnosti, etiky, ochrany soukromí, citové závislosti i hranic mezi realitou a manipulací.

Kvalitní spánek tvoří jeden ze základních pilířů zdraví, má zásadní dopady na naši fyzickou i emocionální pohodu. Nedostatek kvalitního spánku zhoršuje fyzické i psychické zdraví, schopnost se soustředit a pracovat s pamětí, 1) což jsou všechno zásadní předpoklady úspěšné školní docházky. Zdravý spánek má ale podle výzkumů jen 40 % žáků. 2) Proto se v tomto článku zaměříme na to, jakým způsobem mohou pedagogové a preventisté uchopit téma zdravého spánku a zásad spánkové hygieny ve školním prostředí.

Začátek školního roku v šesté třídě je obdobím velkých změn nejen z hlediska školního režimu a organizace, ale také z pohledu dětského prožívání. Děti přecházejí z prvního na druhý stupeň, často mění kolektiv, učitele i prostředí. Náhle se ocitají v nové roli, s větší zodpovědností a očekáváním. Právě v tomto přechodovém období je klíčové věnovat pozornost posilování vztahů, sebepoznání a takzvanému stmelování třídy. Děti potřebují zažít, že do nové skupiny patří nebo co nevidět patřit budou a skupina bude taková, jakou si ji vytvoří. Zde se otevírá prostor pro smysluplné kreativní aktivity s přesahem do přírody, emocí a spolupráce.

Od první třídy děti učíme, aby uměly brzy samy a dobře psát, číst a počítat. Pro to, aby obstály v životě a cítily se v pohodě, však budou potřebovat ještě něco jiného. Něco, na co stále ve školství nezřídka zapomínáme. A to je schopnost regulovat vlastní emoce a umět fungovat ve vztazích s druhými.

A je to tu, září. Krásné období babího léta, kdy listí padá ze stromů a iluze o klidném návratu do práce padají z nás. Zatímco děti jsou nadšené z nových pomůcek a rodiče doufají, že jim zakoupené věci vydrží alespoň nějakou chvíli, učitelé, ti uvnitř křičí. Nové rozvrhy, často nové děti, nové kolektivy, nové třídnice, noví kolegové, spousta povinností a k tomu dětské „Pančeeelkoooo!“. Jeden neví, kam dřív skočit, co dříve vyřídit a kdy zastavit. Jak z toho, jak se říká, nezešílet? Jak se v tomhle období nerozpadnout jako školní kopírka po třetím pokusu o tisk přehledu známek?

Nástup do základní školy představuje v životě dítěte významný milník. Proto je důležité nepodcenit adaptaci, která není jen otázkou osvojení nového režimu, ale zahrnuje celou škálu sociálních, emocionálních, komunikačních a kognitivních procesů. Úspěšná adaptace má zásadní vliv na následný vztah dítěte ke vzdělávání.

Za žáka se sociálním znevýhodněním považujeme žáka, v jehož  vzdělávání lze identifikovat výrazné bariéry vznikající v důsledku sociálně podmíněných (tj. ne-zdravotních) příčin.

Tematická zpráva České školní inspekce ukazuje, že vzdělávání může hrát klíčovou roli v návratu dětí zařazených do zařízení ústavní a ochranné výchovy do běžného života, pokud dostanou potřebnou podporu.