Vzdělávání zaměstnanců

Konference Vzdělání pro budoucnost, která proběhla 29. a 30. března 2025 v Praze, opět potvrdila svou výjimečnost. Letošní, šestý ročník přivítal rekordních 950 účastníků, a stal se tak největší konferencí pro učitele v České republice.

Znáte Libchavy? Malá obec nedaleko Ústí nad Orlicí, ale velmi významná pro české školství. Akademie Libchavy totiž už více než 10 let vzdělává vedení škol i učitele, vytváří programy pro školy i prostor pro zastavení pedagogů, společné hledání a objevování. Jak ale absolventi uplatňují získané dovednosti ve své praxi? V sérii rozhovorů budete mít možnost nahlédnout pod pokličku vzdělávání, dozvědět se o zkušenostech účastníků i o jejich posunu právě díky absolvování jednotlivých programů. V dnešním čísle se dozvíte více o vzdělávacím programu Učitel koučem pohledem absolventa Marka Lněničky.

V profesním světě pomáhajících profesí – psychologů, terapeutů, sociálních pracovníků – je supervize běžným a respektovaným nástrojem rozvoje. Učitelé, kteří pracují často pod velkým tlakem, s různorodými skupinami žáků a čelí každodenním výzvám, si ale přínosy supervize teprve začínají uvědomovat. Supervize totiž není kontrola. Je to prostor pro zastavení, reflexi a kolegiální podporu, která může výrazně posílit profesní kompetenci, psychickou pohodu a kvalitu vztahů ve školním prostředí.

Školy v naší lokalitě Plzeňsko jsou v projektu Pomáháme školám k úspěchu (PŠÚ) už pátým rokem. Sdružuje se devět škol. V prvních letech se náš realizační tým (RT) složený z ředitelů a pedagogických konzultantů snažil podpořit společné profesní učení v lokalitě především nabídkou možností pro společná setkávání. Organizovali jsme otevřené hodiny v jednotlivých školách, realizovali jsme nabídku nejrůznějších setkání k dílnám čtení i dílnám psaní pro ty, kteří s těmito formáty teprve začínali. Iniciativa tedy vycházela především od RT. Přemýšleli jsme, jak zařídit, aby společné profesní učení ve školách zapojených do projektu PŠÚ v naší lokalitě více podporovalo jejich autonomní potřeby, vlastní iniciativu a současně bylo propojeno s učením jejich žáků a žákyň.

Chce-li ředitel školy vést své kolegy k trvalému rozvoji dovedností, musí v prvé řadě rozvíjet sám sebe. Akademie Libchavy nabízí sebezkušenostní výcviky pro vedoucí pracovníky škol – ředitele a zástupce – už 12 let. Cílem uceleného programu dlouhodobých výcviků není jen předání znalostí a trénování dovedností, ale především sebepoznání a změna způsobu nahlížení na sebe i na druhé. Série textů provede čtenáře obsahem jednotlivých výcviků, pomůže zorientovat se v nabídce linky vzdělávání pro vedoucí pracovníky škol a osvětlí, v čem konkrétně může být dlouhodobé ucelené vzdělávání užitečné účastníkům výcviků a celé škole.

Tento článek je třetím, závěrečným dílem série, která představuje ucelenou vzdělávací cestu pro učitele. Zároveň nabízí zamyšlení nad tím, proč věříme, že má smysl – a na čem tato cesta stojí. První díl představil základní kurz Učitel koučem a poukázal na spojení koučování s učením J. A. Komenského. Druhý se zaměřil na navazující kurz Učitel jako vědomý průvodce třídy a tři pilíře, které vnímáme jako klíčové pro vědomé provázení. Dnešní článek zve k nahlédnutí do příprav třetího kurzu Učitel člověkem a přemýšlení nad tím, jakými směry se může učitel na své životní cestě rozvíjet.

České školství čelí vážné personální krizi. Chybí tisíce učitelů, a přestože zájem mezi studenty existuje, vstupu do profese brání špatné podmínky, nedostatečná podpora i nízká prestiž. „Učitelství musí být vážené a perspektivní povolání,“ říká Kateřina Konrádová, analytička vzdělávací politiky a členka vedení organizace Učitel naživo. V rozhovoru vysvětluje, proč je klíčová reforma přípravy pedagogů, jakou roli hrají mentoři a proč kariérní systém není jen tabulková formalita.

Sekce předškolního vzdělávání na konferenci Škola jako místo setkávání přinese i letos inspirativní pohledy na aktuální systémové změny, stejně jako konkrétní podněty pro každodenní práci v mateřských školách. Nabídne prostor, kde se potkají nové myšlenky s praxí, kde bude možno sdílet zkušenosti a podněty pro další profesní růst.

Třetí ročník úspěšné konference Škola jako místo setkávání, pořádané redakcí Řízení školy (Wolters Kluwer ČR), se uskuteční ve čtvrtek 9. října 2025. Stejně jako v předchozích letech nabídne prostor pro sdílení zkušeností, hledání inspirace a společné přemýšlení o tom, jak může vypadat kvalitní škola. Letos se setkáme v nových prostorách Kongresového centra hotelu Olšanka, a to z jednoduchého důvodu – konference se rozrůstá a do původních prostor se už nevešla.

Musí koordinátor ŠVP absolvovat příslušné studium, aby mohl tuto specializovanou činnost vykonávat?

Koncem loňského roku se v rámci bienální konference České společnosti ekonomické konala, jak už se stalo tradicí, sekce pro učitele a učitelky ekonomických a finančních témat na základních a středních školách.

Ředitelé, vedoucí pracovníci (a vlastně všichni pracovníci ve škole) jsou jako kouzelníci, kteří musí žonglovat s mnoha míčky různých barev, vah a velikostí najednou. Facilitace konkrétních jednání a skupinových setkání jim umožňuje předat některé míčky dočasně někomu jinému, aniž by nad nimi ztratili kontrolu. Mohou se více soustředěně věnovat řešení složitých problémů ve spolupráci s ostatními či naopak vytvořit prostor pro to, aby řešení našli sami kolegové.

Zkusili jste si někdy představit, že se na vaše konání ve třídě někdo dívá z dálky a vidí ho v celé šíři? Nebo dokonce že byste se na sebe a své žáky dívali vy sami? Nemusí jít jen o sen, jak ukazuje metoda videotréninku. Že nejde jen o to, natočit se na video, vysvětluje Jindřich Monček, ředitel poděbradské střední školy a průvodce škol v Centru podpory vzdělávání Kutnohorsko.

Tento článek je druhým z třídílné série, v níž bychom rádi představili naši ucelenou linku vzdělávání pro učitele a zároveň s tím nabídli naše přemýšlení, proč si myslíme, že má tato cesta smysl, a o co se na ní opíráme. V prvním článku jsme představili základní kurz Učitel koučem a ukázali, kde vidíme styčnou plochu koučování s učením J. A. Komenského. Dnešní článek představí navazující kurz, Učitel jako vědomý průvodce třídy, a tři pilíře, přes něž podle nás vede cesta k tomu, aby se z učitele takový vědomý průvodce stal.

Na začátku byl kurz Čteme s nečtenáři na ZŠ v Ostašově. Byla jsem nadšená! O svoji radost jsem se podělila i s kolegyněmi. Jejich reakce byly oproti mému entuziasmu poměrně vlažné. Otázky typu „A kdy jako stihnete přečíst čítanku?“ jsem statečně přecházela. Kde jsem k tomu všemu brala odvahu? Právě na našich společných setkáních v Ostašově.

Je možné hradit vstupné na konferenci Škola jako místo setkávání ze Šablon?

V následující sérii tří článků bychom rádi představili naši ucelenou linku vzdělávání pro učitele a zároveň s tím nabídli naše přemýšlení, proč si myslíme, že má tato cesta smysl, o co se na ní opíráme, a také ukázali, že koučování pro nás není jen dalším pomíjivým trendem. Hlásíme se skrze něj k tradici, která má v naší kultuře hluboké kořeny. V dnešním, prvním článku vás proto zveme, abyste se stali svědky netradičního rozhovoru. Tak nějak by se podle nás mohla odvíjet rozprava J. A. Komenského s učitelem, který prošel kurzem koučování. Představte si tichou školní knihovnu a začtěte se do následujících řádků…

Na základní škole mám zaměstnanou paní učitelku, která má vystudované vychovatelství a titul Bc. V současné době vyučuje v tandemu informatiku. Chci po ní doplnit vzdělání a na pedagogické fakultě UK jí doporučili následující studijní program: Učitelství pedagogiky pro střední školy, zaměřený na studium pedagogiky. Domnívám se, že i po absolvování tohoto studia bude pro naši školu nekvalifikovaná. Můžete mi prosím poradit, zda získá kvalifikaci, či nikoli.

Kateřina Pernicová, zástupkyně ředitele a zkušená učitelka angličtiny, španělštiny, matematiky a chemie na Gymnáziu Rájec-Jestřebí, kdysi poprvé vystoupila ze své komfortní zóny a vyrazila na zahraniční pobyt. Jak ji tato zkušenost ovlivnila a jak dnes vnímá mezinárodní vzdělávací programy, prozradila Lucii Kalivodové z Domu zahraniční spolupráce (DZS).

Vzdělávání se neustále vyvíjí a učitelé dnes čelí řadě nových výzev. Jak efektivně učit moderní dějiny? Jak podpořit mediální gramotnost žáků? Jak integrovat nové technologie do výuky? Odpovědi na tyto otázky mohou pedagogové nalézt mimo jiné díky vzájemné spolupráci. Právě na ní staví Síť škol Paměti národa, networkingový a vzdělávací projekt neziskové organizace Post Bellum, který od roku 2019 propojuje učitele společenskovědních předmětů základních a středních škol napříč Českou republikou.