Pracovní a školní úrazy

Školní parlament složený z našich studentů a žáků vymyslel, že by se jim líbilo při odborných výcvicích u technických oborů (automechanik, opravář, truhlář apod.) používat ochranné pracovní oděvy s krátkými nohavicemi. Toto řešení nám přijde z důvodu bezpečnosti práce jako neodpovídající. Potřebovali bychom informaci, zda je toto v souladu s bezpečností práce nebo není. 

Zaměstnanec si v prosinci během lyžařského výcviku způsobil úraz (horní končetina). Z tohoto důvodu byl více než 8 týdnů v pracovní neschopnosti. Nyní se plánuje již vrátit do zaměstnání. Dle jeho vlastních slov není hybnost ruky ve všech směrech 100 %, ale je omezená (dle jeho slov - při zvedání ruky bokem na 60 %). Mohu tedy požadovat mimořádnou lékařskou prohlídku? Vyučující učí pouze tělesnou výchovu, kdy je 100% hybnost horní končetiny nezbytností.

Je nutné absolvovat pravidelně školení první pomoci pro zaměstnance v základní škole? Pokud ano, tak jak často a pro které zaměstnance je to nutné a pro které ne a v jakém rozsahu školení musí proběhnout či co musí splňovat?

Jsme střední škola. Upravuje nějaká zákonná či podzákonná norma počet osob pedagogického dohledu ve vztahu k počtu žáků, kteří se účastní školní akce? Například lyžařské kurzy, sportovní kurzy, ale i účast na divadelním představení apod.?

Střední škola má odbornou praxi svých žáků u zaměstnavatele v délce dvou týdnů uvedenou přímo v ŠVP. Škola, žák a zaměstnavatel mají o této praxi uzavřenou třístrannou smlouvu. Otázka zní, zda v případě, že se u tohoto zaměstnavatele stane žákovi úraz nebo v souvislosti s výkonem praxe u tohoto zaměstnavatele hmotná škoda, kdo bude mít povinnost k její náhradě? Zaměstnavatel nebo škola? V případě, ze by to byl smluvní zaměstnavatel, je možné, aby byla tato odpovědnost smluvně přenesena na školu? Prosím o vedle odpovědi na otázku i příslušná zákonná ustanovení, která výše uvedenou problematiku řeší.

Na základě pilotního projektu v roce 2023 byl i v letošním roce spuštěn Kurz skialpinismu a zimní turistiky pro školy zřizované Zlínským krajem. Jedná se aktivity: školení – teoretická a praktická část, rekvalifikační kurz pro pedagogický a odborný personál škol. Následně nám byl v rámci projektu nabídnut zdarma kurz pro naše žáky. Podrobnosti zde: https://skialp-do-skol.cz/ https://www.zkola.cz/projekt-skialp-do-skol/ Jak pohlížet na provozování skialpinismu v rámci lyžařského kurzu či hodin TV z hlediska legislativy zejména ve vztahu k bezpečnosti. Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT č.j. 37014/2005-25 ze dne 22. 12. 2005 hovoří pouze o sjezdovém lyžování, běžeckém výcviku a snowboardu, nikoli o skialpinismu, který má jistě svá specifika. Je zde řada otázek: • V ŠVP nemáme skialpinismus nikterak ukotven. • Skialpinistické vybavení projekt nabízí k zapůjčení také pro studenty zdarma, kdo zodpovídá za bezpečnost vybavení. Dle pokynu: Žáci prokáží seřízení bezpečnostního vázání lyží potvrzením servisu. • Instruktoři projektu se kurzu účastní. Jaký je jejich právní vztah ke škole? • Mohlo by dojít v případě úrazu k neproplacení pojišťovnou? Např. v případě nutného zásahu horské služby? • Autoři uvádí, že Kurz má akreditaci MŠMT v systému DVPP, lze z toho vyvodit jakoukoli záruku bezpečnosti ve vztahu k žákům školy? Závěrem: je rozumné a z hlediska vedení odpovědné žáky na výše zmíněný kurz poslat?

Je možné dát dětem na omezený čas v jasně vymezeném prostoru „rozchod“? Pokud ano, za jakých podmínek? V případě, že se dítě úmyslně vzdálí z vymezeného prostoru a odejde, nese škola odpovědnost za případný úraz, který by se mu stal?

Je pedagogický pracovník povinen doprovázet žáka na ošetření v případě úrazu či nevolnosti, které vyžadují zásah záchranné služby?

Pokud jedou děti na výlet spojený s koupáním, je to pro ně obrovská radost. Otázkou zůstává, zda se těší i pedagogický dozor. Žádný přehled pravidel není vyčerpávající a nejlepším řešením případného problému je prevence. Zde je několik rad, které jsme načerpali z dlouholeté praxe s plaváním dětí i s tréninkovým plaváním zkušených plavců.

V budovách trávíme až devadesát procent svého času. Je proto klíčové, jak kvalitní je vnitřní prostředí. I když pandemie koronaviru podpořila zájem lidí o to, kde pracují a žijí, stranou pozornosti široké veřejnosti stále zůstávají školy. Přitom nekvalitní vnitřní prostředí vede k tomu, že děti i učitelé se hůře soustředí a jsou náchylnější k nemocem. Česká rada pro šetrné budovy nabízí školám řešení, jak lze prostředí zlepšit. Školy na tyto úpravy mohou využít finance z dotačního programu ministerstva životního prostředí. Do konce září ještě běžela příslušná výzva pro rekonstrukce, další bude následovat počátkem roku 2023. Výzva pro novostavby byla vyhlášena koncem srpna.

Kdo spáchá trestný čin, bude potrestán, a to platí i pro učitele. Nejsou to však ani tak majetkové nebo hospodářské trestné činy, pro které se můžeme setkat s tvrzením, že jsou učitelé jednou nohou v kriminále. Stojí za tím případy, kdy učitel vykonává dohled nad žáky, z nichž některý utrpí zranění, či dokonce zemře. Ve výjimečných případech může být za tyto úrazy učitel trestně odpovědný.

V tomto textu bude komentováno několik obecně platných zásad a účelově vybraných činností, které mohou být provozovány na různých mimoškolních akcích, a proto o nich pojednáváme souborně.

Bezpečnost a ochranu zdraví žáků zajišťuje škola i při mimoškolních akcích. Jedním ze způsobů, jimž tak činí, je zajišťování dohledu.

Jak zajistit BOZP zaměstnanců, dobrovolníků a BOZ dětí při provozu školy v rámci zajištění dětských skupin na krizových školách? 1. Zajištění dohledu nad dětmi – jak by byl řešen úraz dítěte, když není žákem školy, případně dohled vykonává dobrovolník – tzn., že není v pracovněprávním vztahu se zaměstnavatelem? 2. Pracovní úraz – lze odškodnit pouze pro osoby v pracovněprávním vztahu – jak by to bylo řešeno pro dobrovolníky, zaměstnance jiných škol, odškodnění dobrovolníků? 3. Zajištění OOPP – lze zprovoznit, i pokud nebudou splněny všechny požadavky KHS, kdo v tom případě odpovídá? 4. Pokud zaměstnanec odmítne práci podle paragrafu 106 zákoníku práce, jak postupovat?