Vzdělávací programy

Od školního roku 2027/2028 se filmová výchova stane povinným předmětem na ZŠ. Co může žákům nabídnout a jak ji učit? Goethe-Institut ČR, spolek krutón a další organizace s novým školním rokem spustily web FilmED s více než 20 aktivitami a tipy, jak začít. V říjnu uspořádaly také webináře, kde aktivity představili jejich samotní autoři.

eTwinning je aktivita Evropské komise, díky níž mohou školy realizovat mezinárodní spolupráci na dálku s využitím digitálních technologií. Téma i časový rámec projektu si určujete sami, takže ho snadno navážete na běžnou výuku. Výhodou je také to, že eTwinning není dotační typ vzdělávacího programu, a proto s ním můžete začít kdykoli.

Nová vzdělávací platforma Paměti národa storyON přináší autentické příběhy pamětníků ve formě online lekcí s výukovými materiály, které můžete rovnou použít ve výuce. Vybírejte si podle náročnosti, editujte podle potřeby a prohlubujte spolu se svými studenty nejen zájem o soudobé dějiny, ale také mezigenerační a hodnotové vzdělávání.

S Pavlem Škramlíkem jsme se setkali hned v prvním z našich rozhovorů věnovaných 7 inteligencím. Povídali jsme si o jeho cestě do Akademie Libchavy i o tom, jak jsou jednotlivé inteligence důležité. V dnešním rozhovoru se zaměříme pouze na jednu z nich, konkrétně na inteligenci sociální.

Nová vzdělávací platforma Paměti národa storyON přináší autentické příběhy pamětníků ve formě online lekcí s výukovými materiály, které můžete rovnou použít ve výuce. Vybírejte si podle náročnosti, editujte podle potřeby a prohlubujte spolu se svými studenty nejen zájem o soudobé dějiny, ale také mezigenerační a hodnotové vzdělávání.

Jak smysluplně rozvíjet projektovou výuku, digitální kompetence a zároveň podpořit aktivní zapojení žáků? eTwinning je program Evropské komise umožňující školám mezinárodní spolupráci na dálku s využitím digitálních technologií. V Česku ho zajišťuje Dům zahraniční spolupráce (DZS) prostřednictvím Národního podpůrného střediska pro eTwinning, které školám poskytuje informace, poradenství i metodickou podporu, a to zcela zdarma. Protože eTwinning není dotační typ vzdělávacího programu, lze s ním začít kdykoli v průběhu roku.

V předchozím díle jsme se zaměřili na fázi, ve které vedení školy pracuje s výstupy týmových sdílení a převádí je do rozhodnutí a rámcového plánu změny školního vzdělávacího programu (ŠVP). Škola má v té chvíli zpravidla jasno v tom, jakým tempem se vydá – zda začne v září 2026, nebo 2027 – a jaký prostor má pro přípravu jednotlivých kroků. Dnes se zaměříme na to, jak do ŠVP efektivně zařadit nové povinné oblasti.

O platformě Eduten, která propojuje matematiku, digitální technologie a dlouholetý finský výzkum, jsme už psali v Učitelském měsíčníku i ve Speciálu pro střední školy. Teď se k ní vracíme v Řízení školy. Tentokrát očima ředitele ZŠ v Krnově Karla Handlíře, který Eduten zavedl do výuky téměř v celé škole. Napříč redakcí věnujeme tomuto nástroji prostor proto, že i my v něm vidíme velký potenciál: umožňuje žákům procvičovat matematiku formou, která baví, adaptuje se na jejich úroveň a pomáhá rozvíjet numerické dovednosti bez drilu. Jak říká Karel Handlíř: „Není to ideální, občas to havaruje, ale převládá, že je to jednoznačně podporující produkt, který, když ho dobře využijete, dětem pomáhá. Výsledky průzkumů jsou jednoznačné.“

Změny v souvislosti s novelou školského zákona přinášejí do praktického vyučování moderní systém spolupráce mezi školami a zaměstnavateli, jenž posiluje propojení výuky s praxí a podporuje kvalitní přípravu žáků na jejich budoucí povolání. Nově zavedené duální praktické vyučování umožňuje školám realizovat odborný výcvik a praxi u certifikovaných firem, které splňují jasně definované standardy kvality. 

Metoda vědomé stopy pohybu slaví v tomto školním roce 20 let od svého vzniku. Využití našla v mnoha předškolních i školních zařízeních v celé ČR a také v poradnách a centrech volného času. Její potenciál se pořád rozšiřuje a prohlubuje. Původně byla koncipována jako metoda k rozvoji grafomotoriky předškolních dětí, ale v praxi se ukázalo, že její potenciál je mnohem širší. Své využití nachází i u školních dětí a také jako seberozvojová aktivita pro dospělé. Harmonie těla a mysli, schopnost soustředit se a zároveň uvolnit je téma pro všechny věkové kategorie. Na tomto základě lze stavět vzájemnou podporu, komunikaci i kreativitu.

Vydejme se s dětmi do přírody za poznáváním života různých druhů živočichů v zimním období. Děti budou hledat stopy jednotlivých druhů zvířat a zkoumat, kterým živočichům patří. Zahrají si na stopaře, budou odlévat stopy ze sádry, chybět nebudou ani pohybové hry. Záměrem vzdělávacího bloku je vést děti k poznání, že každý druh zvířete má svou identickou stopu a další charakteristické znaky.

Jako zástupci Národního pedagogického institutu (Koncepčního týmu revize RVP ZUV) jsme vyrazili v koordinaci s Radou AZUŠ ČR do jednotlivých krajů, abychom se osobně setkali se všemi řediteli základních uměleckých škol v České republice, a to ještě dříve, než se na tvorbě revize začne pracovat.

Aktualizované doporučení reaguje na změnu financování nepedagogických pracovníků a ostatních neinvestičních výdajů a zohledňuje také revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. 

Od roku 2027 má být zavedena angličtina od prvních tříd ve všech školách v ČR. Možná i u vás chybí aprobovaní angličtináři, ale to vůbec nevadí! Angličtinu může dětem s klidným svědomím předávat i třídní učitel neangličtinář, když ví jak a má vhodné materiály. V prvních dílech seriálu Angličtina v první třídě jsme se věnovali paměti, pohybu, propojení smyslů a emocím. Ve čtvrtém díle se zaměříme na smích.

Kočka, která je jako robot. A ještě ke všemu jezdí na kolečkových bruslích. Takto vidí kočku ztvárněnou na obraze od kubistického malíře Antonína Procházky šestiletá Stela, která se školou navštívila edukační program Moravské galerie. Jí i dalším školákům a studentům přibližují galerijní lektoři umění skrze zábavu, odbornost, výtvarnou aktivitu, ale i diskusi a hloubavé zamyšlení nad tématem.

Má vůbec smysl ve světě přeplněném vizuálním obrazem setkání s originálem uměleckého díla? A co to vlastně takový „originál“ je? Termín „originál“ je z latinského originalis, které znamená „původní“. Toto slovo je odvozeno od origo („počátek, zdroj, zrození“) a slovesa oriri („povstat“). Je zřejmé, že jde tedy o něco, co je jedinečné. Jaký obraz však byl na začátku? A co je od čeho odvozené? Dokážeme dnes ještě najít a zažít jedinečnost?

Projekt Intergenerational Education in the Czech–Slovak Context, který vznikl díky programu Erasmus+ a podpoře Domu zahraniční spolupráce (DZS), ukazuje, jak mohou hodiny dějepisu ožít, když se ve třídě potkají žáci s pamětníky a společně objevují příběhy minulosti.

Podle studií bylo v České republice terčem sexuálního obtěžování 20 % dětí. V Moderní sebeobraně nás toto číslo nenechává chladnými. Proto jsme vyvinuli programy pro děti a dospívající, kde je interaktivní formou učíme, jak se za sebe postavit, když se stanou terčem obtěžování, jak se bránit a také jak a kde se s něčím takovým svěřit. Se základními principy, které může dětem předávat každý, vás seznámím v tomto článku.

Zrodily se z praxe, nadšení a touhy ukázat, že číst může každý. Svým tempem, bez stresu a s radostí. Program Molekuly čtení, za nímž stojí trojice žen, grafička Michaela Strešková, pedagožka Kateřina Špronglová a kurátorka dětské literatury Tereza Booth, přináší do českých škol metodu úrovňového čtení. Díky ní děti objevují kouzlo čtení, dává jim pocit úspěchu i chuť pustit se do další knížky. O tom, jak Molekuly vznikly, proč si děti knížky zamilovávají a jak se daří spolupracovat se školami i rodiči, jsme si povídali s Kateřinou Špronglovou.

V předchozím díle jsme se zaměřili na to, jak vytvořit ve škole prostředí pro otevřené sdílení a facilitovaná setkání týmů nad tématem změny ŠVP. Vedoucí pracovníci dostali doporučení, jak bezpečně rozhýbat diskusi a jak podpořit strukturované hledání nápadů a zkušeností učitelů. Teď nastává chvíle, kdy je potřeba s těmito výstupy dále pracovat. Pro vedení školy začíná fáze, která spojuje rozhodovací kompetenci s respektem k týmovému procesu: Jaké podněty ze školního terénu převést do konkrétních kroků? Co lze plánovat hned a co ještě vyžaduje přípravu? Jak celý proces uchopit tak, aby změna nebyla jednorázová, ale dlouhodobě udržitelná?