EVVO ve škole

Dvě třetiny mladých lidí v České republice jsou přesvědčeny, že dnešní děti budou žít v horším světě než my. Pouhá desetina věří v opak.

Více než padesát žáků naší školy od první až do deváté třídy se stalo v minulém měsíci asistenty vědců z Masarykovy univerzity – zapojili se do unikátního výzkumu s cílem monitorovat kvalitu ovzduší a zkvalitnit život v Brně1). Příští rok naši žáci vyjedou na výzkumný zahraniční výjezd do německé partnerské školy a přivítají své německé kolegy v Brně v rámci programu Erasmus+. Nejedná se o jednorázové akce, ale o střípky zapadající do širší filozofie vzdělávání, kterou bych chtěl v tomto článku představit.

Klima se mění, a vzdělávání by na to také mělo reagovat. Tým vzdělávacího centra TEREZA připravil ve spolupráci s odborníky online kurz pro pedagogy, kteří chtějí s tímto tématem začít, nebo kteří chtějí svou výuku o klimatu reflektovat a dál ji rozvíjet.

V minulém vydání Učitelského měsíčníku jste mohli zaznamenat článek, který stručně představoval iniciativu několika partnerských organizací nesoucí název Učím o klimatu. Pro širší přiblížení klimatického vzdělávání jsme o rozhovor poprosili koordinátorku a metodičku globálního vzdělávání ve společnosti Člověk v tísni Veroniku Endrštovou. Právě ona totiž proces tvorby portálu www.ucimoklimatu.cz vede. „Řešení klimatické změny na celospolečenské úrovni vyžaduje celospolečenskou transformaci. Myslím si, že je potřeba žáky na tuto transformaci připravovat. Nejen kvůli uplatnění na trhu práce, ale aby byli schopni problému rozumět a řešit jej. Cesta je ve změně myšlení, a když se neuskuteční během vzdělávání, později v životě to jde mnohem hůř.“

Na webové stránce www.ucimoklimatu.cz najdou učitelé, metodici i další vzdělavatelé bezplatně k dispozici více než třicet lekcí do výuky, metodickou podporu, publikace a další materiály k aktuálnímu tématu změny klimatu.

Dle výzkumu organizace "Skutečně zdravá škola" skončí v koších českých závodních a školních jídelen až 50 tisíc tun potravin ročně. Do odpadu a následně na skládky se ale nedostanou pouze zbytky z biologického odpadu v pravém slova smyslu, jako jsou odřezky či slupky, ale také prošlé potraviny nebo celé nesnědené pokrmy, s nimiž se tak ve velkém plýtvá a končí nevyužité na skládkách, kde produkují škodlivé emise. Co můžeme kromě náležité edukace o předcházení vzniku odpadu udělat my, zaměstnanci či vedení škol a lektoři?

O prospěšnosti venkovního pobytu a venkovního učení toho již bylo napsáno mnoho. Tématem se zabývá celá řada článků, vědeckých studií i obsáhlých knih. Zároveň nemálo škol učení venku v současnosti zažívá na vlastní kůži, užívá si benefity, které venkovní prostředí nabízí, a vrací se tím k něčemu, co by pro nás i pro děti mělo být vlastně přirozené.

O tématu ekologie a udržitelnosti slyšíme poslední dobou ze všech stran. A to je dobře. Pokud chceme dalším generacím zanechat zdravou, zelenou planetu, pitnou vodu a čistou půdu, musíme se všichni začít víc snažit. Vzdělávací projekt EFG Educa, jehož hlavními tématy jsou nakládání s odpady a udržitelnost, přistupující k odpadu jako k cenné surovině, se už snažit začal. A dostává toto téma přímo do škol prostřednictvím seminářů. Jak? O tom jsme si povídali s projektovou manažerkou Danielou Duškovou.

Děti zpravidla rády zpracovávají různými způsoby ovoce, zeleninu nebo bylinky. Vědí ale, jak se na náš stůl dostanou například jahody, rybíz, rajčata, hrášek a další produkty? Vědí, odkud se vzala pažitka, mrkev a brambory v polévce? Děti velmi obohatí, pokud budou znát celý proces pěstování, budou vědět, co vše se musí udělat, abychom si mohli vytvořit například skvělý ovocný pohár nebo uvařit výbornou bramboračku.

Zahrada je místo, kde můžeme odpočívat, hrát si, tvořit nebo zkoumat. Mnoho mateřských škol má zahradu, ve které děti tráví čas každý den. Zahrady jsou různé, některé jsou staré a rozlehlé, se vzrostlými stromy, některé jsou menší a rozčleněné do různých koutků. Některé zahrady mají „jen“ trávník a pískoviště, nové zahrady bojují o stín a často trpí nedostatkem přírodního zázemí.

Již třetím rokem funguje při družině ZŠ Velké Popovice Badatelský klub, jehož smyslem je poznávání přírody a pobyt v ní.

Nástroji systematické a komplexní realizace EV na školách z pohledu jejího managementu jsou školní plány (programy) environmentální výchovy (ŠPEV) s dlouhodobými i krátkodobými cíli. Z hlediska vytváření a posilování víceúrovňových dovedností koordinátorů EV je potřeba vytvořit manuál koordinátora EV, který bude metodickým pomocníkem a bude podle potřeby modifikován v kontextu konkrétních podmínek škol vyhodnocených SWOT analýzou.

Cílem evaluace na škole není postih, ale hledání možných řešení stávajících problémů bránících naplňování cílů. Evaluace slouží ke zjištění, za jakých podmínek byly jednotlivé cíle splněny, které aktivity byly pro jejich splnění využity, resp. proč se cíle nedaří splnit. V procesu evaluace může dojít např. ke zjištění, že stanovené cíle jsou nereálné, případně nesprávně definované. Na základě výsledků evaluace je možné konkrétní aktivity vedoucí k dosažení krátkodobých cílů aktualizovat či modifikovat.

Hlavním cílem EV na školách je komplexní pojetí všech aktivit, které k realizaci tohoto záměru směřují. Klíčovými aktéry jsou především ředitelé škol a koordinátoři jako reprezentanti managementu environmentální výchovy na školách.