Když o něčem řekneme, že je to „z Marsu“, nemyslíme tím, že by to skutečně pocházelo z rudé planety. Je to metafora pro něco, co je technologicky i mentálně o generaci napřed - co přesahuje naši zkušenost a probouzí v nás směs fascinace a nedůvěry. „Z Marsu“ je všechno, co předbíhá dobu: technologické imaginace, schopnost představit si řešení „ze světa zítřka“, okamžik, kdy se inovace vymkne běžnému chápání a působí příliš nově pro rámce dnešního myšlení. Být „z Marsu“, znamená vzepřít se existujícím pravidlům a normám, přinášet pohled z jiné perspektivy, a to až téměř mimozemsky - alespoň do chvíle, než se z toho stane realita. Stejně jako kdysi působily první chytré telefony, samořiditelná auta či 3D tisk, i „jídelna z Marsu“ může být symbolem budoucnosti, která už klepe na dveře - jen je musíme otevřít.
Jídelna z Marsu
Vydáno:
13 minut čtení
Jídelna z Marsu
PhDr.
Jan
Voda,
Ph.D.,
MBA, ředitel základní školy FOSTRA Elementary, Praha 3
Například zmíněný
3D tisk jídla
působil ještě před několika lety jako čisté sci-fi. Dnes se však stává realitou - nejen v laboratořích, ale i v kuchyních některých restaurací. Výzkumníci z NASA experimentují s tiskem pizz a proteinových tyčinek pro dlouhodobé mise, kde má být jídlo vyráběno přímo z práškových surovin podle individuálních potřeb posádky. Evropské startupy, jako například
Natural Machines
se svou tiskárnou
Foodini
,1) už umožňují tisknout tvarované těstoviny, dezerty či rostlinné alternativy masa. Cílem není jen efekt a design, ale také přesné dávkování živin, personalizace jídelníčku a minimální odpad. To, co ještě včera vypadalo jako „z Marsu“, se tak dnes stává reálným prototypem - a možná první kapitolou příběhu o tom, jak bude vypadat stravování budoucnosti.Výdejna budoucnosti
Pokud jste viděli film
Pasažéři
(Passengers, 2016), pravděpodobně si vybavíte scénu na palubě lodi Avalon, v níž se snídaně i káva servírují
z automatů
: cestující jen přiloží identif