Školní psycholog

Prosím o posouzení správnosti výkladu, protože informace ze srpna 2025 od dr. Hany Polákové byla, že u Doporučení v podobě personální podpory, které bylo vydané před účinností zákona, se personální podpora nebude rušit jako PO. Toto nekoresponduje s opatřením, které bylo doručeno nyní. Budeme zaměstnanci ukončovat pracovní poměr k 31. 12. 2025? Ředitelka školy: „…níže vám přeposílám informaci k financování ŠP nebo SP (případně sociálního pedagoga) od 1. 1. 2026, kterou nám poskytla paní Mgr. ... regionální metodička Středního článku podpory pro xxkraj. Vyjádření se vztahuje ke škole, která má 450 žáků a zaměstnává 1,0 úvazek školního psychologa z dotace SR a 1,0 úvazek speciálního pedagoga z podpůrných opatření: ‚Pokud je k 30. 9. 2025 vykázán úvazek školního psychologa ve výši 1,00 hrazený ze státního rozpočtu a úvazek speciálního pedagoga ve výši 1,00 financovaný z podpůrných opatření na základě doporučení ŠPP, pak k 31. 12. 2025 úvazek speciálního pedagoga zanikne. Od ledna 2026 bude mít škola podle počtu žáků nárok na celkový úvazek 1,00. O jeho rozdělení mezi psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního rozhodne ředitel školy. Součet všech úvazků však nesmí překročit 1,00 (PPČ 24 hodin při 100% úvazku). Ředitel školy má povinnost zaměstnat školního psychologa nebo speciálního pedagoga až do výše PHPmax, je-li to vzhledem k vzdělávacím potřebám žáka nebo žáků nezbytné. Ředitel školy bude muset zdůvodnit složení pedagogického týmu z PHPmax. Je-li to nezbytné zaměstná z uvedeného úvazku i školního sociálního pedagoga. Pro složení týmu může využít i přechodné období do 1. 1. 2029. V případě potřeby navýšit PHPmax z důvodu zvýšeného (vysokého) počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, žáků se sociálním znevýhodněním nebo žáků talentovaných, jedná ředitel školy se spádovou PPP. Také může škola náležet tzv. k ‚indexovaným‘ školám podle pásma znevýhodněnosti (znevýhodněným nebo výrazně znevýhodněným) a mít navýšen PHPmax. Případné změny v rozdělení úvazků či další organizační opatření související s touto změnou jsou plně v kompetenci ředitele školy.‘ “

Je potřeba zajistit od zletilých žáků nebo zákonných zástupců nezletilého žáka souhlas s činností školního psychologa zvlášť, nebo stačí požadovat jen souhlas či nesouhlas s činností ŠPP, jehož je školní psycholog součástí? Na naší škole se vyjadřují zákonní zástupci nebo zletilí žáci formou tzv. generálního souhlasu mimo jiné i s tím, že s žákem budou pracovat členové Školního poradenského pracoviště ve složení výchovný poradce, školní metodik prevence a školní psycholog. Je třeba ve zvláštním bodě vymezit činnost školního psychologa a požadovat udělení souhlasu či nesouhlasu s jeho přímým působením na žáka a uvést to takto mimo požadavek o udělení souhlasu či nesouhlasu s činností ŠPP? 

Už podruhé se uskutečnil Týden pro wellbeing ve škole. Jedná se o kampaň, jejímž cílem je spojit síly všech, kdo staví na tom, že wellbeing je nutnou podmínkou pro kvalitní učení.

Jak správně postupovat, pokud od 1. 9. 2024 chceme změnit ve školním řádu způsob používání mobilních telefonů ve škole? Je možné při změně obsahu bodu, který toto upravuje, provést pouze aktualizaci školního řádu a informovat o ní, nebo je třeba vydávat dodatek školního řádu? Musí školská rada schvalovat i případnou aktualizaci? Nedávno jsme prošli hloubkovou kontrolou ČŠI a v průběhu inspekční činnosti jsme školní řád upravovali – inspekcí mi bylo řečeno, že mám udělat pouze aktualizaci a provedla jsem hned bez schvalování. Dle jakého předpisu se která úprava provádí – aktualizace, vydání dodatku? A dle jakého předpisu a kdy je třeba podepsaný informovaný souhlas zákonného zástupce pro práci školní psycholožky se žákem či třídou? 

Jsme základní škola a máme projekt Imlementace reformy - Národní plán obnovy. V rámci projektu zaměstnáváme kariérového poradce, který není pedagogickým pracovníkem. Do které platové tabulky a platové třídy ho máme zařadit? Doplnění otázky: kariérový poradce prostřednictvím kariérových technik, metod a postupů poskytuje poradenské služby, jejichž cílem je pomáhat a podporovat jednotlivce nebo skupiny osob v jakémkoliv věku při rozhodování v otázkách vzdělávání, profesní přípravy, volby zaměstnání a rozvoji kariéry v kterékoliv fázi jejich života.

Kamila Tkáčová je učitelkou na Slezském gymnáziu v Opavě. Mimo to, že zastává roli školní metodičky prevence, vyučuje ještě základy společenských věd a tělesnou výchovu. Hlavně je ale koordinátorkou několika velmi zajímavých projektů. Jedním z nich je i projekt HELP P3. Kdyby vám stejně jako mně hned nedošlo, co zkratka P3 znamená, jsou to tři P ze slovního spojení poruchy příjmu potravy. Ty se bohužel nevyhýbají žákům základních ani středních škol. „Má osobní – zdůrazňuji slovo osobní – statistika a zkušenost je poměrně alarmující, jde až o tři či čtyři žáky v každé třídě, kteří se potýkají s nějakým onemocněním ze spektra poruch příjmu potravy.“ Je dobře, že každá třída má zároveň možnost udělat si do Opavy výlet a poslechnout si jednu z přednášek, které vedou studenti zmiňovaného gymnázia už více než patnáct let.

Až třicet procent dospívajících má zkušenost s násilím v partnerských vztazích. „Často ani nevědí, že něco není v pořádku,“ říká psycholožka Barbora Jakobsen. Ta s organizací SOFA rozjíždí projekt Blízké vztahy bez násilí, určený českým učitelům a teenagerům.

Když se zdá, že puberta našich dětí/žáků je za námi, mnozí si zhluboka oddychneme. Jenže i následující vývojové období, adolescence, má svá úskalí. Puberta neskončí ze dne na den. Leckdy sice některé nepříznivé projevy příjemně ustupují, ale jiné se zase až nepříjemně drží či opakovaně vracejí. Některé problémy se objeví zcela nově. Navíc u každého dospívajícího probíhá toto období intenzivního hledání a zkoumání i bojů se sebou samým i s autoritami odlišně. Takže pak jsou někteří adolescenti plně komponovaní, vcelku přiměřeně studují, věnují se ušlechtilým koníčkům, zatímco jiní tu a tam nebo i permanentně, především slovně, bojují se světem dospělých. Utápí se v pochybnostech, odmítání rodinného i společenského fungování. A my můžeme získat dojem, že vlastně nedělají nic pořádného, nebo dokonce že nedělají vůbec nic.

Manuál ke kvalifikačním předpokladům - Šablony OP JAK

Počet lidí, kteří se léčí s duševním onemocněním, v České republice každoročně stoupá. Bohužel jsou mezi nimi také studenti a studentky středních škol, kteří se v dnešní době potýkají s různými problémy v oblasti mentálního zdraví, od závažnějších psychických poruch, jako jsou úzkostné poruchy a deprese, až po nejrůznější emocionální a behaviorální obtíže, jako je strach ze selhání, emoční labilita, impulzivita nebo sociální stažení se. Studující se také mohou potýkat s faktory typu nízká odolnost vůči stresu, které zvyšují riziko vzniku emocionálních obtíží.

V minulém díle tohoto seriálu, který představuje blíže online kurz Děti s OMJ v české škole organizace Člověk v tísni, o. p. s., jsme se věnovali žákyni třetí třídy Darye, která se potýkala s jazykovou bariérou. Tento měsíc se přesuneme na druhý stupeň a podíváme se za čtrnáctiletou Olenou, která má potíže se začleněním do kolektivu.

O systémovosti a komplexní provázanosti zajišťované logopedické intervence ve školství jsem již několikrát opakovaně psala, ráda bych ale v tomto kontextu vyzdvihla záslužnou činnost koordinátorů logopedické péče. Tito odborníci svojí praktickou činností garantují úroveň a kvalitu logopedické intervence zprostředkované a poskytované primárně poradenským systémem, který cílí a směřuje na potřebné děti, žáky a studenty (dále jen „žák“) s vadami řeči (narušenou komunikační schopností) ve školách a školských zařízeních.

Od 1. září 2023 financujeme školního psychologa s úvazkem 1,0 z evropských peněz – zjednodušené projekty. Lze poskytnout tomuto pracovníkovi mimořádnou odměnu z finančních prostředků na přímé náklady na vzdělání ÚZ 33 353?

Mgr. Jaroslava Budíková je speciální pedagožka s řadou dlouhodobých psychoterapeutických výcviků, pracuje s dětmi a jejich rodiči v pedagogicko-psychologické poradně. Věnuje se léta dětem s ADHD, přednáší pro různé organizace. Je spoluzakladatelkou a dlouholetou aktivní členkou sdružení Duha Jasmín, který pracuje s dětmi a dospívajícími, již jsou z různých důvodů v riziku vyloučení z kolektivu.

Než zazvoní, které se dlouhodobě věnuje průzkumům žáků základních a středních škol, na přelomu září a října realizovalo dotazníkové šetření mezi 3 481 žáky prvních až čtvrtých ročníků středních škol. Průzkum byl zaměřen na spokojenost s výběrem střední školy, hodnocení výuky i pedagogů, ale také užívání návykových látek či přítomnost školských psychologů na školách. Přinášíme vám ta nejdůležitější zjištění.

Co může učitel udělat, pokud se mu nějaký jeho žák nezdá v pohodě? Kam se může obrátit a jak získat ke spolupráci rodiče? Otázky spojené s duševním zdravím dětí se ve školách řeší čím dál častěji. „Volají nám učitelé a ptají se třeba na to, co můžou udělat, pokud si dítě z jejich třídy ubližuje,“ říká Veronika Vejvodová, vedoucí Domu Přemysla Pittra pro děti, který nabízí krizovou pomoc ambulantní i pobytovou dospívajícím od 12 do 18 let. „Učitelé si všímají, když se něco děje, ale často nevědí, co dál,“ dodává.

Cílem Pracovní situace je rekapitulovat důležité činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence v 1. pololetí školního roku 2022/2023 a zdůraznit činnosti nebo skutečnosti relativně nové. 

Poradenské služby poskytované pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálně pedagogickými centry jsou bezesporu užitečnými, dětmi, žáky i studenty škol hojně poptávanými a využívanými službami. Cílem textu je stručně analyzovat současnou právní úpravu poskytování poradenských služeb školskými poradenskými zařízení optikou následující otázky: Lze poskytovat poradenské služby online způsobem?

Náplně práce byly zpracovány na základě přílohy č. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, rozdíly oproti legislativnímu textu vycházejí z potřeb pedagogického terénu škol a ŠPZ a připomínek zástupců odborných asociací (zkušenosti z MAP, KAP, RAMPS).

Supervize je jednou z forem podpory pedagogických pracovníků a představuje důležitou oblast jejich profesního růstu. Lze ji chápat současně jako aktivní prvek prevence syndromu vyhoření a přetížení (sídlení, provázení, konzultace, podpora).