Školní stravování

Softwarové společnosti Gordic a VIS Plzeň se dohodly na spolupráci v oblasti digitalizace veřejné správy a vzájemné podpoře. Tento významný krok stvrdili jednatelé Jaromír Řezáč za společnost Gordic a Vladimír Bureš za VIS Plzeň společným podpisem memoranda. Setkání proběhlo ve čtvrtek 9. března v nových prostorách pražské centrály Gordic.

SANITAČNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ JÍDELNY Ing. Bc. Vladimír Štefančík MBA ÚVODNÍ SLOVO Vážené čtenářky, vážení čtenáři, květnové vydání Speciálu pro školní jídelny je tematické - jedná se o sanitační řád školní...

V rámci veřejnosprávních kontrol kontrolujeme mimo jiné i evidenci k neodhlášeným a neodebraným jídlům v MŠ/ZŠ. Jde nám o správný a jednotný postup u příspěvkových organizací zřízených ÚSC v rámci našeho městského obvodu. Je nám jasné, že zorientovat se v zákoně a vyhlášce nemusí být pro každého jednoduché, zvlášť když některé používané pojmy, nejsou přesně popsány, proto bychom Vás poprosily o Váš názor. Máme dotaz k dotovaným obědům v MŠ. Jedná se o příspěvkovou organizaci zřízenou ÚSC. Jde o případ, kdy je dítě nepřítomno v MŠ od pondělí do čtvrtku a rodič stihne včas dítě odhlásit stravu na pondělí. V průběhu pondělí se dítě jeví v pořádku, rodič přihlásí dítě od úterý zpět do MŠ (strava je přihlášena). Dítě však opět nedorazí. Vedoucí školní jídelny tento den (úterý) považuje za první den neplánované nepřítomnosti s nárokem na dotovanou stravu. S vedoucí školní jídelny se rozcházíme v názoru co je „plánovaná“ nepřítomnost dítěte. Vedoucí školní jídelny má za to, že plánovaná nepřítomnost je nepřítomnost dítěte o které rodič dopředu ví a neplánovaná nepřítomnost je ta, kterou rodič dopředu neví (nemoc) a nedokáže vždy včas odhlásit z docházky a potažmo ze stravy. Náš názor je ten, že ve výše popsaném případu jde o souvislou nepřítomnost dítěte v MŠ od pondělí do čtvrtku, kdy první den rodič stihl odhlásit dítě ze stravy a v ostatní dny už dítě nemá nárok na dotovanou stravu. Neplánovanou nepřítomnost vnímáme, že jde o nepřítomnost, která souvisí s osobní situací dítěte. Jelikož vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování v platném znění uvádí neplánovanou nepřítomnost (tj, bez ohledu na její důvod) a neomezuje jí pouze na neplánovanou nepřítomnost z důvodu nemoci a zdravotních potíží, může proto jít i o neplánovanou nepřítomnost z jiných osobních důvodů. Pokud rodič nestihne včas odhlásit dítě má nárok první den této neplánované nepřítomnosti na dotovanou stravu. Plánovanou nepřítomnost dítěte chápeme jako situaci, kdy škola z objektivního důvodu nemohla zajistit činnost předškolního vzdělávání, k němuž je dítě přihlášeno a jichž by se mělo účastnit (předškolní děti, děti s odloženou školní docházkou, které úplatu za předškolní vzdělávání nehradí) nebo se mohlo účastnit (děti 3-6 let u nichž není povinná předškolní docházka, úplatu za předškolní vzdělává ní hradí). Tato situace např. nastává je popsána u středoškolského vzdělávání …..“Například během „svatého týdne“, rozumíme-li jím období, kdy škola neuskutečňuje pro žáka ani vyučování ani jiné činnosti, na nichž by měl nebo mohl být žák ve škole účasten, jde o „plánovanou nepřítomnost“ ve škole“ viz stanovisko Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy/Č.j.: MSMT-17742/2012-20 ze dne 30. dubna 2012.Domníváme se, že takto lze stanovisko aplikovat i na předškolní a základní vzdělávání, kdy je z tohoto stanoviska zřejmé, že plánovaná nepřítomnost dítěte/žáka/studenta ve škole nastává z objektivních příčin na straně školy nikoliv subjektivních příčin na straně dítěte/žáka/studenta a v takových případech je strava automaticky školou odhlášena. Domníváme se, že situace, kdy rodič o nepřítomnosti dítěte dopředu ví a včas odhlásí dítě z docházky a potažmo ze stravy nelze považovat v kontextu vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování v platném znění za plánovanou nepřítomnost, jelikož strava nebyla vůbec připravena a rodiči tak nevznikly žádné náklady (ani v souvislosti s dotovaným obědem). Dále vnímáme, že postupem vedoucí školní jídelny, která souvislou nepřítomnost dítěte dělí dále na základě přihlášek rodičů na plánovanou a neplánovanou nepřítomnost, dochází k čerpání dotované stravy i v jiné dny než jen v první den nepřítomnosti dítěte.

Přemýšlejí děti nad tím, co jedí? Vědí, odkud se vzaly potraviny na jejich talířku? Mají možnost vyzkoušet si přípravu jednoduchého pokrmu? Dáváme jim příležitosti k bližšímu poznávání například jednotlivých druhů ovoce a zeleniny? Mohou je děti s pomocí dospělých samy zpracovat? Následující seriál nabízí inspiraci, jakým způsobem můžeme děti blíže seznamovat s plody a rostlinami, které samy vypěstují.

Jsme škola zřízená obcí. Máme školní jídelnu, kde se stravují pouze žáci a zaměstnanci, tudíž nemáme doplňkovou činnost na stravování cizích strávníků. V lednu jsme měli ČŠI a chtěli se u nás stravovat - ředitelka jim vyhověla. Udělali jsme kalkulaci na stravné, které nám ČŠI proplatila. Jak mám toto stravné účtovat?

Co a jak připravit na tác školou povinným strávníkům, kteří se po vyučování přiženou jako hladová povodeň? To je otázka, kterou si klade nejeden školní kuchař či nejedna školní kuchařka. Vařit ve školní jídelně znamená tak trochu tančit mezi vejci. Jídlo by mělo vybíravým dětem chutnat, zároveň však musí splňovat výživové hodnoty. Servírovaný pokrm nesmí být nezdravý a co si budeme povídat - vejít se do finančního limitu vyžaduje rovněž notnou dávku invence.

Pozn. redakce: Tento článek shromažďuje recepty, které vznikly v rámci soutěže Nejlepší recepty našich babiček. Zde vaří společně žáci školní družiny a obyvatelé Centra sociálních služeb. Díky spolupráci vzniká společně připravená kuchařka nejlepších receptů. Ve Speciálu pro školní jídelny 1/2023 jsme publikovali na straně 22-27 v článku Recepty i taková jídla, které nejsou vhodná pro školní stravování. Jednalo se především o představení projektu jako takového, za nedostatečné upřesnění a tím vzniklé nedorozumění se omlouváme. Tento článek je pokračováním výše zmíněné kuchařky.

V jídelníčcích (nejen školních) jsou zastoupeny kombinace rostlinných i živočišných zdrojů potravin. Čím rozmanitější strava, tím více potřebných živin tělu doplníme. Pestrost jídelníčku zajišťují obiloviny, luštěniny, ovoce, zelenina a maso - zpravidla drůbeží, vepřové a hovězí. Z hlediska zdravé výživy bývá vedle vyšší konzumace ryb doporučováno také maso z divoce žijících zvířat. Zvěřina obsahuje minimum tuku, velké množství bílkovin, vitamínů a minerálů. V následujícím seriálu se můžete inspirovat recepty z různých druhů zvěřiny.

Prodává tradiční české koláče a kávu v Celetné ulici. Bývalý novinář Oskar Novák se rozhodl tento kulinářský poklad vrátit do historického centra Prahy a otevřel si kavárnu pro Čechy i turisty. Kde se vzal název Kolacherie a proč jsou jeho koláče tak výborné? Nejen to prozradil v našem rozhovoru.

Správné stolování je součástí etikety, kterou by měl každý znát. Děti by se měly s tímto tématem seznamovat již v raném věku, a to nejdříve v rodině, pak následně ve škole, popřípadě i v jiných institucích. Děje se to vůbec? A je to opravdu potřeba?

Sýry jsou nezastupitelnou součástí našeho jídelníčku již od pradávna. Nejstarší zmínky pocházejí už ze starého Egypta. Jejich výhoda je dána vlastnostmi hlavní suroviny, ze které se vyrábějí, tedy mléka. Sýrů existuje mnoho druhů a dělí se do různých kategorií. Pojďme si tedy společně vytvořit základní přehled, aby nás při výběru toho správného nic nezaskočilo.

Jistě jste již asi zaznamenali, ve Sbírce zákonů byla zveřejněna vyhláška č. 13/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů. Z důvodu významného navýšení cen vstupních surovin se upravilo rozpětí finančních limitů stanovených v příloze č. 2 vyhlášky o školním stravování.

Cílem článku je shrnout povinné obsahové náležitosti vnitřního řádu školní jídelny, popsat doporučené charakteristiky vnitřního řádu a usnadnit sestavení vnitřního řádu pomocí check listu. Pokud se některé informace vztahují na školní jídelny pouze některého zřizovatele, je tato skutečnost uvedena.