Péče o zaměstnance

Velmi často se mluví o šikaně ve školách. Toto rizikové jednání je tématem, kterému je věnována značná pozornost. Nicméně veškerá diskuse se zabývá šikanou mezi žáky. Téměř nikdy se nepřipouští, že by mohlo dojít také k šikaně pedagoga ze strany dětí, popřípadě ze strany kolegů.

Učitelská profese je považována za zodpovědnou, náročnou a často vyčerpávající. Vysoké pracovní tempo a neustále se měnící i narůstající pracovní nároky, spolu s limitovanými individuálními možnostmi je zvládat, patří k hlavním důvodům, proč někteří učitelé tuto profesi opouštějí. Odchody z učitelské profese v kombinaci s nízkým počtem absolventů, kteří nastupují do škol, přispívají k prohlubujícímu se nedostatku učitelů. Klíčovým přístupem k řešení těchto výzev je individuální přizpůsobení pracovních nároků a podpora rozvoje pracovní schopnosti učitelů.

Už podruhé se uskutečnil Týden pro wellbeing ve škole. Jedná se o kampaň, jejímž cílem je spojit síly všech, kdo staví na tom, že wellbeing je nutnou podmínkou pro kvalitní učení.

Rozhovor s Klárou Bezděkovou o tom, jak s tímhle (v Čechách ambiciózním) cílem může NPI školám pomoci a jak se o to snaží i ona sama.

Ve světě vzdělávání se čím dál častěji setkáváme s pojmem wellbeing, což v překladu znamená blahobyt. Tento termín odkazuje na celkový stav fyzického, duševního a emocionálního zdraví. Ve školním prostředí se začínáme více zabývat otázkou, jak wellbeing ovlivňuje nejen žáky, ale především učitele, kteří stojí v čele třídních kolektivů.

Vzdělávání je důležitou součástí každého člověka. Obohacuje a rozvíjí osobní i profesní život jedince a tím významně ovlivňuje kvalitu jeho života a udržuje jeho konkurenceschopnost. Další vzdělávání se týká také pedagogických pracovníků a lze jej realizovat různými formami.

Největší dopad na učení dětí mají učitelé. Největší vliv na kvalitu učitelů má jejich příprava. Tu zajišťují dva typy vzdělavatelů budoucích učitelů - vysokoškolští vzdělavatelé pro více teoretickou část a provázející učitelé na praxích ve školách. Své oficiální místo v přípravě budoucích učitelů měli dlouho ale pouze ti vysokoškolští, což šlo na úkor praktické přípravy na profesi. To se nyní konečně mění a provázející učitelé poprvé získávají odpovídající pozornost.

Z výzkumů zabývajících se syndromem vyhoření u vyučujících je prokázáno, že větší profesní spokojenost a menší stres při výkonu povolání zažívají vyučující, kteří mají odborné znalosti a dovednosti, díky nimž lépe rozumí profesním situacím a dokážou je lépe zvládat.

K čemu je dobré mít ve škole mentory? Jaký má mentoring přínos pro učitele, školu i žáky? Co dělá mentora mentorem a jaké dovednosti by měl ovládat? Jak se vyhnout vyhoření a posunout se v profesním rozvoji? Přečtěte si rozhovor s Janou Kazíkovou, ambasadorkou mentoringu ve školách.

Ať už vyučujete svůj předmět, poskytujete výchovné poradenství, vedete třídu, děláte prevenci či psychologické konzultace, nebo vedete pedagogický sbor, moc dobře nejspíš víte, že škola umí být radostné, ale i drsné místo.

Vyhoření je téma, které se v práci s učiteli objevuje velmi často. V tomto příspěvku chci podpořit každého, kdo se s tímto problémem svěří.

Při pohledu na aktuální data o duševním zdraví dětí, kdy 50 % žáků a žákyň ZŠ vykazuje nízkou úroveň wellbeingu, 40 % z nich projevuje známky středně těžké až těžké deprese (NÚDZ, 2023) a sebevražda je druhým nejčastějším důvodem úmrtí do 19 let věku (ČSÚ, cit. 2023), je zřejmé, že stávající kapacity pedopsychiatrů a dětských klinických psychologů nemohou zajisti podporu všem, kteří ji potřebují. O to důležitější se stává podpora wellbeingu a duševního zdraví ve školách.

Přinášíme poslední díl seriálu o online kurzu Děti s OMJ v české škole společnosti Člověk v tísni, o. p. s. Minulý měsíc jsme se zaměřili na kapitolu, která pojednávala o Romanovi – žákovi, který se potýkal s demotivací. Na konci jsme zmiňovali, že tato situace se zdárně vyřešila, mimo jiné i díky úsilí asistentky pedagoga Anny. Anna odvedla dobrou práci při řešení všech výzev, se kterými se setkala společně s protagonisty prvních tří kapitol, tedy s Daryou, Olenou a s Romanem. Anna se ale dostala do fáze, kdy začala pociťovat příznaky vyhoření, a sama by nyní ocenila pomoc. Jak taková pomoc může vypadat?

Ve školství často slýcháme, co je zapotřebí změnit, vylepšit, dělat více, nebo naopak nedělat. Učitelé velmi často popisují pocit zahlcení, ptají se, kdy mají ještě tohle či tamto stíhat.

Pokud se o přírodu nebudeme starat, nebude v příštích desetiletích z čeho čerpat. Právě proto se Ondřej Mráz rozhodl realizovat edukativní semináře a přednášky pro děti základních a středních škol zaměřené na pochopení a ochranu přírody. Mimo to školí i pedagogy v rámci akreditovaného doplňkového studia, organizuje letní příměstské tábory na témata spojená s ochranou přírody a realizuje programy pro otce se syny ve volné přírodě. Proč se rozhodl jít touto cestou a co ho inspirovalo? Nejen na to jsme se Ondřeje zeptali.

Wellbeing ve škole je poslední dobou poměrně diskutovaným tématem. Slyšíme, jak je důležité, aby se žáci a studenti rozvíjeli v příjemném a podporujícím prostředí, aby byly respektovány jejich potřeby a pracovalo se s jejich emocemi. Wellbeing ale nenáleží pouze žákům a studentům – myslet bychom měli také na učitele a učitelky.

Chyba je příležitost! Příležitost poučit se, zlepšit se a následně se jí vyhnout. Vzpomeňme si na starou moudrost „chybami se člověk učí“. Na druhou stranu mohou být některé chyby docela bolestivé, a kdybychom se jim vyhnuli, bylo by nám lépe. Mluvíme o chybách v pracovním životě, protože v osobním životě jsou téměř nepřenositelné. Proto chceme psát o chybách svých i o přešlapech kolegyň a kolegů a předávat je jako příležitosti pro lepší řízení školy. Pojďme se v dnešní první části seriálu podívat na chybu nesprávného přidělení uvádějícího učitele.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ vydalo publikaci Kateřiny Novotné Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů. Jejím cílem je popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

Přemýšleli jste někdy nad tím, o čem všem duševní zdraví je a není? Pravděpodobně ano, neboť témata z této oblasti se na nás doslova valí odevšud. A to je dobře. Jen když jsme (si) vědomí, můžeme začít proměňovat své postoje a přispívat ke zdravému fungování společnosti. Škola má možnost podporovat duševní zdraví či wellbeing dětí a žáků více než kterákoli jiná instituce a zároveň je wellbeing důležitou součástí vzdělávacího procesu. Jak jsou však podporováni pedagogové, aby uměli s tímto konceptem nakládat?

S účinností od 1. 9. 2023 se další vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen „DVPP“) realizuje prostřednictvím „forem“ (demonstrativní výčet uvádí § 24 odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících). - - DVPP vedoucí ke zvýšení či prohloubení kvalifikace a jeho financování, akreditace MŠMT.