Skončení pracovního poměru

Jak moc je problematické zrušit pracovní poměr v případě, že je zaměstnankyně těhotná? Důvody vedoucí k mému rozhodnutí, nevyplývají z těhotenství, ale z neplnění pracovních povinností. Např. chování k dětem, spolupráce s rodiči, nevyhovění výměny směn apod. Již jednou byla zaměstnankyně upozorněna. Je možné bez problému pracovní poměr ukončit, nebo se mám obávat žaloby apod.? Ve své podstatě vlastně můžu zrušit pracovní poměr ve zkušební době bez udání důvodu. 

Tato jedinečná kniha vás provede celým tématem pracovněprávního vztahu od vzniku až po jeho správné skončení. Samozřejmostí je nejen zapracování změn tzv. flexinovely zákoníku práce ale také ohled na všechna specifika zvláštní právní úpravy, která se týká škol a školských zařízení. Unikátní je také její propojení do webové aplikace Řízení školy. 

Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek.

Obracím se na vás s prosbou o radu v následující situaci: v interní směrnici naší organizace máme nastavené vyplácení příspěvků na penzijní připojištění z FKSP jednou ročně (v prosinci) našim zaměstnancům. K zaměstnancům patřila v období vyplácení penzijního příspěvku za rok 2024 ještě bývalá paní ředitelka naší školy, jejíž pracovní poměr byl ukončen k 31. 12. 2024. Interní chybou našeho zaměstnance odešel příspěvek na nesprávné číslo účtu. Banka bohužel vrátila platbu až v březnu 2025. Mezitím bývalá zaměstnankyně zrušila v roce 2025 celou smlouvu o penzijním připojištění, tedy nemáme kam znovu odeslat nárokový příspěvek. Jak bychom měli prosím postupovat, abychom nepoškodili našeho bývalého zaměstnance a současně abychom se vyhnuli případným pracovněprávním sporům ze strany bývalé paní ředitelky? 

Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Na rozdíl od vstupní, periodické a mimořádné prohlídky není účelem výstupní prohlídky posouzení zdravotní způsobilostí zaměstnance konat práci.

Smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb povinně uzavírají ti zaměstnavatelé, kteří budou zaměstnávat pedagogy či jiné zaměstnance vykonávající práce zařazené do kategorie vyšší než první nebo součástí práce je činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny vyhláškou o pracovnělékařských službách nebo jinými právními předpisy.

Rozsáhlé zmapování aktuálního (školní rok 2025/2026) stavu právní úpravy poskytování pracovnělékařských služeb pedagogickým pracovníkům škol a školských zařízení

Pedagogický pracovník má uzavřenu pracovní smlouvu na dobu určitou na jeden rok, a to do 24. 8. 2025. Je možné, aby byla smlouva prodloužena pouze do 30. 6. 2026, pokud k podpisu dodatku dojde již 30. 6. 2025?

S účinností od 1. 6. 2025 se zásadním způsobem mění běh výpovědní doby i její délka v případě některých výpovědních důvodů. Výpovědní doba začíná běžet ode dne doručení výpovědi a končí v den, který se s tímto dnem číselně shoduje. Pokud takový den v posledním měsíci výpovědní doby není, končí výpovědní doba v poslední den měsíce.

Podle dřívější právní úpravy platilo, že pokud zaměstnavatel ukončil pracovní poměr z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, náleželo zaměstnanci odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Odstupné v této výši mohlo být pro zaměstnavatele likvidační, zaměstnavatelé se proto snažili tuto právní úpravu obejít a zejména pracovní úrazy uznávali jen neradi. Tzv. flexinovela zákoníku práce (zákon č. 120/2025 Sb.) proto místo odstupného přinesla jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru.

Předchozí právní úprava v případě, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat práci, umožňovala zaměstnavateli pracovní poměr rozvázat výpovědí. V závislosti na příčině dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti přitom zákon rozlišoval dva samostatné výpovědní důvody, což v praxi vedlo k tomu, že výpověď mohla být shledána soudem neplatnou jen proto, že zaměstnavatel, potažmo poskytovatel pracovnělékařských služeb nesprávně odhadli příčiny pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance.

V případě, že zaměstnanec zažaluje neplatnost rozvázání pracovního poměru a trvá na dalším zaměstnávání, má podle § 69 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši jeho průměrného výdělku za celou dobu trvání soudního sporu. Do teď však neměl nárok na náhradu za nevyčerpanou dovolenou, To změnilo rozhodnutí Soudního dvora EU, které se propsalo do tzv. flexinovely zákoníku práce (zákon č. 120/2025 Sb.).

Od 1. 1. 2025 jsem ředitelkou na ZŠ. S bývalou paní ředitelkou jsem byla domluvená, že mi bude postupně předávat veškerou agendu školy. Do dnešního dne jsem však obdržela pouze klíče od ředitelny, protože paní ředitelka vážně onemocněla (asi tři týdny po předání funkce) a právě podstupuje dost náročnou léčbu s nejistým výsledkem, takže k předání z její strany už nedojde. Chtěla bych být ale „chráněna“ nějakým dokumentem, který bych dala k podpisu zřizovateli, že neberu odpovědnost za nedostatky, které vznikly před mým nástupem do funkce, protože jsem zdědila školu v dost žalostném stavu. Poradíte mi prosím, co by měl takový dokument obsahovat, abych byla „chráněna“ a neodnesla, hlavně finančně, předešlé nedostatky? 

Novela zákoníku práce, jež nabyla účinnosti 1. 6. 2025, poměrně zásadně mění tradiční úpravu týkající se běhu výpovědní doby. V tomto článku shrnu nejdůležitější změny týkající výpovědní doby.

Tzv. flexinovela (zákon č. 120/2005 Sb.) zareagovala na výtky, které se v praxi objevovaly a které se týkaly běhu výpovědní doby. Dřívější právní úprava nerozlišovala délku výpovědní doby v závislosti na tom, jaký důvod zaměstnavatele k jednostrannému rozvázání pracovního poměru výpovědí vedl. Ať už je tedy zaměstnanec nadbytečný anebo kupříkladu nesplňuje zákonné předpoklady pro výkon sjednané práce či porušuje povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), pokud jde o délku výpovědní doby, poskytoval ekvivalentní úroveň ochrany. Výpovědní doba běžela až od prvního dne následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi, což v řadě případů pracovní poměr uměle prodlužovala. Tyto situace již delší dobu volaly po změně.

Učitelka prvního stupně ZŠ vykonává ještě činnost speciálního pedagoga. K výkonu obou činností je kvalifikovaná. Pro obě činnosti má uzavřené pracovní smlouvy, na pozici učitelka výše úvazku 1,00. Jako učitelka má 22 hodin přímé pedagogické činnosti. Na pozici speciální pedagog - výše úvazku 0,15, tento úvazek zahrnuje 0,1 - speciální pedagog - hrazeno původně ze Šablon + 0,05, tj. 1 hodina speicálně pedagogické péče týdně). Od 1. 9. 2025 přibude další jedna hodina speciální pedagogické péče. Je možné jí na pracovní pozici učitelka úvazek 1,00 sestavit tak, že bude v kombinaci 20 hodin přímé ped. činnosti v dané třídě 1. stupně ZŠ + 2 hodiny spec. ped. péče (odpoledne se skupinkou žáků, kteří to mají v doporučení)? Pokud to možné není, existuje nějaký jiný, doporučující model, jak úvazky sestavit a správně financovat?

Jedním z příplatků, které jsou vypláceny pedagogickým pracovníkům, je tzv. specializační příplatek. Náleží pedagogickému pracovníkovi, který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady. Otázkou, která se často objevuje, je, zda tento příplatek může být vyplácen také zaměstnanci, který činnost reálně vykonává, ale nemá splněné kvalifikační předpoklady.

Původní ředitel skončil a do funkce ředitele ZŠ byla jmenována zástupkyně ředitele, do doby než bude na základě konkurzu jmenován nový ředitel. Nový ředitel byl jmenován po měsíci, původní zástupkyně školy tedy vykonávala funkci ředitele jeden měsíc. Nový ředitel školy si chce ponechat i nadále původní zástupkyni ředitele školy. Jaké doklady jsou k tomu třeba? Nová pracovní smlouva nebo platí to, co bylo před jmenování zástupkyně ředitelkou? 

Jak je to s výpovědí danou zaměstnavatelem, pozbyl-li zaměstnanec zdravotní způsobilost? Nezpůsobil si pracovní úraz, ani nemoc z povolání. Pokud nemůžeme zaměstnance převést na jiný druh práce a dáme mu 2měsíční výpověď, jak je to s náhradou platu?

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že jeden vyučující na žáky soustavně křičí a mají z něho strach. Lze to použít jako podklad pro vytýkací dopis? V jedné třídě např. jeho jméno zmínilo 18 žáků z 19 v odpovědi na otázku: „Máš z něčeho nebo někoho ve škole strach? Z čeho nebo z koho? A proč?“ Žáci svou odpověd dále rozvedli informacemi typu: „je většinou nepříjemný a hodně křičí", “křičí po nás, když něco nevíme", „často se naštve a má nepřiměřené reakce", „nechová se k nám uplně hezky, spíše nás ponižuje", „je agresivní", „před hodinami jsem brečela, protože jsem měla až panický strach".