PhDr. Anna Frombergerová, Ph.D.

  • Článek
Tématu spánku je v posledních letech věnována stále větší pozornost, a to i kvůli nárůstu spánkových obtíží. Nespavost se vyskytuje u 30–50 % populace a narůstající tendence jejího výskytu souvisí především se zrychleným tempem života nebo nepravidelným cyklem spánku a bdění (Pretl, Smolík, 2021). Je zřejmé, že spánek je klíčovým prvkem pro fyzickou funkčnost našeho těla. Opomínat by se však neměla ani jeho spojitost s lidskou psychikou a wellbeingem.
  • Článek
Pozitivní účinky supervize se mohou dostavit jen za určitých okolností. Jednou z nich je kvalifikace a kompetence supervizorů. Supervizoři musí mít příslušné vzdělání, výcvik a musí se řídit standardy i etickými pravidly. Z analýzy rozhovorů se supervizory vyplývá, že postoje vyučujících k supervizi jsou podle nich zcela klíčové pro následný průběh skupinové supervize. V případě kladných postojů nemusí supervizoři překonávat prvotní nedůvěru či odpor a kladný průběh supervize je povzbuzen. Naopak vstupní negativní postoje vyžadují, aby byly supervizory nejprve ošetřeny, a hlavní náplň supervize se oddaluje.
  • Článek
V roce 2019 deklarovalo přímé zkušenosti se supervizí v učitelském sboru 4,5 % vyučujících z celkového souboru 2 377 osob, o dva roky dříve v obdobně velkém výzkumném souboru to bylo 3,4 % (Smetáčková a kol., 2020). Tento nízký podíl svědčí o řadě překážek, které brání zavedení supervizí a účasti na nich. Některé z nich jsou na straně škol, jiné na straně jednotlivých vyučujících, další mohou souviset se samotnými supervizory.
  • Článek
Wellbeing ve škole je poslední dobou poměrně diskutovaným tématem. Slyšíme, jak je důležité, aby se žáci a studenti rozvíjeli v příjemném a podporujícím prostředí, aby byly respektovány jejich potřeby a pracovalo se s jejich emocemi. Wellbeing ale nenáleží pouze žákům a studentům – myslet bychom měli také na učitele a učitelky.
  • Článek
Duševní zdraví a mobilní aplikace. Dvě různorodá témata, která se ale v současné době protínají. Společenské a ekonomické události, ať už je to pandemická situace, válka na Ukrajině, či energetická krize a nárůst inflace, prohloubily problém, který se v České republice ukazuje již delší dobu. Počet lidí, kteří potřebují pomoc odborníků kvůli svému zhoršujícímu se duševnímu zdraví, neustále stoupá. Ordinace psychologů, psychiatrů a psychoterapeutů však na tyto rostoucí potřeby neumějí reagovat, nemají kapacity a nestíhají. S postupným rozvojem technologií se ovšem aktuálně dostává do popředí nová dostupná možnost prevence i podpory duševního zdraví – mobilní a webové aplikace. Aktuálně v Česku existuje několik aplikací (Nepanikař, Kogito, digitální deník VOS) či webových stránek (Terap.io, Opatruj.se), které se zaměřují nejen na zmíněnou prevenci, ale také na zklidnění v akutní krizi, meditaci či mindfulness. Využívání těchto aplikací žáky a studenty roste.
  • Článek
Psychický wellbeing je velmi často skloňovaným tématem posledních let. Ukazuje se, že existují nástroje, jak efektivně působit na studenty/ky v oblasti duševního zdraví, protože téměř dvě třetiny z nich se s duševními obtížemi setkají u sebe nebo u svých blízkých. Programy primární prevence nabízí možnost, jak pomoci tato témata ve školách otevírat. Efektivita programu organizace Nevypusť duši byla i výzkumně ověřena.
  • Článek
Bezpečné prostředí je základ pro efektivní učení žáků a jejich duševní pohodu. To je hlavní poselství kampaně s názvem Bezpečí otevřeno, ve které učitelé a další odborníci přicházejí se svými pohledy na téma psychického bezpečí na školách.