Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Mohu jako zaměstnavatel (škola) poslat zaměstnance (pedagoga) na mimořádnou lékařskou prohlídku, když je dlouhodobě v pracovní neschopnosti? 

Jsme základní škola - příspěvková organizace (zřizovatel město). Ředitel školy, nebo i zástupce ředitele, provozní technik využívají ke služebním cestám své vlastní vozidlo. Cestu předkládají k vyúčtování. dozvěděla jsem se, že by měli absolvovat školení asistenčních řidičů. Je-li tomu prosím tak,  jak často je musí absolvovat a platí to i pro ředitele školy? U koho se tato školení objednávají, resp. konají?

Učitelky MŠ pomáhají dětem při stravování (dotýkají se svačinek při krájení, dopomoci dětem atp.). Je nutné, aby v tuto dobu používaly rukavice, bílý plášť nebo jiné pomůcky?

Musí, případně jak často, proběhnout v MŠ školení hygienického minima (pro pedagogy i provozní zaměstnance)? Jsou nějaké požadavky na toto školení?

Dítě by mělo přicházet po nemoci do mateřské školy až po úplném vyléčení, tedy po ukončené léčbě. Kdo o tom však rozhoduje, zda je dítě skutečně již zdravé?

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, upravuje mj. zotavovací akce a školy v přírodě na dobu delší než 5 dní a také na dobu 5 a méně dní. Jede-li tedy skupina žáků ZŠ na max. pětidenní pobyt v přírodě bez přerušení vzdělávání (tzn. dopoledne výuka, odpoledne odpočinek a zábava), týkají se školy povinnosti vyplývající z § 9 až § 11 (např. zdravotník, posudky, lékárnička, zdravotnický deník apod.) a nebo se v tomto případě řídí škola výhradně § 12, a proto stačí pouze zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení a pitnou vodu?

Dne 1. 1. 2022 nabyla účinnosti novela zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, která s účinností od 1. 1. 2022 umožnila na základě indikace praktického lékaře pro děti a dorost poskytovat poskytovatelům domácí péče zdravotní služby dětem ve školách.

V budovách trávíme až devadesát procent svého času. Je proto klíčové, jak kvalitní je vnitřní prostředí. I když pandemie koronaviru podpořila zájem lidí o to, kde pracují a žijí, stranou pozornosti široké veřejnosti stále zůstávají školy. Přitom nekvalitní vnitřní prostředí vede k tomu, že děti i učitelé se hůře soustředí a jsou náchylnější k nemocem. Česká rada pro šetrné budovy nabízí školám řešení, jak lze prostředí zlepšit. Školy na tyto úpravy mohou využít finance z dotačního programu ministerstva životního prostředí. Do konce září ještě běžela příslušná výzva pro rekonstrukce, další bude následovat počátkem roku 2023. Výzva pro novostavby byla vyhlášena koncem srpna.

V návaznosti na vraždu učitele na učilišti v pražské Michli se ve veřejném prostoru objevily požadavky, aby byl učitel v trestním zákoníku označen jako úřední osoba. Na otázky, zda je to vůbec možné, zda by to přispělo k ochraně učitelů a co by to pro ně v praxi znamenalo, hledáme v tomto textu odpovědi.

Je povinností školy nechat rodiče podepsat zmocnění k poskytování zdravotních služeb při lyžařském výcvikovém kurzu?

Mimořádné opatření č.j. MZDR 15757/2020-61/MIN/KAN účinné od 1.11.2021 (dále jen „Mimořádné opatření“) stanovuje povinnost nosit ochranný prostředek dýchacích cest, typicky respirátor, ve všech vnitřních prostorách. Tato povinnost se tak vztahuje i na osoby vstupující do škol, tedy na všechny žáky, učitele, rodiče nebo veřejnost. Z povinnosti nosit respirátor stanovuje Mimořádné opatření několik výjimek.

Po vyhlášení ukončení nouzového stavu se započne počítat lhůta 30 a 90 dnů pro provedení vstupních a periodických pracovnělékařských prohlídek („PLP“) a lhůty pro vydání zdravotních průkazů (ZP). 

Tato problematika je upravena v zákoně č. 569/2020 Sb., o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V něm je očkování proti nemoci covid-19 koncipováno jako očkování dobrovolné. Pokud zákon neukládá povinnost podrobit se očkování, nemůže tuto povinnost stanovit ani zaměstnavatel svým zaměstnancům. Zaměstnavatel totiž nemůže zaměstnancům ukládat povinnosti nad rámec zákona.

Kdy se jedná o učitelovu nemoc z povolání? Co může učitel po zaměstnavateli požadovat? Jak postupovat?

Jak zajistit BOZP zaměstnanců, dobrovolníků a BOZ dětí při provozu školy v rámci zajištění dětských skupin na krizových školách? 1. Zajištění dohledu nad dětmi – jak by byl řešen úraz dítěte, když není žákem školy, případně dohled vykonává dobrovolník – tzn., že není v pracovněprávním vztahu se zaměstnavatelem? 2. Pracovní úraz – lze odškodnit pouze pro osoby v pracovněprávním vztahu – jak by to bylo řešeno pro dobrovolníky, zaměstnance jiných škol, odškodnění dobrovolníků? 3. Zajištění OOPP – lze zprovoznit, i pokud nebudou splněny všechny požadavky KHS, kdo v tom případě odpovídá? 4. Pokud zaměstnanec odmítne práci podle paragrafu 106 zákoníku práce, jak postupovat?

Každá výjezdová akce žáků mimo školu má stanoveného vedoucího akce, kterého určuje ředitel školy.  Metodický pokyn MŠMT č.j.: 37 014/2005-25 k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pojednává o vedoucím akce. Určuje mu povinnosti zejména v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví žáků tím, že (dle čl. 15) zodpovídá za řádnou organizační přípravu kurzu, zajišťuje vhodný objekt, dopravu, poučení žáků o předpisech a pokynech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků.

Řada školských zařízení je situována v zónách havarijního plánování a zónách ohrožení, které jsou vymezovány v okolí objektů nakládajících s nebezpečnými látkami. Připravenost managementu školských zařízení pro případnou závažnou havárii spojenou s únikem nebezpečné látky do okolí má zásadní význam pro minimalizaci dopadů možných závažných havárií. Hasičský záchranný sbor ČR realizuje řadu aktivit, které vedou k vyšší připravenosti těchto objektů. Jedná se zejména o zpracování plánovací dokumentace, organizaci seminářů, tvorbu a distribuci preventivních materiálů, zapojení do cvičení.

Jednou ze základních povinností právnických osob a podnikajících fyzických osob na úseku požární ochrany je vytváření podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné únikové cesty [§ 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů]. Tato povinnost je dále rozvedena v § 11 odst. 3 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., kde je stanoven požadavek na označení únikových východů, volnou průchodnost komunikačních prostor, které jsou součástí únikových cest, a na využívání únikových cest způsobem, který nezvyšuje požární riziko.