Mgr. Silvie Pýchová, Ph.D.

Od 4. do 11. února 2026 se opět můžeme napříč Českou republikou propojit v tématu podpory zdravého rozvoje žáků ve škole. Už potřetí se totiž uskuteční Týden pro wellbeing ve škole, jehož cílem je zdůraznit důležitost tohoto tématu ve vzdělávání a zároveň porozumět jeho komplexnosti.

Jde současné problémy školství vyřešit jen se znalostí českého vzdělávacího systému? V Partnerství pro vzdělávání 2030+ jsme přesvědčeni o tom, že se máme co nejvíce učit nejen z českých, ale také ze zahraničních zkušeností. Pořádáme proto pravidelné studijní cesty do inspirativních zemí. Poprvé jsme takto vyjeli v roce 2022 do Nizozemska, pak v roce 2023 do Estonska a Finska, v roce 2024 do Skotska a naposledy v listopadu 2025 do anglického Manchesteru.

Pro devátý rozhovor ze seriálu rozhovorů o vzdělávací politice jsme si vybrali prof. PaedDr. Radku Wildovou, CSc., významnou osobnost českého vzdělávání a odbornici na rozvoj počáteční čtenářské gramotnosti a pregramotnosti. Radka Wildová absolvovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Po pedagogické praxi v několika základních školách nastoupila v roce 1993 jako akademická pracovnice na Pedagogickou fakultu UK, kde byla v letech 2009 až 2016 děkankou. V roce 2016 se stala prorektorkou Univerzity Karlovy pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti. Od roku 2022 až do letošního roku působila na MŠMT – nejprve na pozici náměstkyně pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu, později jako vrchní ředitelka pro tuto oblast. Od září 2025 působí jako prorektorka pro výzkum a akademickou excelenci na University of New York in Prague. Zároveň však pokračuje v akademické práci na PedF UK v oblasti elementaristiky. Je autorkou či spoluautorkou řady odborných publikací a členkou několika zahraničních expertních týmů. V roce 2017 obdržela medaili Pedagogické fakulty UK a v roce 2020 zlatou medaili za mimořádné zásluhy o rozvoj Univerzity Karlovy.

Pro osmý rozhovor o vzdělávací politice jsme oslovili doc. RNDr. Janu Strakovou, Ph.D., která pracuje v Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Vystudovala fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Měla na starosti koordinaci mezinárodních výzkumů vědomostí a dovedností žáků (TIMSS, PISA) i dospělých (PIAAC) v ČR. Dlouhodobě se věnuje výzkumu nerovností ve vzdělávání. Spolupracuje s řadou nevládních organizací i s institucemi státní správy. Na expertní bázi spolupracuje rovněž s Evropskou komisí a UNESCO. Pravidelně publikuje v českých a zahraničních odborných časopisech. Jana Straková obdržela v roce 2019 Cenu Nadace České spořitelny za dlouhodobé prosazování rovného přístupu ke kvalitnímu veřejnému vzdělávání.

Pro sedmý rozhovor o vzdělávací politice jsme si vybrali prof. PhDr. Arnošta Veselého, Ph.D., který je proděkanem pro vědu a výzkum na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a uznávaným expertem na vzdělávací politiku v ČR. Ve své výzkumné činnosti se vedle tématu vzdělávací politiky zabývá analýzou a tvorbou veřejné politiky a výzkumem veřejné správy. Od roku 2018 je vedoucím Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) na Univerzitě Karlově. V roce 2019 se stal předsedou externí expertní skupiny pro přípravu Hlavních směrů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Mezi jeho významné publikace patří „Vybrané problémy vzdělávací politiky“, „Teorie a nástroje vzdělávací politiky“, „Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu“ nebo „Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe“. V roce 2023 převzal Arnošt Veselý medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1. stupně za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost.

České školství čelí dlouhodobě výzvám, které nelze vyřešit dílčími reformami ani shora řízenými zásahy, ani není v silách jednotlivé organizace dosáhnout viditelné změny. Od roztříštěnosti systému přes nerovné podmínky žáků až po potřebu systematické podpory duševního zdraví a wellbeingu celkově – řešení toho všeho závisí na schopnosti dlouhodobé spolupráce a udržitelných krocích.

Pro šestý rozhovor o vzdělávací politice jsme oslovili Daniela Münicha, který je uznávaným ekonomem a expertem na vzdělávací politiku a trh práce a který dlouhodobě prosazuje větší zapojení dat a výzkumů do tvorby politik a klade důraz na mezinárodní srovnání. Doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D., působí jako výkonný ředitel akademického think-tanku IDEA při CERGE-EI. Ve své práci se věnuje tématům efektivity vzdělávacích systémů, hodnocení výzkumu a analýze veřejných politik. Je spoluautorem řady odborných studií a aktivně se účastní veřejné debaty o reformách ve vzdělávání. Vedle své výzkumné a pedagogické činnosti v posledních patnácti letech také působil jako expert či poradce v rámci projektů Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu, OECD, Světové banky a řady národních institucí a jako člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). Je absolventem ČVUT, doktorského studia na CERGE UK a absolvoval dva roky stáží na prestižních univerzitách v USA.

Už podruhé se uskutečnil Týden pro wellbeing ve škole. Jedná se o kampaň, jejímž cílem je spojit síly všech, kdo staví na tom, že wellbeing je nutnou podmínkou pro kvalitní učení.

Pro pátý rozhovor o vzdělávací politice jsme vybrali prof. PhDr. Vladimíru Spilkovou, CSc., která je významnou osobností v oboru pedagogika. Vladimíra Spilková vystudovala učitelství pro 1. stupeň ZŠ a tělesnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, později se pak v rámci postgraduálních studií zabývala pedagogickou psychologií. V letech 1990 až 2016 působila na PedF UK, kde vedla katedru primární pedagogiky. Vytvořila tam reformní projekt studia učitelství pro 1. stupeň základní školy, který se stal inspirací k proměnám v celostátním měřítku. Nyní působí na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice na katedře anglistiky a amerikanistiky. Je autorkou a spoluautorkou řady monografií, publikovala odborné statě také v zahraničí. Za to, že se zásadním způsobem podílela na porevoluční transformaci českého školství a významně posunula českou pedagogiku a přípravu budoucích učitelů, byla v roce 2020 uvedena do Auly slávy ceny EDUína.

Pro čtvrtý díl seriálu rozhovorů o vzdělávací politice jsme oslovili prof. Mgr. Kláru Šeďovou, Ph.D., která je expertkou v oblasti výzkumu školního vzdělávání. Výzkumně se zabývá především otázkami výukové komunikace, vztahem různých komunikačních přístupů k žákovskému učení a věnuje se také problematice vzdělanostních nerovností. Klára Šeďová působí v Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a pracuje na pozici vědecké ředitelky v institutu SYRI, který sdružuje sociální vědce z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ uskutečnilo už historicky třetí studijní cestu do inspirativního vzdělávacího systému. První byla realizována v roce 2021 do Nizozemska, druhá v roce 2023 do Estonska a Finska a třetí proběhla na konci října roku 2024 do Skotska.

Jako třetí v řadě rozhovorů o vzdělávací politice jsme si vybrali doc. Mgr. Janu Kratochvílovou, Ph.D. Jana Kratochvílová je vedoucí Katedry pedagogiky na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a dlouhodobě se věnuje problematice formativního hodnocení v pregraduální přípravě budoucích pedagogů a usiluje o zavedení změny vysvědčení v České republice. V letech 1991–2000 byla ředitelkou základní školy v Ivančicích – Řeznovicích a působila také v Evropské škole v Belgii. V období 2021–2023 byla hlavní řešitelkou projektu Vysvědčení JINAK. V roce 2023 obdržela od ministra školství Medaili MŠMT 2. stupně .

Kariérové poradenství zatím v České republice není na rozdíl od jiných zemí strategickou prioritou. Neznamená to ale, že se tato oblast v ČR dynamicky nerozvíjí. Rozvíjí se, ale převážně v neziskovém sektoru a ani profesní příprava kariérových poradců zatím neprobíhá s větším zapojením veřejného sektoru nebo akademické sféry. Pro Centrum kompetencí byl tento stav impulzem, aby navázalo spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. V únoru 2023 tak došlo k otevření prvního ročníku dvouletého vzdělávacího programu zaměřeného na kariérové poradenství, který zároveň vede i k získání kvalifikace kariérový poradce / kariérová poradkyně podle Národní soustavy kvalifikací.

Druhý díl seriálu rozhovorů o vzdělávací politice je věnován významné osobnosti rozvoje vzdělávání v ČR prof. PhDr. Stanislavu Štechovi, CSc. Stanislav Štech je profesorem pedagogické psychologie na Univerzitě Karlově v Praze. Od července 2015 působil jako náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřiny Valachové, od června do prosince 2017 byl pak sám ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve vládě Bohuslava Sobotky a od února 2017 je předsedou České sekce UNESCO . Byl také členem expertní skupiny, která měla za úkol připravit Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.

Přinášíme vám první díl ze seriálu rozhovorů s odborníky a odbornicemi v oblasti vzdělávací politiky. Tento seriál by vám měl nabídnout vhled do toho, jak o podobě vzdělávací politiky přemýšlejí ti, kdo na ni mají vliv a zároveň rozumějí i teoretickým východiskům, na nichž je rozvoj vzdělávání potřeba stavět. Jako první vám představíme prof. PaedDr. Ivu Stuchlíkovou, CSc., proděkanku pro vědu z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a odbornici na pedagogickou psychologii.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ bylo založeno před čtyřmi lety, v červnu 2020. Jeho cílem je propojovat různorodé autonomní organizace působící ve vzdělávání ke spolupráci na cílech Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Co se od té doby Partnerství 2030+ podařilo? Jaké úkoly a výzvy ho čekají se začátkem nového školního roku?

Často se mě někdo ptá, co by mělo udělat ministerstvo školství, aby došlo k takové proměně škol, která bude více odpovídat potřebám současné společnosti. Nebo se dokonce paradoxně ptají, jak to zařídím já sama, když se tomu ve své práci věnuji. Podle mě jsou obě tyto otázky do určité míry mimo realitu, pokud vycházejí z přesvědčení, že nějaký jednotlivec nebo i instituce (i třeba z úrovně ministerstva školství) může mít v současném českém kontextu významný vliv na to, jak vypadá výuka v každé jednotlivé škole. Domnívám se, že bychom si spíš měli položit otázku, co pro to, aby všechny školy výrazně modernizovaly svou výuku, uděláme my všichni, kdo na to máme v českém vzdělávacím systému určitý vliv.

Přes 60 organizací působících ve vzdělávání spojilo své síly, aby společně posílily povědomí o významu wellbeingu ve vzdělávání, tedy o tom, že se nejedná jen o nějakou nástavbu, ale že podpora wellbeingu žáků je nutnou podmínkou pro kvalitní učení.

Termín kariérového poradenství doposud není v České republice ustálen, a to i přesto, že se zde už 15 let uděluje Národní cena kariérového poradenství a pozice kariérového poradce/poradkyně je zavedena v Národní soustavě kvalifikací. Kariérové poradenství stále ještě v naší společnosti hledá svůj význam.

V červnu 2023 se poprvé sešel tzv. Národní konvent o vzdělávání, který byl zřízen z rozhodnutí ministra školství Mikuláše Beka a je svoláván na půdě Senátu Parlamentu ČR.