Mgr. Jan Kaczor

Jaký je rozsah PPČ ředitele školy za těchto podmínek: MŠ - 2 třídy - 36 dětí, ZŠ - 8 tříd - 113 žáků, ŠD - 2 oddělení - 50 žáků? Ředitel zároveň vykonává funkci koordinátora ICT. 

Za jakých podmínek je možné na maturitní obor přijmout žáka, který neuspěl v přijímacím řízení na jinou školu? Je možné jej přijmout bez toho, aby škola vyhlásila další kolo přijímacího řízení? Dotaz pokládáme v situaci, kdy je v roce 2024 ukončeno 2. kolo přijímacího řízení. Jak se liší postup v případě žáka, který v roce 2024 ukončí ZŠ, a žáka, který žádá o přestup do 1. ročníku naší školy z jiné SŠ?

Vedení školy plánuje své další vzdělávání v oblasti školského managementu v rámci MBA studia. Jde o pravidelná setkání 1× měsíčně s moduly pro oblast vzdělávání u soukromé instituce. Studium je zahájeno v září/říjnu, ukončováno v červnu obhajobou práce. S ohledem na cenu vzniká požadavek a zároveň jistá možnost poskytnout úhradu části studia (např. 30 % celkové částky) např. formou úhrady za jeden z modulů. Je možné tuto částku poskytnout z ONIV, mj. s ohledem na fakt, k jakým změnám došlo v legislativě od září 2023 a na co také navazuje dopis Mgr. Mareše z MŠMT? Samozřejmě je povinností moduly zahrnout do plánu DVPP a mít v ONIV prostředky. Vzdělávání je nyní jako celek akreditováno u MŠMT, nikoliv jeho moduly. Způsob fakturace je možné s institucí dohodnout. 

Může mít vychovatelka smlouvu na vychovatelku bez ohledu na to, zda pracuje v ŠD či v ŠK v církevní škole, nebo musí mít pracovní smlouvy dvě, jednu na ŠD a druhou na ŠK? Můžeme od nějaké odpolední hodiny promíchat žáky družinové s klubovými, opět v církevní škole?

Jakou kvalifikaci musí mít rodilý mluvčí anglického jazyka, když během hodiny, ve které mluvčí působí, je přítomný i pedagog AJ? 

Dne 5. února 2024 vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Metodické doporučení k prevenci a postihu záškoláctví a omlouvání žáků z vyučování, č. j. MSMT-780/2024-1, kterým nahradilo starší Pokyn MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví, č. j. 10 194/2002-14, ze dne 11. března 2002. Jedním z cílů vydání doporučení bylo zpřesnit podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování. Mám nicméně za to, že ani po vydání doporučení nejsou některé základní pojmy správně chápány, a dochází proto k nesprávnostem při řešení nepřítomnosti dětí, žáků a studentů ve vyučování.

V případě nepřítomnosti ředitele školy v den podpisu vysvědčení, zůstává uvedeno jeho jméno, ale podepisuje ten, kdo je pověřen vedením školy v nepřítomnosti (např. zástupce ředitele). K podpisu se pak připojí v. z.? 

Zaměstnanci jedou na školu v přírodě a je s nimi uzavřena dohoda o provedení práce. V dubnu 2024 mám 1. svátek a dále budou pracovat i v sobotu a neděli. Jaká bude výše příplatků u dohod o provedení práce za sobotu a neděli? Za svátek předpokládám 100 %. 

Dobrý den, kolegyně vystudovala VŠ v magisterském programu obor Informační a knihovnická studia (Filozoficko-přírodovědecká fakulta). Dále absolvovala státní jazykovou zkoušku z Aj. Musí pro splnění kvalifikace učitelky 2. stupně ZŠ (zejména pro výuky Aj) doplnit oborovou didaktiku a doplňující pedagogické minimum? Jak dlouho mohu zaměstnávat nekvalifikovanou učitelku? 

Jsme soukromé střední odborné učiliště, zřízené jako škola podle § 16 odst. 9 školského zákona, všichni naši žáci mají kombinovanou vadu a jsou přijímáni na základě doporučujícího posouzení školského poradenského zařízení. Jedná se o žáky, u kterých shledáváme, že by bylo vhodné z důvodu jejich znevýhodnění prodloužení délky vzdělávání a rozložení učiva daného ročníku, pokud platné doporučení neobsahuje podpůrné opatření „Prodloužení délky vzdělávání“ dle vyhlášky č. 27/2016, se školským poradenským zařízením (SPC / PPP) prodiskutujeme, dodáme podklady ke zvážení přiznání tohoto podpůrného opatření a žák / zákonný zástupce doloží též žádost ke zvážení tohoto podpůrného opatření. ŠPZ vypracuje nové doporučení, včetně tohoto podpůrného opatření, žák je na konci 2. pololetí běžně hodnocen, numericky či slovně, dle IVP. Je v této situaci potřeba, aby dle § 66 odst. 2 školského zákona byla žákem / zákonným zástupcem podána písemná žádost a následně ředitelem školy vydáno vyhovující rozhodnutí, nebo se jedná o nadbytečný administrativní krok, vzhledem k tomu, že se jedná o podpůrné opatření stanovené v doporučení ŠPZ? V tuto chvíli tyto dva dokumenty procesujeme, ale samozřejmě, pokud by se jednalo o redundantní krok, rádi ho eliminujeme. V případě naší školy se např. v letošním roce jedná o zpracování celkem 17 takových žádostí a rozhodnutí. 

Jedním z témat, které v průběhu prázdnin rezonovalo učitelskou veřejností, bylo parlamentem schválené vypuštění písm. c) z § 22a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školského zákona). Uvedené ustanovení, ve znění účinném do konce roku 2023, zakotvuje právo pedagogického pracovníka na využívání metod, forem a prostředků dle vlastního uvážení v souladu se zásadami a cíli vzdělávání při přímé vyučovací, výchovné, speciálněpedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti.

Zaměstnankyně ukončila k 30. 6. 2023 pracovní poměr u naší organizace (na svou žádost). Od 1. 9. 2023 jsme se s ní dohodli, že odučí 4 hodiny týdně v maturitní třídě, tzn. pouze do 31. 5. 2024. K tomuto datu maturitní třída ukončí studium maturitní zkouškou a není důvod, aby pracovní poměr trval déle. Můžeme aplikovat § 39 odst. 4 zákoníku práce a pracovní poměr uzavřít od 1. 9. 2023 do 31. 5. 2024. Předpokládáme, že povaha práce vykonávaná pouze po dobu studia maturitní třídě, nám to umožní. Nebo musíme se zaměstnankyní uzavřít pracovní poměr na 12 měsíců a následně ho ukončit dohodou k 31. 5. 2024? Pro úplnost dodáváme, že smlouva na období 1. 9. 2023 – 31. 5. 2024 byla připravena na žádost uvedené zaměstnankyně.

Kariérový poradce v ZŠ Jaké kvalifikační požadavky musí splňovat pedagog, který vykonává v ZŠ pozici kariérového poradce? ODPOVĚĎ: Pozice kariérového poradce v základní škole není právními předpisy zakotvena. Kariérové...

Dozvěděl jsem se o směrnici EU v oblasti autorských práv, která má zpřísnit pořizování kopií pro žáky a to i ke studijním účelům, směrnice má údajně být implementována do zákonač. 121/2000 Sb., o právu autorském. Poradíte jak se v tomto ohledu chovat?

Je důvodem nepřijetí do 9. ročníku k základnímu vzdělávání věk dítěte? Žadatelům (cizincům) je v době podání žádosti 15 a 16 let, měli by tedy žádat o přijetí na SŠ.

Paní učitelka má pracovní smlouvu od 23. 8. 2021 na dobu určitou s 3měsíční zkušební lhůtou. V průběhu této zkušební lhůty byla od 16. do 30. 10. v karanténě – tedy na neschopence. Prodlužuje se tedy tato zkušební doba o 14 dní i v tomto případě? Mohu jí dát výpověď v současné době, i když je opět v karanténě? Důvod ve výpovědi sice neuvedu, ale nejsou to opakované karantény.

Jakým způsobem máme zadávat ve výkazu práce dny, kdy učitel studuje VŠ – doplňuje si kvalifikaci. Toto studium je v zájmu zaměstnavatele.

Je možné dát dětem na omezený čas v jasně vymezeném prostoru „rozchod“? Pokud ano, za jakých podmínek? V případě, že se dítě úmyslně vzdálí z vymezeného prostoru a odejde, nese škola odpovědnost za případný úraz, který by se mu stal?

V rámci veřejnosprávních kontrol kontrolujeme mimo jiné i evidenci k neodhlášeným a neodebraným jídlům v MŠ/ZŠ. Jde nám o správný a jednotný postup u příspěvkových organizací zřízených ÚSC v rámci našeho městského obvodu. Je nám jasné, že zorientovat se v zákoně a vyhlášce nemusí být pro každého jednoduché, zvlášť když některé používané pojmy, nejsou přesně popsány, proto bychom Vás poprosily o Váš názor. Máme dotaz k dotovaným obědům v MŠ. Jedná se o příspěvkovou organizaci zřízenou ÚSC. Jde o případ, kdy je dítě nepřítomno v MŠ od pondělí do čtvrtku a rodič stihne včas dítě odhlásit stravu na pondělí. V průběhu pondělí se dítě jeví v pořádku, rodič přihlásí dítě od úterý zpět do MŠ (strava je přihlášena). Dítě však opět nedorazí. Vedoucí školní jídelny tento den (úterý) považuje za první den neplánované nepřítomnosti s nárokem na dotovanou stravu. S vedoucí školní jídelny se rozcházíme v názoru co je „plánovaná“ nepřítomnost dítěte. Vedoucí školní jídelny má za to, že plánovaná nepřítomnost je nepřítomnost dítěte o které rodič dopředu ví a neplánovaná nepřítomnost je ta, kterou rodič dopředu neví (nemoc) a nedokáže vždy včas odhlásit z docházky a potažmo ze stravy. Náš názor je ten, že ve výše popsaném případu jde o souvislou nepřítomnost dítěte v MŠ od pondělí do čtvrtku, kdy první den rodič stihl odhlásit dítě ze stravy a v ostatní dny už dítě nemá nárok na dotovanou stravu. Neplánovanou nepřítomnost vnímáme, že jde o nepřítomnost, která souvisí s osobní situací dítěte. Jelikož vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování v platném znění uvádí neplánovanou nepřítomnost (tj, bez ohledu na její důvod) a neomezuje jí pouze na neplánovanou nepřítomnost z důvodu nemoci a zdravotních potíží, může proto jít i o neplánovanou nepřítomnost z jiných osobních důvodů. Pokud rodič nestihne včas odhlásit dítě má nárok první den této neplánované nepřítomnosti na dotovanou stravu. Plánovanou nepřítomnost dítěte chápeme jako situaci, kdy škola z objektivního důvodu nemohla zajistit činnost předškolního vzdělávání, k němuž je dítě přihlášeno a jichž by se mělo účastnit (předškolní děti, děti s odloženou školní docházkou, které úplatu za předškolní vzdělávání nehradí) nebo se mohlo účastnit (děti 3-6 let u nichž není povinná předškolní docházka, úplatu za předškolní vzdělává ní hradí). Tato situace např. nastává je popsána u středoškolského vzdělávání …..“Například během „svatého týdne“, rozumíme-li jím období, kdy škola neuskutečňuje pro žáka ani vyučování ani jiné činnosti, na nichž by měl nebo mohl být žák ve škole účasten, jde o „plánovanou nepřítomnost“ ve škole“ viz stanovisko Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy/Č.j.: MSMT-17742/2012-20 ze dne 30. dubna 2012.Domníváme se, že takto lze stanovisko aplikovat i na předškolní a základní vzdělávání, kdy je z tohoto stanoviska zřejmé, že plánovaná nepřítomnost dítěte/žáka/studenta ve škole nastává z objektivních příčin na straně školy nikoliv subjektivních příčin na straně dítěte/žáka/studenta a v takových případech je strava automaticky školou odhlášena. Domníváme se, že situace, kdy rodič o nepřítomnosti dítěte dopředu ví a včas odhlásí dítě z docházky a potažmo ze stravy nelze považovat v kontextu vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování v platném znění za plánovanou nepřítomnost, jelikož strava nebyla vůbec připravena a rodiči tak nevznikly žádné náklady (ani v souvislosti s dotovaným obědem). Dále vnímáme, že postupem vedoucí školní jídelny, která souvislou nepřítomnost dítěte dělí dále na základě přihlášek rodičů na plánovanou a neplánovanou nepřítomnost, dochází k čerpání dotované stravy i v jiné dny než jen v první den nepřítomnosti dítěte.

Dopracovat se ke srozumitelné, nikoli bezobsažné a zároveň nikoli příliš konkrétní odpovědi na otázku „co má být cílem revize rámcových vzdělávacích programů“, se ukazuje jako nelehký úkol.