Dne 5. února 2024 vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Metodické doporučení k prevenci a postihu záškoláctví a omlouvání žáků z vyučování, č. j. MSMT-780/2024-1, kterým nahradilo starší Pokyn MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví, č. j. 10 194/2002-14, ze dne 11. března 2002. Jedním z cílů vydání doporučení bylo zpřesnit podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování. Mám nicméně za to, že ani po vydání doporučení nejsou některé základní pojmy správně chápány, a dochází proto k nesprávnostem při řešení nepřítomnosti dětí, žáků a studentů ve vyučování.
Uvolňování z vyučování, dokládání důvodů nepřítomnosti ve vyučování a omlouvání nepřítomnosti ve vyučování
Mgr.
Jan
Kaczor
Právník pro ScioŠkoly
V článku si kladu za cíl osvětlit tři pojmy:
1.
uvolnění z vyučování
2.
dokládání důvodů nepřítomnosti
3.
omlouvání nepřítomnosti
Pro dítěte, žáka a studenta bude v tomto článku souhrnně používán pojem „žák“. Není-li uvedeno jinak, odkazují se nákresy v článku při zkrácené citaci právních předpisů na zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
Uvolnění z vyučování
Před samotným popisem uvolnění z vyučování je třeba zmínit, že pojem „uvolnění“ se ve školském zákoně používá ve třech na sobě nezávislých případech:
Byť nás pro řešení nepřítomnosti žáka ve vyučování zajímá především institut
uvolnění žáka z vyučování
, krátce se zmiňme i o
uvolnění žáka z vyučování některého předmětu
a
uvolnění žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání
, neboť mezi těmito instituty dochází často k záměně.1. Uvolnění žáka z vyučování některého předmětu
1)Uvolnění žáka zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu je uvolněním z předmětu nebo jeho části jako obsahově vymezené části