Poradna

V rámci vyučování poskytujeme na odborné škole výuku i ve vzdálenějších střediscích praxe. V průběhu školního dne je tak potřeba převoz žáků (zletilých i nezletilých) na daná pracoviště. Může se zletilý žák na určené místo výkonu praxe, vlastnící řidičský průkaz, sám dopravit vlastním autem (případně se spolujezdci spolužáky)? Kdo nese za žáky odpovědnost?

Jaký je rozsah PPČ ředitele školy za těchto podmínek? Výuka probíhá ve dvou budovách, budovy jsou oddělené (1. hlavní, 2. odloučené pracoviště v rámci jedné obce): 1. budova ZŠ: 11 tříd - 290 žáků, 5 tříd 1. stupeň + 6 tříd 2. stupeň, ŠD - 2 oddělení; 2. budova ZŠ: 5 tříd běžné ZŠ 1. stupeň, 2 oddělení ŠD a 5 tříd ZŠ + 1 třída ZŠ speciální podle § 16 školského zákona; Ředitel zároveň vykonává funkci koordinátora ICT. PPČ ředitele je učitel na 2. stupni obor IT + Fy. Kolik hodin bude PPČ ředitele? Je možné ve 2. budově mít druhého ICT koordinátora? Pokud ano, o kolik hodin lze oběma ICT koordinátorům snížit počet PPČ?

Jsme příspěvková organizace (ZŠ a MŠ) zřízená obcí. Nyní účetně odpisujeme DHM od 40 000 Kč. Je možné požádat zřizovatele o navýšení odpisů majetku až od částky 80 000 Kč?

Asistentka v MŠ má pracovní dobu od 8:00 - 10:00 a poté od 13:00 - 15:00. Má také smlouvu jako učitelka, kdy její pracovní doba je 10:00-12:30. Má u pozice asistentky nárok na rozdělenou směnu dle § 130 zákoníku práce i přesto, že je tato „mezera“ vyplněna úvazkem učitelky?

Jak a kdo je oprávněn započítávat praxi ředitele základní školy? Na škole mi vznikl pracovní poměr 1. 9. 2022 na dobu neurčitou. Vzhledem ke skutečnosti, že jsem cca 13,5 roku pracoval jako IT specialista a v oblasti marketingu, mi byla započitatelná praxe vypočtena takto: 21 let 3 m plně, pracoval jsem jako učitel a praxe mimo obor mi byla půlena, tedy cca 6 let 9 m, celkem 27 let 11 m. Od 1. 8. 2024 jsem byl jmenován zřizovatelem (ORP) do funkce ředitele ZŠ. Zástupce ORP rozhodl, že mi praxi mimo obor započte pouze 1/3, tedy těsně (1 měsíc) před postupem do vyššího platového stupně mi délku započitatelné praxe změnil na 25 let 9 m. Je tento postup správný? V § 4 odst. 2 a 3 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě č. 341/2017 Sb. se uvádí, že délku praxe stanovuje zaměstnavatel. Tedy dle mého názoru není důvod, aby zástupce ORP cokoliv měnil a poškozoval mě tímto postupem. Má na tento postup vůbec nárok?

Jaká formulace nebo dokument je nejvhodnější při pověření nebo zbavení funkce výchovného poradce? V § 7 vyhlášky č. 7/2005 Sb. je řečeno, že „ředitel zabezpečuje... “. Vyvozuji z toho, že ředitel pověřuje funkcí výchovného poradce. Jak správně postupovat při změně tohoto pověření? Jedná se situaci, kdy byl pedagogický zaměstnanec původně pověřený funkcí výchovného poradce dlouhodobě nemocen, zastupoval ho někdo jiný a pak po jeho skončení nemoci byl odvolán a pověřen zastupující pedagog. Stalo se to ihned po jeho uschopnění.

Na škole proběhla v roce 2022 kontrola ČŠI. Ředitel na základě kontrolní zprávy ČŠI vytvořil vyjádření k doporučení inspekční zprávy, která by měla vést k odstranění nedostatků a přijatých preventivních opatření obsažených v protokolu kontrole. Mezitím proběhla změna ředitele. Musí nový ředitel ctít vyjádření původního ředitele, nebo může vytvořit své vlastní vyjádření? 

Dne 26. 8. 2024 jsme přijali do pracovního poměru asistentku pedagoga. V roce 2017 dostudovala střední školu, nikde nepracovala a 2. 10. 2019 se jí narodilo 1. dítě, 16. 9. 2021 se jí narodilo 2. dítě. Odkdy jí budeme započítávat mateřskou dovolenou pro stanovení platového tarifu, když před porodem nikde nepracovala, a nepamatuje si, zda-li vůbec na sociálku nějaký datum nástupu na mateřskou nahlašovala nástup? Byla bych toho názoru, že jako nástup na MD bych posuzovala den porodu.

Je možné na školní výlet, kdy jede 20 žáků na 5 dnů tedy od pondělí do pátku, vyslat pouze 2 zaměstnance? Ptám se kvůli rozvržení pracovní doby.

Jakým způsobem stanovit odměnu pro zaměstnance odpovědného za vedení souvislé odborné praxe na střední průmyslové škole, pokud tento zaměstnanec nevykonává přímou pedagogickou činnost, ale jeho úkolem je organizace, řízení a zajištění správného průběhu praxe?

Naše vychovatelka školní družiny má zájem vést placený kroužek keramiky pro některé žáky školní družiny, který by se konal v rámci její přímé činnosti. Rádi bychom věděli, zda je toto možné v rámci právních předpisů a jaké by byly případné podmínky nebo omezení, které bychom museli dodržet. 

Pedagogičtí pracovníci musí mít uzavřenou smlouvu min. na 1 rok. Když nastupují do práce 2. 9., to je pondělí (v neděli je 1.), musí skončit pracovní smlouva 1. 9. následující rok, nebo může skončit 31. 8.? 

Pedagogický pracovník podal k 30. 6. 2024 výpověď. Od 1. 7. do 31. 8. běžela výpovědní lhůta. Od 2. 9. 2024 bychom ale znovu potřebovali zaměstnat tohoto pracovníka. Jedná se o novou smlouvu od 2. 9. 2024 (nebo 1. 9. 2024), nebo má pracovník vzít zpět svou výpověď a pokračuje v pracovním poměru s původní pracovní smlouvou? Jedná se o navazující pracovní poměr? A jaký vliv to má na čerpání dovolené a na nemocenské pojištění v těchto různých variantách? Je tedy možné uzavřít nový pracovní poměr od 2. 9. 2024, abychom neporušili zákony? Jedná se o stejné pracovní zařazení.

Zaměstnanec příspěvkové organizace, učitel, byl vzat od 13. 2. 2024 do 31. 7. 2024 do vazby. Dne 1. 8. 2024 ukončil pracovní poměr. Roční nárok na dovolenou je 8 týdnů, 40 dní. Jaký nárok na dovolenou bude mít za rok 2024? 

Základní škola porušila volební řád školské rady, nebyla dodržena lhůta u voleb do školské rady, stanovená volebním řádem – nebyla dodržena 15denní lhůta pro zveřejnění listiny kandidátů (potvrzeno šetřením ČŠI). Zákonní zástupci namítají neplatnost voleb a nutnost volby do školské rady zopakovat, jelikož byli kráceni na svých právech seznámit se s kandidáty. Je opravdu nutné volby zopakovat, pokud na tom zákonní zástupci trvají, nebo je možné chápat nedodržení lhůty, stanovené ve volebním řádu v rovině nedodržení tzv. pořádkové lhůty, nemající právní následek? Zákonní zástupci poukazují na to, že pokud by tyto lhůty byly vnímány jen jako pořádkové, nemají potom pravidla volebního řádu žádný význam.

Ve škole pracovala školní asistentka, které v červnu skončila pracovní smlouva. Od září ji chceme zaměstnat opět na pozici školní asistentky, ale také zároveň na pozici učitelky MŠ. Je nutné, aby znovu absolvovala vstupní lékařskou prohlídku? Pokud bychom ji zaměstnali pouze na pozici školní asistenkty, je také nutné, aby opět absolvovala vstupní lékařskou prohlídku?

Lze z FKSP čerpat na nákup smuteční kytice při úmrtí bývalého zaměstnance, který odešel do starobního důchodu? Jsme střední škola.

Od 1. 8. 2024 nastupuje nový pedagogický pracovník. K 31. 7. 2024 ukončil pracovní poměr dohodou u bývalého zaměstnavatele (školy). Od 14. 7. 2024 však je v pracovní neschopnosti pravděpodobně do 25. 8. 2024. Dne 26. 8. 2024 nastupuje do nového zaměstnání. Jak se správně postupuje v tomto případě: od 1. 8. 2024 má na nové škole čerpat řádnou dovolenou, ale je v pracovní neschopnosti. Kdo má řešit pracovní neschopnost od 1. 8. 2024? Čí je to vlastně zaměstnanec od 1. 8. do 25. 8. 2024 a jak je to s čerpáním řádné dovolené?

Podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, se: „Žákům prvních ročníků základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 500 Kč na žáka za jeden školní rok.“ Je někde určené co je a co není základní školní potřeba, nebo zde lze využít § 164 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a nechat tak v kompetenci ředitele školy, aby rozhodl?

Jsme střední a základní škola (soukromý zřizovatel). Pro pedagogické pracovníky není z toho důvodu u nás závazné nařízení č. 75/2005 o stanovení rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti, my se ale nicméně v případě učitelů SŠ a ZŠ tímto nařízením s malými změnami (nikoli u učitelů) řídíme a máme to tak uvedeno ve vnitřní směrnici. Přímo ze zákona o pedagogických pracovnících je pro nás ale závazné, že ke každé hodině přímé pedagogické činnosti patří nějaký časový úsek pro práce, které s přímou pedagogickou činností souvisí - hovorově tzv. „přímá“ a „nepřímá“ činnost. Zaměstnáváme jako učitele i zaměstnance v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jak máme postupovat se stanovením nepřímé činnosti u dohod? Příklad: učitel v pracovním poměfu má přímou činnost 10 hodin (t. j. 10 hodin výuky v rozvrhu), jeho týdenní úvazek činí 10/21 × 100, t.j. 47,62 %, tedy 19 hodin, tedy o 9 hodin víc než přímo učí. Musí se tento výpočet dodržet i u dohodáře a i když učí jen zmíněných 10 hodin týdně, (což je vlastně 10 × 45 minut, tedy 7,5 hodiny) vykazovat 19 hodin? Bylo by možné u dohodáře dopočítávat nepřímou činnost jinak než-li u učitele v pracovním poměru? Navyšuje se tak téměř na dvojnásobek počet odpracovaných hodin se všemi důsledky (rychlejší dosažení limitu 300 hodin, rychlejší nárok na dovolenou, problém dodržet limit hodin týdně u DPČ apod.), což je pro zaměstnavatele samozřejmě nepříjemné a hlavně nepraktické. Přitom odměna pro učitele-dohodáře je vyšší právě s ohledem na to, že obsahuje i nepřímou činnost. Nestačilo by tedy evidovat například jen 45 minut přímá činnost – výuka plus 15 minut nepřímá činnost – příprava? Byla by z toho celkem hodina, tedy 60 minut práce. Jak k problematice dopočtu přistoupit?