Metodické pokyny

Přechod dítěte z mateřské do základní školy představuje jedno z klíčových období v jeho životě. Jde o významnou změnu nejen v oblasti vzdělávání, ale i v sociálním a emočním vývoji dítěte. Úspěšné zvládnutí tohoto přechodu může zásadně ovlivnit postoj dítěte ke škole i jeho další vzdělávací dráhu. Zajištění plynulého a úspěšného přechodu je proto jedním z klíčových úkolů vzdělávacího systému.

Za produktivní činnost se považuje činnost, která přináší příjem osobě, u které žák nebo student koná praktické vyučování nebo praktickou přípravu, v jejichž rámci se koná produktivní činnost.Praktické vyučování nebo praktická příprava je realizována v oborech středního vzdělání s odborným zaměřením (všechny kategorie a skupiny oborů vzdělání dle nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném  vzdělávání s výjimkou kategorie oborů vzdělání K – gymnázium) nebo v oborech vyššího odborného vzdělání. 

Za žáka se sociálním znevýhodněním považujeme žáka, v jehož  vzdělávání lze identifikovat výrazné bariéry vznikající v důsledku sociálně podmíněných (tj. ne-zdravotních) příčin.

Metodická příručka je určena především ředitelům škol a školských zařízení, využít ji mohou také zřizovatelé. Vysvětluje rozdíl mezi výroční zprávou o činnosti školy a výroční zprávou dle informačního zákona. 

Tento metodický materiál vymezuje podmínky k zařazování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a s další potřebou podpory do školní tělesné výchovy a pohybově orientovaných programů, včetně akcí mimo prostory, kde se uskutečňuje vzdělávání a postupy pro jejich účast nebo naopak jejich uvolnění. 

V české společnosti stále existují rozdíly v postavení žen a mužů, přičemž tradiční rozdělení jejich rolí je stále patrné. Tyto rozdíly se promítají i do školního prostředí, kde se objevují v různých oblastech vzdělávání a fungování škol.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo zdravotnictví předkládají vysvětlení k problematice zajištění zdravotní podpory dětem a žákům ve školách a školských zařízeních. Jde o děti a žáky, kteří sami nedokáží provést zdravotní výkon.

Ředitelé škol nebo školských zařízení v České republice hrají klíčovou roli při zajišťování kvality vzdělávání, úspěšné implementaci revidovaných rámcových vzdělávacích programů a dalších cílů a opatření Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+.

Komplexní informace a přehled doporučených opatření k zajištění fyzické bezpečnosti osob v prostorách školy a při vzdělávání a s ním souvisejících činnostech. Klíčové aspekty, které přispívají k bezpečnému prostřední pro děti, žáky, studenty, zaměstnance škol i dalších osob přítomných v prostorách škol.

Odbornou kvalifikaci pedagogického pracovníka lze zpravidla získat studiem příslušného oboru vzdělávání na střední či vyšší odborné škole nebo studijního programu na vysoké škole. V určité míře však mají možnost získat příslušnou kvalifikaci i absolventi nepedagogických oborů za předpokladu absolvování konkrétního studia v rámci systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. 

Kamil Kopecký a René Szotkowski z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého připravili přílohu 7 Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování, která je zaměřená na kyberšikanu. Metodické doporučení MŠMT vymezuje klíčové pojmy, začleňuje prevenci do školních programů a popisuje roli pedagogů i institucí v systému prevence.

Metodiky Respekt, Rozmanitost, Rovnost, Resilience (RRRR), byly navrženy pro učitele základních a středních škol s cílem rozvíjet socio-emoční dovednosti žáků a jejich pozitivní vztahy.

Materiál reaguje na zvýšení maximální možné výše měsíční úplaty v mateřských školách, školních družinách a klubech od 1. 1. 2025. Pro MŠ činí až 1 664 Kč a pro školní družiny a školní kluby 832 Kč měsíčně.

Česká školní inspekce vydala aktualizované metodické doporučení pro prevenci a řešení stížností a podnětů ve školách a školských zařízeních.

Obětí špatného zacházení se může stát každé dítě. Za špatné zacházení se považuje chování, kterého se vůči dítěti dopouští někdo, koho dítě zná, kdo mu je blízký, kdo o něj má pečovat a chránit ho. Trauma způsobené špatným zacházením může mít vliv nejen na aktuální fyzický a psychický stav dítěte, ale má devastující dopad i na jeho vývoj. Může jej negativně ovlivňovat po celý zbytek života. 

Český film Jiřího Mádla z roku 2024 se odehrává na pozadí událostí pražského jara a následné invaze vojsk Varšavské smlouvy. V roce 2025 získal celkem 6 ocenění Český lev, mj. i za nejlepší film. 

Metodika socio-emočního učení nabízí činnosti, které pomohou rozvíjet sebepoznání, empatii, spolupráci i schopnost zvládat náročné situace. Každá kapitola se zaměřuje na konkrétní oblast rozvoje a hravou formou rozvíjí dovednosti, které dětem budou užitečné po celý život. 

S ohledem na informace v médiích, které vyvolávají pochybnosti v problematice zadávání domácích úkolů, vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy následující stanovisko ve snaze vysvětlit danou problematiku a odpovědět na některé otázky.

Tato studie realizovaná organizací Učitel naživo ve spolupráci s analytickým ústavem STEM ukázala, že čeští ředitelé a české ředitelky základních a středních škol vnímají pedagogický leadership jako klíčovou součást své role. V realizaci jim však brání nadměrná administrativní zátěž a nedostatečná systémová podpora. 

Základní odpovědnost za vzdělávání a výchovu dítěte mají zákonní zástupci (rodiče). Povinnosti a odpovědnost vzhledem ke vzdělávání a výchově žáků však mají také školy, které se musí pohybovat v právním rámci týkajícím se této problematiky.