Školní stravování

Tentokrát jsme si pro rozhovor zajeli na Prahu 6 do MŠ Parléřova. Tam již pátým rokem pracuje jako hlavní kuchařka sympatická Ilona Tylichová. Naplňuje ji práce s dětmi a nebojí se výzev. Proto ji vyloženě nadchla možnost zařazení její školní jídelny do pilotního projektu testování nové verze spotřebního koše v souladu s plánovanou novelou. Co říká samotné realizaci a co jí na novém způsobu vaření baví nejvíce?

Po 30 letech přichází opěvovaná i obávaná novela vyhlášky o školním stravování. Co stálo za jejím vznikem, jaký byl její vývoj a jaké konkrétní změny čekají školní jídelny? V rukou držíte první vydání letošního Speciálu pro školní jídelny a s ním i první článek z chystané série příspěvků věnovaných novému spotřebnímu koši.

Pečená husa patří k podzimu stejně neodmyslitelně jako třeba svatomartinské víno. Husí hody se na Slovensku staly přímo podzimní kulinářskou povinností. I proto se na svátek svatého Martina vydali pracovníci školních jídelen Pardubického kraje na stipendijní studijní stáž do Prešovského samosprávného kraje.

Rozmanitá a inovativní doba, nabízející nepřetržitý přístup k internetu a především k informacím, dopadá i na děti. Články se zajímavými titulky, krátké spoty na internetu nebo online přehrávacích platformách, jako je YouTube, mohou lákat ke změně stravovacích návyků, ať už je to z důvodu etického, nebo rádoby zdravotního.

Není pochyb o tom, že bychom měli dodržovat zdravý životní styl, kam kromě pohybu a různých fyzických aktivit, duševní pohody, vnitřního klidu, kvalitních vztahů, dostatku spánku a odpočinku, radostných prožitků a celkově pozitivního přístupu k životu patří rovněž zdravé stravování. A právě základy zdravého stravování chceme vypěstovat u dětí. Děti se nejlépe učí z příkladu dospělých a vlastními prožitky, tudíž se nabízí nejjednodušší a nejefektivnější způsob, jak toho dosáhnout - kulinařit zdravě s dětmi. Tento projekt je vhodné realizovat v mateřských školách, jejichž součástí je školní jídelna, avšak můžeme jej využít i ve školních družinách.

Ořechy, semínka, luštěniny a obiloviny jsou suroviny, které obsahují spoustu pro nás prospěšných látek, jako jsou vitamíny, minerály, tuky, antioxidanty, bílkoviny, sacharidy a jiné. Jsou "nadupané" živinami, ale pokud je správně nepřipravíme, ztratíme možnost se k těmto živinám dostat.

S řešením dlužného stravného se školy potýkají čím dál častěji. Jaký by tedy měl být správný postup?

V oblasti doúčtování ceny obědů školy často váhají, jaký volit postup. Pro to, abychom mohli odpovědět na otázku "Jaká má být cena nedohlášeného (a často neodebraného) oběda v době nemoci dítěte?", se musíme podívat na základní právní předpisy, které upravují cenu dotovaného oběda.

V rámci nastaveného trendu školního stravování, které je souladu se zásadami zdravé výživy, se školním jídelnám doporučuje zajistit zdravou výživu zajímavě, s podporou dietního stravování a poskytovat ji i strávníkům v obtížné sociální situaci. V průběhu 2. pololetí školního roku 2024/2025 je nutné sledovat informace o očekávané novele vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů. Změna se má týkat tzv. spotřebního koše.

Nápad na kroužek vzešel v rámci projektu "Jde o děti", který se věnuje školnímu stravování. Jeho realizaci podporuje městská část Praha 6. Vztah k jídlu si děti budují od útlého věku a já jsem stále přemýšlela nad tím, jak jim s tím pomoci.

Školní jídelny se řídí 30 let starou vyhláškou o školním stravování, která v rámci tzv. spotřebního koše stanovuje, z jakých potravin školákům vařit. Pilotní testování připravovaných změn potvrdilo jejich proveditelnost. Aktualizované složení spotřebního koše se pak promítne do novely vyhlášky o školním stravování, jejíž platnost se předpokládá nejdříve v září roku 2025.

Jsme základní škola, která vaří denně cca 800 obědů. Ve vnitřním řádu školní jídelny je stanoveno, že nevyzvednuté obědy v daný den jsou přednostně na konci stravovací doby nabídnuty jako přídavek žákům, kteří mají zájem. Dále je v řádu stanoveno, že pokud nejsou vydány nevyzvednuté obědy žákům z důvodu jejich nezájmu, je možno prodat oběd či jeho část formou zbytkového obědu za sníženou cenu. Také platí, že zbytkový oběd si nemůže koupit zaměstnanec ani žák, pokud v daný den nemá zaplacen svůj oběd. V rámci kontrolní činnosti nám bylo sděleno, že škola nesmí žádný „zbytkový“ oběd prodat, ale musí dané jídlo dát do odpadu. Jaký je správný postup, který odpovídá platné legislativě?

Připravili jsme pro naše strávníky týden italské kuchyně. Chtěli jsme v našem pestrém jídelníčku udělat ještě další změnu, a to právě v podobě představení cizí kuchyně. Jídla cizích kuchyní zařazujeme do jídelníčku běžně, ale tentokrát jsme se rozhodli jít cestou celotýdenního jídelníčku.

Práce ve školní jídelně je opravdu nelehká. Vzhledem k tomu, že stravování dětí, žáků a studentů ve školních jídelnách probíhá po většinu kalendářního roku a má dopad na více faktorů než jen na naplněný žaludek, není divu, že je školní stravování svázáno mnoha předpisy. Je pak právě na vedoucích školních jídelen, aby se v množství právních předpisů uměli vyznat a dovedli je správně aplikovat v praxi. Právě k tomu jim slouží řada vzdělávacích aktivit pořádaných odborem školství Krajského úřadu Pardubického kraje v čele s celodenní pracovní poradou.

V Kutné Hoře se v srpnu po 20 letech setkali vedoucí školních jídelen z regionu. Do městské knihovny je pozvalo Centrum podpory vzdělávání Kutnohorsko (CPV), které zde usiluje o rozvoj škol, včetně nepedagogické podpory.

Projekt „Dětiketa - etiketa pro děti“ přináší výuku společenského chování přímo do českých škol. Autorka programu Ilona Křížková na následujících řádcích hovoří s garantem Ladislavem Špačkem o jeho významu, potřebě začlenění etikety do školních vzdělávacích programů a důležitosti správného stolování nejen ve školních jídelnách.

V jídelníčcích (nejen školních) jsou zastoupeny kombinace rostlinných i živočišných zdrojů potravin. Čím rozmanitější strava, tím více potřebných živin tělu doplníme. Pestrost jídelníčku zajišťují obiloviny, luštěniny, ovoce, zelenina a maso - zpravidla drůbeží, vepřové a hovězí. Z hlediska zdravé výživy bývá vedle vyšší konzumace ryb doporučováno také maso z divoce žijících zvířat. Zvěřina obsahuje minimum tuku, velké množství bílkovin, vitamínů a minerálů. V následujícím seriálu se můžete inspirovat recepty z různých druhů zvěřiny.

Období kolem svátku svatého Martina bývá spojováno s prvními mrazíky a sychravým počasím. Podzim již sklidil svou úrodu na stromech a polích a příroda se chystá na zimu. Tento čas láká trávit chvíle častěji v teple, v pospolitosti rodiny a přátel. K tomu přijde vhod svatomartinské hodování, které bývalo v dřívějších dobách nejbohatším za celý rok, krátce po něm pak následovalo období adventního půstu. Ke svatomartinské huse patří také výborné víno a svatomartinské rohlíčky, tak si nechme chutnat.

Obecně je známo, že přírodní zdroje je nejlepší využívat na jaře, kdy je příroda v plné síle. Přestože je tu však podzim, příroda kolem nás má stále co nabídnout. V podzimním čase už to, co nalezneme, nemusí být tolik bohaté na živiny, přesto z ní můžeme čerpat. A využívat přírodních zdrojů můžeme dokonce i v zimě - při správně zvoleném způsobu konzervace a uchování jednotlivých darů lesa. Pomohou se zdravotními neduhy nebo jako prevence případného onemocnění.

Polévky bývají v mnoha domácnostech stálou součástí oběda. Už babičky nás učily, že polévka je grunt. Pokud ale polévku doplníme krutony, opečeným toustem nebo zahustíme bramborami, může se stát i hlavním chodem nebo večeří. Polévky zajišťují pravidelný přísun tekutin. Bývají lehce stravitelné, zejména pro děti, rekonvalescenty a osoby trpící nechutenstvím. Mají různou výživovou hodnotu, záleží na tom, z čeho a jak je připravíme.