Legislativa - strana 4

Chtěl bych se zeptat, zda existuje nějaký právní předpis, případně vzor, jak upravují jednotlivé školy, k tomu, jaké informace je možné/nevhodné zjišťovat o jednotlivých žácích a jejich rodinách. Myslím tím běžné hovory s dětmi, nikoli sběr prostřednictvím formulářů, dotazníků, přihlášek... 

Jako ředitelka školy jsem povolila vzdělávání podle IVP jako jiný závažný důvod (§ 18 ŠZ) žákovi, protože závodně sportuje a má každodenní tréninky jízdy na kole. V IVP je dohodnutý způsob komunikace žáka s vyučujícími a plnění povinností. Žák není schopen povinnosti plnit a dohodnuté dodržovat. Ráda bych mu tedy IVP zrušila, nicméně nevím, zda je to vůbec možné a jak případně postupovat. 

Téma přijímacích zkoušek na střední školy posledních několik měsíců neopouští veřejný prostor. Mluvíme o jednotné přijímací zkoušce a její (ne)smysluplnosti, o obrovském převisu uchazečů na čtyřleté obory ze silných ročníků, elektronické přihlášce na přijímačky (která snad bude – a snad bude fungovat), o dopadech stávajícího systému na duševní pohodu, wellbeing a budoucnost současných deváťáků. Situace je obrovsky stresující pro všechny, podmínky jsou nepředvídatelné. Věřím, že mnohé střední školy přemýšlí, jak tuto zátěž pro své uchazeče aspoň trochu zmírnit. V článku nastíníme, jak o přijímačkách přemýšlíme v naší střední škole, Gymnáziu Paměti národa (GPN).

Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení Změny za období prosinec 2023 PhDr. Mgr. Monika Puškinová Ph.D. specialista na školskou legislativu;www.monikapuskinova.cz Sbírka zákonů Zdroj: www.mvcr.cz...

V jakém stavu je situace ohledně FKSP pro rok 2024? Má snad přijít změna, která bude spočívat ve snížení objemu prostředků do tohoto fondu z 2 % na 1 %, kdy polovina této částky má být určena na přispívání zaměstnavatele na produkty spoření na stáří. Pokud tato změna bude skutečně od ledna účinná, jak máme, jakožto zaměstnavatel (škola), naložit se situací, kdy někdo ze zaměstnanců penzijní fond nemá, nechce si zřídit, anebo má, ale z nějakého důvodu příspěvek odmítne? Také snad samotná vyhláška č. 114/2022 má být úplně zrušena. Pokud ano, znamenalo by to, že zaměstnavatel se může rozhodnout, na co peníze z fondu použije (kromě případného zajištění produktů na stáří)? 

Novinky ve školské legislativě stejně jako návrh rozpočtu školství na příští rok zjevně motivuje spíše snaha šetřit za každou cenu než zájem dětí a pracovníků škol. V legislativním procesu je dlouhodobě nejen řadou aktérů kritizovaná novela školského zákona (č. 561/2004 Sb.), která zavádí parametrizaci asistentů pedagoga, ale také novela vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, která snižuje dotaci ze státního rozpočtu na personální podpůrná opatření. A aby toho nebylo málo, také změna nařízení č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, která navrhuje snížit PHmax o 6 %, omezí školám dotace na odučené hodiny financované ze státního rozpočtu a sníží možnost individualizace a diferenciace výuky.

Od roku 2024 budou čerpat dovolenou i zaměstnanci pracující na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohodu o provedení práce i pracovní činnosti. Jelikož jde o specifické pracovněprávní vztahy, které jsou nezřídka využívány na zástupy a krátkodobý výkon práce, bude s posuzováním dovolené těchto zaměstnanců spojeno mnoho potenciálních problémů. V tomto článku popíšu, jak vzniká nárok na dovolenou zaměstnancům pracujícím na dohody, a zaměřím se na specifika čerpání dovolené těchto zaměstnanců. Text je zaměřen na veřejné školní družiny.

Letošní rok je rokem, kdy Poslanecká sněmovna připravila velkou řadu změn, které se týkají školství, a další změny se stále chystají. Mezi ty připravované patří i změna vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, která by měla být provedena vyhláškou, kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

Od roku 2024 budou čerpat dovolenou i zaměstnanci pracující na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohodu o provedení práce i pracovní činnosti. Jelikož jde o specifické pracovněprávní vztahy, které jsou nezřídka využívány na zástupy a krátkodobý výkon práce, bude s posuzováním dovolené těchto zaměstnanců spojeno mnoho potenciálních problémů. V tomto článku popíšu, jak vzniká nárok na dovolenou zaměstnancům pracujícím na dohody, a zaměřím se na specifika čerpání dovolené těchto zaměstnanců.

Problematika pořizování záznamů při jednání mezi školou a rodiči není jednoznačně rozřešena a vyplývá z ní tak plno otázek pro obě strany.

Kdepak velký černý pes a mrtvý kostelník. Stačí nánosy prachu, spousta nahromaděných dokumentů třeba ještě z dob minulého režimu nebo časů císaře pána, počínající plíseň a věci, které tam ani nemají co dělat. A co je horší, teď jste ji dostali na starost vy, a aby toho nebylo málo, v poště vám přistál dopis z okresního archivu, protože jste dlouhou dobu neskartovali nebo ještě vlastně vůbec.

Od roku 2017 konají uchazeči o studium maturitních oborů vzdělání ve střední škole jednotnou přijímací zkoušku (JPZ) v podobě testu z českého jazyka a literatury a matematiky. Celý postup je administrativě náročný, a to jak pro uchazeče a jejich rodiče, tak pro školy. Proto MŠMT přistoupilo k digitalizaci procesu přijímacího řízení do středních škol, jejímž cílem je přihlašování ke studiu ve střední škole pro všechny zainteresované strany zjednodušit.

V manuálu pro školy k novele zákoníku práce, který školy obdržely na konci září z MŠMT, se uvádí, že novinkou je povinnost zaměstnavatele spočívající v nutnosti ohlásit ČSSZ uzavření DPP zaměstnance do 8 dnů od jeho vzniku. Na můj dotaz na ČSSZ mi ale bylo odpovězeno, že o ničem takovém nevědí. Bude tedy tato povinnost až od 1. 1. 2024? Datum v dokumentu není specifikován. A druhý dotaz se týká výpočtu dovolené z DPP od 1. 1. 2024. Pro vznik nároku se uvádějí dvě podmínky. Druhou je odpracování alespoň 80 hodin. Pokud má učitel více DPP na naší škole, pak se tyto hodiny budou sčítat? A jak se poté popř. stanoví výše dovolené? Na každou DPP má jinou výši úplaty za hodinu. A pokud by odpracoval na DPP u jednoho zaměstnavatele méně než 80 hodin, nárok na dovolenou mu tedy nevznikne? Nebo bude potřeba zjišťovat i množství hodin u jiných zaměstnavatelů tohoto zaměstnance?

S připravovaným novým zákonem o účetnictví, jehož účinnost očekáváme od 1. 1. 2025, nastává bez nadsázky digitální revoluce i v účetnictví. Článek je založen na návrhu nového zákona o účetnictví, který zatím nebyl schválen, ale vzhledem k všeobecné shodě o potřebě digitalizace neočekáváme v této oblasti zásadní změny v jeho finálním znění.