Ekonomika

Jsme základní škola, kde zřizovatel je obec. Z jakých zdrojů (obec nebo státní rozpočet) se hradí prvních 14 dní nemocenské u pedagogů a nepedagogů? Máme něco málo naspořeno na FKSP – prostředky, které jsme nestihli využít – jak s nimi nyní naložit? Musím si je rozdělit poměrem dle pedagogů/nepedagogických pracovníků? A pokud mi přijde příspěvěk na FKSP – tak musím s ním taktéž hospodařit odděleně pro pedagogy a nepedagogy, pokud přijde z různých zdrojů?

1. prosím o právní vyjádření. Popis skutkového stavu pro právní posouzení **Předmět:** Žádost o právní posouzení odpovědnosti školy za úraz/incident žáka. **1. Čas a místo děje:** * **Datum a čas:** 26. 2. 2026, po ukončení dopoledního vyučování, odpolední výuka nebyla. * **Lokalita:** Veřejné prostranství mimo areál školy. * **Situace:** Žák se přesouval z budovy školy na oběd do budovy vlastní školní jídelny (cca 100 m), cesta vede venkovním prostorem mimo areál školy, dohled při přesunu není zajištěn, dohled až ve školní jídelně **2. Účastníci:** * Poškozený: Žák 4.A. * Odporce: Neznámý žák (pravděpodobně vyššího ročníku téže školy). **3. Popis incidentu:** Dle tvrzení zákonných zástupců byl žák 4.A sražen jiným žákem při přesunu na oběd. Došlo k fyzickému kontaktu, jehož následkem byl pád poškozeného. Totožnost druhého žáka nebyla na místě zjištěna. Incidentu nebyl přítomen pedagogický dozor (škola v danou dobu a na daném místě dozor nevykonávala). Došlo k úrazu žáka a poškození mobilního telefonu **4. Postoj školy:** Škola se domnívá, že incident se stal mimo dobu vyučování a mimo dohled školy, tudíž nenese objektivní odpovědnost za vzniklou škodu ani nemá pravomoc k přímému kázeňskému postihu, pokud nelze prokázat souvislost se vzděláváním. Dotazy: 1. **Definice souvislosti s vyučováním:** Lze přesun žáka na oběd (do vlastní školní jídelny uvedené v považovat za „činnost přímo související s vyučováním“ ve smyslu **§ 29 odst. 2 školského zákona**, i když žáci v daném věku (4. třída) odcházejí ze školy samostatně? 2. **Odpovědnost za škodu:** Má škola objektivní odpovědnost** za škodu na majetku a zdraví, i když k incidentu došlo mimo budovu školy na veřejném chodníku? – viz poškození věcí. 3. **Kázeňská pravomoc:** Má škola právo (nebo povinnost) udělit kázeňské opatření (např. důtku) žákovi za incident, který se stal sice mezi spolužáky, ale mimo školní areál a po vyučování? Nejednalo by se o překročení pravomocí školy? 4. **Povinnost součinnosti:** Jakou míru součinnosti musí škola poskytnout rodičům při zjišťování totožnosti neznámého žáka (např. prohlížení kamerových záznamů, pokud existují, nebo dotazování ostatních žáků)? 5. **Role zákonných zástupců:** Je správný výklad školy, že v tomto případě jde primárně o soukromoprávní spor (případně přestupek) mezi zákonnými zástupci obou dětí, nikoliv o spor

Výuka plavání je ve školách povinná s účinností od 1. září 2017, a to díky Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 5. května 2017, č. j. MSMT-7019/2017.

Vyhláška o předškolním vzdělávání (vyhláška č. 14/2005 Sb.) prošla v posledních dvou letech několika změnami, které se týkaly zejména úplaty za předškolní vzdělávání. Poslední novela nabyla účinnosti dne 1. října 2025. Důvodem je zavedení jednotné dávky státní sociální pomoci.

Na podzim roku 2025 byl postupně ukončen příjem žádostí o podporu zjednodušených projektů škol a školských zařízení ve výzvách Šablony II v Operačním programu Jan Amos Komenský. Jednalo se o výzvy č. 02_24_034 Šablony pro MŠ a ZŠ II a č. 02_24_035 Šablony pro SŠ a VOŠ II. O projekty se zjednodušenou metodou vykazování projevily školy a školská zařízení tradičně velký zájem.

V této části se zaměříme na nový způsob výpočtu nezabavitelné částky a stanovení výše redukčních hranic pro účely nemocenského pojištění v roce 2026.

Změny za období leden 2026

V městské části Praha 6 už několik let běží projekt, který dává žákům základních škol skutečnou moc měnit prostředí, ve kterém tráví většinu svých dní. Šance do škol je participativní rozpočet určený právě dětem – umožňuje jim přemýšlet, plánovat, diskutovat i hlasovat o tom, co by chtěly ve své škole zlepšit.

V této části se zaměříme na změnu týkající se podílu osob se zdravotním postižením a na přehled dopadů změny rozhodného příjmu u dohody o provedení práce jak na zaměstnavatele, tak na pracovníky.

V souvislosti se změnou financování mohou být činnosti školy zajišťované nepedagogickými pracovníky zřizovatelem převedeny na jinou příspěvkovou organizaci zřizovatele nebo na zřizovatele samotného. Jak by z pracovněprávního hlediska měl přechod proběhnout a jaké odchylky od běžné právní úpravy v souvislosti s přechodem práv a povinností platí, popíšu v tomto článku.

Vyhláška o zájmovém vzdělávání (vyhláška č. 74/2005 Sb.) prošla v posledních dvou letech několika změnami, které se týkaly zejména úplaty za zájmové vzdělávání. Poslední novela nabyla účinnosti dne 1. 10. 2025. Důvodem je zavedení jednotné dávky státní sociální pomoci.

Zřizovatel rozhodl o sloučení 2 MŠ k 1. 1. 2026. Jak máme naložit se Spolkem rodičů a přátel školy Slunečnice slučované MŠ, který má svůj vlastní bankovní účet a IČO. Jak tedy postupovat v případě sloučení? Je nutné Spolek zrušit či může zatím fungovat s tím, že bude podána informace o změně identifikačních údajů na soud? V tomto spolku je předsedou ředitelka slučované MŠ, pravidelně 1× za rok do Spolku rodiče přispějí a ředitelka za Spolek z těchto příspěvků nakupuje dětem balíčky na celý rok. Ke konci školního roku (k 30. 6.) vyhotoví ředitelka seznam nakoupených věcí a zápis o zůstatku. V září dalšího školního roku je hlasováno s rodiči o zápisu nových členů a o výši příspěvku. Je zde otázkou, zda Spolek držet do 30. 6. 2027, kdy následně bude sloučená školka, která se od 1. 1. 2026 stane odloučeným pracovištěm MŠ přejímající, úplně uzavřena a vymazána z rejstříku. Uvažujeme, zda by nebylo například jednodušší k 31. 12. 2025 spolek zrušit (většina finančních prostředků je již profinancována).

Ucelená a podrobná metodika k převodu financování nepedagogů představuje všechny hlavní aspekty legislativní změny a ředitelům škol a jejich zřizovatelům přináší kromě důležitých informací i představení různých variant řešení a praktická doporučení.

Společnost s r. o. provozující soukromou vysokou školu uzavřela smlouvu se sítí fitness center. Na základě této smlouvy mohou studenti vysoké školy navštěvovat jakékoli fitness centrum z této sítě. Domníváme se, že je zde velmi tenká hranice při posouzení, zda návštěva fitness center souvisí s poskytováním akreditovaného vysokoškolského studia. Vzhledem k tomu, že tyto návštěvy nejsou nezbytnou součástí vzdělávací služby, lze je spíše považovat za druh společenské nebo volnočasové aktivity pro studenty. Musíme tyto náklady klasifikovat jako nedaňový náklad dle ZDP. Škola zmiňuje možnost návštěvy fitness centra ve smlouvách se studenty jako součást placené služby. Může si škola v takovém případě tento náklad zahrnout do daňově uznatelných nákladů a obhajovat pak náklad tím, že je součástí výnosů vznikajících z fakturace školného? A pokud poskytujeme stejné výhody – bezplatné návštěvy fitness center – zaměstnancům soukromé vysoké školy, jedná se zjevně o nepeněžní plnění ze strany zaměstnavatele. Jsme si vědomi, že od roku 2024 platí pro osvobození těchto benefitů na straně zaměstnanců určité limity. Hlavní problém však spočívá v tom, že zaměstnavatel nemá možnost spolehlivě zjistit, zda a který zaměstnanec tuto službu reálně využil, kolikrát které fitness centrum navštívil, a tedy jakou konkrétní hodnotu nepeněžního plnění obdržel. Cena za návštěvu fitness center je navíc sjednána paušálně, bez ohledu na skutečný počet návštěv studentů nebo zaměstnanců, takže nelze ani kalkulovat individuální hodnotu příjmu pro jednotlivé zaměstnance. S jakými daňovými riziky se může zaměstnavatel v této situaci setkat? Je v tomto případě nutné požadovat po zaměstnancích nebo po fitness centrech evidenci jednotlivých návštěv, aby bylo možné kvantifikovat poskytnutý benefit? Existuje nějaký jiný způsob, jak tuto situaci vyřešit?

Jsem základní škola. Chtěli bychom založit transparentní účet, který by sloužil třídním fondům. Rodiče by měli přehled o hospodaření a je pohodlnější peníze posílat na účet než vybírat hotově do třídního fondů. Dále bychom účet využívali k financování příspěvků, např. Dobrého anděla. Nechceme ale zakládat spolek při škole. Může škola založiz takový účet nebo účty pro každou třídu zvlášť? Může být účet zřízen např. jako účet třídního fondu školy? Mohli by být správcem účtů třídní učitelé? 

Je možné, aby nepovinný předmět naší školy (sborový zpěv) navštěvovali v případě zájmu i žáci jiných škol? Pokud ano, za jakých podmínek (pojištění v případě úrazu na akci, bezpečnost, odpovědnost za škodu)? Stejnou otázku řešíme i v případě zájmových kroužků, především sportovních.

V letošní novele školského zákona byla schválena tzv. indexace, v rámci které by školy vzdělávající žáky se sociálním znevýhodněním v budoucnu mohly mít navýšené normativy na pokrytí potřeb žáků se sociálním znevýhodněním. Obdobnou formu dotace na hrazení přímých nákladů spojených se vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním si více než čtyři sta škol mohlo vyzkoušet už v projektu Podpora rovných příležitostí (NPI/MŠMT, 2022–2025). Jak tuto podporu školy využívaly? Jaké byly očekávané přínosy této podpory a na jaké překážky toto financování naráželo? A co lze z této projektové zkušenosti využít pro budoucí indexované financování?

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, zkráceně JMHZ, je slovní spojení, které se v poslední době stále častěji skloňuje v oblasti mezd a mzdového účetnictví. JMHZ se dotkne v příštím roce každé mzdové účetní. A co to tedy je?

Senátem byla schválena novela školského zákona, která obsahuje i zásadní změnu financování nepedagogických pracovníků. V tomto článku popíšu, jaký dopad může mít novela, jež má nabýt účinnosti 1. 1. 2026, na pracovněprávní vztahy nepedagogů.

Lze snížit úplatu za školní družinu účastníkovi, který je trvale přihlášen na 4 dny v týdnu?