Legislativa
Pod jakým jménem se vedou cizinci v matrice mateřské školy: pod jménem, které mají uvedené v dokladu, nebo v českém překladu rodného listu?
Pražská hygienická stanice nám nařídila vyměnit světla v učebnách výtvarné tvorby za světla s 750lux. Není tato hodnota spíše doporučením pro detailní, jemné kreslící práce než povinností?
Enormní tlak na úspěch v přijímacím řízení na střední školy dává prostor různým taktikám při podávání přihlášek. Uchazeči volí školy podle statistik z předešlých ročníků. Mladí lidé se bohužel nerozhodují na základě kvality a výsledků jednotlivých škol.
Je možné na základě vydaného IVP vzdělávat žáka distanční formou, tj. formou zasílání zadání elektronickou formou, průběžným hodnocením jeho prací? Nemáme na mysli klasické individuální (domácí) vzdělávání, ale výjimečnou situaci, kdy žák není ze zdravotních důvodů schopen navštěvovat školu a je třeba překlenout období cca dvou měsíců.
Bývalé vedení školy rozdalo všem zaměstnancům smlouvu na dobu neurčitou. Asistent pedagoga, který byl přidělen žákovi, měl ve smlouvě uvedenou dobu pracovního poměru po dobu trvání pracovního poměru do 30. 6. 2025. Mezitím v únoru získal AP dodatek k pracovní smlouvě na dobu neurčitou, úvazek 0,8. Nyní žádá o navýšení úvazku od 1. 7. 2025 kvůli novému doporučení z PPP, kde opravdu došlo ke změně PO s navýšením PPČ AP. Jsem povinna tuto změnu akceptovat od 1. 7. 2025 nebo mohu až od 1. 9. 2025? Je možné touto cestou zaměstnat AP na dobu neurčitou? Jakým způsobem se proti tomuto lze bránit? Zároveň AP zažádal o navýšení platové třídy na 9. stupeň, ale to mi připadá dle katalogu prací jako bezpředmětné.
Je k dispozici nějaký přehled základních řádů, a vnitřních předpisů a směrnic, které musí mít gymnázium v platném stavu? Ideálně rozdělené podle úseků-ekonomický, výchovně-vzdělávací apod.?
Zákonní zástupci dítěte podali žádos o přijetí do ZŠ. Vydali jsme rozhodnutí o přijetí. Bylo ukončeno správní řízení. Otec dítěte ale následně poslal mail, že s přijetím nesouhlasí. Jak postupovat?
Základní umělecké školy mají v českém vzdělávacím systému výjimečné postavení. Poskytují systematickou a dostupnou výuku v hudebním, výtvarném, tanečním i literárně-dramatickém oboru a podporují rozvoj talentu, kreativity i osobnosti dětí. Tento model nemá v mezinárodním srovnání přímou obdobu.
Ředitel vydal rozhodnutí o přijetí žáka do 1. ročníku. Rozhodnutí nabylo právní moci. Zákonný zástupce žáka oznámil, že dítě nastoupí do 1. ročníku na jinou ZŠ. Může vzít zákonný zástupce svou žádost zpět, má se odvolat proti rozhodnutí, jiná škola pošle rozhodnutí o přestupu, když ještě nezačal nový školní rok, nebo jen žák v září nenastoupí? Jak postupovat?
- Článek
Jaký je smysl uzavírání smluv o vzdělávání a jaká jsou pravidla pro tyto smlouvy? Co se změnilo v souvislosti s nálezem Ústavního soudu, který i tyto smlouvy označil za spotřebitelské? Na čem všem se ještě může škola s rodiči domluvit a co je pevně dané zákonem? Na to se pokusíme odpovědět v analýze právního postavení rodičů v soukromých školách.
- Článek
Tento Letní speciál se věnuje rodičům. Možná vás ale zatím nenapadlo ptát se, kdo je vlastně rodič a jak by k osobám, které nejsou rodiči, ale jednají za dítě, měla škola přistupovat. Na to se podíváme v tomto článku.
- Článek
Letní měsíce mohou být pro děti plné zážitků. Záleží na tom, jaký program z nepřeberného množství možností jim dokážeme nabídnout a jaký (společně s dětmi) vybereme. Škola jako důvěryhodná instituce hraje významnou roli i v období mimo školní rok. Jak a proč může být organizace příměstských táborů ve spolupráci školy a prověřené organizace výhodná nejen pro děti a rodiče, ale i pro samotnou školu?
- Článek
Může škola požadovat od rodiče, aby si zajistil od SPC vyjádření souhlasu s používáním mobilního telefonu k senzoru inzulínového pera a dokrmu pro žáka s diagnostikovaným diabetem?
- Článek
Zákonní zástupci často řeší otázku, v jakém rozsahu mají informovat školu o zdravotních problémech svého dítěte. Ptají se, zda škola vůbec tyto informace potřebuje, a pokud ano, jak s nimi nakládá – jakým způsobem mohou zaměstnanci zacházet se zprávou a kdo se s informacemi o dítěti může seznámit. Z obav, že informace o změněné zdravotní způsobilosti (včetně té psychické) budou mít vliv na přístup školy k dítěti v podobě diskriminace, často neplní svou povinnost informace poskytnout.
- Článek
Pozice školského logopeda ve školách hlavního vzdělávacího proudu je dosud spíše ojedinělá, i když je umožněna právními normami obsaženými v několika právních předpisech. Kompetence školského logopeda se liší od kompetencí speciálního pedagoga a tzv. logopedického asistenta, což je patrné zejména u provádění nebo neprovádění přímé logopedické intervence a logopedické diagnostiky. Správné vymezení kompetencí a činností zajišťuje, že se jejich aktivity doplňují a systematicky podporují vzdělávání dětí a žáků s narušenou komunikační schopností.
- Článek
Potřebuje dítě – diabetik vyšetření ze SPC k tomu, aby si mohlo ve škole aplikovat inzulin a jíst při hypoglykemii v případě, že má lékařskou zprávu? Může být důvodem, že to vadí ostatním rodičům?
Jednotné přijímací zkoušky (JPZ) a maturitní zkouška (MZ) jsou dvě významné etapy vzdělávací dráhy žáků. Tematická zpráva se zaměřuje na souvislost mezi výsledky maturitní a jednotné přijímací zkoušky, rozdíly mezi školami a jejich přidanou hodnotu. Výsledky ukazují, že úspěšnost u maturit silně navazuje na výsledky z JPZ – žáci s nižším skóre u přijímaček zpravidla dosahují slabších výsledků i u maturit. Jednotná přijímací zkouška se tak stává spíše nástrojem pro třídění podle výchozí úrovně než výběrem podle potenciálu, a to napříč téměř 200 různými obory středního vzdělávání.
Jak je to s povinností přijetí nespádového dítěte na 2. stupeň ZŠ? Modelově: na vesnici je ZŠ pouze 1. stupeň, „tradičně“ děti chodí na 2. stupeň do města, ale nejsou spádové. Nebo děti z vesnice, která má svou ZŠ (1. stupeň), ale rodiče dojíždějí do města a chtějí dítě dát do 1. třídy na ZŠ ve městě (nespádové dítě, vesnice má svou školu). Je ZŠ povinna přijmout všechny přihlášené děti, když má „papírově“ volnou kapacitu školy (tj. má volnou kapacitu dle rejstříku), ale nemá volné učebny, nechce přeplnit třídy, na 1. stupni má pouze 3 třídy, po 25 dětech, kdyby musela přijmout nespádové děti, měla by ve třídě 30 a více dětí, což nechce. Podotýkám, že ve městě jsou další 2 školy, které tak naplněné nejsou, případně na 1. stupeň mají vesnice své školy. Může ředitel tyto žáky odmítnout?
Je předepsané, co přesně má obsahovat předávací protokol pro nového ředitele školy, který školu přebírá? Případně prosím o nějaký vzor. Dále k této věci ještě jeden problém: před nástupem nového ředitele je otazník kvůli odstupnému pro bývalou paní ředitelku, kdy se přišlo na to, že na odstupné nemá nárok (bylo už vyplaceno) a tato celkem vysoká částka nyní chybí v rozpočtu (zatím řešeno přesunem peněz). Řeší se to už přes právní kancelář, nicméně, je nutné tuto věc též do předávacího protokolu zanést? Nový ředitel by tak případně byl kryt proti tomuto rozhodnutí, kdy ještě ve své vedoucí pozici nebyl.
Učitelka prvního stupně ZŠ vykonává ještě činnost speciálního pedagoga. K výkonu obou činností je kvalifikovaná. Pro obě činnosti má uzavřené pracovní smlouvy, na pozici učitelka výše úvazku 1,00. Jako učitelka má 22 hodin přímé pedagogické činnosti. Na pozici speciální pedagog - výše úvazku 0,15, tento úvazek zahrnuje 0,1 - speciální pedagog - hrazeno původně ze Šablon + 0,05, tj. 1 hodina speicálně pedagogické péče týdně). Od 1. 9. 2025 přibude další jedna hodina speciální pedagogické péče. Je možné jí na pracovní pozici učitelka úvazek 1,00 sestavit tak, že bude v kombinaci 20 hodin přímé ped. činnosti v dané třídě 1. stupně ZŠ + 2 hodiny spec. ped. péče (odpoledne se skupinkou žáků, kteří to mají v doporučení)? Pokud to možné není, existuje nějaký jiný, doporučující model, jak úvazky sestavit a správně financovat?