Poradna

Žák SŠ neprospěl v 2. pololetí z nejvýše 2 povinných předmětů, škola stanovila opravnou zkoušku podle § 69 odst. 7 ŠZ na 29.8. Pokud žák u zkoušky neuspěje nebo se k ní nedostaví (vzdá se pokusu), jakou lhůtu může (musí) škola umožnit pro podání žádosti o opakování ročníku podle § 66 odst. 7? Nebo obráceně, od kdy už škola nemůže vyjít žádosti vstříc a musí ji odmítnout žádost z důvodu pozdního podání, i kdyby chtěla? Má žádost o opakování ročníku stanovenou formu, např. stačí ústní žádost po telefonu, pokud škola chce vyjít žákovi vstříc?

Jsme střední škola bez vlastní jídelny a žáci (stejné věkové kategorie) se stravují ve dvou různých zařízeních. Jedno zařízení spadá pod město, druhé pod kraj. Ceny obědů jsou u každé jídelny jiné. Musí škola zajistit sjednocení cen obědů pro žáky? Prosíme o radu, jak případně postupovat. 

Od nového školního roku bude navštěvovat naši školu žákyně z Vietnamu, která nikdy nenavštěvovala školu na území ČR, česky neumí. Jedná se o přijetí žáka nebo o přestup? Ve Vietnamu ukončila druhou třídu. Můžeme ji zařadit opět do 2. ročníku?

Prosím o informaci, jak správně započíst pedagogickou praxi učiteli střední školy s následujícími údaji o dosavadním zaměstnání budoucího zaměstnance: 5.9.1985 - 9.6.1993 odborná technická pracovnice České pošty; 9.6.1987 - 10.6.1993 - mateřská, rodičovská. 

Máme zaměstnaného učitele, který má pracovní smlouvu od roku 2023 na dobu určitou s platností na 1 rok, s tím že jsme mu smlouvu v roce 2024 prodloužili opět na 1 rok. Zároveň u nás měl uzavřenou pracovní smlouvu jako asistent pedagoga od roku 2022 na dobu určitou s platností na 1 rok. Chtěli bychom mu smlouvu v pracovním poměru učitele opět prodloužit na dobu určitou. Pohlíží se na pracovní smlouvu učitele samostatně nebo se berou pracovní poměry (učitel a asistent) jako celek a nelze již prosloužit smlouvu na dobu určitou?

Může mít zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele na více pracovních smluv v součtu úvazek vyšší než 1,0? Např. vychovatelka školní družiny na plný úvazek má druhou smlouvu jako asistentka pedagoga na 0,25 úvazku.

Naše škola má 16 tříd základní školy a 5 oddělení školní družiny. Zvažujeme možnost mít dva zástupce ředitele a rádi bychom se ujistili, že rozumíme pravidlům týkajícím se jejich přímé výuky. Podle metodické příručky jsme spočítali, že se v případě školy s celkovým počtem tříd 21 (16 tříd + 5 oddělení ŠD) stanoví přímá pedagogická činnost odpočtem 22 hodin, tzn. pro každého zástupce ředitele 11 hodin týdně. Můžete prosím potvrdit, že tento výpočet odpovídá platným předpisům? A zda existují případné výjimky nebo doporučení pro naši situaci?

Ke dni 31. 3. 2025 má pedagog vyčerpáno 12 dní studijního volna. Podává výpověď s ukončením pracovního poměru k 31. 5. 2025. Neodpracuje celý školní rok, a tudíž má nárok na 3/4 z 12 dní tedy pouze 9 dní. Co z toho vyplývá pro zaměstnance ve vztahu ke mzdě a nároku na dovolenou: nic, nedá se s tím nic dělat, zaměstnanec prostě přečerpal, sníží se o 3 dny nárok na dovolenou, jiné řešení.

Je povinné mít spisovou a skartační službu i pro soukromé školy, nebo se tato povinnost vztahuje pouze na veřejné školy? 

Je možné používat na školním dvoře houpačky, které jsou zavěšeny na větvích vzrostlých stromů? Pokud ano, musí mít nějakou pravidelnou revizi?

Ráda bych na nový školní rok přijala nového zaměstnance (se smlouvou na dobu neurčitou, jedná se o zkušeného pedagoga z místní základní školy). Je možné ho přijmout ke konkrétnímu srpnovému datu tak, aby do tzv. přípravného týdne vyčerpal dovolenou odpovídající období konec srpna (přípravný týden) – prosinec 2025, a byl tedy na tom z hlediska dovolené stejně jako ostatní pedagogičtí pracovníci? (Celkem 40 dní dovolené čerpají pedagogičtí pracovníci naší školy v celku v období letních prázdnin; podzimní a vánoční prázdniny řešíme u pedagogických pracovníků čerpáním studijního volna.) 

Mám pedagogického pracovníka, u nějž bude se začátkem nového školního roku snížen na jeho vlastní žádost (pobírání důchodu) úvazek z plného na částečný. Měla by tuto skutečnost odrážet i dovolená čerpaná v druhé polovině prázdnin, která již odpovídá měsícům nového školní roku (konec srpna – prosinec), tedy že jeden den dovolené nebude odpovídat 8 hodinám, ale bude hodinově snížen způsobem, který poměrem reflektuje snížení úvazku? 

Ráda bych si vyjasnila otázku proplácení cestovních náhrad mezi dvěma pracovišti, která jsou obě uvedena jako místa výkonu práce v pracovní smlouvě. Jedno z těchto pracovišť je detašované a nachází se v jiné obci, avšak organizačně spadá pod naši základní školu. Vzdálenost mezi oběma pracovišti činí přibližně 3 km a nacházejí se ve dvou samostatných obcích. Zajímá mě, zda mají zaměstnanci nárok na proplácení cestovních náhrad, pokud jsou obě místa výkonu práce výslovně uvedena ve smlouvě. V takovém případě se podle mého názoru nejedná o pracovní cestu ve smyslu zákoníku práce, a tedy by zaměstnancům neměl vznikat nárok na cestovní náhrady. Přesto se na tyto přesuny někdy vypisují cestovní příkazy. Konzultovala jsem situaci s právníkem, který uvedl, že cestovní příkaz by měl být v těchto případech vyplněn a náhrada vyplacena. Jako příklad uvádím situaci, kdy jedna ze zaměstnankyň pravidelně převáží dokumenty mezi pracovišti – při cestě do zaměstnání ze svého bydliště projíždí kolem hlavního pracoviště, kde vyloží dokumenty, a poté pokračuje na své vlastní pracoviště. Na tuto cestu si rovněž vypisuje cestovní příkaz. Z mého pohledu by bylo vhodné tyto přesuny mezi pracovišti evidovat například ve sdílené excelové tabulce pro přehled o jejich četnosti, nicméně neměly by být hrazeny jako pracovní cesty. Prosím o potvrzení, zda je můj výklad správný, případně o doporučení, jak v těchto případech správně postupovat.

Může škola na žádost zřizovatele předložit anonymizovaný přehled odměňování zaměstnanců školy? Pokud by z přehledu jednoznačně vyplývala výše odměny konkrétních zaměstnanců, je možné/vhodné v tomto rozsahu informaci neposkytnout s odkazem na ochranu osobních údajů?

Mám učitelku, která by učila výhradně v 1. třídě, tj. v rozsahu 20 hodin týdně přímé pedagogické činnosti. Kromě toho by poskytovala 2 hodiny týdně přímé speciálně pedagogické podpory (PSPP). Která varianta je v tomto případě správnější a výhodnější: Uzavřít s ní pracovní poměr na plný úvazek v rozsahu 20 hodin týdně a 2 hodiny PSPP řešit formou DPP, nebo nastavit plný úvazek v rozsahu 22 hodin týdně, včetně PSPP?

Jsou zaměstnanci školy povinni např. pero Epipen? Jak podávání léků ošetřit ve školním řádu?

Jak je to s proplácením přespočetných hodin u pedagogů v neveřejné škole? Rozumím tomu, že může být stanovena vyšší míra přímé pedagogické činnosti, ale i nad tuto případně vyšší míru pak v případě přespočetných hodin mají nebo nemají nárok na proplácení 200% v případech, které platí pro veřejné školy? Na webu Řízení školy jsou k tomuto tématu dvě odpovědi (viz níže) dr. Puškinové, které podávají odlišené vysvětlení a nebo jim jen nerozumím. Prosím tedy o jednoznačnou odpověď. https://www.rizeniskoly.cz/pracovni-situace/specifika-rizeni-soukrome-a-cirkevni-skoly.zs-1048.html https://www.rizeniskoly.cz/pracovni-situace/priplatek-za-primou-pedagogickou-cinnost-nad-stanoveny-rozsah-skoly-neverejne.zs-519.htm

Od 1. 9 .2025 mám v záměru stávajícího zástupce ředitele pro 1. stupeň ZŠ navíc "jmenovat" i zástupcem statutárního orgánu. Ptám se na Vaše doporučení, jakým způsobem to provést. Zmiňovaný zaměstnanec byl jmenován do funkce zástupce ředitele formou změny, neboť v předchozí době byl zaměstnán v naší organizaci jako pedagog.

Má správně ředitel školy své zástupce jmenovat nebo pověřit? A např. vedoucího nepedagogického úseku má jmenovat nebo pověřit?

Lze snížit úplatu za školní družinu účastníkovi, který je trvale přihlášen na 4 dny v týdnu?