Vzdělávací programy

Reforma oborové soustavy je tématem diskuzí již mnoho let. Zmiňuje se o ní již Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Důvody pro inovaci oborové soustavy v České republice přitom stále sílí. MŠMT letos představí návrh nové soustavy středoškolských oborů, jehož cílem má být zejména zpřehlednění a zjednodušení struktury. EDUin ve svém pravidelném Auditu vzdělávacího systému nabízí v této analýze nezávislý popis aktuálního stavu a témata, která vyžadují pozornost.1)

Vzdělávání Paměti národa se již více než 12 let snaží, aby pamětnické příběhy byly nedílnou součástí výuky dějepisu v základních a středních školách po celé České republice. Naše mise je jasná: přinést autentické svědectví o minulosti přímo do tříd a inspirovat tím nejen studenty, ale i pedagogy.

Úpravy v souvislosti s revizemi vzdělávacího programu jsou dnes nezbytnou součástí cesty ke kvalitnímu a modernímu vzdělávání. Ředitelé a pedagogové tak čelí výzvě, jak tyto změny vhodně, smysluplně a citlivě začlenit do školního prostředí a zároveň udržet motivaci všech zúčastněných. Pojďme se zaměřit na klíčové kroky, které mohou školám pomoci projít tímto transformačním procesem úspěšně.

Co je lokální strategie vzdělávání a má vůbec smysl ji vytvářet? Nejde jen o „módní“ záležitost? Text popisuje reálné výhody, které strategie vzdělávání může zřizovatelům škol přinést, a shrnuje, na co při její tvorbě nezapomenout a jak mohou vypadat navržené cíle. Článek vychází z online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Přinášíme vám první díl ze seriálu rozhovorů s odborníky a odbornicemi v oblasti vzdělávací politiky. Tento seriál by vám měl nabídnout vhled do toho, jak o podobě vzdělávací politiky přemýšlejí ti, kdo na ni mají vliv a zároveň rozumějí i teoretickým východiskům, na nichž je rozvoj vzdělávání potřeba stavět. Jako první vám představíme prof. PaedDr. Ivu Stuchlíkovou, CSc., proděkanku pro vědu z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a odbornici na pedagogickou psychologii.

O změnách a trendech ve středoškolském vzdělávání, kapacitě škol a inovaci oborové soustavy jsme mluvili s náměstkem ministra školství Jiřím Nantlem a s Matějem Bulantem, ředitelem odboru Kurikulum odborného vzdělávání, kariérového poradenství a dalšího vzdělávání v Národním pedagogickém institutu.

Alternativní školy rozhodně netrpí nedostatkem sebevědomí. Aby ne! Pustili byste se snad do anabáze spojené se zakládáním alternativní školy, kdybyste nedůvěřovali vlastnímu úsudku ohledně toho, jak má vypadat vzdělávání? To, čím tyto školy však disponují už méně, je podloženost výzkumnými daty. Ne že by snad trpěly nechutí k empirickému poznání. Ověřovat výsledky alternativního vzdělání však není snadné. Možná si říkáte: co je na tom tak těžkého? Nestačí prostě rozdat absolventům testy z matematiky a češtiny a porovnat je s výsledky ostatních? Nestačí. Existují minimálně dva důvody proč.

Tím, jak se mění doba, se proměňují i profese, které jsou pro středoškoláky a jejich rodiče atraktivní. Kdo z nich nechtěl být kosmonautem, herečkou nebo mistrem světa v ledním hokeji? Ale teď vážně: Zatímco obliba studia ekonomických či právních oborů rok od roku roste, s úbytkem studentů se v dlouhodobějším měříku setkávají profese z oblasti zemědělství či těžkého průmyslu. Některé specifické a do jisté míry exkluzivní vysokoškolské obory si nicméně udržují svou atraktivitu již celá desetiletí, i když se náplň jejich studia proměňuje. Mezi ně patří i nejstarší technicky orientovaný multimediální obor v Československu, který se původně jmenoval Rozhlas – film – televise a vznikl na Fakultě elektrotechnického inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze, kde lze nejen audiovizuální techniku a technologie studovat dodnes.

Ve Strategii 2030+ je uvedeno, že mezipředmětovost mezi vzdělávacími obory, tj. zjednodušeně řečeno propojování učiva do větších tematických celků, musí být ještě podpořena dalšími kompetencemi: „Na významu přitom budou nabývat komplexní dovednosti, multidisciplinarita a informatické myšlení. Vzhledem k dynamice změn musí být vzdělávací systém také dostatečně flexibilní a zaměřovat se na rozvoj znalostí a dovedností uplatnitelných na budoucím, nikoli současném trhu práce“ (s. 32). Jak toto ve školách uchopit a zvládnout takto náročný proces změny, jsme v Didaktické dílně na FP TUL v Liberci podrobili čtyřletému zkoumání v experimentálním prostředí spolupracujících škol .

Slovo úvodem Naďa Eretová, šéfredaktorka Řízení školy Změna je život, říká se. A je to také název článku, který najdete v 8. vydání Letního speciálu Řízení školy, jež se...

Jak bude vypadat svět, na který děti ve školách připravujeme? To nikdo z nás neví, jedinou jistotou je změna. Aby se dnešní studenti dokázali uplatnit, budou muset změny umět přijímat a využívat. Zásadní tedy bude schopnost všímat si problémů kolem sebe a vnímat je jako příležitosti, nacházet prostředky k jejich řešení a nakonec řešení realizovat. K těmto dovednostem, které souhrnně označujeme jako podnikavost, je třeba vést děti už ve škole.

Školní vzdělávací program má být živým dokumentem, který je průběžně hodnocen a následně případně měněn podle potřeb školy. Změna samozřejmě bývá i iniciována shora, tedy z důvodu změny legislativy. Ale o tom v článku mluvit nechceme. Podělíme se o tři novinky z našeho školního vzdělávacího programu s názvem Škola jazyků a informačních technologií, který zároveň naplňuje naši vizi zaměřenou právě na tyto obory.

Zeptali jsme se v rozhovoru dvou paní ředitelek a jedné paní učitelky. Les ve škole je program environmentálního vzdělávání, který pro základní školy nabízí ucelenou sadu metodik s připravenými lekcemi, doprovázenou webináři a semináři pro učitele.

Modernizovaná verze rámcových vzdělávacích programů pro MŠ, ZŠ, SŠ - https://revize.rvp.cz/verejna-konzultace

Systém Evropských škol je jedinečným vzdělávacím systémem, který se neustále vyvíjí a přizpůsobuje výzvám v oblasti vzdělávání. Evropské školy zřizují vlády členských států Evropské unie a orgány EU. Tyto školy kladou důraz na vícejazyčnou a multikulturní výuku v mateřských, základních a středních školách s cílem zajistit dětem, jejichž rodiče jsou zaměstnáni v institucích EU, výuku v mateřském jazyce na takové úrovni, aby mohly plynule přestoupit do českého vzdělávacího systému, když jejich rodičům skončí v evropské instituci pracovní smlouva.

Od začátku dubna do konce května probíhala veřejná konzultace k návrhu revize Rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro předškolní a základní vzdělávání, kterou spustil Národní pedagogický institut (NPI ČR) ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Pro odbornou veřejnost, učitele i učitelky z terénu, stejně jako rodiče stávajících i budoucích žáků připravil NPI ČR otevřený interaktivní informační systém k revizi RVP a online dotazník, prostřednictvím něhož mohl každý zájemce poslat své podněty a názory k dokumentu revize. Na podporu debaty o chystaných změnách pořádal Národní pedagogický institut sérii streamovaných kulatých stolů s odborníky ve vzdělávání.

V Nové škole se od konce devadesátých let minulého století věnujeme mimo jiné podpoře vzdělávání sociálně znevýhodněných romských dětí. V rámci našich projektů sbíráme zkušenosti a příklady dobré praxe toho, co funguje, a snažíme se naše poznatky dostávat dále do vzdělávacího systému.

Život pana Mráze, letitého správce stadionu Strahov, se ubíral každý den stejným směrem. Obchůzka stadionu, kontrola prostoru, pozamykání a pozhasínání, úklid. Jednoho dne však objevil starou krabici a v ní dopis datovaný rokem 1945. Ten ho přenesl v čase a otevřel mu dveře do tajemných míst a událostí strahovského stadionu…

Dokumentaristický projekt Příběhy našich sousedů, ve kterém žáci základních škol nahrají vzpomínky pamětníka, zpracují je do reportáže a představí veřejnosti, je už poměrně známý. Co ale tak známé není, jsou všechny dílčí aktivity projektu, které pro žáky a učitele Vzdělávání Paměti národa v rámci projektu připravuje. Jednou z nich je možnost exkurze do archivu, a tak vám přinášíme dvojrozhovor s Mgr. Xenií Penížkovou (XP) z Archivu bezpečnostních složek a Mgr. Martinem Sovákem (MS) ze Státního oblastního archivu v Praze.

Během roku 2023 jsme průběžně informovali o přípravě a průběhu veřejné konzultace Návrhu na posílení systému vedení a podpory MŠ a ZŠ v ČR vytvořeného autorským týmem Partnerství pro vzdělávání 2030+ (Partnerství 2030+). Na začátku února byla zveřejněna závěrečná zpráva a my vás tímto článkem zveme k jejímu prostudování.