Vzdělávání zaměstnanců

Představte si, že stojíte před zrcadlem – ale místo svého odrazu vidíte obraz své pedagogické praxe. Jaký jste učitel, jaká jste učitelka? Jak si vedete? Co byste změnil/a, aby vaše práce byla ještě lepší? Autoevaluace v mateřské škole není jenom povinností, kterou je třeba splnit. Je to vzácná příležitost podívat se na sebe i svou praxi z nového úhlu pohledu. Nově vytvořený Nástroj profesního sebepoznání, dostupný na www.podporapedagoga.cz, může sloužit jako prostředek nejen ke zlepšení kvality vzdělávání, ale i k vašemu osobnímu růstu a zvýšení míry spokojenosti.

Do projektu Pomáháme školám k úspěchu, který už 15 let podporuje rodinná nadace Kellnerových, jsme jako lokalita vstupovali ve školním roce 2020/2021.

Stát se třídním učitelem je velká zodpovědnost a zároveň jedinečná příležitost pro profesní rozvoj. Jste teď v nové roli a ta s sebou přináší řadu povinností a výzev, na které se budete potřebovat postupně adaptovat. Ať už jste učitel v začátcích své kariéry, nebo máte za sebou roky praxe v roli netřídního učitele, první rok třídnictví vás čeká intenzivní období adaptace a učení se novým dovednostem. Jak si můžete svůj první rok dobře naplánovat a co je dobré mít na paměti?

Vzdělávání ve školách se netýká jen žáků a dětí, ale i jejich zaměstnanců. V regionálním školství jsou prioritou pro vzdělávání pedagogičtí pracovníci. V tomto článku se však zaměřím na možnosti vzdělávání nepedagogických pracovníků v rámci pracovněprávního vztahu.

Máme za sebou už dvě části seriálu věnovaného třídnímu učiteli. V té první jsme řešili legislativu spojenou s touto funkcí a v druhé jsme třídního učitele vybírali podle určitých kritérií. V dnešní části se posuneme zase o kousek dál a probereme vzdělávání třídního učitele včetně jeho adaptace – ano, i ta se dá počítat mezi vzdělávací aktivity.

Když jsme začínali se společným profesním učením, už jsme měli zkušenosti s tandemy a otevírali jsme hodiny kolegům. Díky projektu Pomáháme školám k úspěchu jsme teoreticky znali i formáty 3S, „lesson study“ a „teachers learning community“ neboli učící se skupiny. Navíc jsme měli podporu v ostatních školách a lokalitách, s nimiž jsme mohli naše cesty sdílet. Zdálo se, že realizovat profesní učení bude snadné, jdeme s učiteli po dobře značené cestě, kterou téměř všichni chtějí… Tak lehké to však nebylo. Něco se nedařilo, něco ano, něco se nedaří dodnes. Ale to, co se daří, je natolik cenné, že bychom krok zpět už neudělali.

Možná si říkáte, jestli je leadership téma, které patří do řízení školy. V rámci spolupráce se školními týmy se setkáváme s různými tématy, která řeší – od spolupráce a komunikace mezi kolegy až po angažovanost a zapojení učitelů v rámci zavádění změn ve školách. Základní věc, se kterou bychom na základě zkušeností doporučil7i začít každé škole, která uvažuje o vzdělávání, je účast ředitele a zástupce právě v leadershipovém programu. Pojďme se podívat proč.

Profesní učící se komunita (PUK) je skupina profesionálů, které spojuje zájem o stejnou věc – obor, téma, problém. Pravidelně se scházejí, aby se společně učili tím, že zkoumají vlastní praxi. Usilují o to, aby společně odhalili, co dobře funguje. To nemění. Zjišťují při tom, co nefunguje tak, jak by mohlo. To promyšleně proměňují. Ve školství se to týká pedagogů, kteří se učí s oporou o evidence sledovat dopad své výuky či lídrovské práce na učení a spokojenost žáků či studujících a plánují a ověřují další postupy, které dávají větší naději na úspěch žáků a studentů při učení.

Vedení školy plánuje své další vzdělávání v oblasti školského managementu v rámci MBA studia. Jde o pravidelná setkání 1× měsíčně s moduly pro oblast vzdělávání u soukromé instituce. Studium je zahájeno v září/říjnu, ukončováno v červnu obhajobou práce. S ohledem na cenu vzniká požadavek a zároveň jistá možnost poskytnout úhradu části studia (např. 30 % celkové částky) např. formou úhrady za jeden z modulů. Je možné tuto částku poskytnout z ONIV, mj. s ohledem na fakt, k jakým změnám došlo v legislativě od září 2023 a na co také navazuje dopis Mgr. Mareše z MŠMT? Samozřejmě je povinností moduly zahrnout do plánu DVPP a mít v ONIV prostředky. Vzdělávání je nyní jako celek akreditováno u MŠMT, nikoliv jeho moduly. Způsob fakturace je možné s institucí dohodnout. 

Chyby jsou s námi stále a je jen na nás, jak se k nim postavíme. My ve Škole rodu ženského jsme si vybraly poučení a sdílení. Poučení ideálně znamená chyby již neopakovat. A sdílíme je, aby se z nich poučili i ostatní. Dnes představujeme naši další chybu a tou je nezacílené vzdělávání.

Ve Strategii 2030+ se dočteme, že „základním východiskem pro posílení rovného přístupu ke vzdělávání je zajištění srovnatelné a vysoce kvalitní výuky ve všech školách“. A kdo je z pozice legislativy zodpovědný za vysoce kvalitní výuku školy? Ředitel.

Dobrý den, kolegyně vystudovala VŠ v magisterském programu obor Informační a knihovnická studia (Filozoficko-přírodovědecká fakulta). Dále absolvovala státní jazykovou zkoušku z Aj. Musí pro splnění kvalifikace učitelky 2. stupně ZŠ (zejména pro výuky Aj) doplnit oborovou didaktiku a doplňující pedagogické minimum? Jak dlouho mohu zaměstnávat nekvalifikovanou učitelku? 

Je možné hradit vstupné na konferenci Škola jako místo setkávání ze Šablon?

Ať už vyučujete svůj předmět, poskytujete výchovné poradenství, vedete třídu, děláte prevenci či psychologické konzultace, nebo vedete pedagogický sbor, moc dobře nejspíš víte, že škola umí být radostné, ale i drsné místo.

Manuál ke kvalifikačním předpokladům - Šablony OP JAK

Jak je to s čerpáním volna na samostudium u pedagogických pracovníků, kteří mají zkrácený úvazek? U pedagogů se zkráceným úvazkem se úměrně snižuje rozsah volna a snížení rozsahu volna lze zaokrouhlit na půl den. Ve výkladu MŠMT č. j. 32 932/2005-25 k § 24 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb., je uvedeno, že volno k samostudiu zákon č. 563/2004 Sb. stanoví v pracovních dnech, a proto ředitel školy určuje dobu jeho čerpání v celých dnech. Pouze ve výjimečných případech, kdy pedagogickým pracovníkům s kratší pracovní dobou přísluší rozsah volna, který neodpovídá celým pracovním dnům (např. ve výši 3,5 dne), umožní ředitel školy dočerpání příslušné kratší části volna. Je možné při čerpání volna na samostudium čerpat půl dne, případně počet hodin připadajících na konkrétní den dle rozvržení pracovní doby, nebo pouze celé dny a až naposledy jen zbývající část volna k samostudiu? Příklad: učitel s úvazkem 0,2 má nárok na samostudium ve výši 0,2 × 12 = 2,4 po zaokrouhlení 2,5 dne za školní rok. V pátek má pracovat 2 hodiny, bude čerpat volno k samostudiu a dostane náhradu platu odpovídající 2 hodinám v práci. Kolik ale bude čerpat volna k samostudiu z těch 2,5 dne - 2 hodiny, půl dne nebo celý den? 

Učitelé a učitelky mají na učení dětí ve školách největší vliv. Jejich kvalitní příprava je proto pro naši společnost nutností. Přesto jsme doteď neměli shodu na tom, co kvalitní příprava znamená a jak má učitel na jejím výstupu vlastně vypadat. To významně přispívá k různorodé kvalitě učitelské přípravy, častému odpojení přípravy od učitelské praxe, nedostatku motivovaných zájemců o studium učitelství či předčasným odchodům začínajících učitelů z profese.

4. října 2023 se v Praze konala konference Škola jako místo setkávání. V odpolední sekci o pedagogickém lídrovství, kterou zaštiťovala Akademie Libchavy, jsme měli možnost slyšet čtyři zajímavé příspěvky, na které navazovaly dvě moderované diskuse, jejichž tématem byly lídr, pedagogický lídr a škola, kterou vede lídr, a e fektivní přístupy ve vzdělávání lídrů. Cílem bylo hledat odpovědi na otázky: Jak a na čem se pozná, že školu vede lídr? Kdo je pedagogickým lídrem? Jaké jsou efektivní přístupy ve vzdělávání lídrů a jaké jsou možnosti a formy jejich rozvoje? Na které své dovednosti a inteligence může lídr zaměřovat svou pozornost? Diskuse se zaměřila i na nové trendy podpory ředitelů a představeny byly příspěvky z praxe škol, kde lídři zaměřují svou pozornost prioritně na dopad výuky na učení všech žáků ve škole.

Jaká byla letošní DigiSeč? Jednoznačně pestrá. Po plenární části měly tři stovky učitelů nejrůznějších aprobací i ředitelů škol možnost vybírat ze 35 workshopů ve čtyřech blocích.

V roce 2019 deklarovalo přímé zkušenosti se supervizí v učitelském sboru 4,5 % vyučujících z celkového souboru 2 377 osob, o dva roky dříve v obdobně velkém výzkumném souboru to bylo 3,4 % (Smetáčková a kol., 2020). Tento nízký podíl svědčí o řadě překážek, které brání zavedení supervizí a účasti na nich. Některé z nich jsou na straně škol, jiné na straně jednotlivých vyučujících, další mohou souviset se samotnými supervizory.