České školství čelí dlouhodobě výzvám, které nelze vyřešit dílčími reformami ani shora řízenými zásahy, ani není v silách jednotlivé organizace dosáhnout viditelné změny. Od roztříštěnosti systému přes nerovné podmínky žáků až po potřebu systematické podpory duševního zdraví a wellbeingu celkově – řešení toho všeho závisí na schopnosti dlouhodobé spolupráce a udržitelných krocích.
Partnerství pro vzdělávání 2030+: od izolace ke spolupráci
Mgr.
Silvie
Pýchová
Ph.D.
Centrum kompetencí, Expertní komora kariérového poradenství
Právě proto vzniklo Partnerství pro vzdělávání 2030+, které od roku 2020 propojuje ke spolupráci desítky odborných organizací, veřejnou správu i akademická pracoviště. Cílem je zlepšovat vzdělávací výsledky a zároveň zvyšovat rovné šance všech dětí a mladých lidí ve vzdělávání.
Jednou z klíčových priorit Partnerství 2030+ je vytvoření funkční místní školské správy, která by zajistila efektivní podporu a vedení škol v území. Dnešní model, v němž je odpovědnost za kvalitu vzdělávání rozptýlena mezi stát, obce a jednotlivé ředitele škol, selhává, výsledkem je, že ředitelé jsou přetížení administrativou a nemají dostatek prostoru pro vedení pedagogického procesu a zřizovatelům chybí odborné kapacity pro kvalitní správu škol. Trvalo čtyři roky, než se podařilo vyjednat alespoň základní shodu mezi klíčovými aktéry na tom, že je potřeba toto téma řešit systémově. Nyní se nacházíme ve fázi, kdy už je ustavena pracovní skupina složená ze zástupců MŠMT, Ministerstva vnitra ČR, Partnerství 2030+, Asociace ředitelů ZŠ ČR a Asociace dobrovolných svazků obcí ČR. Cílem této pracovní skupiny je připravit pilotní projekt ověření místní školské správy založené na meziobecní spolupráci prostřednictvím společenství obcí. Pilotní projekt má být spuštěn v roce 2026 a jeho cílem je mimo jiné i nastavení sdílení služeb, metodické podpory a strategického rozvoje škol na územích obcí s rozšířenou působností.
Neméně důležité je téma wellbeingu ve školách – zejména duševní zdraví žáků i pedagogů. Pracovní skupina Wellbeing při Partnerství 2030+ navázala na svou předchozí práci na definici wellbeingu ve vzdělávání a na popisu oblastí podpory wellbeingu ve škole a aktuálně spolupracuje s MŠMT na novelizaci vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách. V rámci této pracovní skupiny vznikl návrh standardních činností školních poradenských pracovišť a cílů a principů, kterými by se měla řídit, a také zakotvení role školních psychologů, speciálních pedagogů i sociálních pracovníků. Žáci a žákyně jsou totiž v současnosti častěji vystaveni různým vlivům, které jim brání naplno se soustředit na učení.
Významným osvětovým počinem je Týden pro wellbeing ve škole, který proběhl pod koordinací Partnerství 2030+ letos v únoru už podruhé. Zapojilo se do něj přes sto odborných organizací a stovky škol napříč ČR. Součástí Týdne pro wellbeing ve škole byla konference na Masarykově univerzitě v Brně, která se letos zaměřila na aktuální a rychle rostoucí téma digitálního wellbeingu – tedy rovnováhy mezi technologiemi a zdravým rozvojem dětí a mladých lidí. Tématu digitálního wellbeingu se už od loňského roku věnuje speciální pracovní skupina pod společným vedením Národního pedagogického institutu ČR a Partnerství 2030+. V následujících týdnech bude zveřejněn její první výstup – definice digitálního wellbeingu zpracovaná pro kontext vzdělávání v ČR.
Za tím vším stojí jeden klíčový princip: spolupráce. Partnerství 2030+ vytváří prostor pro dialog mezi státními a nestátními aktéry, sestavuje mezioborové týmy, organizuje veřejné konzultace, odborné debaty, vytváří prostor pro přenos inspirace ze zahraničí i pro společné kampaně. Výsledkem nejsou jen publikace a návrhy opatření, ale především kultura vzájemného porozumění a společného hledání řešení, kterou lze přenášet napříč tématy i úrovněmi systému. Jak říká náš zahraniční konzultant Mark Cabaj, kanadský expert na kolektivní dopad: „Závazek si nemůžete vynutit. Můžete inspirovat a vytvořit prostředí, které podporuje spoluúčast.“ Právě o to se snaží Partnerství 2030+ – inspirovat a vytvářet podmínky, v nichž mohou učitelé, ředitelé, zřizovatelé i odborníci spolu postupně proměňovat české vzdělávání k lepšímu a utvářet prostředí, kde se posiluje vzájemná důvěra. Zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce je také jednou z pěti strategických linií Strategie vzdělávací politiky 2030+.