Nadúvazkové hodiny tzv. přespočetné u pedagogických pracovníků VOŠ

Plné znění otázky

Jsem personalista na Vyšší odborné škole. Rozvrh se dělí na zimní a letní semestr. Dále na sudý a lichý týden. Vždy jsem vyhodnocovala nadúvazkové hodiny, ať už stálé pravidelné či nahodilé vzniklé suplováním, na bázi sudého a lichého týdne. Např. pedagog má v lichém týdnu přímou vyučovací povinnost 28 hodin a v sudém 21 hodin. Jeho týdenní úvazek je tedy 24,5 hodiny a má průměrně týdně 3,5 hodiny nadúvazkové. Vzhledem k tomu, že v sudém týdnu učí 21 hodin, tak v daném týdnu žádná nadúvazková nevzniká, kdežto v lichém týdnu jich je 7 stálých. A dále dle reality odpadlých/suplovaných hodin). Tedy vím, že plán byl 28 hodin a pokud odučil v daném týdnu dokonce 30, protože ještě 2 hodiny suploval, má 9 nadúvazkových. Letos jsme ale v situaci, kdy kvůli studentům kombinovaného studia bude často probíhat výuka v sobotu, která není zcela pravidelná a u některých předmětů probíhá třeba 1× za měsíc. Do plánu rozvrhu sudého/lichého týdne, ze kterého vzejde týdenní úvazek v průměru, se tak dostává např. 2 hodiny každou lichou sobotu. Ale realita a skutečnost bude taková, že tato sobota se odučí např. 1× za měsíc v součtu 6 hodin (kvůli rozvrhu dálkových studentů). Pokud bych si porovnávala plán sudého a lichého týdne, tak v podstatě 3 týdny pedagog svůj pedagogický úvazek nenaplní (budou chybět sobotní hodiny) a ve čtvrtém týdnu to bude vypadat, že ho přeplnil, ale v zásadě je to jen o tom, že přímá činnost není rozvrhována pravidelně do sudého a lichého týdne, ale již více nepravidelně na bází více týdnů. Jak nyní správně přistoupit k vyhodnocování nadúvazkových hodin, které jsem vždy vyhodnocovala týdně?