Vzdělávání zaměstnanců

Zdá se, že tandemovou výuku si pochvalují jak zapojení učitelé, tak žáci a studenti. Rozhodla jsem se tedy vyzkoušet ji (téměř) na vlastní kůži. Dvouhodinovka dějepisu na pražské ZŠ Janského se blíží, jdu se podívat do třídy deváťáků. Tématem je cestování a emigrace v 60.–80. letech 20. století.

Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková jsou autorky projektu Červená propiska. Spojuje je láska k mateřskému jazyku a k literatuře. Své znalosti šíří zábavnou formou na sociálních sítích a internetu. Na kontě už také mají třetí knihu. Proč se vrhly do boje s chybami a jak chtějí podněcovat zájem o český jazyk?

Základním zdrojem, z kterého může žák čerpat při svém růstu ke čtenářské a kritické gramotnosti, je prožitkové čtenářství. Pravidelné čtení spojené s prožitkem zvyšuje šance každého dítěte, že získá přesvědčený postoj ke čtení a ovládne i náročné čtenářské dovednosti. Jednu z možností, jak cíleně a pravidelně rozvíjet prožitkové čtenářství, nám nabízí dílna čtení.

Vyměňme domácí úkoly za nabídku badatelské práce a nahraďme povinnost dobrovolností. Nehrozme trestem, ale motivujme. Vzbuďme v žácích emoční vazbu k předmětu a odměnou nám bude jejich zápal a výsledky. Vlastní výzkumná činnost žáků může být jednou z cest, jak toho dosáhnout.

Téměř 30 000 dětí získalo pozitivní vztah k pohybu díky celorepublikovému projektu Děti na startu (DNS). Letos slaví 10 let od svého vzniku a za tuto dobu se do něj zapojilo 285 středisek ve všech krajích ČR. Kurzy probíhají pod vedením odborně vyškolených trenérů a instruktorů ve školách, družinách, kroužcích, sportovních klubech i v mateřských školách.

Na letní škole projektu Pomáháme školám k úspěchu v Hustopečích se sešlo 80 pedagogů z celé České republiky. Stěžejním tématem workshopů a diskusí v pětidenním programu byly dlouhodobé plány na rozvoj gramotností u žáků, které by jim umožňovaly větší sebeřízení při učení.

Ne každý učitel má svou cestu naplánovanou už od mládí. Jsou i tací, kteří se ke svému povolání dostanou jako „slepý k houslím“. Možná i vás život stále překvapuje tím, co vám chystá, a možná vám následující příběh bude připadat blízký…

V posledních letech jsem na stránkách Speciálu pro ZUŠ publikoval několik textů o projektu „Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti“, o vzdělávání pedagogů, o projektech z Šablon II v OP VVV nebo o výuce žáků z Ukrajiny na ZUŠ.

V prosinci 2020 organizace Učitel naživo a Otevřeno iniciovaly historicky první setkání vzdělavatelů učitelů s cílem propojit – napříč institucemi a regiony – ty, kteří se věnují vzdělávání budoucích učitelů, a podpořit tak spolupráci mezi nimi. Blanka Vaculík Pravdová v článku Komunita vzdělavatelů učitelů – platforma pro ty, kteří se podílejí na profesní přípravě budoucích učitelů (Řízení školy 2/2021) popsala důvody, které vedly k této iniciativě. Od onoho prvního setkání v online prostředí uplynulo již mnoho měsíců a my teď už můžeme mluvit o existenci Komunity vzdělavatelů budoucích učitelů (KVBU), která má jasně vymezené směřování a hodnoty a reaguje na potřebu vysokoškolských pedagogů a učitelů z praxe vzájemně spolupracovat a podporovat se nad rámec vlastní fakulty, diskutovat aktuální témata a sdílet příklady dobré praxe.

Učitelé i ředitelé tráví poměrně dost vzácného času tím, že se vzdělávají. Neobejdou se bez toho, protože požadavky společnosti na vybavenost občanů se proměňují velkým tempem, a mění se i samy děti. Vzdělávací politika při snaze o zvýšení kvality vzdělávání zavádí do systému novinky a potřebuje se postarat především o to, aby je přijali pedagogové, kteří je mají realizovat.

Prohlubování odborné kvalifikace, pravidelné setkávání s kolegy, sdílení zkušeností a vzájemná podpora, to jsou hlavní cíle učících se komunit učitelů. Tyto skupiny pomáhají pedagogům se změnami, které mají potenciál býti trvalými. Důraz je kladen na pozvolné zavádění formativního hodnocení a jeho pevné začleňování do již existujících rutinních postupů.

Pedagogických pracovník předává dětem / žákům znalosti a dovednosti podle školního vzdělávacího programu s důrazem na jejich využití v praktickém životě. Aby mohl do své práce zahrnovat nové poznatky, musí sledovat aktuální trendy a tedy se neustále vzdělávat. Zatímco termín vzdělávání (pedagogická literatura) zahrnuje především odborné poznatky v daném oboru, termín rozvoj (zákoník práce, ziskové organizace) má širší význam a kromě odborných znalostí klade důraz i na osobnost vzdělávaného.

Úspěšný učitel se učí od svých žáků

Příspěvek popisuje vybrané moderní on-line způsoby a formy vzdělávání učitelů, jako jsou webináře, virtuální hospitace, e-learning, m-learning, osobní vzdělávací prostředí či MOOC.

Provozování školního informačního a organizačního systému, správa licencí programů ve škole, rezervace PC učebny, správa školního webu a intranetu, výběr digitálních zdrojů pro výuku

Ustanovení § 164 odst. 1 písm. e) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ukládá řediteli školy povinnost vytvářet podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. V této souvislosti je vhodné doplnit, že tato povinnost je dále rozvedena v zákoně č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pedagogických pracovnících“).

Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace (studiem, školením nebo jinou formou) a též získání nebo rozšíření kvalifikace, a to v souladu s ustanovením § 231 odst. 2 zákoníku práce. V následujícím odstavci je dále proklamována zásada, že zvýšení kvalifikace má být v souladu s potřebou zaměstnavatele. Tedy pouze zaměstnavatel rozhoduje, zda je předpokládané zvýšení kvalifikace zaměstnance v souladu s jeho potřebami a zda mu tedy vytvoří vhodné podmínky.

V současné době neexistuje taxativní výčet forem odborného rozvoje zaměstnanců, nicméně v ustanovení § 227 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), jsou uvedeny jeho stěžejní formy.

Kvalifikační dohoda, jejíž právní úprava je obsažena v ustanoveních § 234 a 235 zákoníku práce, upravuje právní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vznikající v souvislosti se zvyšováním kvalifikace.

Účelem vzdělávání zaměstnanců je utvářet, prohlubovat a rozšiřovat schopnosti (znalosti, dovednosti a chování) zaměstnanců k vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného výkonu.