Vzdělávací programy

Francouzský umělec Henri Matisse prý kdysi řekl, že jiné pojmenování pro kreativu je odvaha. Pokud na to přistoupíme, zjistíme, že vyjma nihilistů žijeme vlastně ve světě plném odvážných lidí. S projevy kreativního charakteru se přeci setkáváme na každém kroku. Včetně škol. I proto právě čtete úvodní slovo k příloze Učitelského měsíčníku věnující se kreativnímu učení a vzdělávání.

Od doby, co se vzdělávání stalo veřejnou službou, ze zákona poskytovanou státem, je průběžně revidováno a podrobováno veřejné diskuzi. Stále obtížnější je oddělit, v čem je užitečné pro život dítěte, žáka nebo studenta a v čem prospěšné spíše pro stát nebo momentální společenskou představu, co je „dobré a žádoucí“.

Diskuze o návrhu reformy regionálního školství, který jsem prezentovala v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, se rozhořela naplno. Spolu s klíčovými osobnostmi v oblasti vzdělávací politiky, učiteli, ekonomy i zástupci zaměstnavatelů a odborů jsme tento návrh důkladně probrali a hodnotili jeho možné dopady. V nebývale širokém kruhu odborníků jsme tak odstartovali otevřenou debatu o budoucí podobě českého vzdělávacího systému.

Začínala jako učitelka přírodních věd a psychologie, ale anglické školství jí nedávalo smysl. Lucy Crehan se vydala do světa zažít nejúspěšnější vzdělávací systémy na vlastní kůži. Vydala knihu Cleverlands, česky Chytrozemě, dnes se živí jako mezinárodní vzdělávací konzultantka a pracuje na další knize. „Baví mě sledovat rozdílnosti mezi jednotlivými zeměmi a jejich kurikuly a hledat, co funguje, a co ne,“ říká. V Česku Lucy Crehan vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka.

Od května 2023 se rozšířila podpora pro školy při zavádění revize RVP v informatické a digitální oblasti o možnost individuálních konzultací s krajskými ICT metodiky – KIM, a to např. v tématech efektivního zapojování technologií do výuky, využívání výukových programů, aplikací a dalších vzdělávacích zdrojů přispívajících k rozvíjení digitálních kompetencí pedagogů, potažmo žáků.

Nejen v Česku, ale i na Slovensku se v současnosti školy připravují na velkou kurikulární reformu. Obě země přitom za sebou mají hned několik pokusů o změnu vzdělávání, jejichž výsledky jsou spíše rozpačité. Podle Jozefa Ondáše, který se řízením systémových změn zabývá nejen ve vzdělávání, ale především v byznysovém prostředí, je v obou zemích příprava reformy stále na začátku. Už se rýsuje obsah kurikulárních dokumentů a začínají vznikat metodiky pro učitele, které jim mají pomoci dostat nové kurikulum do výuky. „Stále ale chybí představa, jak změnit mindset vzdělávacího ekosystému,“ upozorňuje Jozef Ondáš. Bez změny v myšlení těch, kdo se ve vzdělávacím systému pohybují, přitom kurikulární reformě moc šancí na úspěch nedává. Jozef Ondáš přednášel v Praze v rámci česko-slovenského projektu Spolu k novému kurikulu.

Nedostatek míst ve školkách zůstává velkým tématem. Řada mateřských škol proto zvažuje zřízení lesní MŠ, aby rozšířily své stávající kapacity. Pro obce může být takové řešení v mnohém lákavé. Avšak zřizovatelé by neměli zapomínat, že lesní MŠ má svá specifika a má zůstat alternativní volbou pro rodiče, nikoli rychlořešením.

Věděli jste, že vám s výukou občanské výchovy může pomoci digitální osobnost? Konkrétně se jedná o DigiHavla, počítačový program inspirovaný českým prezidentem. Podporuje žáky při učení se o demokratických principech, společně poznají rozdíly mezi demokracií a totalitou a prozkoumají základní lidská práva. Učitel dostane k dispozici listy pro tři kompletní hodiny výuky občanské výchovy zpracované odborníky. „Chtěli jsme vytvořit aplikaci, která udělá výuku zábavnější, interaktivnější a trochu zmenší přesilovku, kdy je na jedno učitele několik žáků,“ popisuje projekt autor Honza Tyl, s nímž jsme si o DigiHavlovi povídali.

„Dneska se neučíme! Jdeme na výstavu.“ To bývá první reakce dětí na zprávu, že jdou se třídou do muzea nebo do galerie, do divadla či do knihovny. My ale víme, že člověk se učí každý den a celý život. A že učitelé si umějí zařídit, aby se jejich svěřenci něco naučili, i když se navenek „jen“ baví.

Články s metodikami a inspiracemi do výuky patří k formám podpory, které vítají jak školy, jež se připravují na výuku nové informatiky a začlenění digitálních kompetencí, tak ty, které podle revidovaného RVP v informatické a digitální oblasti už učí.

Víte, co obnáší být hasičem nebo záchranářem? A čím se vlastně zabývá etický hacker? Jak se postupuje při vědeckém bádání, co řeší investorka do startupů, co bankéř a jak vypadá běžný den novináře? Tajemství různorodých profesí odhalují na školách po celém Česku dobrovolníci z programu Den pro školu, který vznikl v Nadaci České spořitelny. Přednáškou nebo workshopem ve třídě to ale končit nemusí. Učitelé si mohou zdarma domluvit i sérii setkání na různá témata, naplánovat online lekci, tematický den nebo se se žáky vypravit rovnou na pracoviště.

Z předmětu, který teď učí, ho při státnicích na vysoké škole vyhodili. Neuměl říct přesně definici dělitelnosti. Možná i to vedlo Tomáše Chrobáka v jeho vlastní pedagogické dráze k inovativním přístupům. A možná to ovlivnilo i náš společný rozhovor, který apeluje na pedagogické fakulty, kde jsou v tuto chvíli budoucí učitelé a učitelky matematiky. „Podstatu vzdělávání vidím v tom, že nám má ukazovat, kde jsou dveře různého vědění. My sami se rozhodneme, do kterých z nich vstoupíme. Studentům matematiky bych přál, aby byl na pedagogických fakultách vždy někdo, kdo jim ukáže dveře Hejného metody a pomůže jim nahlédnout, co je za těmi dveřmi čeká, a pak to už nechá na nich, zda vstoupí či nikoliv,“ říká Tomáš Chrobák, učitel ZŠ a pedagogické fakulty Ostravské univerzity, lektor Hejného metody, vítěz GTP ročníku 2019, autor několika sbírek úloh pro profesora Hejného a usměvavý Ostravák.

Na nový školní rok chystá spolek Díky, že můžem společně s organizací Post Bellum další ročník projektu Samet na školách. Ten propojuje vyučující a studenty s řadou neziskových organizací. Z nabídky programů si mohou školy vybrat aktivity zaměřené nejen na moderní dějiny, ale i současná společenská témata. Projekt se zaměřuje na aktivizaci studentů a vybízí je k tomu, aby si na své škole zorganizovali vlastní oslavy sametové revoluce. Zvlášť podporuje také střední odborné školy a učiliště ve vybraných krajích, aby se mohlo studentů zapojit co nejvíce.

Arnošt Lustig se řadí mezi hrstku českých osobností, jejichž umělecký odkaz a osobní příběh jsou mimořádné i ve světovém kontextu. Jeho vizi spravedlivějšího a humánnějšího světa, který lze měnit k lepšímu skrze porozumění a poučení se z minulosti, naplňuje i mezinárodní putovní výstava „Já chci být člověk“. Pořádá ji Nadační fond Arnošta Lustiga a po Bruselu, kde se konala v rámci předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, dorazí do hvězdáren v Praze a Brně, následně se přesune do Paříže.

Každoročně si členové žákovského parlamentu ze Základní školy Masarova v Brně zvou na své „horké křeslo“ zajímavé osobnosti a ptají se jich na to, co je nejvíce zajímá. V minulých letech pozvali například ředitele školy a vedoucího školní jídelny. Tento rok na křeslo usedl starosta městské části Brno-Líšeň Břetislav Štefan.

Vzdělávací oddělení organizace Post Bellum zpracovává pamětnické příběhy na portálu Paměť národa a dostává je k mladým lidem, žákům, studentům a učitelům. To se velmi dobře daří pomocí zážitkových workshopů, lektorských programů a kinopříběhů. Učitelé si všechny tyto programy mohou objednat na skoly.pametnaroda.cz.

V předchozích číslech jsme vám představili metodický soubor Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience, zkráceně RRRR, který Society for All (SOFA) tento školní rok pilotuje na několika základních a středních školách. Od dalšího školního roku bude poskytnut školám jako inspirace, jak systematicky podpořit socioemoční učení a wellbeing žáků. V tomto článku se zaměříme na pátou tematickou oblast metodik s názvem Zvládání stresu.

Studenti Centra pro talentovanou mládež (CTM), kteří v roce 2022 skládali mezinárodní oborové zkoušky Advanced Placement na úrovni prvního až druhého ročníku zahraniční vysoké školy, opět excelovali. Jejich výsledky výrazně převyšují celosvětový průměr. Advanced Placement neboli AP zkoušky jsou po celém světě známé a prestižní, protože je uznávají ty nejlepší univerzity u přijímacího řízení. Nejen o úspěších CTM jsme si povídali s ředitelkou organizace Jeanne Bočkovou.

Myšlenka využít designéry ve výtvarné výchově zřejmě nepřekvapí. Co ale v takové chemii, přírodopisu a dalších na první pohled nesouvisejících předmětech? Program Co je vlastně design? pro školy si dal za cíl představit širší potenciál designu. Hravé, tvůrčí workshopy nabízejí nový pohled na staré předměty rámcového vzdělávacího programu, rozvíjejí kritické a kreativní myšlení žáků a učitelů. Podívejme se, jak v organizaci Designéři dětem uvádíme program do praxe.

V 9. díle seriálu se dočtete, jak učitelé zapojení do projektu Pomáháme školám k úspěchu v Libereckém kraji využívají při realizaci dílen čtení podpory svých kolegů prostřednictvím formátu učící se skupiny.