Žáci-cizinci

Je důvodem nepřijetí do 9. ročníku k základnímu vzdělávání věk dítěte? Žadatelům (cizincům) je v době podání žádosti 15 a 16 let, měli by tedy žádat o přijetí na SŠ.

Vícejazyční žáci navštěvovali české školy dávno předtím, než do ČR přišli ukrajinští uprchlíci. Příchod dětí a mladých lidí z Ukrajiny téma jejich vzdělávání a nutnost jazykové přípravy zviditelnil. V základních školách je ve školním roce 2022/23 těchto žáků téměř 2,5krát více a bez systémových řešení se budou prohlubovat problémy s jejich vzdělávacím neúspěchem, který zažívají navzdory tomu, že jejich potenciál je větší. Účinná změna vyžaduje úpravy ve školském zákoně, důsledný sběr dat a meziresortní spolupráci.

Bezprecedentní invaze ruských vojsk na území Ukrajiny, která již trvá více než rok, donutila miliony lidí opustit své domovy. Do České republiky tak přijelo hledat bezpečí přes pět set tisíc z nich. Ve velké míře se jedná o ženy a děti. A pod označením „děti“ se neskrývají jen dvouletá batolata a desetiletí školáci, ale i mladiství, kteří jako děti už tolik nevypadají. Jsou to lidé, kteří právě dospívají. Dvacet sedm tisíc Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou na území České republiky je ve věku 15 až 18 let.

S příchodem žáků z Ukrajiny z důvodu válečného konfliktu se na mnoha školách otevřelo téma podpory dětí/žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ). Protože jsou na ZŠ Jižní na Praze 4 na cizince zvyklí – ve školním roce 2022/2023 u nich studuje přes 80 žáků z Ukrajiny plus žáci dalších národností –, popsali jsme na základě jejich zkušeností, co je zde náplní práce dvojjazyčných školních asistentek.

Sympatická ukrajinská psycholožka Olesia Parkhomenko již více než rok usiluje o pomoc a podporu ukrajinských dětí i rodin. Působí na ZŠ Zruč nad Sázavou a spolupracuje s týmy projektu Duševní zdraví pro děti s cílem hasit pomyslné požáry na poli duševního zdraví dětí v regionu. Jaká je její zkušenost, jak vnímá duševní zdraví a potřeby ukrajinských dětí a co můžeme udělat proto, abychom ukrajinským uprchlíkům nelehkou situaci a adaptaci usnadnili?

V předchozích dílech našeho seriálu jsme čtenářům představily jednotlivé oblasti nezbytné pro práci funkčního školního poradenského pracoviště (ŠPP). Nyní bychom jednotlivé kompetence a úkoly členů ŠPP ukázaly na konkrétní a reálné kazuistice. Popíšeme proces integrace žáka s odlišným mateřským jazykem (OMJ) na prvním stupni základní školy a vysvětlíme si na konkrétním příkladu jednotlivé kompetence a role členů ŠPP.

Ve školní praxi se setkáváme se žáky s odlišným mateřským jazykem, žáky cizinci, těmi žáky, kteří jsou v českém školství již několik roků, ale přesto nejsou dostatečně adaptováni a jejich komunikační úroveň v českém jazyce je pro vzdělávání stále nedostatečná. Všichni mají nárok na bezplatné vzdělávání, individuální přístup a podpůrná opatření.

V září tohoto roku nastoupilo do českých škol několik desítek tisíc žáků z Ukrajiny, kteří sem přišli kvůli válečnému konfliktu ve svém domově. Proto vznikla v rámci projektu Podpora rovných příležitostí při NPO příručka Stručný průvodce pro asistenty podporující děti a žáky z Ukrajiny. Posloužit může ale i pedagogům, výchovným poradcům a školním speciálním pedagogům. Provede vás procesem adaptace, integrace a výuky češtiny jako druhého jazyka u žáků z Ukrajiny.

Mateřská škola Srdíčko sídlí v pražských Modřanech, nedaleko známé asijské tržnice Sapa. Ředitelka Mgr. Radana Mikšová s celým svým týmem má dlouholeté zkušenosti se vzděláváním dětí s odlišným mateřským jazykem, vedle vietnamsky mluvících dětí sem už léta chodí i další děti-cizinci. S příchodem nových ukrajinských dětí ve větším měřítku ještě vice na adaptaci a intervenci zapracovali. Přesvědčte se sami a nechte se inspirovat!

Aplikace Comenio (https://comenio.cz) pomáhá bourat jazykovou bariéru a díky tomu umí lépe integrovat ukrajinské žáky do českého školství. Zároveň dokáže pomoci českým učitelům se zvládnutím momentální situace.

Když se mluví o ukrajinských dětech a jejich vzdělávání, většina lidí si automaticky představí předškoláky a školáky. Velký problém ale do budoucna bude představovat integrace dospívajících. Ředitelka pražského Gymnázia Na Zatlance Jitka Kmentová s kolegy pro šestnáct z nich otevřela „ukrajinský nulťák“. „Bylo mi jich líto, a pokud jim stát za nějakých podmínek neotevře střední školy, je to časovaná bomba,“ říká.

Cílem článku je popsat podstatné momenty novely vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, zakotvující jazykovou přípravu ve skupině pro jazykovou přípravu. Článek je zaměřen zejména na informace, které povinně poskytuje střední škola, jíž je žák žákem (dále jen „kmenová škola“).

Kdysi přišel do Česka pracovat, aniž by tušil, že se po letech vrátí k oboru, který vystudoval. Nakonec tu ale využívá svoje pedagogické vzdělání a na ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze učí matematiku a informatiku. Jeho ukrajinský původ se stal po únorové invazi ruských vojsk velkou výhodou. Dnes Valerij Prymak mimo jiné pomáhá s integrací žáků z rodin válečných uprchlíků.

S novým školním rokem přišlo do škol několik desítek tisíc nových dětí a žáků z Ukrajiny. Protože se vzděláváním žáků s odlišným mateřským jazykem, navíc ve větší míře, nemá mnoho pedagogů příliš zkušeností, přinášíme vám inspiraci, jak vyjít vstříc potřebám nově příchozích žáků a sladit je s potřebami své školy. Inspiraci našli redaktoři webu Zapojmevšechny.cz ve Velké Británii, kde mají ve školách již letitou zkušenost s adaptací a vzděláváním dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem z mnoha různých (a to i mimoevropských) zemí. Mnohé léty osvědčené vzdělávací strategie a učební aktivity z nich se dají úspěšně přenést i do českého vzdělávacího systému.

Válečný konflikt na Ukrajině je bezesporu událostí přímo ovlivňující prakticky celou Evropu, která bude mít mnohaleté a dalekosáhlé důsledky pro všechny z nás. Zejména pro každého uprchlíka, vojáka a každé dítě, se kterým se nyní potkáváte a vzájemně poznáváte ve svých školách, třídách, v družině, na kroužku, v klubu nebo ve svém okolí. Abychom vám mohly nabídnout některé ověřené principy a postupy podporující dobré začlenění dětí a mladistvých do komunity, představíme vám základní faktory, které ovlivňují wellbeing a chování dětí (i rodičů) v podobných situacích.

Provizorní škola pro ukrajinské žáky vznikla v březnu za spolupráce města Brno a Základní školy Jana Amose Komenského, pod kterou spadá. Skrze spolek přivedla Masarykova univerzita ke škole dobrovolníky, kteří by se ukrajinským žákům věnovali. Jedním z nich byla také studentka Tereza Veverková.

Vzdělávací program v rámci projektu iKAP 2 – Inovace ve vzdělávání poskytuje v Praze pomoc ukrajinským dětem i jejich rodinám. Program nabízí kurzy českého jazyka, interkulturní podporu od specialistů i terapie. Od poloviny července do konce léta se projektu zúčastnilo devadesát dětí a dospívajících. Většina z nich bude chodit do českých škol. Kurzy se pořádají v Pražském inovačním institutu nebo na pražských základních a středních školách. Partnerem projektu je nezisková organizace InBáze, která dlouhodobě pomáhá imigrantům. O tom, co všechno projekt účastníkům nabízí, jsme si povídali s Mgr. Palinou Mahilinou, MA, koordinátorkou kurzů českého jazyka pro ukrajinské děti.

Hostem devátého dílu podcastu Mozaika vzdělávání byla Zuzana Papáčková, ředitelka a statutární zástupkyně společnosti META, o. p. s., jež nabízí podporu dětem s odlišným mateřským jazykem a jejich rodičům při začleňování do českých škol. Organizace, kterou vede společně s dalšími dvěma kolegyněmi, provozuje web inkluzivniskola.cz, angažuje se ve vzdělávání pedagogických pracovníků, připravuje metodické materiály, průběžně realizuje řadu projektů a prosazuje systémové změny v resortu školství. Z rozhovoru vybíráme některá zajímavá témata.

Článek je zaměřen na reflexi zvládnuté integrace cizinců v uplynulém školním roce z pohledu vedení školy. Nově příchozí žáci tvořili kolem 10 % všech žáků naší školy. Stejně jako pro mnoho jiných škol bylo i pro nás jejich plynulé zapojení do výuky těžkým oříškem. Každá pomoc byla vítána. Nastavení systému vzdělávání se mohlo v jednotlivých školách lišit, důležité však bylo, aby poskytlo migrujícím azylantům vhodné zázemí.