Personalistika

Tato jedinečná kniha vás provede celým tématem pracovněprávního vztahu od vzniku až po jeho správné skončení. Samozřejmostí je nejen zapracování změn tzv. flexinovely zákoníku práce ale také ohled na všechna specifika zvláštní právní úpravy, která se týká škol a školských zařízení. Unikátní je také její propojení do webové aplikace Řízení školy. 

Pokud má učitel na SŠ stanovenou přímou pedagogickou činnost na 23 hodin týdně, stanoví se mu 2 tzv. pevné nadúvazkové hodiny na konkrétní den a vyučovací hodinu. Jaký je správný postup pro vykazování těchto hodin? A je rozdíl mezi vykazováním „pevných“ nadúvazkových hodin a ostatních nadúvazkových hodin, které vyučující odučí v rámci suplování za nepřítomné kolegy?

V rámci Erasmu cestovali učitelé do Německa. Cestování na místo se uskutečnilo v sobotu, pracovní program začal v neděli. Máme dobu strávenou cestováním v sobotu započítat do pracovní doby?

Jak vykazovat nadúvazové hodiny v následujících případech?V prvním případě se jedná o učitele s částečným úvazkem. V týdnu jeden celý den čerpal neplacené volno a neodučil své hodiny. V tom samém týdnu odučil dvě hodiny nad rámec svého úvazku. Budou se mu ty dvě hodiny počítat jako nadúvazkové, respektive jako doplnění do úvazku? V druhém případě se jedná o učitele, který má stanovenou přímou pedagogickou činnost 18+1 (koordinátor ICT). Nadúvazková hodina je stanovena na pátek. V pátek ale učitel chodí na specializační studium koordinátora ICT, na které ho vyslala škola. V tom případě hodinu neodučí. Jak v tom týdnu budu vykazovat nadúvazkové hodiny a tu páteční? 

Jsem personalista na Vyšší odborné škole. Rozvrh se dělí na zimní a letní semestr. Dále na sudý a lichý týden. Vždy jsem vyhodnocovala nadúvazkové hodiny, ať už stálé pravidelné či nahodilé vzniklé suplováním, na bázi sudého a lichého týdne. Např. pedagog má v lichém týdnu přímou vyučovací povinnost 28 hodin a v sudém 21 hodin. Jeho týdenní úvazek je tedy 24,5 hodiny a má průměrně týdně 3,5 hodiny nadúvazkové. Vzhledem k tomu, že v sudém týdnu učí 21 hodin, tak v daném týdnu žádná nadúvazková nevzniká, kdežto v lichém týdnu jich je 7 stálých. A dále dle reality odpadlých/suplovaných hodin). Tedy vím, že plán byl 28 hodin a pokud odučil v daném týdnu dokonce 30, protože ještě 2 hodiny suploval, má 9 nadúvazkových. Letos jsme ale v situaci, kdy kvůli studentům kombinovaného studia bude často probíhat výuka v sobotu, která není zcela pravidelná a u některých předmětů probíhá třeba 1× za měsíc. Do plánu rozvrhu sudého/lichého týdne, ze kterého vzejde týdenní úvazek v průměru, se tak dostává např. 2 hodiny každou lichou sobotu. Ale realita a skutečnost bude taková, že tato sobota se odučí např. 1× za měsíc v součtu 6 hodin (kvůli rozvrhu dálkových studentů). Pokud bych si porovnávala plán sudého a lichého týdne, tak v podstatě 3 týdny pedagog svůj pedagogický úvazek nenaplní (budou chybět sobotní hodiny) a ve čtvrtém týdnu to bude vypadat, že ho přeplnil, ale v zásadě je to jen o tom, že přímá činnost není rozvrhována pravidelně do sudého a lichého týdne, ale již více nepravidelně na bází více týdnů. Jak nyní správně přistoupit k vyhodnocování nadúvazkových hodin, které jsem vždy vyhodnocovala týdně?

Jaký je minimální počet hodin přímé pedagogické činnosti vedoucího učitele odborného výcviku?

Jak správně uvést v pracovní smlouvě 80% úvazek vychovatelky školní družiny? PPČ je 30 hodin týdně při plném úvazku. Jedná se mi o to, jestli mám napsat, že ze 40hodinové pracovní doby je její pracovní doba 32 hodin a také napsat její přímou a nepřímou hodinovou pracovní dobu. Kolik bude činit ta nepřímá v hodinách?

Při exkurzi do zahraničí se zaměstnanci do dohody o provedení práce do kolonky Místo výkonu pracovní činnosti napíše místo skutečného místa výkonu v zahraničí nebo místo vysílající kmenové školy? A cestovní příkaz se tedy vzhledem k místu výkonu práce bude účtovat jak? 

Kdo může dle platné legislativy podepsat DPP z pozice „zaměstnavatele“ ředitelce školy za práci projektového manažera v rámci výzvy č. 02_24_035 Šablony pro SŠ a VOŠ II. a případně dalších projektů? Dle dostupných informací vím, že někdy to ředitelé škol řeší přes „zmocněnce týkajících se sjednávání pracovněprávních vztahů s ředitelem školy“ a našla jsem také informaci, že statutární zástupce může uzavřít smlouvu sám se sebou.

Přinášíme druhou část rozhovoru s RNDr. Janem Jirátkem, ředitelem Střední průmyslové školy Emila Kolbena v Rakovníku a krajským ICT metodikem, jehož úkolem je pomáhat školám s vhodným začleněním digitální techniky a digitálních kompetencí do výuky. Tentokrát se zaměříme na vzdělávání učitelů, včetně faktorů, které s ním zdánlivě nesouvisejí.

Sára Vodičková učí druhým rokem. Na Základní škole Tomáše G. Masaryka v Kutné Hoře provází druhostupňové děti přírodními vědami a tělocvikem. Jaké to je, být v Česku začínající učitel?

V rámci funkčního vzdělávání se současní i budoucí vedoucí pedagogičtí pracovníci nezabývají jen teorií, ale průběžně ji doplňují i praxí. A ve stejném duchu se nesou i jejich závěrečné práce. V minulém akademickém roce na Katedře andragogiky a managementu vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze obhájila svou bakalářskou práci zaměřenou na využití hospitační činnosti Kristýna Volhejnová. Vzhledem k aktuálnosti tématu a jeho využitelnosti v praxi ředitelek mateřských škol jsme požádali Kristýnu o rozhovor.

Překážky v práci definujeme jako situace, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat svou práci, a to buď z důvodů na straně zaměstnance, nebo z důvodů na straně zaměstnavatele.

V úvodním rozhovoru jsme společně s Pavlem Škramlíkem prošli všech 7 inteligencí, které jsou důležité nejen pro práci ředitelů škol. V dnešním rozhovoru se zaměříme podrobněji na jednu z nich, na emoční inteligenci, s níž nás seznámí Eva Mohauptová.

V květnu 2025 se v Poslanecké sněmovně PČR uskutečnil seminář o konkurzech na ředitele škol, pořádaný pod záštitou poslance Jana Berkiho. Cílem bylo sdílet zkušenosti s dosavadním průběhem těchto výběrových řízení a debatovat o jejich možném dalším vývoji. Na žádost redakce nabízím shrnutí svého vystoupení, poznatků z práce se zřizovateli škol a také několik doporučení k případné novelizaci konkurzní vyhlášky.

V Řízení školy online najdete rozsáhlé zmapování aktuálního stavu právní úpravy poskytování pracovnělékařských služeb pedagogickým pracovníkům škol a školských zařízení. V tomto shrnutí přinášíme přehled základních změn právní úpravy, k nimž došlo nejen v návaznosti na tzv. „flexinovelu“ zákoníku práce č. 120/2025 Sb., jíž byl s účinností od 1. 6. 2025 novelizován i zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon“), ale i v návaznosti na dřívější novely vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhlášky o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, dále jen „vyhláška“), č. 422/2022 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2023, a č. 11/2024 Sb., která nabyla účinnosti dne 31. 1. 2024.

Příplatek za vedení je nárokovou složkou platu. Při splnění zákonem daných podmínek tedy vzniká na vyplacení tohoto příplatku nárok a zaměstnavatel nemůže rozhodovat o jeho přiznání či nepřiznání. Tento příplatek je uveden v platovém výměru. Jeho výše se stanovuje podle stupně řízení a náročnosti řídcí práce v rámci příslušného procentuálního rozpětí.

Evidence docházky není s evidencí pracovní doby totožná, protože pouze označuje, jakou dobu se zaměstnanec zdržuje na pracovišti, případně v objektu zaměstnavatele, a nikoli skutečně odpracovanou dobu. Evidence docházky vymezuje časový rozdíl mezi odchodem a příchodem zaměstnance do zaměstnání, její vedení není povinné a zákon nic takového po zaměstnavateli nevyžaduje.

Vzdělávání dospělých se neobejde bez jedné z nejzásadnějších dynamických složek – sdílení zkušeností. Tradiční terminologie by tento proces mohla popsat jako „opisování od kolegů“, avšak moderní jazyk jej staví do světla kooperace a aktivního sdílení poznatků. Tento rys je univerzálně platný napříč školním prostředím, přesto jeho realizace v praxi mnohých škol pokulhává. Strach ze ztráty know-how a obavy o „přílišné odhalení“ často brzdí otevřenou komunikaci. A bohužel to není jen historická reminiscence, ale moje živá zkušenost.

Jak vypadá podpora ve vzdělávacím systému, když ho vláda doslova zasype penězi? A jaká systémová opatření fungují pro to, aby učitelé nejen nevyhořeli, ale spoluvytvářeli funkční kurikulum? Je tady druhý díl cestovatelsko-školskopolitického seriálu ze Singapuru.