Školní poradenské pracoviště - strana 3

V praxi se školkám osvědčuje využít adaptační plán a zaměřit se na to, aby bylo rodičům jasné, jak bude postupné zvykání dítěte na školku probíhat a jakou roli hrají v úspěšnosti celého procesu oni. V případech, kdy si to rodiče mohou časově dovolit, se vyplácí umožnit přítomnost rodičů ve třídě první dny po nástupu a postupně prodlužovat délku pobytu dítěte v MŠ.

Ve školství často slýcháme, co je zapotřebí změnit, vylepšit, dělat více, nebo naopak nedělat. Učitelé velmi často popisují pocit zahlcení, ptají se, kdy mají ještě tohle či tamto stíhat.

Opakuje se to s železnou pravidelností – škola obdrží podnět na nevhodné chování žáků, vaši kolegové situaci uchopí příkladně, pod vedením metodika prevence šetří v souladu s Metodickým pokynem1) a dospějí k závěru, že se jedná o šikanu. Je svolána výchovná komise s rodiči žáka, který ubližoval, a vy jste pochopitelně jejím členem. A přichází vaše hvězdná chvíle – vysvětlit rodičům, že jejich dítě bude potrestáno v souladu se školním řádem té samé školy, která mu toto jednání umožnila. Jak se této role co nejlépe zhostit?

V první části článku (Řízení školy 11/2023) jsem na praktickém příkladu odděleného zápisu pro ukrajinské válečné uprchlíky popsala, jak je pro nás těžké garantovat každému dítěti rovný přístup ke vzdělání. S rovným přístupem ke vzdělání jsou propojené i rovné podmínky. V případě rovných podmínek při vzdělávání však nejde o ono pověstné poskytnout „všem stejně“, ale vzdělávat každé dítě tak, aby dosáhlo svého vzdělávacího maxima. To není fráze, ale pravidlo podle mezinárodních standardů, a tudíž i podle školského zákona. Z hlediska rovného přístupu pak stojí za pozornost v dobrém smyslu slova mechanismus nalezení školy, která je povinna přijmout ukrajinského válečného uprchlíka. Za pozornost však, bohužel, stojí i to, jak se nám nedaří plnit požadavek Lex Ukrajina na nastavení maximální kapacity školy či odložení zahájení vzdělávání v základní škole.

Střediska výchovné péče jsou školská zařízení preventivně výchovné péče. Cílem preventivně výchovné péče je předcházet vzniku a rozvoji rizikových projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje a přispívat ke zdravému osobnostnímu rozvoji dětí. Střediska poskytují podporu dětem, rodičům či jiným osobám odpovědným za výchovu a pedagogickým pracovníkům.

Na základní škole v Chomutově, kde Barbora Mikulka coby kariérová poradkyně (a učitelka občanské nauky) působí, je přes 500 žáků. Ve spolupráci s ostatními členy školního poradenského pracoviště se ale stíhá věnovat všem žákům. Spolupráce s pedagogy je pro výkon její práce klíčová. Mikulka pracuje se žáky jak skupinově, tak individuálně na prvním i druhém stupni. Vykonávat jaké aktivity to pro ni obnáší? Čtěte dál!

Je možné, aby žákyně septimy osmiletého gymnázia „přeskočila7 v polovině listopadu tento ročník a pokračovala studiem v oktávě a směřovala k maturitě? Pokud ano, za jakých podmínek?

Od 1. září 2023 financujeme školního psychologa s úvazkem 1,0 z evropských peněz – zjednodušené projekty. Lze poskytnout tomuto pracovníkovi mimořádnou odměnu z finančních prostředků na přímé náklady na vzdělání ÚZ 33 353?

Jak rozpoznat ve školním prostředí žáka, který zažil traumatickou událost? Jak optimálně postupovat, když se žák svěří pedagogickému pracovníkovi, že je vystaven násilí v blízkých vztazích? Co je možné očekávat od orgánu sociálně-právní ochrany dětí při řešení případů ohrožených dětí? Jak může policie vstupovat do případů týrání dětí, které jsou odhaleny ve školním prostředí? To vše se dozvíte v novém podcastu Centra LOCIKA.

Příběh Tomáše Papršteina se neposlouchá lehce – jako malý kluk přišel o matku a byl dlouhodobě sexuálně zneužívaný svým třídním učitelem na základní škole. Skrze svůj příběh se teď ale snaží pomáhat. Snaží se vytvořit bezpečný prostor, kde se o sexuálním zneužívání bude více mluvit. Informovanost a otevřená debata jsou podle něho nejlepší prevencí. Jak se mu podařilo trauma překonat, čemu všemu se dnes věnuje a o čem je jeho nová kniha? Nejen o tom jsme si povídali v našem rozhovoru.

Medializované případy v poslední době odhalují alarmující trend: nárůst incidentů vůči učitelům. Zveřejněné události však představují pouze špičku ledovce. V současném školním prostředí je pravděpodobné, že konfliktních situací bude přibývat. Učitelé nejsou vystaveni pouze fyzickým útokům, ale čelí i rostoucímu počtu verbálních napadení.

Radek k nám přišel z jiné běžné základní školy, kde mu v první třídě dvakrát zavolali záchranku a po třetím afektu řekli rodičům, že škola za stávajících podmínek není schopna vzdělávat jejich dítě. Zbytek první třídy se tedy vzdělával individuálně doma s maminkou. Před koncem roku rodiče požádali o přestup do naší školy. Připravili jsme se na jeho vstup do 2. třídy na základě doporučení z poradenského zařízení intenzivním školením na téma, jak je vhodné pracovat s dětmi s ADHD, které se projevují velmi náročným chováním. I přes všechny přípravy učitelů a uskutečnění informační schůzky pro rodiče dané třídy způsobil příchod Radka náraz tak velký, že během prvních dvou týdnů odešly tři děti z této třídy na jinou školu. Dnes je Radek ve třídě plně integrován a pracuje bez větších problémů (je v 5. ročníku). Co se dělo mezitím, si přečtěte v dalším dílu našeho seriálu Příběhů (ze) Solidarity.

Kariérové poradenství na středních školách je téma, které se už tu a tam zmiňuje. Střední školy by neměly problematiku výběru správné vysoké školy podceňovat. Často jsou totiž škola a učitel jedinými, kdo může studentovi poradit a nasměrovat jej, zvlášť pokud v jeho rodině vysokoškoláci nejsou. Přesto mnohé školy a mnozí učitelé toto téma podceňují.

V letech 2020–2022 realizovala Schola Empirica pilotní ověření programu proti šikaně KiVa. Výsledky ukázaly, do jaké míry souvisí úspěšnost implementace programu s přípravami a schopností si efektivně poradit se zátěží, kterou zavádění komplexních programů provází. Téma organizačních dovedností nebo řízení změn se projevuje jak nepřímo – ve spolupráci s dalšími učiteli a jejich pozitivními nebo negativními postoji, tak v míře zvládání jednotlivých kroků implementace. Řešení spočívá nejen na straně učitelů a vedení školy, ale i v samotném nastavení programu.

„Dospělí nám neustále říkají, že jsme závislí. Nikdo nám ale neříká, jak to udělat, abychom nebyli,“ trefně shrnula naše mnohaleté poznatky z praxe studentka střední školy na loňské konferenci o digitálním wellbeingu. A uhodila hřebíček na hlavičku. Jak tedy s dětmi komunikovat lépe a namísto demotivace je popostrčit ke zdravějšímu užívání digitálních technologií?

V knize Lenka a Tonička najdou čtenáři nejen dívčí příběh o tom, jak Lenka dokázala překonat sama sebe, ale i mnoho úkolů. Můžou se těšit na křížovky, práci s rodokmeny nebo na vyhledávání informací v textu. Budou porovnávat obrázky, slova nebo věty a nebudou v nich přitom hledat pouze rozdíly, ale i to, co je spojuje. V textu se setkají i s nácvikem strategie práce s textem, ten jim pak může pomoci i s porozuměním odborným textům. Kniha je optimální k využití u žákyň (ale i žáků) s dyslexií od 4. do 7. ročníku.

Když se na začátku školní docházky objeví výukové trable, znamená to pro děti i jejich rodiče velkou zátěž. Děti sotva přišly do školy, vytvářejí si základní studijní návyky, zvykají si na to, co se po nich při učení vyžaduje, jejich okolí jim dává najevo všemožná očekávání ohledně osvojení čtení, psaní a počítání. A náhle se učení nedaří, vyžaduje čas, energii, intenzivní nácvik. Příčin takových obtíží může být celá řada, důsledek bývá často jeden – žáci ztrácejí chuť do učení, začínají být demotivovaní. Přitom jsou úplně na začátku své školní kariéry, čeká je mnoho let studia, jejich okolí mnohdy registruje jejich silné stránky a potenciál, který je však nyní značně ohrožen školními nezdary. Je proto nezbytné co nejrychleji zahájit efektivní intervence. Na takovou situaci reaguje mezinárodní projekt CoTIC (Collaborative Teaching in the Inclusive Classroom), který představíme v následujícím textu.

Logopedickou péči potřebujeme včasnou, kvalitní a dostupnou, a to napříč všemi věkovými kategoriemi i dotčenými rezorty. Potřeba dobré logopedické péče je velmi vysoká v každém věku i čase, nicméně ve školském rezortu – s ohledem na naplnění potřeb dětí a žáků předškolních zařízení, základních a středních škol – je požadavek dostupné kvalitní logopedické péče možná ještě o kousek vyšší a intenzivnější.

Cílem článku je popsat právní úpravu nového druhu pedagogického pracovníka „školský logoped“ a nastínit některé pracovněprávní souvislosti.

Alkohol se po „covidové“ přestávce vrátil, na vzestupu jsou nové látky a zneužívání léků. Dívky se v užívání návykových látek (včetně alkoholu) vyrovnají chlapcům. V třídních kolektivech se nadále vyskytuje ubližující chování, útoky a šikana. Žáci se s těmito fenomény ale setkávají méně často než dříve.