Žáci-cizinci

Do naší základní školy se chystá žák, který je nyní zapsán pouze v australské škole, v ČR není veden pod § 38 školského zákona, bude ale docházet pouze na měsíc. Poradíte, jak legislativně správně a co nejméně komplikovaně postupovat, a které dokumenty požadovat?

Uchazeči ze zahraničí mají na žádost nárok na prominutí zkoušky z českého jazyka u přijímací zkoušky. Znalost českého jazyka nezbytná pro vzdělávání v daném oboru vzdělání se ověří rozhovorem, a to v každém oboru středního vzdělání, který je uveden v přihlášce, zvlášť. Právní předpisy nestanoví bližší podrobnosti, a je tedy na řediteli školy, jakým způsobem zajistí průběh a vyhodnocení rozhovoru. Z důvodu vyšší transparentnosti a srovnatelnosti vyhodnocení a s ohledem na zvyšující se počet uchazečů ze zahraničí připravilo MŠMT spolu s NPI ČR metodický materiál, který nabízí vzor k vedení rozhovoru tak, aby naplňoval veškeré právní povinnosti a zároveň byl adekvátní k objektivnímu prověření jazykových dovedností.

Legacy of the Past: Exploring the World of Family History je název pilotního projektu zaměřeného na práci s mládeží, zejména s dětmi ve věku 10–14 let, které musely nedobrovolně opustit své domovy na Ukrajině v důsledku války. Ruská agrese je připravila o část rodinných vazeb a přinutila je začít nový život v cizí zemi. Česká republika je sice Ukrajině geograficky blízká, ale kulturní rozdíly mohou být pro děti značné. Jak náročné je udržet si v cizí zemi vazbu na domov a pocit vlastní identity v době, kdy si teprve začínají tyto hodnoty utvářet?

Ředitel naživo je dvouletý akreditovaný vzdělávací program pro dvojice / trojice z vedení škol. Je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce, kteří mají motivaci pracovat na tom, aby se děti v jejich školách učily naplno a s radostí, a chtějí své zkušenosti sdílet. V sérii rozhovorů si v letošním školním roce povídáme s absolventy programu o využití získaných znalostí a dovedností ze vzdělávacího programu v životě školy. V dnešním rozhovoru se zaměříme na začlenění žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ).

Od února roku 2022 do České republiky dorazilo mnoho ukrajinských uprchlíků, včetně řady matek s dětmi, hledajících bezpečí před válkou. Jednou z hlavních výzev bylo zajistit pokračování vzdělávání jejich dětí v českých školách a zvládnutí výuky podle ukrajinského školního systému. Učitelé a ředitelé škol se museli snažit integrovat žáky do nového vzdělávacího prostředí navzdory jazykovým bariérám a odlišnému školnímu systému, než na který byly děti zvyklé. Digitální vzdělávací materiály projektu Red Monster se staly cenným nástrojem pro učitele, umožňujícím žákům procvičovat látku a materiály podle českého i ukrajinského vzdělávacího plánu.

Už více než dva a půl roku uplynulo od začátku ruské invaze na Ukrajinu a v České republice našlo útočiště přes 23 tisíc mladých Ukrajinců a Ukrajinek ve věku středoškolské docházky. Na české střední školy chodí ale jen méně než polovina z nich. Je klíčové poskytnout této generaci podporu a příležitost ke vzdělávání. Adaptační centrum Paměti národa proto ve spolupráci s Gymnáziem Paměti národa otevírá již třetí nultý ročník, který pomáhá ukrajinské mládeži připravit se na studium v českém vzdělávacím systému.

Opatření pro žáky MŠMT koncipuje tak, aby poskytovala cizincům dlouhodobou a systematickou podporu, která je nezbytná pro jejich úspěšnou integraci do českého vzdělávacího systému. Zároveň posilují schopnost škol reagovat na individuální vzdělávací potřeby žáků s odlišným mateřským jazykem a přispívají k jejich rovnému přístupu ke vzdělání.

Od února roku 2022 do České republiky dorazilo mnoho ukrajinských uprchlíků, včetně mnoha matek s dětmi, hledajících bezpečí před válkou. Jednou z hlavních výzev bylo zajistit pokračování vzdělávání jejich dětí v českých školách a zvládnout výuku podle ukrajinského školního systému. Učitelé a ředitelé škol se museli snažit integrovat žáky do nového vzdělávacího prostředí navzdory jazykovým bariérám a odlišnému školnímu systému, než na který byly děti zvyklé. Digitální vzdělávací materiály projektu Red Monster se staly cenným nástrojem pro učitele, umožňujícím žákům procvičovat látku a materiály podle českého i ukrajinského vzdělávacího plánu.

Metodický materiál MŠMT aktualizovaný k 1. září 2024 

Sérii rozhovorů s laureáty Zlaté karabiny uzavíráme s paní Romanou Brožkovou, která získala cenu za mimořádný počin. Konkrétně za úspěšnou integraci dětí-cizinců a rozvoj školky v oblasti ICT. Odpovědi na to, jak by měl podle ní vypadat ideální vztah mezi ředitelem a zástupcem nebo co ji na práci zástupkyně v mateřské škole baví nejvíce, najdete na následujících řádcích.

Adaptační období v mateřské škole je pro všechny děti klíčové pro přizpůsobení se novému prostředí, rutinám a interakcím s ostatními dětmi i učiteli. Děti s odlišným mateřským jazykem se však navíc setkávají s prostředím jazykově a kulturně odlišným. Často se adaptují nejen na prostředí mateřské školy, ale současně na nový domov. V tomto kontextu, ve vztahu k adaptačnímu období těchto dětí jsou na učitele v mateřských školách kladeny specifické nároky, a to nejen během prvních dnů, ale často v průběhu několika měsíců.

Přinášíme pokračování seriálu o online kurzu Děti s OMJ v české škole společnosti Člověk v tísni, o. p. s. Minulý měsíc jsme poznali příběh žákyně Oleny, která měla potíže s integrací do kolektivu. Letmo jsme zmínili i jejího mladšího bratra Romana, o kterém se více dozvíme dnes. Jakým žákem byl na Ukrajině a jak se jeho situace změnila příchodem do nového prostředí? Jaké projevy demotivace se u něj objevují? A hlavně – co s tím můžeme dělat?

Děti s odlišným mateřským jazykem se s jazykovou bariérou setkávají dennodenně. Jak jim můžeme ve škole ulehčit situaci? A jak zároveň můžeme usnadnit situaci sami sobě? Nejen o tom pojednává první kapitola online kurzu Děti s OMJ v české škole organizace Člověk v tísni.

Česká společnost se stává stále více multikulturní, což odráží i složení žákovské populace ve školách. Jedním z významných aspektů této skutečnosti je integrace žáků s odlišným mateřským jazykem (dále jen „OMJ“). To přináší nejen výzvy v oblasti jazykového vzdělávání, ale vyžaduje také systematický přístup k sociálnímu a kulturnímu začlenění těchto žáků. Následující článek nabízí metody a aktivity, které podporují začlenění žáků s OMJ do českého systému školství a jejich výuku. Dozvíte se také, jak lze žáky s OMJ co nejlépe připravit na přijímací zkoušky na střední školu a následně jim pomoci se složením maturitní zkoušky.

V první části článku (Řízení školy 11/2023) jsem na praktickém příkladu odděleného zápisu pro ukrajinské válečné uprchlíky popsala, jak je pro nás těžké garantovat každému dítěti rovný přístup ke vzdělání. S rovným přístupem ke vzdělání jsou propojené i rovné podmínky. V případě rovných podmínek při vzdělávání však nejde o ono pověstné poskytnout „všem stejně“, ale vzdělávat každé dítě tak, aby dosáhlo svého vzdělávacího maxima. To není fráze, ale pravidlo podle mezinárodních standardů, a tudíž i podle školského zákona. Z hlediska rovného přístupu pak stojí za pozornost v dobrém smyslu slova mechanismus nalezení školy, která je povinna přijmout ukrajinského válečného uprchlíka. Za pozornost však, bohužel, stojí i to, jak se nám nedaří plnit požadavek Lex Ukrajina na nastavení maximální kapacity školy či odložení zahájení vzdělávání v základní škole.

Člověk v tísni připravil další, rozšiřující online kurz pro ukrajinské asistentky a asistenty pedagoga. Obsahuje kurz českého jazyka zaměřený specificky na školní prostředí a kurz práce s dětmi s odlišným mateřským jazykem (OMJ) ve škole, postavený na několika příbězích konkrétních dětí. „Kurz mohou využít ukrajinští asistenti, kteří si díky němu mohou rozšířit své pedagogické dovednosti, i česky mluvící učitelé a asistenti pedagoga, kteří ve třídách pracují se žáky s odlišným mateřským jazykem,“ popisuje využití Veronika Kartáková, která v Člověku v tísni působí jako metodička vzdělávání ukrajinských žáků a pedagogických pracovníků.

V praxi se školkám osvědčuje využít adaptační plán a zaměřit se na to, aby bylo rodičům jasné, jak bude postupné zvykání dítěte na školku probíhat a jakou roli hrají v úspěšnosti celého procesu oni. V případech, kdy si to rodiče mohou časově dovolit, se vyplácí umožnit přítomnost rodičů ve třídě první dny po nástupu a postupně prodlužovat délku pobytu dítěte v MŠ.

V září 2023 začal další školní rok, v němž do základních škol nastoupily i děti, které jsou ukrajinskými válečnými uprchlíky. I přes to, že se situace od konce února 2022, kdy do České republiky přicházely týdně tisíce dětí, od dětí školkových až po vysokoškoláky, svým způsobem stabilizovala, zůstal i letos pro ukrajinské válečné uprchlíky zachován pro přijetí do mateřských a základních škol od září 2023 oddělený, tzv. ukrajinský, zápis. Nešlo přitom už o povinnost ředitelů mateřských a základních škol, ale o možnost rozdělit zápis na zápis pro všechny mimo ukrajinské válečné uprchlíky a na zápis pouze pro ně. Statisticky bude jistě zajímavé, kolik ředitelů možnosti odděleného zápisu ukrajinských válečných uprchlíků zvolilo a čeho tím bylo dosaženo. To je však otázka směřující na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále jen „ministerstvo“). Určitě by si na ni měli odpovědět i ředitelé škol, nejlépe společně se zřizovateli, v rámci vyhodnocení zápisu nových dětí s nástupem do mateřských a základních škol od září 2023.

V PAQ Researclink neustále rozšiřujeme nabídku dat, která může každý procházet na DataPAQ.cz . Nadále se věnujeme i sledování aktuálních témat školství, jako je integrace ukrajinských uprchlíků. Pojďme si společně projít několik důležitých témat a dat, která nám ukáží, o čem se bude v dalších měsících mluvit v novinách, školách i ve sněmovně.

V praxi se mi osvědčilo několik jednoduchých kroků, které fungují nejen u vícejazyčných, ale u všech nově příchozích dětí. Základem je věnovat dostatečnou pozornost novému dítěti – je důležité, aby se dítě cítilo jako součást kolektivu-, ale zároveň to s pozorností z pozice učitele nepřehnat. Děti oceňují aktivity, při kterých má každé z nich možnost se představit a něco o sobě říct. Vyhýbám se takovým, které dítě vyčleňují – jako představování dítěte před tabulí nebo „přednáškám“ o zemi původu dítěte.