Školní poradenské pracoviště - strana 4

Statutární město Ostrava vytváří ve spolupráci s odborným garantem Moravskoslezským paktem zaměstnanosti, z. s., zapojenými školami a místními zaměstnavateli unikátní systém podpory rozvoje služeb kariérového poradenství pro žáky ZŠ. Společné úsilí bylo v roce 2021 odměněno Národní cenou kariérového poradenství.

Zaměstnáváme speciální pedagogy a chceme jim nastavit úvazky a rozpis pracovní doby na příští školní rok. Je upraveno zákonem nebo je nějaké doporučení, kolik nepřímé pracovní doby musí mít speciální pedagog na přímou pracovní dobu? Je třeba aby na jednu výukovou hodinu měl jednu hodinu příprav (nepřímé práce)? Jedná se o jednu výukovou hodinu s jedním žákem. Jak je ošetřen poměr přímá vs. nepřímá, přespočetné a přesčasové hodiny zákonem?

Když se řekne ohrožené dítě, většina z nás si možná představí dítě z chudé rodiny, které bydlí s rodiči na ubytovně nebo v azylovém domě, rodiče nemají zaměstnání, a možná se dokonce některý z nich potýká se závislostí na alkoholu. Jenže tato představa je mylná, ohrožené dítě totiž může vyrůstat i v rodině inženýrů s velmi dobrým finančním zázemím. Ověřte si, zda poznáte ohrožené dítě ve škole.

Umělá inteligence se stává stále důležitějším nástrojem v mnoha oblastech, včetně psychologického poradenství a podpory duševního zdraví obecně. Její použití může nabízet řadu výhod i výzev. Aktuálně v kontextu psychologické podpory pro dospívající, u kterých je nedostatek psychologických specialistů v současné době znatelný, je vlastně každá pomoc vítaná.

Růst je přirozenou součástí lidského života. Nejde jen o fyzické dospívání, ale i o emocionální, intelektuální a sociální vývoj. Schopnost učit se, přizpůsobovat se a zlepšovat své dovednosti je klíčem k osobní spokojenosti i úspěchu ve společnosti, neméně ve školní třídě. V dnešní době je důraz na osobní rozvoj stále silnější – jak ve vzdělávacích institucích, tak v rodinách, v pracovních skupinách. Můžeme vlastně říci, že rosteme, učíme se celý život. Společnost si stále více uvědomuje důležitost sebevědomí a pozitivního sebepojetí jako pilířů zdravého a úspěšného života. Když totiž umíme ocenit sami sebe, uvědomujeme si svou hodnotu, dokážeme to i u druhého.

Do naší základní školy se chystá žák, který je nyní zapsán pouze v australské škole, v ČR není veden pod § 38 školského zákona, bude ale docházet pouze na měsíc. Poradíte, jak legislativně správně a co nejméně komplikovaně postupovat, a které dokumenty požadovat?

Česká školní inspekce vydala aktualizované metodické doporučení pro prevenci a řešení stížností a podnětů ve školách a školských zařízeních.

Je potřeba zajistit od zletilých žáků nebo zákonných zástupců nezletilého žáka souhlas s činností školního psychologa zvlášť, nebo stačí požadovat jen souhlas či nesouhlas s činností ŠPP, jehož je školní psycholog součástí? Na naší škole se vyjadřují zákonní zástupci nebo zletilí žáci formou tzv. generálního souhlasu mimo jiné i s tím, že s žákem budou pracovat členové Školního poradenského pracoviště ve složení výchovný poradce, školní metodik prevence a školní psycholog. Je třeba ve zvláštním bodě vymezit činnost školního psychologa a požadovat udělení souhlasu či nesouhlasu s jeho přímým působením na žáka a uvést to takto mimo požadavek o udělení souhlasu či nesouhlasu s činností ŠPP? 

Kooperace - identifikace - důvěra To jsou tři klíčové prvky pro účinnou pomoc ohroženému dítěti, které tvoří název tohoto praktického nástroje.

Obětí špatného zacházení se může stát každé dítě. Za špatné zacházení se považuje chování, kterého se vůči dítěti dopouští někdo, koho dítě zná, kdo mu je blízký, kdo o něj má pečovat a chránit ho. Trauma způsobené špatným zacházením může mít vliv nejen na aktuální fyzický a psychický stav dítěte, ale má devastující dopad i na jeho vývoj. Může jej negativně ovlivňovat po celý zbytek života. 

Možnost vyjádřit svůj názor a aktivně ovlivňovat dění kolem sebe je úzce propojená s wellbeingem. Jednou z cest, jak dětem a mladým lidem tuto možnost poskytnout, je komunitní projednávání. Vědomí toho, že mají vliv na dění ve své škole a obci, přispívá k jejich celkovému pocitu pohody.

Stres, stav, kdy se často necítíme příjemně, který nemáme rádi. Stres je přirozenou reakcí organismu na náročné situace a podněty, které vnímáme jako ohrožující nebo zatěžující. U dětí se stres projevuje různými způsoby – od nervozity a nesoustředěnosti až po fyzické příznaky, jako jsou bolesti hlavy či břicha. Krátkodobý stres může být motivující a může pomoci dítěti překonat překážky, avšak dlouhodobý stres může vést k vážnějším problémům, jako je úzkost, deprese nebo zhoršení školního výkonu.

Počet lidí trpících duševními onemocněními v České republice každoročně roste. Mezi nimi se bohužel nachází i žáci a žákyně základních a středních škol, kteří se potýkají s různými psychickými problémy – od závažnějších poruch, jako jsou úzkosti a deprese, až po různé emoční a behaviorální obtíže. K těmto problémům se často přidává nízká odolnost vůči stresu, zvyšující riziko dalších emočních obtíží. V tomto článku se zaměříme na příčiny těchto potíží a možné způsoby jejich řešení.

Velmi často se mluví o šikaně ve školách. Toto rizikové jednání je tématem, kterému je věnována značná pozornost. Nicméně veškerá diskuse se zabývá šikanou mezi žáky. Téměř nikdy se nepřipouští, že by mohlo dojít také k šikaně pedagoga ze strany dětí, popřípadě ze strany kolegů.

Když dítě začne opakovaně vynechávat hodiny klavíru, chodí do hodin výtvarné tvorby často unavené nebo je dlouhodobě patrná změna v jeho chování, nemusí jít jen o běžnou ztrátu motivace. Pedagogové základních uměleckých škol mají díky individuální výuce jedinečnou příležitost zachytit změny v chování žáků, které mohou signalizovat závažnější problémy. Pro včasnou identifikaci ohrožení dítěte a nastavení účinné podpory mohou nyní využít nový metodický nástroj – Kartu KID.

Příběh dvou holčiček z mateřské školy začal nenápadně. První varovné signály zachytila jedna z maminek, která shodou okolností pracovala jako sociální pracovnice a jejíž dcera navštěvovala stejné předškolní zařízení. Zanedbanost oblečení dětí, problémy s hygienou a opakované prosby otce na sociálních sítích o základní vybavení pro děti naznačovaly, že něco není v pořádku. Přestože první pokusy o navázání spolupráce s rodinou selhaly a nabízená pomoc byla odmítána, vytrvalá pozornost pedagogického personálu a mezioborová spolupráce nakonec vedly k odhalení mnohem závažnější situace – násilí páchaného na dětech i jejich matce.

Odhaduje se, že v České republice žije kolem 300 tisíc dětí, které by mohly patřit do kategorie ohrožených dětí. Ve Zprávě o stavu péče o ohrožené děti v ČR v roce 20231) to uvedla Iniciativa 8000důvodů ve spolupráci s MŠMT. Podobné odhady počtu dětí, které zažily fyzické či psychické týrání, sexuální zneužívání nebo zanedbávání, přinesla i Studie negativních zážitků z dětství (ACE) v České republice2) z roku 2017. Odhadované počty prevalence násilí páchaného na dětech však neodpovídají skutečně zjištěným případům uváděným v oficiálních statistikách, podle kterých se nám daří zachytit pouze zlomek ohrožených dětí.

Tento článek navazuje na předchozí články, v nichž jsme reflektovali zkušenosti s pozicí sociálního pedagoga ve školách a školkách Prahy 7 a shrnuli výstupy z Analytické zprávy o rozvoji sociální pedagogiky v Praze 7. Nyní pokračujeme zasazením pozice sociálního pedagoga do široké sítě podpory pro děti a dospívající za účelem maximalizace pozitivního dopadu jeho práce s dětmi a rodinami. Článek doplňujeme o načrtnutí role sociálního pedagoga v některých dalších aktivitách ve školství naší městské části.

Duševní zdraví dětí a dospívajících je stále naléhavějším tématem nejen v rámci rodiny, ale i školního prostředí. Výsledky nedávné studie realizované Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí poukazují na alarmující skutečnost – až 40 % žáků devátých tříd vykazuje známky deprese a u 30 % žáků se objevují symptomy úzkosti. Tento stav reflektuje potřebu systematické prevence a podpory psychického zdraví přímo ve školním prostředí, kde děti tráví značnou část svého života.

Už podruhé se uskutečnil Týden pro wellbeing ve škole. Jedná se o kampaň, jejímž cílem je spojit síly všech, kdo staví na tom, že wellbeing je nutnou podmínkou pro kvalitní učení.