V listopadovém čísle časopisu Řízení školy jsme pod názvem „Kvalita vzduchu ve školách a současná právní úprava – jak se v ní vyznat?“ popsali, jak vypadá současná legislativa, která se vyjadřuje ke kvalitě vzduchu a mikroklimatu ve školách. V dnešním třetím díle našeho seriálu se zaměříme na techniky měření kvality vzduchu s důrazem na CO2, jelikož zvýšené koncentrace tohoto plynu mají velký vliv na kognitivní funkce a zdraví dětí i školního personálu.
Měření kvality ovzduší: Nástroje a techniky pro školy
Ing.
Milan
Kolář
Advanced Monitoring Services, s. r. o., www.co2monitoring.cz
Pochopení klíčových parametrů kvality ovzduší
Než se ponoříme do nástrojů a technik, je důležité pochopit klíčové parametry, které definují kvalitu ovzduší ve vnitřních prostorách. Školy by měly sledovat různé faktory, aby získaly komplexní obraz o vzduchu, který dýchají jejich žáci, učitelé a zaměstnanci škol:
1. oxid uhličitý (CO2
):
CO2 je přirozeným vedlejším produktem lidského dýchání. Zatímco v nízkých koncentracích je neškodný, jeho zvýšená hladina může vést k únavě, bolestem hlavy a snížené koncentraci. Sledování hladiny CO2 pomáhá měřit účinnost větrání a čerstvost vzduchu.
2. pevné částice (PM2,5 a PM10):
Jedná se o drobné částice obsaženéné ve vzduchu, které mohou zahrnovat prach, pyl, kouř a další znečišťující látky. Částice PM2,5 se vztahují k částicím o průměru 2,5 mikrometru nebo menším, PM10 pak k částicím do 10 mikrometrů. Vysoké hladiny pevných částic mohou způsobovat dýchací potíže a zhoršovat alergie.
3. těkavé organické látky (VOC):
Těkavé organické látky se uvolňují ve formě plynů z ně