Školní poradenské pracoviště - strana 7

Partnerství pro vzdělávání 2030+ vydalo publikaci Kateřiny Novotné „Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů“. Jejím cílem je popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

V předchozích číslech jsme vám představili metodický soubor Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience, zkráceně RRRR, který Society for All (SOFA) tento školní rok pilotuje na několika základních a středních školách. Od dalšího školního roku bude poskytnut školám jako inspirace, jak systematicky podpořit socioemoční učení a wellbeing žáků. V tomto článku se zaměříme na pátou tematickou oblast metodik s názvem Zvládání stresu.

Přenos metodiky do českých škol provázely přísné požadavky Finů, změna oblečení i čekání na finance. Egle Havrdová dlouhodobě usiluje o rozvíjení programu KiVa v českých školách. Tvrdí, že šikana je přirozený jev a nemusí být strašákem, když se s ní naučíme pracovat.

Školní poradenští pracovníci se ve své praxi přirozeně setkávají se žáky a studenty, kteří jsou něčím specifičtí, odlišní. Troufáme si dokonce říci, že pomoci jinakost pochopit, začlenit ji do širšího kontextu a najít cestu, jak s ní odborně a lidsky pracovat, je jedním z úkolů jejich profese. To, co je třeba si uvědomit, je fakt, že rozdílnost jde často ruku v ruce s předsudky a stereotypy (ať už uvědomovanými, či nikoli). Pojďte se nyní na chvilku zastavit a zamyslet se nad tím, jak právě představy, domněnky či názory plynoucí z postojů mohou ovlivňovat vaše fungování a práci lidmi.

Jednou z forem vzdělávání dětí nebo žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je tzv. skupinová integrace dětí či žáků, která probíhá v běžných školách formou zřizování samostatných tříd. Ke zřízení třídy podle § 16 odstavce 9 ŠZ je podle § 16 odstavce 10 ŠZ v případě škol zřizovaných obcí nebo soukromým zřizovatelem nezbytný souhlas krajského úřadu. K žádosti je ředitel školy povinen doložit doporučení ŠPZ, kde podpůrná opatření žáků dosahují alespoň třetího stupně a je doporučena integrace v „paragrafové třídě“. Třídy zřizované podle § 16 odstavce 9 ŠZ je možné zřizovat pouze pro děti nebo žáky s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem.

V současné době probíhá na různých úrovních a platformách v českém školství, především v základních školách, debata o nových právních a ekonomických podmínkách inkluze žáků se speciálními potřebami. Je pochopitelné, že diskuze je především soustředěná na finanční toky mezi poskytovateli vzdělávání a ministerstvem, případně se týká zapojení zřizovatelů škol. V mnohem menší míře je veřejně diskutováno právní prostředí inkluze vyplývající z Úmluvy o právech dítěte a vůbec lidskoprávní motivace začleňování žáků se speciálními potřebami do školních kolektivů. Veřejné mínění stále částečně ovlivňují neblahé výroky některých vysoce postavených politiků, kteří v zájmu o pozornost zastávají v demokratické zemi eticky nepřijatelná stanoviska. Také v postoji k tématu inkluze se dělí česká společnost na demokraticky uvažující či extrémně naladěnou.

Sympatická ukrajinská psycholožka Olesia Parkhomenko již více než rok usiluje o pomoc a podporu ukrajinských dětí i rodin. Působí na ZŠ Zruč nad Sázavou a spolupracuje s týmy projektu Duševní zdraví pro děti s cílem hasit pomyslné požáry na poli duševního zdraví dětí v regionu. Jaká je její zkušenost, jak vnímá duševní zdraví a potřeby ukrajinských dětí a co můžeme udělat proto, abychom ukrajinským uprchlíkům nelehkou situaci a adaptaci usnadnili?

V přechozích číslech jsme podrobněji představily témata sexuality a genderové identity, které mnoho studujících v současnosti řeší. V tomto článku se zaměříme na to, jak tato témata přinášet do výuky. Probereme obecné zásady, kterých bychom se při otevírání LGBT+ témat v hodinách měli držet, uvedeme několik příkladů konkrétních aktivit do hodin a také tipy na organizace, na něž se lze obrátit pro specializované programy.

V předchozích dílech našeho seriálu jsme čtenářům představily jednotlivé oblasti nezbytné pro práci funkčního školního poradenského pracoviště (ŠPP). Nyní bychom jednotlivé kompetence a úkoly členů ŠPP ukázaly na konkrétní a reálné kazuistice. Popíšeme proces integrace žáka s odlišným mateřským jazykem (OMJ) na prvním stupni základní školy a vysvětlíme si na konkrétním příkladu jednotlivé kompetence a role členů ŠPP.

Při pohledu na to, jak přistupujeme v České republice k rozvoji kariérového poradenství, může člověk nabýt dojmu, že se jedná o konkrétní službu, která má sloužit lidem v tom, aby se lépe orientovali na trhu práce a mohli se díky tomu lépe uplatnit. Samotné zajištění dostupnosti takové služby by bylo určitě prospěšné, protože čím dál víc lidí, včetně absolventů škol, tápe v tom, jak rozpoznat a uplatnit svůj potenciál na čím dál tím komplikovanějším trhu práce.

Přinášíme další článek, který se zabývá LGBT+ tématy v kontextu školního vzdělávání. Tentokrát se zaměříme na studující, kteří řeší svoji genderovou identitu a/nebo své genderové projevy, a školy stojící před rozhodnutím, jak reagovat. Trans studující by měli dostat ve školách podporu a měli by se cítit v bezpečí. Zajištění bezpečí a respektu však může někdy být obtížné, jak ukazuje následující příběh.

Ačkoli o problematice poruch autistického spektra (PAS) se v odborném i veřejném prostoru hovoří stále více a roste povědomí o potřebách, které lidé s autismem mají, poněkud ve stínu zájmu o tuto problematiku stále zůstávájí rodiče dětí s PAS. Právě rodiče přitom mají velký nebo největší podíl na rozvoji schopností svých dětí a dá se říci, že v terapii autismu je jejich role zásadní. Péče o děti s PAS s sebou nese vysokou míru zátěže. Jak tvrdí Hayes a Watson (2013), snížení rodičovského stresu prostřednictvím včasných intervencí může usnadnit fungování celé rodiny a může podpořit pozitivní změny v behaviorálních symptomech dětí, čímž se do budoucna zároveň minimalizuje další rodičovský stres.

S příchodem žáků z Ukrajiny z důvodu válečného konfliktu se na mnoha školách otevřelo téma podpory dětí/žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ). Protože jsou na ZŠ Jižní na Praze 4 na cizince zvyklí – ve školním roce 2022/2023 u nich studuje přes 80 žáků z Ukrajiny plus žáci dalších národností –, popsali jsme na základě jejich zkušeností, co je zde náplní práce dvojjazyčných školních asistentek.

Iveta Hrůzová a Miroslava Pašková jsou koordinátorky finského programu prevence šikany a příslušné intervence KiVa1) na ZŠ v Nečíni a ZŠ Nad Přehradou v Praze. Zastávají zde rovněž roli školních metodiček prevence. S programem se setkaly díky zapojení jejich škol do pilotního testování programu KiVa v ČR, které v letech 2020–2022 zrealizovala organizace Schola Empirica, z. s. V současné době za sebou mají rok a půl implementace programu.

Nové konopné látky zažívají boom. Želé bonbony nebo sušenky s drogou si zatím mohou legálně koupit i děti. Marihuana v současnosti patří mezi nejrozšířenější návykové látky v ČR. Ačkoli je výroba či prodej drogy obsahující více než 1 % hlavní účinné látky THC nelegální, prodejci využívají skulinek v zákoně a uvádí na tuzemský trh produkty z konopí obsahující zatím méně známé kanabinoidy CBD nebo HHC. I když bezpečnost těchto látek je přinejmenším sporná a v případě HHC se účinky dokonce blíží návykovému THC, na tyto látky se dosud nevztahuje téměř žádná právní regulace, takže si je mohou bez omezení koupit i mladiství a děti.

Programů, které si kladou za cíl šikanu na školách účinně řešit, existuje celá řada a mnohdy je těžké z nich vybrat ten správný. Přesto lze do značné míry říci, které programy jsou účinnější než jiné. Jsou to programy, které spoléhají namísto dojmů na empirické ověření, výzkum a data. Ty nejenže umožňují dlouhodobě zjišťovat, zda samotná intervence vede k měřitelným rozdílům v šikaně a viktimizaci, ale především poskytují možnost se tématu systematicky a v nepřehlédnutelném měřítku v dané škole věnovat. Vyhodnocování účinnosti programů proti šikaně přibližujeme na naší zkušenosti s finským programem KiVa, který jsme ověřovali v letech 2020–2022.

Ať už vybíráte kurz pro žáky a žákyně, nebo pro vyučující a další pracovníky školy, nabídka se neustále rozrůstá. Mailové schránky se plní pozvánkami na webináře i prezenční setkání, programy...

Na konci minulého roku vydalo Partnerství pro vzdělávání 2030+ publikaci Kateřiny Novotné Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů. Jejím cílem bylo popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

Správný dech zásadním způsobem souvisí se správným postojem. Když tělo není udržováno v rovnováze, pak jsou některé svaly přetížené a některé oslabené, odrazí se to i na našem dechovém vzoru. Pokud správně stojíme, volně může proudit i náš dech a životní energie.

Z čeho naše děti dnes čerpají naději, víru, optimismus, přesvědčení, že je na světě a v životě dobře a že bude dobře i nadále? Z čeho je čerpaly dřív, tedy před koronavirem?