Ekonomika

Jsme soukromá MŠ a ZŠ, s. r. o. K Mikuláši a na Velikonoce dáváme dětem ve školkách balíčky, podobně v prosinci dostanou adventní kalendář. Je pravda, že všechny tyto položky budou nedaňové a účtovat se budou jako náklady na reprezentaci? Nebo lze nějak zaúčtovat v případě školky jako daňový náklad? A pokud jde o výhry v pořádaných soutěžích, ty lze vnímat jako daňový náklad, bez něhož by se soutěž nemohla uspořádat?

Jsme soukromá MŠ a ZŠ, s. r. o. Chtěla bych se zeptat na zaúčtování faktury za lyžařský kurz/školu v přírodě za pedagogický doprovod za ubytování a stravování pedagogických pracovníků. Bude v tomto případě pro školu stravování pedagogů daňovým nákladem? Pokud ano, budu fakturu účtovat na účet 512 nebo 518?

Jsme základní škola - zřizovatel je město. Měli bychom používat účty 431 a 432. Já bych tuto ztrátu za rok 2022 zaúčtovala v roce 2023 MD 432/D 431. Je to tak v pořádku?

První výzvou v operačním programu Jan Amos Komenský pro zjednodušené projekty byla výzva č. 02_22_002 Šablony pro MŠ a ZŠ I. Podávání žádostí o podporu bylo mateřským a základním školám vč. školních družin a školních klubů, základním uměleckým školám, střediskům volného času a pedagogicko-psychologickým poradnám umožněno od 25. 5. 2022 do 28. 4. 2023.

Žáci i učitelé v mnoha školách tráví dny v nezdravém vnitřním prostředí. I když se již některé školy pustily do jeho úpravy, obecně platí, že kvalita vnitřního prostředí ve školách je nesrovnatelně horší než například v moderních kancelářských budovách. Hlavním důvodem, proč školy v tomto ohledu pokulhávají, je nedostatek financí. V současné době mají ale školy a zřizovatelé jedinečnou možnost požádat o dotace. Celkem jde o bezmála 7,8 miliard korun. Problematika kvality vnitřního prostředí má ještě jednu rovinu, totiž připravovanou evropskou směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD), která se bude vztahovat na všechny budovy, tedy i na školy. Pro ně může být směrnice impulsem k nastartování změn.

Jsme soukromá škola, kterou zřizuje veřejná obchodní společnost. Dosud byl jednatel a majitel ředitelem školy. V současné době je v důchodovém věku a odchází do důchodu. Zůstává však nadále zřizovatelem školy. Jak postupovat při jmenování nového ředitele školy včetně povinnosti a pravomocí, které jsou limitované proti škole zřizované krajem, obcí či svazkem obcí, např. v otázkách jednání s dodavateli, vlastníky budov - nájemní smlouvy , zaměstnaneckými smlouvami apod.? Také se mi jedná o zodpovědnost za chybná rozhodnutí a podobně. A můžete mi prosím poradit v jakém duchu pokračovat, zda se více přiklonit k obchodnímu zákoníku nebo školskému nebo mix do jaké míry?

Za rok 2022 skončila naše škola s vysledkem hospodaření ztráta ve výši 347 000 Kč. Můžete mi prosím přesně popsat účtování s účty v roce 2023? V rezervním fondu nemáme žádné prostředky. 

Po zápise do 1. třídy máme celkem 16 tzv. domškoláků + 15 klasických prezenčních žáků. Jsme malotřídka. Jakou roli hrají domškoláci ve financování škol? Vím, že se počítají do kapacity školy a do třídy. S ohledem na PHmax a příspěvek obci (rozpočtové určení daní, které neřeší spádovost a obec ho dostává od ministerstva financí) se však berou jako 1/4 běžného žáka. Někde jsem zaslechla, že 1 domškolák je 0,5 hodiny/týdně do úvazku učitele. Je to pravda a kde je pro to opora? Mohu pak tyto hodiny do úvazku rozdělit mezi 2 učitele, kteří je budou mít na starosti?

Je možné dát dětem na omezený čas v jasně vymezeném prostoru „rozchod“? Pokud ano, za jakých podmínek? V případě, že se dítě úmyslně vzdálí z vymezeného prostoru a odejde, nese škola odpovědnost za případný úraz, který by se mu stal?

Soukromá školská právnická osoba (základní škola) nemá ve zřizovací listině uvedenou hospodářskou (vedlejší) činnost. Může při akcích školy (např. vánoční jarmark), kterých se zúčastní rodiče dětí, prodávat výrobky žáků? Za utržené peníze by děti pořídily materiál na další výrobky. 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Je nějak stanoven limit pro pohoštění (občerstvení) zaměstnanců při kulturních akcích? Dříve jsme měli v zásadách FKSP, že můžeme v rámci kulturních, vzdělávacích a tělovýchovných aktivit poskytnout zaměstnancům pohoštění do výše 300 Kč na osobu za akci a že se toto vztahuje i na nepracující důchodce. Můžeme vzhledem k velkému nárůstu cen zvýšit tuto částku např. na 500 Kč?

Zaměstnanec je v dlouhodobé pracovní neschopnosti, můžeme mu vyplatit dar z FKSP k životnímu jubileu po ukončení pracovní neschopnosti v následujícím roce?

Uvažuji o zavedení měsíčních plateb za družinu, nyní u nás po dohodě se zřizovatelem žáci, resp. rodiče za družinu nic neplatí. Podle čeho bych měla stanovit výši? V okolí se výše v družinách liší. Je to od 50 Kč až po 250 Kč za měsíc.

Jsme základní umělecká škola (příspěvková organizace zřízená krajem), ve zřizovací listině máme povolenou doplňkovou činnost: Pořádání kulturních produkcí, zábav, přehlídek a obdobných akcí. Provozujeme několikrát do roka velké taneční koncerty, kterých se účastní takřka všichni žáci tanečního oboru. Koncert je určen pro širokou veřejnost. Kulturnímu domu platíme vysoký nájem, a proto vybíráme vstupné. Celou tuto činnost provozujeme jako doplňkovou činnost. Postupujeme správně, když tyto koncerty účtujeme jako doplňkovou činnost?

Obecně prospěšná společnost - základní umělecká škola je účetní jednotkou, která účtuje podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., pro nevýdělečné organizace. S účinností Od 1. 1. 2021 došlo ke zvýšení limitu dlouhodobého hmotného majetku ze 40 tis. na 80tis. Kč a ke zrušení kategorie nehmotného majetku. Tato změna se týká pouze podnikatelských subjektů, jež se řídí prováděcí vyhláškou k účetnictví č. 500/2002 Sb.? Nebo se tyto změny týkají i účetních jednotek, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání?

Žáci naší školy poškodili tabuli. Oprava by měla stát přes 15 tisíc. K poškození se přiznalo 7 žáků 9. třídy, skoro všem už bylo 15 let. Házeli různými předměty a většina z nich ví, který je ten jeho zásah. S dětmi jsme se domluvili, že nemají všichni stejný podíl na poškozování, někteří se „jen netrefili“ třeba jednou, jiní přiznávají víc zásahů, třída se shodla většinou (12:3), že dva mají podíl viny větší než ostatní, a to výrazně. Souhlasí s tím i jeden z žáků, který má větší podíl. Chtěla jsem, aby podle „zásluh“ platili škodu tak, že každý s menším proviněním bude mít svůj díl placení, ti s proviněním velkým budou platit trojnásobek. Rodiče těch dvou žáků s tím ale nesouhlasí a požadují rozdělení na stejné díly všem. S tím ale nesouhlasí ti ostatní, ani ti, kteří neplatí nic, protože se shodují v názoru na podílu viny. Nikdo z učitelů u poškozování tabule nebyl, dohled na chodbě samozřejmě ano, do tříd se nahlíží, ale zároveň předpokládám u takto velkých dětí nějakou představu o tom, že tvrdou věcí můžou něco rozbít (a kromě toho jsme jim často různé věci zabavovali, zase zvlášť těm dvěma, a vysvětlovali, rodiče o tom ví), a taky že svévolně rozbitou věc je potřeba zaplatit. Jak v takovém případě postupovat?

Příspěvková organizace - škola - zřízená obcí využívá pro své účtování v rámci nákupu ochranných pomůcek, lékařských prohlídek, výpisu ze zdravotní dokumentace účtu 527 - zákonné sociální náklady. Je tento postup účtování správný? Dále účet 527 využívá i pro školení, kurzy a webináře a to jak pro pedagogy, tak i pro např. paní kuchařky, pokud se účastní semináře např. zdravé výživy. Lze tento účet i v tomto případě využít nebo by bylo lepší, resp. v souladu s legislativou využít např. pro školení účet 518?

Pojem Řídicí orgán (ŘO) vyznívá pro většinu škol a školských zařízení velmi úředně a anonymně, přitom jsou za ním krom jiných skrytí i kolegové z odboru administrace zjednodušených projektů, kterým záleží na tom, aby se žadatelům a příjemcům dařilo při realizaci jejich projektů.

V současné době zažíváme my, organizátoři soutěží našich žáků, zcela reálnou změnu, kterou přinesl nový způsob financování. Tak jako každá změna i nový způsob financování přináší kladné, ale i záporné stránky a bylo by naivní si myslet, že změny budou probíhat bez komplikací.

Návrh nového zákona o účetnictví je nyní v připomínkovém řízení. Vzhledem k tomu, že tento návrh předpokládá účinnost nového zákona od 1. ledna 2024 a zároveň obsahuje množství zásadních změn, je nanejvýš žádoucí, aby školy věnovaly této problematice pozornost už nyní. Tento článek si klade za cíl ve stručnosti shrnout základní změny, které nový zákon může přinést, přičemž ve výkladu se zaměřuje hlavně na školy zřízené jako příspěvkové organizace.