Školní psycholog

Jak správně postupovat, pokud od 1. 9. 2024 chceme změnit ve školním řádu způsob používání mobilních telefonů ve škole? Je možné při změně obsahu bodu, který toto upravuje, provést pouze aktualizaci školního řádu a informovat o ní, nebo je třeba vydávat dodatek školního řádu? Musí školská rada schvalovat i případnou aktualizaci? Nedávno jsme prošli hloubkovou kontrolou ČŠI a v průběhu inspekční činnosti jsme školní řád upravovali – inspekcí mi bylo řečeno, že mám udělat pouze aktualizaci a provedla jsem hned bez schvalování. Dle jakého předpisu se která úprava provádí – aktualizace, vydání dodatku? A dle jakého předpisu a kdy je třeba podepsaný informovaný souhlas zákonného zástupce pro práci školní psycholožky se žákem či třídou? 

Jsme základní škola a máme projekt Imlementace reformy - Národní plán obnovy. V rámci projektu zaměstnáváme kariérového poradce, který není pedagogickým pracovníkem. Do které platové tabulky a platové třídy ho máme zařadit? Doplnění otázky: kariérový poradce prostřednictvím kariérových technik, metod a postupů poskytuje poradenské služby, jejichž cílem je pomáhat a podporovat jednotlivce nebo skupiny osob v jakémkoliv věku při rozhodování v otázkách vzdělávání, profesní přípravy, volby zaměstnání a rozvoji kariéry v kterékoliv fázi jejich života.

Kamila Tkáčová je učitelkou na Slezském gymnáziu v Opavě. Mimo to, že zastává roli školní metodičky prevence, vyučuje ještě základy společenských věd a tělesnou výchovu. Hlavně je ale koordinátorkou několika velmi zajímavých projektů. Jedním z nich je i projekt HELP P3. Kdyby vám stejně jako mně hned nedošlo, co zkratka P3 znamená, jsou to tři P ze slovního spojení poruchy příjmu potravy. Ty se bohužel nevyhýbají žákům základních ani středních škol. „Má osobní – zdůrazňuji slovo osobní – statistika a zkušenost je poměrně alarmující, jde až o tři či čtyři žáky v každé třídě, kteří se potýkají s nějakým onemocněním ze spektra poruch příjmu potravy.“ Je dobře, že každá třída má zároveň možnost udělat si do Opavy výlet a poslechnout si jednu z přednášek, které vedou studenti zmiňovaného gymnázia už více než patnáct let.

Až třicet procent dospívajících má zkušenost s násilím v partnerských vztazích. „Často ani nevědí, že něco není v pořádku,“ říká psycholožka Barbora Jakobsen. Ta s organizací SOFA rozjíždí projekt Blízké vztahy bez násilí, určený českým učitelům a teenagerům.

Když se zdá, že puberta našich dětí/žáků je za námi, mnozí si zhluboka oddychneme. Jenže i následující vývojové období, adolescence, má svá úskalí. Puberta neskončí ze dne na den. Leckdy sice některé nepříznivé projevy příjemně ustupují, ale jiné se zase až nepříjemně drží či opakovaně vracejí. Některé problémy se objeví zcela nově. Navíc u každého dospívajícího probíhá toto období intenzivního hledání a zkoumání i bojů se sebou samým i s autoritami odlišně. Takže pak jsou někteří adolescenti plně komponovaní, vcelku přiměřeně studují, věnují se ušlechtilým koníčkům, zatímco jiní tu a tam nebo i permanentně, především slovně, bojují se světem dospělých. Utápí se v pochybnostech, odmítání rodinného i společenského fungování. A my můžeme získat dojem, že vlastně nedělají nic pořádného, nebo dokonce že nedělají vůbec nic.

Manuál ke kvalifikačním předpokladům - Šablony OP JAK

Počet lidí, kteří se léčí s duševním onemocněním, v České republice každoročně stoupá. Bohužel jsou mezi nimi také studenti a studentky středních škol, kteří se v dnešní době potýkají s různými problémy v oblasti mentálního zdraví, od závažnějších psychických poruch, jako jsou úzkostné poruchy a deprese, až po nejrůznější emocionální a behaviorální obtíže, jako je strach ze selhání, emoční labilita, impulzivita nebo sociální stažení se. Studující se také mohou potýkat s faktory typu nízká odolnost vůči stresu, které zvyšují riziko vzniku emocionálních obtíží.

V minulém díle tohoto seriálu, který představuje blíže online kurz Děti s OMJ v české škole organizace Člověk v tísni, o. p. s., jsme se věnovali žákyni třetí třídy Darye, která se potýkala s jazykovou bariérou. Tento měsíc se přesuneme na druhý stupeň a podíváme se za čtrnáctiletou Olenou, která má potíže se začleněním do kolektivu.

O systémovosti a komplexní provázanosti zajišťované logopedické intervence ve školství jsem již několikrát opakovaně psala, ráda bych ale v tomto kontextu vyzdvihla záslužnou činnost koordinátorů logopedické péče. Tito odborníci svojí praktickou činností garantují úroveň a kvalitu logopedické intervence zprostředkované a poskytované primárně poradenským systémem, který cílí a směřuje na potřebné děti, žáky a studenty (dále jen „žák“) s vadami řeči (narušenou komunikační schopností) ve školách a školských zařízeních.

Od 1. září 2023 financujeme školního psychologa s úvazkem 1,0 z evropských peněz – zjednodušené projekty. Lze poskytnout tomuto pracovníkovi mimořádnou odměnu z finančních prostředků na přímé náklady na vzdělání ÚZ 33 353?

Mgr. Jaroslava Budíková je speciální pedagožka s řadou dlouhodobých psychoterapeutických výcviků, pracuje s dětmi a jejich rodiči v pedagogicko-psychologické poradně. Věnuje se léta dětem s ADHD, přednáší pro různé organizace. Je spoluzakladatelkou a dlouholetou aktivní členkou sdružení Duha Jasmín, který pracuje s dětmi a dospívajícími, již jsou z různých důvodů v riziku vyloučení z kolektivu.

Než zazvoní, které se dlouhodobě věnuje průzkumům žáků základních a středních škol, na přelomu září a října realizovalo dotazníkové šetření mezi 3 481 žáky prvních až čtvrtých ročníků středních škol. Průzkum byl zaměřen na spokojenost s výběrem střední školy, hodnocení výuky i pedagogů, ale také užívání návykových látek či přítomnost školských psychologů na školách. Přinášíme vám ta nejdůležitější zjištění.

Co může učitel udělat, pokud se mu nějaký jeho žák nezdá v pohodě? Kam se může obrátit a jak získat ke spolupráci rodiče? Otázky spojené s duševním zdravím dětí se ve školách řeší čím dál častěji. „Volají nám učitelé a ptají se třeba na to, co můžou udělat, pokud si dítě z jejich třídy ubližuje,“ říká Veronika Vejvodová, vedoucí Domu Přemysla Pittra pro děti, který nabízí krizovou pomoc ambulantní i pobytovou dospívajícím od 12 do 18 let. „Učitelé si všímají, když se něco děje, ale často nevědí, co dál,“ dodává.

Cílem Pracovní situace je rekapitulovat důležité činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence v 1. pololetí školního roku 2022/2023 a zdůraznit činnosti nebo skutečnosti relativně nové. 

Poradenské služby poskytované pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálně pedagogickými centry jsou bezesporu užitečnými, dětmi, žáky i studenty škol hojně poptávanými a využívanými službami. Cílem textu je stručně analyzovat současnou právní úpravu poskytování poradenských služeb školskými poradenskými zařízení optikou následující otázky: Lze poskytovat poradenské služby online způsobem?

Náplně práce byly zpracovány na základě přílohy č. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, rozdíly oproti legislativnímu textu vycházejí z potřeb pedagogického terénu škol a ŠPZ a připomínek zástupců odborných asociací (zkušenosti z MAP, KAP, RAMPS).

Supervize je jednou z forem podpory pedagogických pracovníků a představuje důležitou oblast jejich profesního růstu. Lze ji chápat současně jako aktivní prvek prevence syndromu vyhoření a přetížení (sídlení, provázení, konzultace, podpora). 

Tento metodický materiál připravilo MŠMT k podpoře základních škol a pedagogicko-psycholockých poraden („PPP“) při plošném zavádění pozic školních psychologů a školních speciálních pedagogů do základních škol.

S vysokou pravděpodobností nově příchozí žáci z Ukrajiny prožívají akutní stresovou reakci. Jestliže jsme pod tlakem a ve stresu, je pro náš mozek velmi složité se učit, vzdělávat. Mějme na paměti Maslowovu pyramidu potřeb a fakt, že většina těchto žáků je traumatizována. Péče o psychické zdraví a bezpečí těchto žáků je pro školní psychology v nastalé situaci zásadní zakázkou. Z důvodu jazykové bariéry je však velmi složité poskytovat naše služby. To, co mimo jiné můžeme, je komunikovat s laskavostí, klidem, přehledně a srozumitelně. I proto jsem vytvořila rozcestník v ukrajinštině, kde je možné se zorientovat v tom, kam je v Praze možné se obrátit s žádostí o psychologickou či psychoterapeutickou pomoc v ukrajinštině.  Anglika Sbouli, školní psycholožka a herečka na volné noze

Dětské duševní zdraví je křehké a zejména nyní, v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině, vyvstává řada situací, ve kterých si ani zkušení dospělí – rodiče i učitelé – nemusí vědět rady.